Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Vyjádření matematické pravděpodobnosti

Od: karel* odpovědí: 16 změna:

Dobrý den,

poslední dobou se setkávám s vyjadřováním pravděpodbnosti, které je podle mě špatné. Základní příklad, kostka na "člověče nezlob se". Jaká je pravděp. hození jakéhokoli konkrétního čísla? Nebo stírací losy: v emisi vyjde např. 1,000,000; výherních je cca 250,000. S jakou pravděp. mám výherní? U obou otázek svůj tip mám (schválně nepíšu, abych neovlivňoval; eventuelně budu polemizovat), ale jiné zdroje udávají něco jiného.

Za odpověď předem děkuji.

Karel Svoboda

 

 

16 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 


1x

To co vy oznacujete jako 1/3 je pouze zapis: statisticky 1 vyhra na 3 prohry z kazdych 4 her.

To co oznacuje vyraz 1/4 je jedna ctvrtina pravdepodobnosti vyhry.

Stejne tak s kostkou. Vase 1/5 znaci statistiku 1 trefy na 5 chybnych v kazdych 6 hodech.

Vyraz 1/6 naopak je matematicky zapis jedne sestiny pravdepodobnosti vyhry.

Zalezi tedy na zpusobu vykladu toho zapisu 1/3, ale matematickou pravdepodobnost znaci zkratka zlomek z celku.

karel*

Z Vašeho výkladu jsem zmatený. S Vaším 2. a 4. řádkem souhlasím, ale s 1. a 3. ne. 4 hry znamená 1 výhra na 3 prohry, ale to snad není 1/3. "1/3" přece je 1 ZE 3 možností celkem, ale ne 1 dobrá KE 3 špatným. 1 dobrá KE 3 špatným snad je 1:3, což ale není 1/3, nýbrž 1/4.

Asi chápu to, že "matematickou pravdepodobnost znaci zkratka zlomek z celku", ale když ji chci vyjádřit znakem ":", jak to bude potom? Nejjednodušší bude radossova verze s mincí, jemu tam i odpovídám. Šance 1 z 2 = 1/2, ale to se přece nerovná 1 K 2, čili 1:2. Mám šanci panna KU orel, čili 1 KU 1 = 1:1, nebo ne?

 


0x
Kostka 1ku 6ti. Los 1ku4
karel*

Dík za odpověď, ale nechápu a budu polemizovat. Je to to, s čím se setkávám, ale mám dojem, že jsme se učili, že z té pravděp. se ta 1 odečte. Kostka je podle mě 1:5, los 1:3. Když vyhraje každý 4., moje šance je snad 1:3, ne? 3 nevyhrávají, ten 4. ano, tak jak to, že mám šanci 1:4, ne 1:3, které nevyhrají? Když na kostce může padnout 5 jiných čísel než to 1 konkrétní, jak může být šance 1:6?

Zde vysvětlení : matematika.cz/...
Podnadpis Řešené příklady
doplněno 16.05.17 13:29: Jako dalsi priklad bych uvedl minci. Jaka je sance ze hodim orla? 1ku2. Pokud bych postupoval dle vas bylo by to tedy 1ku1 a to je preci 100%sance coz neni mozne.

Ledaže by ta mince byla faleešná a měla na obou stranach orla.

karel*

Takže když mám šanci 1 Z 2, je to totéž jako 1 KE 2? Podle mě buď hodím orla nebo pannu, tedy 1 nebo 1, čili 1 K 1; šance 1/2 přece není totéž jako 1:2. Jestli ano, pak jsem idiot, špatně jsem to pochopil a všem se omlouvám.

karel*

Mimochodem odkdy šance 1ku1 je 100% (to je rozhodně nesmysl, a o opaku mě nikdo nepřesvědčí)? U Vámi zmíněné kostky je jasné, že vyjádřeno zlomkem je to 1/2, tedy že šance je poloviční. Ale to je přece 50%, čili "50na50", tedy 50:50, což je totéž jako 1:1. 100% šance je sice 1z1, což ale přece není 1k1. Ale to už se opakuju - po x-té

.

Na kostce je 1/6 ... slovy jedna šestina. Naopak je 5/6. Když porovnáte tyhle 2 čísla je to 1:5, ale matematicky je šance na výhru 1/6.
karel*

Dík, Vaše odpověď plně koresponduje s mým názorem, bohužel je jediná z víc odlišných. Tak kdo má pravdu, my 2, nebo ostatní?

