Nejste přihlášen/a.
Zdravím Vás všechny,
rád bych se zeptal na výsledné látky, které vzniknou při smíchání:
cca dvou polévkových lžic Kyseliny dusičné (65%)
a
pěti gramů čisté mědi (měděný drát).
Podle pokusu se vytváří žlutočervený pro mě složením neznámý plyn, který má v uzavřené plastové nádobě další vlastnosti. Dále se při pokusu vytváří z KD nějaká modrá kapalina, která má zřejmě po ukončení "vařivé" reakce s mědí (měď se rozežírá v KD) další vlastnosti a složení pro mě zatím neznámé.
Můžete mi prosím říci, jaký plyn (složení, název) a kapalina (složení, název) se tímto pokusem vytvoří a k čemu se tyto látky dále v průmyslu, nebo obecně využívají?
Nejsem chemik a neumím tyto věci vypočítat, tak děkuji za pomoc.
V roztoku zředěné kyseliny dusičné, která je oxidující kyselinou, se měď rozpouští za vzniku modrého roztoku dusičnanu měďnatého a uvolňování oxidu dusnatého. V roztoku koncentrované kyseliny dusičné, která je také oxidující kyselinou, se měď rozpouští za vzniku modrého roztoku dusičnanu měďnatého a uvolňování oxidu dusičitého.
3 Cu + 8 HNO3 → 3 Cu(NO3)2 + 2 NO + 4 H2O
Cu + 4 HNO3 → Cu(NO3)2 + 2 NO2 + 2 H2O
O oxidu dusnatém a jeho využití máš info zde cs.wikipedia.org/...
O oxidu dusičím více zde cs.wikipedia.org/...
Dusičnan měďnatý krystalizuje jako hexahydrát Cu(NO3)2.6H2O a bezvodý je bezbarvý. Jeho roztoky se používají k povrchové úpravě železných slitků(moření).
Není už co dodat,jen že asi bude unikat směs obou oxidů.N2O4 je silné oxidovadlo a používá se jako palivo do raketových motorů spolu s hydrazinem N2H4.
JABRAKA
doplněno 17.02.10 09:59:Ještě o vytěsňování ušlechtilejšího kovu méně ušlechtilým,z měďnatých solí se skutečně vylučuje měď na železe podle rovnice:
Cu(NO3)2 + Fe = Fe(NO3)2 + Cu
JABRAKA
Mohla byste mi prosím objasnit ještě další informační mezeru..
Navazuje na pokus který jsem psal jako začátek tohoto příspěvku a spočívá v tom,
že se do uzavřené plastové nádoby kde reaguje KD s kousky Cu na vyvýšené místo (reakce pouze s plyny v nádobě vyloučené reakcí KD a Cu) vloží plíšek, který je poniklovaný (Ni 99,4/ Sb 0,6 + zřejmě ještě nějaké min. % další kovů - ověřeno v galvanizovně) a na kterém se po několika minutách/hodinách, začnou objevovat určité zelenomodré krystalky (neznám složení, název, využití, jsou snadno rozpustitelné ve vodě), které (celý tento proces) začnou na poniklovaném plíšku vytvářet určité skvrny, struktury v různých barvách a odstínech - hnědá, černá, velice jemně žlutá, jemně šedá.
Vzniká ti modře zbarvená sůl dusičnanu měďnatého a unikající plyn je oxid dusičitý, případně ještě může vznikat i oxid dusnatý (u zředěné kyseliny).
NO2 - je žíravý jedovatý plyn. Je meziproduktem výroby kyseliny dusičné
Cu(NO3)2 - využití v barvířství a tiskařství
Palasi,nikl je kov,který má značnou odolnost k přímému rozpouštění v kyselinách za normální teplotyV alkaliích se nebude rozpouštět vůbec
Kyselina dusičná ho asi také nerozpouští,pracoval jsem leta s čistým niklem a rozpouštění v HNO3 se nedařilo.Ta ho spíš naq povrchu vytvořením slabé kysličníkové vrstvičky pasivuje,což se v galvanice někdy používá pro vytváření dělicích vrstev.
