Nejste přihlášen/a.
V kabinetě řeším s kolegy případ žáka s epileptických záchvatem, jehož rodiče požádali o aplikaci diazepamu ve formě čípku při epileptickém záchvatu. Musím, nesmím, můžu? Děkuji.
Upřesňuji: žák není diagnostikovaný epileptik. Pouze jednou (před měsícem) se stalo, že u něj proběhlo něco připominající epileptický záchvat. CT, NMR bez nálezu.
Jestliže ten čípek funguje jako první pomoc než např. dojede RZ, pak by se na vás mohlo vztahovat ustanovení
Tr. z. č. 40/2009 Sb., § 150 - Neposkytnutí pomoci
(1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Ale v každém případě bych to chtěla od rodičů písemně.
žák není diagnostikovaný epileptik
Takže je to pouze přání rodičů? To je ovšem něco jiného, než původní dotaz. V tom případě, bez lékařského doporučení, že "v případě záchvatu je nutno ihned podat XXX (konkrétní název a dávka)" bych odmítla.
U laiků se zpravidla považuje za dostatečné poskytnutí pomoci již pouhé přivolání záchranné služby. U těch, kdo prokazatelně absolvovali školení v poskytováníprvní pomoci může být požadován aktivní zásah. Jednoznačný výklad aleneexistuje - záleželo by na konkrétních okolnostech
Rodiče jistě písemné svolení (spíše žádost) dodají. Pak budete hledat odpověď na další otázky. Zavádět čípek před ostatními dětmi? Poslat třídu na chodbu? Kdo je tam bude hlídat? Odnést dítě do kabinetu? Je některý odemčený? Kdo pomůže s těžkým dítětem třeba těhotné učitelce? Zvládne zavést čípek .jedna osoba?
Nevím, jestli v případě epileptického záchvatu hrají roli vteřiny, minuty, nebo jak to vlastně je. Ale pokud se rozhodnete rodičům dítěte vyhovět, bude víc než vhodné, když si nutnost spolupráce uvědomí celý učitelský sbor a nějak se na ni připraví.
Zamyslete se, že byste byla v roli rodiče takového dítěte a jak Vám pomůže, když se na podobné pomoci s vyučujícím domluvíte. Pokud to zvládnete, tak jim pomožte, třeba se Vám to jednou vrátí.
Osobně si myslím, že by se takové požadavky měly sbíhat u výchovného poradce každé školy a ten by měl dát vyučujícím instrukce pro řešení podobných případů. I když z vlastní zkušenosti vím, že často nemají zájem a přehodí to na třídní.
Když jsme se po odhalení cukrovky u syna (pobytu v nemocnici, intenzivní edukaci a následném zaběhnutí režimu při pobytu doma) šli domluvit s výchovnou poradkyní, tak si na nás i přes předem domluvenou schůzku našla jen pár minut na chodbě. Naštěstí jsme vše vyřešili se skvělou třídní a úžasnou hospodářkou jídelny. Syn si inzulin aplikoval sám, ale potřebovali jsme domluvit aby nebyl hned vyhnán ze třídy a měl místo pro aplikaci i aby ostatní učitelé věděli, jaké jsou komplikace a že v případě hypoglykemie potřebuje cukr, který má u sebe. A pro případ bezvědomí jsme jí tam nechali injekci glukagonu, která se aplikuje do stehna přes oblečení. Učitelka nechala syna udělat referát o diabetu do biologie, aby se nemusel s inzulinem schovávat nebo aby se mu třída neposmívala. A hospodářka nám posílá složení jídel a my ji zase gramáž, kterou potřebujeme navážit. Obě nám moc pomáhají a my jsme jim vděční.
Jen výchovná poradkyně v tom nechá každého třídního vykoupat, protože na škole už je diabetiků několik a ona to nechává na každěm třídním. A od rodičů dalších diabetiků vím, že některé učitelky ve školkách samy aplikují inzulin, jiné "jen" po telefonu s rodiči nastaví dávku a dítě si inzulin aplikuje samo.
Všem patří velký dík i Vám. Věřím, že to dáte.
