Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Elektromotorické a svorkové napětí

Od: elisa24® odpovědí: 6 změna:

Dobrý den, jaký je prosím rozdíl mezi elektromotorickým Ue a svorkovým napětím U0? Mezi svorkou a pólem zdroje elektrického proudu? Děkuji


doplněno 13.05.16 20:35:

Svorky a póly je to samé, že?

 

 

6 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

host*

4x

Svorkové napětí je elektromotorické napětí snížené o úbytek napětí na vnitřním odporu zdroje.


doplněno 13.05.16 20:51:

Například u elektrického článku může být napětí dané elektrochemickým složením 1,5 V a při zatížení nějakým proudem napětí na pólech článku, tak zvané svorkové napětí, klesne třeba na 1,4 V.

Lépe je to vidět na příkladu akumulátoru do auta, který má elektromotorické napětí, tedy napětí naprázdno bez jakéhokoliv odběru například 12 V a po rozsvícení světel napětí na svorkách (tady jsou ty svorky) akumulátoru napětí měřené voltmetrem klesne třeba na 11 V a při startování proudem třeba 100 A svorkové napětí klesne třeba (čísla vycucaná z prstu) na 9 V.

Z toho se dá vypočítat vnitřní odpor zdroje Ri (i jako interní). Ri = (Uemf - Usvorkové)/ I a v tomto případě tedy Ri = (12-9)/100 = 3/100, což je 0,03 ohmu


doplněno 13.05.16 20:59:

Svorky jsou fyzické, tedy skutečné přípojné body, například přístrojové svorky, zdířky, nebo čudlíky na akumulátoru. Póly jsou spíš eterické, nehmotné pojmy pro vyznačení bodů s určitou polaritou vůči něčemu. Například póly magnetu nebo elektromagnetu, polarizaci elektrického potenciálu na membráně buňky apod... podle mého dojmu.. přesněji to jistě najdete v učených knihách nebo učebnicích. Toto je jen rychlá zkratka.

Přístrojové svorky viz např. tme.eu/...


Moc děkuji

 

host*

2x

Bez zatížení je svorkové napětí rovné elektromotorickému. Například plochá baterie má bez odběru proudu napětí 4,5 V, má stejné elektromotorické napětí jako svorkové, tedy to, co naměříte voltemetrem s vysokým vnitřním odporem.

Když budete měřit napětí na ploché baterii a připojíte k ní žárovičku, napětí vlivem úbytku na vnitřním zdroji o trošku klesne, a pak mluvíme o svorkovém napětí.

Podobně je to s různými sítovými adaptéry, nebo nabíječkami. Nabíječka pro ruční akumulátorové zahradní nůžky má například na štítku vyražený údaj 8,5 V/200 mA, což znamená, že při odběru 200 mA je na zdroji napětí 8,5V a když se změří napětí přímo na konektoru nabíječky, bez připojení k nabíjenému zařízení, s údivem se dá zjistit, že bez odběru je na výstupu napětí třeba 13 V, což není chyba, je to jen elektromotirické napětí, tak zvané napětí "naprázdno"

U sítového napětí 230 V~ máte v podstatě stejné napětí v zásuvce stejné i bez odběru i při připojení žehličky. Je to tak zvaně "tvrdý" zdroj, s velmi malým vnitřním odporem. Svorkové napětí je v podstatě totožné s elektromotorickým napětím.


Děkuji a ještě prosím, když se spojí svorky spojovacím vodičem, proč je vnější odpor téměř nulový (s tím i napětí)?

host*

Máte na mysli zkrat? Pokud někdo spojí svorky zdroje, tak proteče maximální proud, který je zdroj schopný dát. Napětí na svorkách klesne na nulu a zdroj se vybije, nebo shoří, nebo shoří dráty.

Vnější odpor je odpor vodiče, kterým někdo svorky zkratuje. Když je dostatečně silný a krátký, má odpor prakticky skoro nulový.

Kdyby někdo čistě náhodou zkratoval svorky akumulátoru v autě, drátem proteče proud několik set ampér, v mžiku se roztaví izolace na drátu, drát se roztaví a kolem stříká měď. A je po divadle. Právě proto se dávají ke zdrojům pojistky nebo jističe, aby v případě zkratu obvod přerušiliy a zdroj se nezničil.

Ale... existují i zdroje s velkým vnitřním odporem, například tak zvaný "zvonkový transformátor", který je prý (?) zkratuvzdorný, takže na výstupních svorkách napětí klesne na nulu, teče maximální proud, který vnitřní odpor pustí, ale trafo neshoří. Viz např. sezam.cz/...

Vnitřní odpor zvonkového transformátoru je daný především ohmickým odporem sekundárního vinutí transformátoru, ale i dalšími magnetickými vlastnostmi.

Podobně se vyrábějí elektronické napájecí zdroje, například laboratorní zdroje s tak zvanou "elektronickou pojistkou", kde při dosažení maximálního proudu už větší proud neteče a při zkratu výstupních svorek napětí klesne na nulu ale zkratujícím obvodem teče pouze maximální proud, který automatický regulační obvod elektronické pojistky umožní. Zdroj tedy má jakýsi dynamický vnitřní odpor, ale to už je jiná kapitola.

V praxi se zkrat výstupních svorek nedělá, výstup je jištěný proti zničení při zkratu. Ale je pravda, že když je výstupní svorkové napětí 0 V, že na vnitřním odporu zdroje vznikne nějaký úbyek napětí.

Například při krátkodovém zkratu ploché baterie 4,5 V ampérmetrem v ručkovém měřicím přístroji DU10 ručka při přepnutí na nejvyšší rozsah vylétne na proud asi kolem 2 až 6 A a pak začne klesat, baterie se zahřeje. Z toho by šlo vypočítat vnitřní odpor baterie a lze odhadnout, že elektromotorické napětí asi zůstává těch původních 4,5 V, ale to jsou moje teoretické odhady...

Podobně barbarsky někdo občas zkouší tužkové 1,5 V baterie, které se při změření voltmetrem zdají být dobré s napětím sice trošku nižším než 1,5 V, ale při tomto drastickém testu zdravý článek dá velmi krátkodově třeba kolem 1 až 2 A a vybitá nic.


Mockrát děkuji za vysvětlení

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]