Vál nebo vanul?

V češtině existuje jak sloveso vanout, tak i sloveso vát. Správně je tedy oboje; není mezi nimi žádný objektivně zaznamenatelný rozdíl ani ve stylistice. Ovšem záleží na zadání: pokud měli žáci např. vytvořit tvar od slovesa vanout, je vál špatně.

Ivzez, sloveso vát se časuje podle vzoru krýt. Je to staré, neodvozené sloveso, je jednoslabičné a především v infinitivu postrádá kmenotvornou příponu -ova-...

Neznáme-li zadání, nelze odpovědět. "Vál" je minulý čas od slovesa vát, "vanul" od slovesa vanout.

Neumím použít ty správné mluvnické termíny, ale snad mi porozumíte o to lépe.

Jestli vál, nebo vanul, se určuje takto:

Slovesa ve 3. osobě jednotného čísla končí na určité koncovky a podle těch koncovek mají vzory:

-e (nese, bere, maže, peče, umře)

-ne (mine, tiskne, začne)

-je (kryje, kupuje)

-í (prosí, trpí, sází)

-á (dělá).

Sloveso, jehož správný tvar potřebujeme určit, si zařadíme podle koncovky, tedy vane. Dále si řekneme rozkazovací způsob - miň, tiskni, začni - a vaň. (Toto sloveso je trošku neštastné na rozkazovací způsob, ale zkuste si to s jakýmkoli jiným.) Takže vybereme správný vzor, tedy minul - vanul.

Např. sloveso sednout: sedne - sedl nebo sednul? Takže sedni - vzory tiskni, začni, který? Sednul by bylo minul, to tím vypadává. Sedl jako tiskl.