Nejste přihlášen/a.
Já si myslím, že by žena měla hlavně tohle rozhodnutí udělat sama. Neměla by myslet si a říkat, že přítel chce nebo nechce. Když žijeme mezi lidmi, vidíme, jak často dopadne velká láska, jak snadné je být nevěrný, jak rychlý může být rozchod. Jak nakonec žena zůstane s dítětem sama a jak z mužského těžce páčí nějakou korunu. Ne proto, aby si koupila nový diamant, ale aby mohla dítěti koupit boty, zaplatit lyžák, taneční, vysokou školu. Jsem asi protivná, takhle vidět vaši velkou lásku, ale bohužel, zažila jsem to sama a vidím to na každém kroku. Svým dcerám jsem se znažila vtlouct do hlavy: Musíš mít práci a musíš mít byt, když by se cokoliv stalo, abys uživila dítě i sebe a měla střechu nad hlavou. Aby tě nikdo nemohl i s dítětem vyhnat nebo aby ses nemusela nechat týrat, protože nemáš kam jít. Víte jak to je:"Nikdy nic, nikdo nemá mít za definitívní, neb nikdo nikdy neví, co se může státi. . ." Vím, že muže milujete a on vás, ale musíte si uvědomit, že zodpovědnost může být pouze a jen na vás. Troufnete si?
Není to správné rozhodnutí. Vy sama ještě pořádně nevíte, co chcete,
nevíte ani, že v tomto si můžete nechat poradit maximálně od svého lékaře.
A finanční stránka (viz dotaz) v tom hraje teké svou roli.
V roce 1975 jsme se brali, bylo mi 20, manželovi 24. Děti jsme chtěli. Za 2 roky se narodila dcera /1977/ a za další 2 roky syn /1979/. A byli jsme rodina. Spokojená.
Nikoho jsme se neptali, zda ano či ne, zda chceme či nechceme, zda jsme dostatečně zralí a připraveni. Byla to jen naše věc, tak jsme to oba chtěli a příroda nám vyhověla.
Proto nemá cenu přetřásat tady, zda 40 letý pán a 25 letá slečna jsou dostatečně připraveni na rodičovství. Dřív to přišlo automaticky, dneska se kolem všeho hrozně mluví, nadělají se problémy, vše se přetřásá na veřejnosti. Podle mě, vzhledem k věku, připraveni jste. Pán je dokonce už kapánek přezrálý /pokud si děcko pořídí, bude toto maturovat v jeho 60 letech, na VŠ ho už bude udržovat z důchodu /, slečna v 25 už také není žádné poupátko. Takže pokud se máte rádi, proč do toho nejít.
Připadá mi, že se dneska nade vším až přehnaně hloubá. Dříve měli rodiče /a teď nemluvím o cikánech/ klidně 5 - 10 dětí, uživili je a nikoho se neptali, zda konají dobře. Vím, že dneska je jiná doba, ale ve Vašem a partnerově věku si myslím, že už opravdu máte nejvyšší čas. Cožpak, Vy jste ještě vcelku mladice, ale partner se už blíží věku, kdy by mohl být spíš děda, než otec. Tak do toho. Nebo budete tak dlouho počítat, až se přepočítáte a život promarníte. Což by byla chyba. Jaga.
Úplně souhlasím , dneska se všechno řeší, každý radí, spousta odborníků. Člověk se už bojí mít vlastní názor, aby nebyl za exota. Navíc ani sto odborníků neví, co se odehrává v hlavě dvěma konkrétním lidem, co chtějí potomka.
Tazatelko, vykašlete se na všechny rady a pokud chcete, tak do toho. Pokud nechcete, tak ještě počkejte. S tím Vám nikdo neporadí, to musíte vědět jen Vy sama. Ideální věk na to máte .
Zdravím. Jak jste na to finančně? Máte zajištěné vlastní bydlení, máte oba dva stálou práci, stálý a dostatečný příjem? Jinak je žena připravena od první menstruace téměž kdykoliv (pokud je zdravá), nejlepší je samozřejmě věk 20 až cca 28 let, z hlediska zdravotního.
No tak 25 je ještě pohoda. Znám 31ku, co si stále říká, že je ještě čas. Pravda, má ale nějaké problémy, což není váš případ. Jinak to vlastní bydlení je docela zásadní, abyste nedopadla tak, že žijete v nájemním bytě na dobu určitou a říkáte si, že něco našetříte na vlastní byt a nenašetříte. A pak přijde konec nájmu s tím, že buď vás beze všeho vyhodí nebo musíte za velký prachy ten byt odkoupit. Jenom takové malé upozornění. Pak je jedno, jestli je dítěti rok nebo 13 let...
Jinak dostatečný příjem bylo myšleno tak, že dítě je sakra drahá záležitost. Přečtěte si třeba zena.centrum.cz/... a posuďte, jestli to utáhnete. Chápu vaše obavy, že byste raději co nejrychleji, ale myslím, že máte čas třeba do té třicítky, pokud si nejste jistá, vyčkejte.
Tak se nechte z hlediska plodnosti vyšetřit, optejte se na odborný názor doktorů, jestli je u vás možné ještě nějaký ten rok vyčkat. Ale dělat si dítě jenom proto, aby si ho tatínek užil? Věk přes padesát není žádné terno, viděla jsem už o mnoho starší tatínky. Samozřejmě je rozhodnutí jenom na vás. Já jsem vás jenom chtěla upozornit na finanční stránku. Vím, co říkám.
Přítel už má asi nějaké zkušenosti... možná by mohl být stálým partnerem - chcete se brát?
doplněno 22.03.15 21:16:Měl bych tedy dvě připomínky- rady. Dítě nechte (plánování) až pár týdnů po svatbě. Znám pár párů, co třeba 5 let žili spolu a po svatbě se rozvedli do 1 roku. Dítě vztah nikdy neslepí - jen zkomplikuje.
A druhá věc - nepořizujete si psa, kočku, kanárka - je to lidský tvor - jestli si budete plánovat dítě jen tak pro potěšení ... je to špatně! Musíte si být vědoma, že dítě je závazek na celý život. Někdo prostě není rodinný typ a děti nechce nebo je mít nemůže už jen z přesvědčení... "pořídit si dítě" není nákup v supermarketu - uvažujte o možnostech, co by se stalo, kdyby on zemřel, odešel za jinou, dítě nesnášel ...
Nechtějte zničit život 3 lidem chybným rozhodnutím- chtějte oba, nebo si raději kupte toho psa.
Jestli se musíte ptát na poradne, jestli jste připravena na dítě a je-li to dobre rozhodnuti, tak evidentně zralá ještě nejste. Toto nemůže někdo rozhodnout za vas. Nemáte bydlení, s přítelem zijete teprve pul roku, navíc ten velký věkový rozdíl... Znáte se dostatečné na to, abyste spolu vychovávali dite?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.