Nejste přihlášen/a.
Zajímalo by mě jaká je slovní/znaková frekvence jazyků (čeština, aj, němčina, slovenština). Vím, že rozpětí může být velké (eminem, liturgické kázání v kostele, zprávy v televizi), tak by to chtělo i nějaké rozpětí pro různé situace. Hledal jsem na internetu a wikipedia nenašel.
Tím máte na mysli rozsah slovní zásoby toho kterého jazyka? Pro češtinu se uvádí cca 250 000 slov; u většiny jiných slovanských jazyků se to pohybuje mezi 100 000 -150 000 slov (slovenština by měla mít cca 100 000 s., ruština 150 000 s.; ty ostatní, co vím, jsou na tom podobně). Popravdě – tyto údaje vycházejí vždy ze slovníků spisovného jazyka a záleží tedy hlavně na tom, co se do nich zařadí. Pokud byste chtěl zjistit celkový počet slov (alespoň velmi přibližně), můžete si opatřit různé nářečové slovníky, slovníky profesní mluvy (jednotlivé typy) apod. a nějak ty údaje sečíst. Platí to pro všechny jazyky.
Tak to je velice individuální. Existuje optimální rychlost mluvy, ovšem reálná rychlost závisí především na temperamentu mluvčího + jiných okolnostech. Mluvená řeč, i spisovná, (na rozdíl od té psané) mnohem méně podléhá různých pravidlům a je mnohem obtížnější najít všeobecně platné zákonitosti.
Čtenáři, to jsou podivné statistiky. (Pro koho to platí?) Ve skutečnosti každý jen trochu vzdělaný Čech rozumí všem/ takřka všem slovům ve slovníku spisovného jazyka, která pocházejí z domácích základů + mnohým přejatým výrazům. Týká se to ale v podstatě všech rodilých mluvčích slovanských jazyků ve vztahu k jejich mateřštině. Trochu výjimkou mohou být třeba Rusové, protože určité vrstvy ruštiny jsou poměrně dost ovlvněny církvení slovanštinou (ale myslím, že většina těchto slov není řazena mezi spisovná – i vzhledem k rozsahu slovníků spis.jazyka, který je menší než český (a tak by byl mnohonásobně větší). Pro slovanské jazyky (obecně) je typický značný odvozovací potenciál (a tím pádem vzniká z relativně malého množství slovotvorných základů obrovské množství slov – kterým ovšem člověk rozumí, protože zná jiná slova se stejným základem + zná význam odvozovacích morfémů).
-------
K tazateli: to, co máte na mysli, se nazývá "tempo řeči". Výraz "frekvence slov" má v jazykovědě jiný význam. (Z Vašeho dotazu jsem pochopila, že se na to zřejmě neptáte – ale že Vám jde o tempo řeči, to mi také nedošlo...)
Pro češtinu se uvádí cca 250 000 slov
Pro představu: angličtina 1 milion, francouzština 100 tisíc (uměle omezováno). Čeština tedy musí mít spoustu násobných výrazů pro stejnou věc.
Vzdělaný člověk prý používá asi 20 tisíc slov a dalším 20 tisícům rozumí. Běžný člověk asi 10+10. Z toho mi plyne, že 84-92% slov ve Slovníku spisovné češtiny by Čech neznal a nerozuměl jim.
to jsou podivné statistiky. (Pro koho to platí?)
Těch 20+20/10+10 jsem četl v souvislosti s učením se cizích jazyků (nemá smysl se učit celý slovník, ale jen prvních X tisíc slov podle četnost).
Nevím, jestli se třeba hodit, vhodit, vyhodit, shodit, přihodit, odhodit, nahodit, obhodit, podhodit, zahodit atd. počítá ve slovníku jako 10+ slov.
Při gůglení jsem narazil na zajímavý článek - všechny jazyky předávají informaci zhruba stejně rychle. Některé k tomu potřebují více hlásek, protože jejich průměrná hláska je obsahově chudá.
Cizí jazyk, kterému málo nebo vůbec nerozumíme, nám všem zní jako střelba z kulometu. Po naučení se daného jazyka ale zní "normálně rychle".
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.