Je částka malá nebo nízká?

nízký příd. (2. st. nižší, v.t.) (× vysoký 1, 4—7)
1. malý na výšku; jsoucí v poloze dole: nízký stromek, dům, stav vody; — nízká mračna
2. znějící v hlubší poloze, hluboký 4: nízký tón
3. mající malou hodnotu, míru: nízký plat, tlak; nízká teplota; nízké náklady; nízké napětí (elektr. proudu) od 50 do 300 V; nižší vývojový stupeň (lidí, živočichů); bot. nižší rostliny (např. houby)
4. zprav. nižší jsoucí na dolejším stupni společ., úř. ap.: nižší šlechta, úředník, velitel
5. (mravně) špatný 3, hanebný 2, podlý, nečestný 2: nízký čin, cíl; nízké pomluvy, pohnutky;
nízko přísl. (2. st. níž/e/) k 1-4: nízko letět; — zpívat nízko; — nízko ocenit málo; — osoby nízko postavené;
nízce přísl. k 5: jednat nízce hanebně, podle;
nízkost, -i ž: dopustit se nízkosti hanebnosti, podlosti;
nizoučký, nizounký příd. zdrob. expr.: nizoučký domeček

SSJČ

nízký příd. (2. st. nižší)
1. malý na výšku, nevysoký; nejsoucí vysoko (op. vysoký): n-á zeď, věž, hora; n-á tráva; n. stůl, strom, břeh; n-é střevíce; n. stav vody; - n-é slunce; n-á mračna; výtv. n. reliéf basreliéf (op. vysoký reliéf); vod. n-á voda stav vody v řece za malého průtoku; bot. kakost n.; bříza n-á; sport.n. úder (v boxu) zakázaný úder pod pás; n. start (při sprintech) z pokleku; jaz. n-á samohláska při jejímž článkování je jazyk v dolní části ústní dutiny (např. a)
2. jsoucí v něj. stoupající řadě na místě blízkém počátku; mající malou míru něčeho, malou hodnotu; malý, nepatrný (op. vysoký): n-é číslo; n-á cena, mzda; n-á úmrtnost, norma; n-á teplota; n-é provozní náklady; n-á kulturní úroveň; n. stupeň vzdělání; n., nižší vývojový stupeň; elektr. n-é napětí od 50 V do 300 V; fyz. n. tlak; bot., zool. nižší jsoucí na nižším vývojovém stupni (op. vyšší): nižší rostliny; nižší obratlovci; psych. nižší city závislé na biologické stránce (společné se zvířaty); zeměměř. nižší geodézie zabývající se měřením menších částí zemského povrchu, jež lze pokládat za rovinné
3. znějící v hlubší poloze; hluboký (op. vysoký): n. tón; nápěv o několik tónů nižší
4. (zvl. v třídní společnosti) jsoucí na dolejším stupni společenském, úředním aj. (op. nadřízený, vysoký, vyšší): je z n-ého rodu; nižší šlechta; nižší úředník; - cítila se před ním tak nízkou (Svět.) poníženou, pokornou; círk.nižší svěcení svěcení kleriků za ostiáře, exorcisty, akolyty ap.
5. hanebný, mrzký, ničemný, sprostý, podlý, hrubý: n. čin; n-á pomluva; n-á povaha; n-é pudy; užívat n-ch prostředků k dosažení cíle; n-é a sobecké jednání; n-é smýšlení; n-é a nečestné pohnutky;

SSČ

malý příd. (2. st. menší)
1. nevelký prostorovými rozměry, počtem, místním a časovým rozsahem (× velký 1, veliký 1): malá zahrada, postava; je nejmenší ze třídy; malý kolektiv; malá obec; prodávat v malém v malém množství; malá násobilka čísel od 1-10; dř. malý pohraniční styk v pohraničních oblastech sousedních států; malé pivo 1/3 l; — malá chvilka krátká; v názvech Malá Strana (v Praze); Malá Asie; hvězd. Malý vůz; hud. malá tercie o půl tónu nižší
2. mající rozměry nedosahující běžné, žádoucí úrovně a tím nevyhovující (× velký 3): boty jsou mi malé těsné; malý plat nízký; dosáhnout jen malé rychlosti; malá úroda
3. mající nevelkou hodnotu (× velký 4): malý majetek; mít malou cenu nízkou
4. společensky, majetkově ap. níže postavený (× velký 5): malý úředník drobný, řadový
5. omezený 1, bezvýznamný, nedůležitý, nezávažný (× velký 6): malá pravděpodobnost; malý rozhled; vyjít z malých poměrů skromných, tísnivých; žít na malém městě v maloměstě; — malé nedorozumění; to není malá věc
6. slabý 7, nevelký, neúčinný, nevydatný (× velký 7, silný 10): malý účinek; malý deštík
7. nedospělý (× velký 10): je ještě malý; malý hoch; ve spoj. od mala (iodmala) od dětských let
8. expr. ve spoj. se jm. označujícími něco význačného: byl to malý zázrak téměř
♦ (nevěří tomu) ani v nejmenším ne, vůbec ne; malá domů sport. slangpřihrání vlastnímu brankáři; malé ryby (jsou) také ryby (pořek.); mít malou dušičku bát se; jít na malou stranu močit
□ malý, -ého m hošíček;
malá, -é ž děvčátko;
malé, -ho s malé dítě: naše malé

