Rozbor basně Romeo a Julie

Ahoj potřebovala bych pomoct s jazykovými prostředky v tomto úryvku:

ROMEO Kdo nemá šrámy, vysmívá se jim.
(Julie ve objeví nahoře v okně.)
Co to však zasvítilo tam v tom okně?
Slunce tam vychází - má Julie.
Vstaň, jasné slunce, uhas bledý měsíc,
beztak už zmírající závistí,
že záříš víc než on ty, v jeho službách!
Nesluž mu, závidí. Ten jeho svit
se hodí do komůrek neštastnic,
jež zmeškaly svůj den. Ty se ho zbav!
Je, ano, je to ona - moje láska!
Kéž by už sama věděla, že je.
Třebaže mlčí, mluví. Proč se bát
- očima mluví, odpovím jí tedy.
Příliš si troufám, nepatří to mně.
Dvě nejjasnější hvězdy, které musí
odejít jinam, prosí její oči,
at načas v nebi září místo nich.
Což až se její oči octnou v nebi
a hvězdy v její tváři? Krásou tváře
zahanbí hvězdy jako úsvit lampu
a v záři jejích očí na nebi
budou si ptáci myslet, že je den,
a začnou zpívat. - Podpírá si tvář!
Být na těch prstech rukavicí,
abych se jí směl dotknout!
Bože!
JULIE Mluví!
Mluv dál! Jsi anděl. Záříš do noci
nad mojí hlavou jako posel nebes,
kterého zrakem obráceným v sloup
s užaslou bázní lidé sledují,
jak osedlává líná oblaka
a zvolna plyne širým ovzduším.
Ach, Romeo! Proč, proč jsi Romeo!
Zřekni se otce, zavrhni své jméno,
nebo když nechceš, stačí tvůj slib lásky,
a já se zřeknu jména Kapuletů.

Děkuji