Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, můj osmiletý vnuk / končí 2.třídu/ se prý ve škole nudí, všechno má snadno a rychle a paní učitelka nemá kvůli slabým žákům čas na individuální práci s ním. Nejdříve chtěla po rodičích, aby mu sehnali něco, čím by se zabýval, zřejmě pracovní sešit navíc nebo čtení. Pak navrhla přeskočit třetí třídu a dohodla nám návštěvu psychologické poradny, kde by její návrh měli zřejmě podpořit. Rodiče to, zdá se, blaží, že synkovi to pálí a zároveň vidí šanci přejít k akčnější paní učitelce. Já mám ale obavy, protože kluk, ač sportovec, je dost citlivý, lítostivý, víc dětský. Po každém gólu utírá slzičky /-chytá za fotbalové žáčky/. A pak se utíká přitulit k babičce na tribunu. Příjde do jiného kolektivu, to je jedna věc. Pak určitě bude mít nějaké mezery ve znalostech. Přes prázdniny se nelze naučit všechno, co v té třetí třídě probírali za celý rok. Ani nebude čas. Jestli z toho pak nebude rozhozený, že něco neuměl. Bude dohánět předměty, které staví na faktografii. Bude toho mít najednou moc. Hraje na klavír, už i na koncertech, trénuje a závodí na lyžích. Máte někdo s přeskočením třídy zkušenost? Jak to Váš potomek zvládl? Mělo to smysl? Děkuji.
Já vám nevím, ale kluka bych nechala tam, kde je. Moje zkušenosti se základními školami jsou takové, no rozporuplné a s psycholožkami v poradnách pedagogicko-psychologických ještě horší. Řekla bych, že váš vnuk má hodně mimoškolních aktivit a nikdy nevíte dopředu, jak by na něho takový přestup zapůsobil a ani žádný psycholog vám to nezaručí. Jeden z mých blízkých příbuzných se taky ve škole nudil, ale žádnou třídu nepřeskočil a že by to v životě daleko nedotáhl, nebo že by ho to nějak poznamenalo, to se říci nedá. Je právník... se státními zkouškami ve třech světových jazycích. Chápu, že rodiče blaží, jak mají šikovné dítě, koho by to netěšilo. Co kdyby ještě chvíli počkali a pak ho zkusili dát na osmileté gymnázium? Už bude vyzrálejší a možná by to i lépe všechno zvládal.
Psychologická poradna určitě není na podporu požadavku učitelky. Ta návštěva je tam právě proto, aby zhodnotili mentální úroveň Vašeho vnuka, nejen znalostní, ale i ostatní věci kolem, které zmiňujete. Psycholog dokáže tyto věci většinou dobře diagnostikovat. Takže bych se v tomto ohledu ničeho nebál.
Balzerko, babičko, kupte si láhev šampaňského a jahody. A s velkou radostí a hrdostí oslavte to, že jste dobře vychovala své děti. Že se vám povedly. Radujte se! Odhoďte starosti a obavy z toho, co už nemusíte, nezodpovídáte, nemusíte se pod to podepsat. A to je výchova vnuků. Není to vaše věc! Jen, velmi krátce, odpovídejte na to, na co se vás jejich rodiče, vaše děti, zeptají. Často je chvalte a trochu rozmazlujte. Klidně spěte, radujte se z jejich přítomnosti a užívejte si! Víte, ono to ve výsledku výjde nastejno, jen vás ne/budou mít všichni raději. Ale stejně se nic nezmění, at si budete myslet nebo říkat něco jiného. Navíc, nemusíte mít pravdu, která se mnohdy ukáže až po letech.
Zdravím. Berte to tak, že vnuk může buď dál sedět v kolektivu, kde bude vpředu a neustále bude na někoho čekat - a tím pádem stagnovat, nebo přejde mezi lepší, kteří ho naopak potáhnou. Chápu, že je pohodlnější nosit jen jedničky a být mezi slepými (jednookým) králem, ale chcete to takhle i přístí rok? A ten další? Aby se vnuk při výuce nudil a neustále čekal na slabé žáky, přičemž se mu učitelka nemůže věnovat? Předloni chodila do vedlejší školy slečna, která ze 3 třídy (škola je pouze do 4. třídy) přešla do 5. v jiné škole v jiné vesnici. Ze začátku měla úlevy, protože - jak říkáte - se nelze doučit všechno hned, ale postupně se chytla a vytáhla se mezi lepší žáky. Co se lítostivosti týče... takový je vnuk odjakživa, nebo je to v něm podporováno rodiči (a potažmo Vámi?). Aby to nebyl vinou výchovy rozklepaný ubrečený uzlík, co se složí při první dvojce... nicméně zcela zásadní je návštěva PPP, tam se jasně ukáže, zda je dítě připraveno po citové, emoční a psychické stránce poskočit výš.
Přikláním se k názoru eulalie, také jsem čekala od asi pěti psychologů spásu a rozhodnutí, jak na tom vlastně mé dítě je, a nedozvěděla jsem se bohužel nic nového. Nemáme asi štěstí na profesionály a to samé je to i z učitelkami. nevolila bych skok o třídu výš, ale asi změnu jiné třídy příp. školy, paní učitelka na správném místě si s nadanými dětmi musí umět poradit, aby se nenudily a třeba jich má takových více ve třídě. Nebo je sám? Paní učitelka chce mít asi méně práce a odchod vnuka by ji to značně ulehčil.
Váš vnuk může být intelektuálně velmi vepředu,pravděpodobně i díky vám, ale podle těch slziček sociálně velmi slabý. Myslím si, že právě takový skok by ho poznamenal.
Díky za názory. Kloním se k posledním dvěma. Milá Babkozov, to zas tak moc zásluha výchovy není, spíš se potkaly dobré geny. Poradnu máme 29.6., pak snad budeme mít více jasno.
Přikláním se k Vašemu pečlivému zvažování takového kroku, uvádíte pro něj i dobré důvody. Jen u jednoho je to jinak: dítě musí zažít, že něco nezvládá ihned a perfektně, musí se naučit vyrovnat s neúspěchem a umět vyvinout více úsilí. I to je důvod, proč se takové děti občas přeřazují do vyšších ročníků. Jinak skončí jako můj expřítel, který i s IQ v nějakých závratných výšinách neudělal dvě vysoké - musel se aspoň trošičku začít učit a to on neuměl.
Přeskočit třetí třídu bych se bála. Bývá náročnější než druhá, konkrétně čeština bývá trošku záhul a naukové předměty taky.
V květnu jsem dělala státnice a dostala téma nadaného žáka, pěkně jste mi to teď všechno připomněla
Vyčkejte na doporučení poradny, oni dost dobře vědí, co je pro syna nejlepší a dokážou dobře zvážit i tu psychologickou stránku takového přestupu. (Aspoň tady u nás, snad se kvalita moc neliší.)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.