Učitelka mě ponížila

Zdravím. Zatni zuby a vydrž, prázdniny už jsou za dveřmi. Přes ně načerpáš sílu a energii a i si psychicky odpočineš od školního stresu. Píšeš, že učitelku máš posledním rokem, tak to už nějak doklepeš i předmět, který Ti zrovna nejde. Poslední možnost opravy je pryč, nic s tím už nenaděláš. Každému nejde všechno. Tak to prostě je.

Zvládla jsi to, máš to za sebou. A to je důležité. Snaž se na to už nemyslet. Dej si něco dobrého (třeba kousek čokolády, ta je dobrá na nervy) udělej si nějakou malou radost a relaxuj. Neboj, do prázdnin už to uteče. A nebreč, už je to pryč a co se stalo, nezměníš. Užij si fajn prázdniny!

Jestli si myslíš, že to dáš,múžeš jít za ředitelem a požádat o vyzkoušení před předmětovou komisí.To bude objektivní.

Jaký ponížení? To chceš známky zadara? Uč se a pak se nemusíš bát. Zadarmo ani kuře nehrabe.

Taky si myslím, že se z tebe celou dobu snažila vydolovat něco co opravdu umíš, aby tě nemusela posadit s koulí... Kdyby tě chtěla potopit tak je hotovo za 5 minut. "Poslední možnost opravy" - to je hloupost, měla jsi celý rok resp. pololetí. Jestli jsi se začala učit až na "žehlení průšvihu" tak to je špatně. Měla bys změnit přístup k učení tak abys to zvládala, a trénovat to co ti nejde = prezentaci a vystupování před lidma. To můžeš cvičit i doma před rodinou nebo s kamarádama - prostě sehrát divadlo a látku budeš učit, tabule, křída a budeš přednášet, vysvětlovat, psát vzorečky a reagovat na dotazy. Takhle se to naučíš tak že tomu začneš rozumět a zároveň pak zvládneš zkoušení před třídou... To obecenstvo může být i imaginární.

to se mi líbí, s tou prezentací... asi to zkusím u synátora...

Aby jste si nenaběhli - jeden večer vám to bude vykládat a hned další vás vyzkouší A když nebudete umět tak rozdá koule a zakáže televizi

Dobrý den, nepíšete, o jaký jde předmět (není to ta chemie?) a jaká byla známka z toho zkoušení. Myslím, že jste měla šanci a kdyby jste mlčela, tak by Vás nezkoušela (mučila) skoro hodinu. Nějaký výkon jste předvedla a nyní už asi nejde dělat nic. Snad to nebude tak zlé, jak to teď vypadá. Jaké budou ostatní známky na vysvědčení? Budou lepší? Co rodiče? Vědí, že nebude vysvědčení zřejmě nejlepší? Bylo by dobré připravit je na to včas. Zdravím!

Takže, text jste dala, ale vzorečky ne. No, to by jako celek nemuselo být snad tak špatné.

Už na to nyní nemyslete a nechte se snad příjemně překvapit. A neberte to jako potupu.

Toto učitelé dělají (a ještě za to berou peníze). Vy jste našla odvahu se o tu lepší známku "poprat", zkusila jste to a to je pozitivní. Řekněte to i rodičům, že z Vaší strany snaha byla.

Lidi, neblbněte. Pokud je všechno tak, jak tazatelka napsala, tak si některé komentáře nezaslouží. I když... učitelka dala právo opravy, to je první plus. Dávat vzorečky, se kterými má žák problémy? Anonymko, to také nejde, sotva vím, na kterou známku který žák je, natož abych si pamatovala, které vzorečky neumí. Také nemá povinnost umožnit ti vybrat si způsob zkoušení, taktéž to zásadně nedělám. (Jo, když to tomu dítěti chci dát, tak mu sama řeknu "bude to ústní", ale na výběr prostě ne.).

Ale když je třída zticha a divně čučí, tak to asi trochu darda byla. Zkoušet víc než pár minut někoho, kdo nic neumí, není k ničemu. Věřím, že to ponižující bylo. Navážet se do žáka? No, co si budeme povídat, občas se otočím k oknu a jsem pár vteřin zticha, protože bych se také neudržela a řekla něco, čeho budu litovat. Tak jestli to pomůže - jestli je ta učitelka aspoň trochu lidská, tak mi věř, že je teď sama na sebe pěkně naštvaná. Netvrdím, že mi někdy uštěpačná poznámka neulítne (ale hodinu někoho mordovat, na to náturu nemám), a vždycky si pak dávám předsevzetí, že se to už nestane, že musím zůstat v klidu. Čím mám víc praxe, tím tyhle ohně hasím snáze.