Měla jsem takového žáka,nemohl kvůli záchvatům dojíždět do speciální třídy. V důsledku léčení musel dvakrát opakovat, byl velký a těžký, nehnula bych s ním. Seděl v poslední lavici. Kluci ve třídě byli připraveni hodit pod něj žíněnku zasunutou za skříní a chlapce pacifikovat, jak nám předvedli z nemocnice. Když na něm bývalo vidět, že se blíží záchvat / navzdory perorální medikaci/, tak třída spolupracovala. Pak jsme ho přikryli a spal.
To bylo před 43 lety. Nebyly mobily. Museli jsme zvládnout. Nevím, jak bych aplikovala čípek.To bych si ve třídě asi nechala jen pár zdatných pomocníků. V rukavicích, to určitě.
nedovedu si představit jak v záchvatu podáváte pacientovi čípek
ani jakýkoli lék,pacint určitě bere léky pravidelně takže určitě mimo záchvat má možnost si vzít nebo je možnost podat mu lék který s účiností určitě překreje školní výuku
tak rektální diazepam je obvyklá forma první pomoci u dětí s epilepsií při záchvatu. a k záchvatu může dojít i přesto, že pacienti pravidelně užívají léky na epilepsii.
nakolik to je či není v kompetenci učitele, to nedokážu posoudit. ale stanovisko ministerstva školství je tady:
podle toho vypadá, že poskytnutí první pomoci podáním potřebného léku v kompetenci učitele je, ale musí být o projevech onemocnění a předepsaném léku proškolen, musí jednat na základě odborného vyjádření lékaře a rodiče s tím musí souhlasit.
k vašemu doplnění otázky. diazepam není lék, který by si mohli rodiče volně kupovat v lékárně. tedy pokud ho má jejich dítě v případě potřeby dostat, museli k tomu dostat recept od lékaře. tedy bez ohledu na diagnózu se lékař domnívá, že ten lék je v případě potřeby třeba. fakt, že na CT nebo MR není nález, neznamená, že se stav nemůže opakovat a že nebude potřeba Diazepam podat. spíš to svědčí o tom, že v této chvíli není vidět nic, co by záchvaty mohlo vyprovokovat (například nádor, zánět). nehledě tedy na to, že každá epilepsie musí být okamžitě něčím léčena, někdy lékaři s léčbou vyčkávají třeba až do dalšího záchvatu, podle konkrétního typu záchvatu nebo přítomných změn na EEG. ono třeba u epileptika v danou chvíli nemusí být změny na EEG zachyceny (a přesto je dítě epileptik) anebo naopak, dítě vypadá relativně v pohodě, ale podle EEG probíhá jeden záchvat za druhým, jenom nejsou na pohled zřetelné tedy velmi zjednodušeně řečeno.
A jak se k tomu vyjádřil ředitel vaší školy? Od něho by k vám měly směřovat pokyny, on by mel vedet, nebo zjistit, co je a není možné, co všechno lze od učitele vyžadovat, co si můžete s rodiči dohodnout. I když budete vstřícná, je potřeba lékařský doklad.
V nemocnici jsem viděla, že si sestry před zavádením čípku berou operační rukavice. Já bych s tím šla za ředitelem.
Kdyz ho chytne zachvat, tak je problem zajistit aby se nepomlatil. Mezi tim bych volal RZ (zachranku) a ta uz si s cipkem poradi.
Myslím si, že z logického pohledu to není Vaše povinnost. Pokud teda nemáte nějaké zdravotnické školení a v té škole nepůsobíte také jako zdravotnice. Ono to totiž není vůbec jednoduché aplikovat dítěti, které se vzpírá, čípek. Já bych se rodičům omluvila a tohle si na triko nevzala. Můžete zavolat rychlou záchranku. Nenapsala jste, kolik je tomu dítěti let. To je také hodně důležité. A úplně první ze všeho bych já šla s rodiči za svým nadřízeným a řešila to v prvé řadě s ním. Je to velmi choulostivá otázka a rozhodně bych se nerozhodovala sama, nebo jenom se svými kolegy. Šla bych s rodiči za ředitelem, on musí najít východisko.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.