Vyvařování prádla

Tak já to dělám následovně. Jelikož namáčení utěrek a ubrusů ve vaně, mi přišlo náročné potom, protože jsem ho zase musela ručně máchat a ždímat , tak jsem vymyslela následovný postup. Večer dám utěrky do pračky a na ně svůj domácí gel z jádrového mýdla. Zapnu program na 95 °C a pustím program. Když je prádlo pěkně promíchané a promočené a samozřejmě, než začne pračka nahřívat, tak ji jednoduše knoflíkem vypnu a jdu spát. Ráno zase knoflík zmáčknu a pračka pokračuje tam kde přestala a dokončí praní. Tím jsem prádlo nechala pěkně celou noc namáčet v mýdlovém roztoku a špína hezky pustí. Dělám to tak i se zašpiněnýma teplákama ze zahrady a jiným hodně zašpiněným prádlem, které peru na 40°C. Funguje to, vyzkoušejte.

V pračce nevyvářím ale jednou za čas, vyvařím utěrky v hrci.

Mně to přijde v dnešní době zbytečné. Dříve se vyvářelo, ale to ještě nebyly automatické pračky, a nepralo se tak často. Rovněž nebyly tak kvalitní prací prášky jako v dnešní době.

Ložní povlečení je v dnešní době většinou barevné, takže se dá prát max na 60. Utěrky rovněž.

Utěrek mám dost, takže je měním často. Tudíž nevidím důvod je vyvářet. Ve většině domácností je navíc myčka nádobí, takže se utírá minimálně.

Nevidím ani důvod k namáčení prádla, jak to bylo zvykem v době poloautomatických praček. Snad jen montérky, či hodně zašpiněné prádlo - např. bílé ponožky.

Já peru na 60 pouze povlečení a utěrky, jinak peru na 30 max 40 - jednak je to šetrnější k prádlu, jednak je to ekonomičtější.

Ještě k tomu "nepralo se tak často" ... Když jsem byla malá (před 45 lety), pralo se v sobotu, a to se muselo zatopit pod kotlem A oblečení jsme nosili celý týden (maminka mi v neděli večer vyprala kalhoty, halenku a svetr, které jsem nosila do školy celý následující týden)- zrovna jsem si na to dnes vzpomněla - dnes už je to něco nepředstavitelného - dnes když někdo přijde druhý den do práce v tom stejném oblečení do práce, všichni vědí, že se v noci někde zapomněl Prostě protože se pralo jen jednou týdně, a ještě namáhavě, oblečení se muselo šetřit. A to se dnes nemusí - jen nacpete do pračky a zapnete knoflík

já taky nevyvářím, ale moje máma to dělala - utěrky spolu s bavlněnými ručníky, ubrusy apod. - a měla je léta krásně bílé... dneska už je ve většině tkanin umělina, tak by ani vyvářet nešly...

Není nad vyvaření v kotli a v mýdlu. Sama to uznáváte.

Moji prarodiče, rodiče i já jsme před 40ti lety toto praktikovali, po utěrkách přišly na řadu plátěné kapesníky, povlečení, které sneslo vyvářku, pleny, ubrusy, prostěradla a různé bílé hadry na utírání čehokoliv. Papírové jednorázové kuchyňské utěrky jsme neznali. Ani se moc nekupovaly papírové ubrousky, pokud se koupily, tak sloužily na balení svačin. Kvalita a pevnost, velikost byla úplně někde jinde, než dnes, co Vám prodávají za tu nižší cenu.

V dnešní době by se mladí dali na prstech spočítat, kteří by si stoupli ke kotli a klackem převalovali prádlo ve vařící, mydlinkové vodě. Pokud vůbec ještě někde mají prádelny s kotlem na vodu, pod který se muselo přikládat. Pozitivum bylo, že se spálil všelijaký odpad. A to škrobení také další práce navíc. Prádlo bylo ale po žehlení jako karta, bílé a voňavé.

Utěrek mám hodně, jako věno a během života jsem i různé ušila z prostěradel a dětských osušek.

Použité utěrky složím do koše na prádlo až na dno a když jich je opravdu dost na pračku, tak jenom utěrky a nic jiného na noc namočím do vlažné vody s troškou prášku a druhý den vyvařuji v automatické pračce, suším pak venku na šňůře. Nejsou sice přejeté pár minut varem, jako v kotli, ale ve výsledku jsou vyprané dobře na to, že s nimi nemám moc práce. Přiznám se, že už ani neškrobím a vyžehlím jenom když se mi chce. Život není jenom o práci.

Lněné látky (utěrky, ubrusy, prostěradla, kapesníky, apod.) nebo bavlněné plenky se dají vyvařit. Ale zkuste dát vyvařit ručník s umělými vlákny, nebo jiné tkaniny z uměliny. Už při nižších teplotách materiál změní vlastnosti, tvar i rozměry a je po parádě. To ví každý, kdo používá automatickou pračku.

Maximální teplota tak zvaného vyváření v automatické pračce je asi 90 °C až 95 °C, protože vařicí voda by bublala a pára by vybublávala ven, což zná každá hospodyňka, když jí začne poskakovat poklička na hrnci a přetékat polévka.

Vyvářelo se ve vyvářecích hrncích na plotně a také to uměly některé staré pračky, kde se ještě topilo dřevem, nebo plynem. Možná to umějí i dnešní průmyslové pračky pro praní prádla ze zdravotnických a ubytovacích zařízení.