Mate59 má pravdu, pokud to umíš, můžeš se přihlásit na přezkoušení - ale jeho neúspěch je ještě horší, než toto. Takže hlavu vzhůru, pamatuj, že učitelka si to vyčítá (ale tobě to nikdy nepřizná), a život jde dál

Zkus to brát s "nadhledem" - vím, že se to snadno říká, ale...

1) Z žádného zakřiknutého introverta se nestal sebevědomý člověk tím, že mu někdo dával úlevy. Jednou se prostě naštveš, že s Tebou nezacházejí slušně, a ono to pomalu přijde. Byla jsem stejná zkus tu zášt, kterou teď cítíš, a újmu, přijmout jako energii k takovému jednání, že si to už nikdo nikdy nedovolí. Půjde to samozřejmě pomalu...

2) Vzorečky, takže názvosloví? Já na tom byla podobně i s chemií jen chemikář byl fajn a nechal mě vždy propadnou jen v pololetí. (Na konci roku byla klasikou fyzika, matiku jsem dlouhodobě vždy nějakým podivným způsobem uhrávala na 4.) Měla jsem dlouhodobě doučování a na vzorečky mi jednou paní učitelka přinesla 4 A4 z obou stran popsané vzorečky a měla jsem z nich vytvořit názvy, a naopak. Pamatuji si je dodnes. Takže kdybys tomu před nějakou dobou dala co proto, mohla se učitelka taky posadit na zadek z toho, jak to umíš. Ale to už jdu s křížkem po funuse. Nebo námětem, jak začít v novém školním roce s novým chemikářem, pokud bude? Držím palce

Já jsem měla na střední škole chemii a fyziku jen dva a půl roku. To bylo dobře, protože oba předměty na mě působily jako výlet do španělské vesnice. A vzorce mi přišly jako japonské písmo. Ale řešila jsem to tak, že když jsem viděla, že je zle, našrotila jsem se zpaměti vzorce, poučky a věty. A taky všecko, co jsem vyčetla nejen ze sešitu, ale i z knihy. Normálně jsem to všecko odpapouškovala, bez souvislosti, bez schopnosti cokoliv použít. Za snahu jsem vždycky prolezla. A o to jde! Nestačí nakouknout do sešitu! To opravdu ne!

Učitelka se snažila, abyste měla lepší známku. Opakované šance místo propadnutí... snaha dostat kloudnou odpověď ...

Když se budete učit celý rok, nebudete mít na konci roku takové deprese a potíže. Za učitelku buďte ráda - snaží se všemožně zajistit, abyste nepropadla.

asd1 - to se mi líbí, s tou prezentací... asi to zkusím u synátora...

Jestli tě to uklidní, tak existují mnohem horší učitelé. Já jednoho takového potkal hned v prváku na střední. Všichni nás před ním varovali. Dělal testy, kde se opravdu muselo tipovat. Často dával otázky, kde bylo několik možností odpovědí. Na konci roku 5 lidí propadalo, zhruba 20 lidem vycházelo za 4, jeden jediný kluk měl za 3. Mě tehdy vycházelo 4,4 ale stejně mi vyhrožoval propadnutím. Poslední 2 týdny se rozhodl, že vyzkouší 9 lidí, které chce nechat propadnout ale prý nám dá ještě šanci. Museli jsme se naučit celou učebnici. Za 1 hodinu vyzkoušel 1 studenta. Když jsem řekl odpověď stejně jako v učebnici, začal na mě řvát, že o papouškování naučených frází nestojí. Tak jsem to začal říkat vlastními slovy, opět na mě začal řvát, že mi nerozumí jak to myslím a at to říkám podle učebnice. Takhle to nezní až tak hrozně, v tu chvíli to bylo strašně strestující. 4 spolužáci nakonec propadli. Stěžování nemělo cenu, ten rok odcházel do důchodu, takže to nikdo neřešil.

Vydřž, zbývá pár dnů do konce školního roku. Ber to jako přípravu na život, objeví se hodně lidí, kteří se tě budou snažit potopit, ponížit nebo tě prostě naštvat. Je jich mnohem víc, než si myšlíš a mnohem horších, než tahle učitelka. Taky jsem tomu moc nevěřil, pak jsem ve třetáku potkal naši matikářku a to jsem si teprve prožil peklo. Ale můj bývalí šéf na brigádě-to byl teprve blbec.