SSJČ

malý příd. (2. st. menší)
1. neveliký hmotnými rozměry, počtem n. časovým rozsahem (op. velký, veliký): m. dům, pahorek, pozemek; m-á zahrada; m-á porce jídla; m-é město, m-é písmeno nepatrných rozměrů, minuskule (op. velké); děti rostou, boty jsou jim hned m-é; muž m-é, menší postavy drobné; m-é ryby; m-á skupina lidí; prodávat v m-ém v malém množství; m. rolník, zemědělec s malou rozlohou pozemků, drobný; m. živnostník; m. národ nepočetný; pozemky se rozdělily mezi m. lid (Jir.) drobný; přišel po m-é chvíli krátké; vyjít si na m-ou procházku krátkou dobu trvající; ani v tom nejmenším se ho nedotkl ani dost málo, vůbec ne; m-é pivo asi 1/3 l; letos je m-á voda pod normálem, mělká;M. oznamovatel název inzertní části někt. novin
♦ m-é ryby (jsou) také ryby (pořek.) i malé (úspěchy ap.) mají význam; zool.racek m.; potápka m-á; tuhýk menší; orel nejmenší; bot. zeměžluč menší; lopuch menší; tolice nejmenší; hvězd. M. medvěd, M. vůz jedno ze souhvězdí severní oblohy; hud. m-á tercie interval celého tónu a půltónu; práv. m. pohraniční styk styk obyvatel sousedních států v pohraničních oblastech, upravený mezistátní dohodou; často v míst. a zeměp. názvech např.: M-á Strana, zast. Menší Město pražské (pražská čtvrt); M-á Skála (na Turnovsku); M-á Chuchle; M-á Fatra; M-á Asie; hist. M-á dohodaspojenecký spolek Československa, Jugoslávie a Rumunska v l. 1920-1938; M-á Rus (od 14. stol.) označení jihoruských provincií na levém břehu Dněpru s Kyjevem a okolím, Malorus (na rozdíl od Velká Rus); círk.menší bratří františkáni, minorité
2. jsoucí v dětském věku; nedospělý: m-é dítě; m. chlapec
3. slabý, nevydatný: člověk m-é víry; být m-é mysli, m-ého duchamalomyslný, maloduchý; mít m. rozhled omezený; m. přehled o věci; jít cestou nejmenšího odporu; brát něco na m-ou (čast. lehkou) váhu nepřičítat něčemu náležitý význam, posuzovat něco bezstarostně, lehkovážně; byla v něm (při zkoušce ap.) m-á dušička bál se; jít na m-ou stranu vymočit se
4. málo významný; bezvýznamný, nedůležitý; podřadný, vedlejší, malicherný, nicotný: m. úředník; je tam m-m pánem; m. člověk; - m-á hádka; m-é nedorozumění; svoboda není m-á věc; m-á zloba dne (Šal.);byl z m-ch poměrů skromných
5. expr. ve spojeních se jmény připomínajícími něco velikého, význačného: byl to m. zázrak téměř; Trnava je množstvím kostelů m. Římvypadá jako Řím, připomíná Řím; — zpodst. malý, -ého m. hošíček;
malá, -é ž.
1. děvčátko
2. ust. spoj. m-á domů sport. slang. přihrání míče nazpět vlastnímu brankáři; kart. slang. (v hazardní hře) nízká karta, kt. opravňuje bankéře vzít si celý bank;
malé, -ho s. (v mn. č. ž., 1. mn. -é) dítě; mládě: čekali m.; - fenka s m-mi;
— zpodst. málo, -a s. nepatrné množství, nevelká míra: dávat, vařit z mála; děkuji vám! Za m.! není zač; byl jen o m. za nimi; m. scházelo; m. a byl by se zabil; zmýlit se o m.; je mu to m.; dostal m.; spokojit se, vystačit s málem; být spokojen s nějakým málem (Halas); ob. dobrého po málu;
→ přísl. male v. t.;
→ podst. malost v. t.; — v. též bezmála, namále, pomále, pomálu, přinejmenším

Dobrý den, já bych napsal malá částka (malý obnos). Nízká jsou např. futra nebo plot . Zdravím!

tazatelcj - upřesněte, co vlastně řešíte, resp. zda píšete zprávu SMS kamarádce nebo diplomovou práci.

Ta věta asi někam patří (a nejde o postavu), ale neznáme souvislosti a její důležitost. Potom jsou zde odpovědi i mimo Váš dotaz (mimo češtinu, o kterou asi jde).

tazatelcj - kdybych se chtěl o 100,- Kč "handrkovat" já, tak bych křičel, že jde o malou částku.

Ano, radši malá. Už jsem se tady pozastavovala nad tím, že se víc lidí vyjádřilo o malé holce, že je nízká. To jsou teď asi novoty, obecně i ta částka může být nízká, ale nikdy bych nenazvala nízkým něco živého.

Dám vtip. Co to je? Leží to ve škarpě, je to zelené, jsou na tom Hradčany a nejsou to vůbec žádné peníze. No přece stovka!

Damandys, otázka nezněla, co jsou slušné peníze!

Danys, omlouvám se, měla jsem k té větě přidat ještě smajlíka

... za oběd malá, jako plat nízká ...