To tedu nekoresponduje. To 1:5 koresponduje s výkladem Axuse a říká to jen tolik. že v dostatečném počtu hodů na pět ne-šestek padne jedna šesta. Ale k tomu je potřeba nésobek šesti pro nešestky a tenýž násobek jedné na šestku. Ale 1+5 = 6, čili v 6k hodech k krát padne šestka, (samozřejmě příbližně. zákon velkých čísel říká, že tím přesněji., čím je k větší), což je jedna šestina ze šesti k; naprotí tomu v pěti šestinách ze šesti k padne nešestka.

Ještě jinak: ten poměr říká, že nešestka padne pětkrát častěji než šestka. (tedy pokut nemáte falešné kostky, viz James Bond a chobotnička) Ake ta jedna šestka nepadne na úkor některé té nešesky, ale v extra případě, čili v pěti případech ze šesti (tedy s pravděpotobností 5:6) nepadne šestka, zatém co šestka padně až v tom šestém případě, s pravděpodobností 1/6.

Nezapomínejte, že jedna označuje jistotu (nebo lépe pravděpodobnost hraničící s jistotou), A protože něco padnout musí, to je jisté (zase za rozumných předpokladů že, například, kolem nelétají cvičení orli, kteří kradou kostky v letu), tak součet prvděpodobností musí být 1. Takže pokud by šestka padla s pravděpodobností 1/5, jiná hodnota by padla s pravděpodobností 4/5.

Ještě jinak, jednička je stejná z hlediska pravděpodobnosti jako každá jina hodnota na kostce (to je ppředpoklad, ze kterého vycházíme, v podstatě je to tvfzení, že neméte falešné kostky). pdle vás by každá hodnoda měla pravděpodobnost 1/5. A pto dá dohromady 6/5, není to nějaký nesmysl? Ještě l=pe by to mělo být vidět na příkldě hodu mincí, o kterém tu taky šla řeč.

Snažiol jsem se to po sobě přečíst.

karel*

Tak z Vaší odpovědi jsem G9

Jak to tedy podle Vás bude, použijeme-li znaménko ":"?

 

Nechápeu, co na tom n echálete, je to tak prosté, že prostší to už být nemůýe.

Jednoduše, poměr žídoucích výsledků k neřídoucím je 1:5, poměr žádoucích výsledků ke všem (coý jke pravděpodobnost žádoucího výsledku, je 1:6 Kapičto?

doplněno 22.05.17 16:55:

A není to "podle mne". tak to prostě je a 6cet.


doplněno 22.05.17 16:57:

tedy hotovo dvacet.

 

rv*

0x

Tak si vyrobte speciální kostku jenom s jednou stranou a jaká pak bude pravděpodobnost, že padne jednička? 1:0?

 


0x

Ještě jedna poznámka. On počet pravděpodobnosti v tom intuitivním smyslu se dá chápat trochu jako experimentální záležitost (i když ve vyšší matematice řasto pravděpodobnost často chápeme jako míru a žádná náhoednost tam nemá co dělat) ale i ta "poloexperimentální/ pravděpodobnost je léty prověřena hazardními hráči, bookmakery, bridžisty, hráči pokru, ale kupodivu i v numerické matematice při stchastickýc metodách, Víte, jak se dá například počítat číslo pí: Vezmete jeklu a linkovaná papír (nejlépe pijál, kvůli odrazum) je¨hož linky bdou mít vzdálenost rovnu dílce jehly. No a pak staší jehlu vodorovně pouštět na papír a počítat, kolikrát zasáhnete některou linku. Kdyý pak počet hodů podělíte počtem zásahú, dostanete přibližně Ludolfovo šíslo.

 


0x

Dobče, tak jinak. Vaše pčíklady spadají pod tzv. urnové schéma. To jsou příklady toho typu. kdy stutujeme soubor jevů, majících stejnou pravděpodobnost výskytu (v modelovém případě tahání barevných koulí z urny)- Pravděpodobnost, ýe nastane nějaký kombinace těchto jevů (třeba že šestkrát po sobě vydáhnu žervenou kouli, nebo že padne šestka a dvojka, je definována jako poměr příznivývh případů ke všem možným, Tedy pravděpodobnost, že padne dvakrát po sobě šestka, je jaká?

V prvním hodu máte šest mořných výsledků, ke každímu y nich ve druhém hodu opět šest, selkem 36. Příynivý pak je jediný výsledek a pravděpodobnost tedz je 1/36 neboli 1:36. To je prostě definice, tak to je a nějaké řeči o tom, v jakém poměru co padá, si prostě ,ůžete stršit ya klobouk-

Howgh1

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]