Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, někdo mi tvrdí, že když budu 600 x házet kostkou, je vyloučeno, že rozvržení hodů pro každou stranu kostky bude 1 : 6, tedy že je vyloučeno, že 100 x padne jednička, 100 x dvojka, 100 x trojka, 100 x čtyřka, 100 x pětka a 100 x šestka. Já tvrdím, že to samozřejmě možné je. Co vy na to?
Jinak ych rád upozornil, že dokonce i jev, jehož pravděpodbnost je nulová, může nastat . Třeba vyberete-li náhodně reálné číslo, rak pravděpodobnost kerékoli volby je vlastně nulová a přesto nastala. (No, ono samozřejmě je to trochu habaďůra, protože prakticky děláte vřdy jakousinumerickou chybu, nebo i grafickou , kdyř obraz číselné ody barýzujete tužkou s hrotem ne absolutně bodovám a pak do ní touto tuřkou pícháte. Chcete-li třeba zvolit číslo pí,. ve skuteřnosti zvolíte něco mezi, dejme tomu, 3,141592 a 3,141593. Ovšem nulové pravděpodobnozt se realizuje tak zřétka, že ji můžete prakticky vyloučit. To je třeba ten známý příklad opice, která náhodným byšením do psacího stroje napíše Hamleta (i kdý o náhodnsti, nezávislosti opičích úderů lze s úspěchem pochybovat. Nebo sofistikovanější je třeba brownův pohyb, který je náhodů a teoreticky tedu existuje možnost, že molekuly plynů vzduchu se néhodně rozběhnou od vaší hlavy a vy se udusíte.
Možné to je, ale náhoda je chaos. Ty do ní vnášíš systém. Všimni si, jak to vypadá na silnici, když je slabý provoz. Nejede nic, pak sem tam jedno auto, najednou jede aut rovnou několik, pak zase nic nebo sem tam jedno.
Stejně tak padají čísla ve sportce. Nikdy se po plánu nerozloží rovnoměrně, vždycky padají do skupinek, jen sem tam některé ustřelí mimo.
Přesně tak se projevuje náhoda a ta platí i pro tvoji kostku.
No a ještě douška k výpočtu pravděpodobnosti. Pravděpodobnost nějakého jevu se nepočítá tak, že spočteš možnosti, které se pravděpodobně stanou. Spočteš možnosti, které se pravděpodobně nestanou.
Součet možností které se pravděpodobně nestanou odečteš od součtu všech možností, které teoreticky nastat můžou a tak dostaneš výsledek.
Věř nebo ne, jeden by si myslel, že tyto dva postupy přece musí vést ke stejnému konci. A ony nevedou. Je mezi nimi dost velký rozdíl.
Dáme příklad. Tuhle úlohu jsme počítali ve škole. Americké bombardéry letěly na Hitlera maximálně dvacetkrát, pak se vyřadily ze služby i s posádkou. Zpravidla se jeden z dvaceti bombardérů z náletu nevrátil. Jeden by si myslel, že při dvacátém náletu musí být pravděpodobnost sestřelení už skoro 100 procent. Není. Pravděpodobnost sestřelení při dvacátém náletu je něco přes 30 procent.
Rozumíš v čem ten rozdíl je? Při tvém dvacátém náletu bylo skoro stoprocentně pravděpodobné že jednoho z dvaceti sestřelí, ale jen třicetiprocentě pravděpodobné, že sestřelí zrovna tebe. Docela fajn pocit, ne?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.