Co je soudnost?

soudnost je schopnost úsudku, to znamená schopnost racionálně a přesně hodnotit události a situace a jejich následky.

Příklad : Soudný člověk je ten, který má průsery vyřešené dříve, než nastanou.

Kdo řeší průsery až poté co se strhnou nebo je na sebe rovnou přivolává, ten není soudný člověk.

mít soudnost = schopnost posoudit (zda je to normální/běžné/schůdné).

Třeba, když jsem potkal před lety paní, co jí bylo tak 70 let a byla na nákupech v růžové minisukni a v růžovém topu, soudnost určitě neměla.

Už to sice bylo vysvětleno, ale přidám poznámku - "soudnost" nemá nic společného se soudem, ani se soudcem. Je to schopnost posoudit vhodnost svého chování, jednání, vystupování... s ohledem na určité okolnosti, abych nepůsobil trapně, či se někoho nedotkl. Příklad s růžovou důchodkyní je sice úsměvný, ale dostatečný.

Schopnost včas správně vyhodnotit své jednání.

Příklad:

Dva dny zpět jsem posílal pár vtipů do práce, protože jsem měl volno a chtěl jsem jim zpříjemnit čas... Jeden vtípek byl sice hezký, ale bylo v něm úmrtí v rodině (už nevím, jestli to bylo o manželkách či tchýních... morbidní humor ...).

Než jsem odeslal tyto vtipy, vzpomněl jsem si, že kolega před týdnem měl volno z důvodu úmrtí v rodině. Toto by mu jistě nepřipadalo tak směšné, jako ostatním... Usoudil jsem, že ten jeden není vhodný a smázl ho. Považuji toto za soudné jednání.

soudný, resp. rozumný - způsob řešení či vysvětlení dle reality, slušnosti, empatie,...vhodné pro daný čas a místo.

Souvislost se soudcem v pravém slova smyslu ne. Protože ten soudce musíte být vy. Posoudit své jednání, činy. Aby to nebylo tzv. přes čáru.

Třeba přesně jak píše @clayman o oblékání - v dnešní době nemá soudnost v oblékání spousta mladých slečen, kdy svá macatá stehna nasoukají do obtažených poloprůsvitných legín a doplní do krátkým trikem. Stejně tak není soudná jedna prodavačka v klenotnictví, kolem kterého chodím. Je to opravdu atrakce, kolikrát má takový výstřih, že vykoukla bradavka.

No, ale kdo ví. Třeba je soudnost v oblékání přežitek a všichni tito lidé jsou jsou "sví". M.

Taková pomůcka: nevim, co je to za slovní druh, ale konec "ost" je celkem častý, použije slovo, nebo jeho kořen a změna významu je asi vždy stejná: rád - radost, čin - činnost, minulý - minulost, atd.

Soudnost znamená, že soudce má mít každý v sobě. A ten reguluje jeho chování. Možná, že je to ten tichý hlásek, který nám říká: "To se nemá! To se nedělá!"

Vysvětleno z mnoa stran. Ale stejně nikny neuškocí, co číká jazyková poradna, vřdy se tam něco dozvím:

Heslové slovo bylo nalezeno také v následujících slovnících: SSČ, SSJČ

SSČ

soudný příd. schopný správného úsudku: soudný člověk;
soudně² přísl.: soudně uvažovat;
soudnost, -i ž: nemá špetku soudnosti

SSJČ

soudný příd.
1. schopný správného úsudku; zdravě usuzující; rozvážný: s. člověk, pozorovatel přemýšlivý; s-é obecenstvo; s. rozum
2. zast. soudní: s-é stolce (Olb.); obvyklé ve spoj. s-á stolice soud;ospravedlnit před s-ou stolicí rozumu (Štoll); přen. být povolán, předstoupit před s-ou stolici boží zemřít; náb. s. den posledního soudu, přen. expr. velký křik, váda, trest ap.; špatné počasí, nečas i nepohoda; čekat, stát někde až do s-ého dne nekonečně dlouho;
→ přísl. soudně: s. myslící člověk; s. mluvit; text veledůležitý, s. sestavený a vybraný k nim (nápěvům) (Ner.);
soudno nář.: je tam (venku) zrovna s. (Pitt.) boží dopuštění;
→ podst. soudnost, -i ž.: zdravá, s.; pozbývat s-i; ztratil poslední špetku s-i