Nejste přihlášen/a.
Ahoj, zajímal by mne váš pohled na věc. Je mi nad čtyřicet a onemocněl jsem na deprese. Musel jsem si najít práci na 6 hodin, víc bez meziodpočinku nevydržím. Tím se naskytlo dosti volného času a tak jsem se přihlásil ke tříletému studiu informatiky. Kromě dvou předmětů jsem byl nadšen, bavilo mne to, učil jsem se každý den, skoro na úkor rodiny. Udělal jsem napoprvé tři zkoušky a po neúspěšné zkoušce z matematiky jsem se zhroutil vyčerpáním a ztrátou sebevědomí.Jednal jsem a přerušil studium ze zdravotních důvodů. Čekal jsem, že se vzpamatuju, ale nestalo se tak, síly mne opustily. Teď na vysvětlenou. Jeden semestr se skládá z šesti předmětů a tří měsíců trvajících přednášek. To znamená, že na průběžné studium jednoho předmětu máte 14 dní. Vezměme tu matiku. Při přednáškách jsem se ani nestačil nadechovat a myslel si něco o tom, že povolání uklízeče je pro mne tak akorát. Takže 14 dní krát (i kdyby) 4 hodiny studia= 56 hodin. (zkouškové období už beru jako opakování naučeného) Úplně normálně musím říct, že jsem začínal od nuly a klidně mi jeden příklad mohl trvat 15 minut. To máte 56x4=224. Toje přece zoufale málo na uspění u zkoušky z nové látky, i když jsem na zkoušku šel s tím, že na trojku mám. Kdo mi vysvětlí dnešní realitu, že každý druhý má titul? Z jedné strany máme podvodníky, z druhé genie a mezi tím přece musí být masa průměrňáků. Proč nepatřím ani do jedné kategorie?
Díky za pokec, nedá se nic dělat, se nepředělám a na zdraví se nechci vymlouvat.
Na téma úrovně školství, vzdělanosti a množství lidí s titulem se výborně hodí jeden vtip, kde kolega vysokoškolák říká druhému: „Když já si uvědomím, jaký jsem inženýr, tak mám strach jít k doktorovi.“
A ještě jeden postřeh z různých diskuzí nejen zde na poradně nebo třeba z televizních soutěží typu AZ kvíz, Taxík apod. – nad psaným projevem některých vysokoškoláků by jeden zaplakal, a to nemám na mysli jen gramatiku, a když se někdo (většinou z těch mladších) pochlubí vzděláním v konkrétním oboru a pak se ukáže, že z něj nezná ani to, co se řadí ke všeobecnému vzdělání, je to doslova tristní.
Toto není váš případ, takže nevěšte hlavu a vrhněte se s chutí do studia. V tomhle věku už to nejde tak snadno, jako ve dvaceti, máte můj obdiv a držím palce!
Dělala jsem 1,5 roku studium k aprobaci - učitelství pro 1. stupeň. To, co si mnozí učitelé dělali povinně, jsem si já dělala "jen tak". A řeknu Vám, nestálo to za to. Neřekla bych, že studium bylo náročné a navíc jsem neměla děti, o které se mnohé spolustudentky musely vžy postarat, a stejně to byl takový záhul, že bych do toho znovu nešla. Právě se začínám učit na státnice...
Mimochodem, s depresemi mám nějakou zkušenost také - odstartovalo je přepracování a myslím, že nebýt spousty volného času, který jsem tehdy měla, tak se léčím dodnes. Tehdy jsem byla za půl roku po nasazení antidepresiv docela v pohodě. Četla jsem si, chodila do parku jen tak se dívat na okolí, na procházky, po krámech, naštěstí jsem měla nezatěžující práci (hlídala jsem prcky a učila jazyk - v zahraničí)... nemyslím, že byl dobrý nápad začít studium při léčbě depresí, ze studia se vždy stane povinnost (možná ještě náročnější než práce - zkoušky jsou dost zatěžující, stresující) a jste tam, kde jste byl - spousta práce.
Takže na zdraví se vymlouvat nemusíte - máte ho jen jedno, vykašlete se na studium a udělejte něco sám pro sebe.
Školáku, jen blázen co má deprese (zdravotní problémy) tak velké, že nemůže pracovat déle jak 6 hodin si k té práci ještě přibere studium. Studovat neznamená odpočívat, studovat při práci (s rodinou) a ještě k tomu v pozdějším věku je těžké. Buďte rád, že jste se nezhroutil. VŠ není patent na rozum, máte pravdu, dnes studuje kde kdo ale o šikovného řemeslníka nezavadíte. "Mladí" nemají ze zkoušek dělaných za 3 na potřetí žádný stres, "staří" ti se stydí za to, že mají za 3. Nedělala bych z toho vědu, prostě někdo je vyučený, druhý má maturitu a třetí VŠ, hlavní je mít zdraví a práci co dělám rád a dobře.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.