Cizí jazyk, ovšem známý

Jsem přesvědčená, že si škola přeje, abys byla několik týdnů pomocnicí nového žáka. Nikdo nechce, abys mluvila spisovně a plynně. Ostatné jen nový žák tvé chyby pozná, ale bude vděčný za každé slovo. Ty mu budeš ukrajinsky říkat: Muset nosit bačkora, přinést 100 korun do třídní pokladna, tady kabinet fyzika, zítra na hřiště, te´d učit o nejvyšší hora v Afrika...

Ty se svěřuješ, že máš problém se špatnou ukrajinštinou. Uvědom si, že on má daleko větší problém s češtinou. Stejně jako ty se nejspíš mluvení bojí a vůbec se nechytá. Prostě mu nějaký čas budeš vypomáhat. Nic víc a nic míň. A jestli si za těch několik týdnů svou ukrajinštinu zlepšíš, bude pro tebe jistě výhodné.

Chlapec má jistě ukrajinsko-český slovník, tak v něm budete listovat oba.

Zažíváš úplně normální stav, který zažil každý, kdo kdy měl naostro mluvit cizím jazykem. Nejdříve koktáš a marně hledáš slova, v každé větě ti některé chybí, pak si vzpomeneš a něco vyhrkneš a cizinci ti stejně nerozumí. Tak vypadají normální začátky domluvy v cizím jazyce.

Chce to cvik a opakování, mluvit v krátkých jednoduchých větách a postupně přidávat další slova. Jednou přide den, kdy začneš v cizí řeči myslet, slova ti začnou vyskakovat sama od sebe, pusa se ti rozváže a ty najednou začneš mluvit tím jazykem, kterým tě osloví.

Radím : Hleď využít té výhody kterou máš a svoji druhou řeč se dobře nauč. Máma ti určitě pomůže.

Dobrý den. No a proč se po vás to mluvení v ukrajinštině požaduje? Pokud nejste schopná mluvit, tak se do toho nenutte. A chlapec - at se holt učí česky. Jinak vy ten jazyk ukrajinský asi umíte, když mámě svojí rozumíte, jen se holt bojíte mluvit. Tak se nebojte. I když plácnete nesmysl, tak ten kluk vám stejně porozumí a hlavně bude rád, že s ním jeho mateřštinou mluví.

Mám to podobně - ukrajinsky rozumím, ale s mluvením je to horší. Většinou to řeším ruštinou (ne vždy je to možné). Určitě ale víte, že v češtině lze vybrat slova, která jsou ukrajinštině relativně podobná. Tedy s domluvou by neměl být zásadní problém - nehledě na to, že pokud lidé chtějí, na základních věcech se domluví, i kdyby jeden mluvil svahilsky a druhý tatarsky.

Ahoj, z toho si těžkou hlavu nedějej, není potřeba, tady bude potřeba, aby ses s tím novým žákem domluvila, ne? Domluvíš se, to si piš, že jo, nebot budeš muset. Za dva týdny Ti to půjde levou zadní a za měsíc už to nebudeš ani považovat jako cizí řeč. Můj případ: němčina - dotáhl jsem to až ke státnici (to už je dvacet let, ta jako by snad ani nebyla), francouzština - maturita, angličtinu jsem nikdy nemusel, ale na střední a vysoké jsem ji musel pár semestrů vydržet, abych měl zápočty a tak. Ve všech těchto jazycích si počtu a porozumím, (výjimkou je ještě polština, to je skoro jako má druhá řeč). Když jsem našel zaměstnání a jezdívám občas ke kolegům do Rakouska - to je jiná němčina než jsem se učil v jazykovce, ale ti už mě znají, vědí, že musí mluvit pomalu a co nejspisovněji - domluvím se s nimi bez problémů po těch letech, co jsem německy nepromluvil. Podobné to bude u Tebe, budeš muset, budeš hozena do vody, a věř tomu, že se neutopíš. Tady nejde o to, že je tu učitelka, která je tu od toho, aby vytýkala chyby, tu jde o něco jiného = dorozumět se.