Samozřejmě nevědomky vložením dvou různých kovů,železa a niklu nebo mědi a niklu ,se ti může podařit vytvořit galvanický článek,který umožní vytvořit na katodách vrstvy kovů.
JABRAKA
Teď nevím, jestli jste on, nebo ona
V tom postupu co jsem psal jste mě špatně pochopil/la. Ten nikl mi tam nereaguje s KD, ale pouze s tím plynem Oxidem dusičitým, při čemž na tem niklu vzniká Dusičnan nikelnatý, jak mi zde bylo napsáno. Pokud v těch podmínkách které jsem popisoval, nechám ten poniklovaný plíšek cca 24 hodin a déle, je nikl tařka všechen sežraný a zůstává pouze kov pod ním (na obr. je to poniklovaný měděný plíšek, stejně se chová i železo). Ovšem i pokud jsem zkoušel poniklovaný plíšek vložit do i zředěné Kys. dusičné, tak po několika chvilkách začal tmavnout, černat a jakoby se odplavovat.
Palasi,jak jsem ti již říkal,asi nejde o čistý nikl,a vlastně článek vznikne mezi železem a niklem,a protože niklování se většinou provádí na podklad mědi,tak pod niklem je ještě 1 - 2 mí vrstva mědi.No a ten oxid dusíku se ve vodě chová jako kyselina.A také tvoří elektrolyt článku.
To už také souvisí s tvojí novou otázkou ,jak poniklovat.Existuje několik způsobů,jednak bez použití proudu,pouze chemickou cestou,a pak galvanicky.Galvanicky jsem neměl problém poniklovat cínem přiletovanou matrici,na kterou se nanášela vrstva niklu.Povrch se pasivuje aby se vytvořila tenká vrstva oxidů a za pomocí proudu se nanáší kov.Nanesená vrstva se odloupne,vytvoří se kopie.
Pokud chceš vytvořit ochrannou vrstvu,je skutečně potřeba odstranit povrchové nečistoty a pak před poniklováním polít smáčedlem a omýt měkkým kartáčem.
JABRAKA
To jsou ovšem pro mě nové, neznámé věci
Jaký bys tedy doporučil postup, pokud jde jen o několik desítek kusů měsíčně k temu niklování, bez proudu, galvanicky?
Mohl bys mi prosím napsat recept/ návod a informace v případně galv. o proudu?
Jak se prosimtě provádí ta pasivace?
Jaké má to smáčedlo složení?
Děkuju za trpělivost
To, jaký bude použit proud pro niklování záleží na použité lázni. Rozmezí je od desetin do desítek ampér.
Pasivace povrchů kovů se provádí chemickým nebo elektrochemickým způsobem. Dojde k vytvoření vrstvičky oxidu nebo soli na povrch kovu, terý ji chrání před vlivy okolního prostředí.
Jako odmaštovadla se používá třeba: Retil, Motosol nebo Synalod.
Pokud by se tedy jednalo (vytváření různých barev na povrchu niklové vrstvy) o tu reakci, kterou tvoří elektrolit článku, vědel bys, která látka, něco, co tuto rekaci ovlivnuje, zesiluje? Ted mi nejde o pokovení niklem, nebo něčím jiným, jde mi o ty barvy a reliéfy, které se na povrchu Ni tvoří
Nebo také, věděl bys o nějaké látce (nejlépe recept, kterou je možné použít k patinování niklu?
Nikl je celkem chemicky stálý, proto se používá jako ochranná vrstva méně ušlechtilých kovů. K patinování jsou vhodnější reaktivnější kovy, např. měď a jeho slitiny.
K zabarvení povrchu kovů jsou vhodné mimo mědi též železo, ocel, zinek, cín, stříbro a případně i zlato.
Nu a co to tedy znamená? To se ty kovy rozpouštěj v nějaký kyselině a pak se s nima patinuje?
Určitě existují nějaké chemikálie, které ten či onen kov poškozují ne?
Co třeba tohle, co bys si typl že to obsahuje?
Jen podle bary roztoku se složení neodhadne.
Nicméně, na každý kov nebo skupinu kovů jsou dány roztoky, které na jejich povrch vytvoří patinu resp. zabarvení. Často je i více možností, jaký barevný odstín bude výsledný povrch kovu mít.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.