Nejste přihlášen/a.
Zdravím, mám takový dotaz, jsem v 7 měsící těhotenství a opravdu hodně se bojím porodu. Už jsem párkrát slyšela od několika maminek, že to byla největší bolest, jakou kdy zažily, sice se strašně těším, až ten prcek vyleze ven, ale tu bolest, jakou všichni popisovali si ani neumím představit. Jaké máte zkušenosti vy? Jak moc vás bolel porod?
Hlavně si sežeňte schopného a zkušeného porodníka, nespoléhejte se, že vás někdo odrodí. Porodníka, který přijede i půlnoci, když začnete rodit. Vyplatí se vám to. Co mi vyprávěli rodiče nebo bratr, kteří jsou všichni porodníci, co se děje někde za hrůzy a co se rodí díky tomu za děti, s tím vás ani nechci strašit. Nechápu, že si tohle některé matky neošéfují předem a spolehnou se, že to tak nějak dopadne, že je tam doktorů hafo a stejně nikoho neznají a pak je rodí medik a 20 minut nebo déle se čeká na zkušeného doktora, když se porod zkomplikuje a to se může stát vždy. Co to udělá s mozkem dítěte, si asi dovedete představit. Tam hraje roli každá vteřina. Nevybírejte si doktora podle toho, jak je sympatický a jak se na vás směje, ale poraďte se s vaším gynekologem, laik tohle neumí posoudit, kdo je opravdu zkušený a dobrý porodník, ale oni to o sobě vědí.
Pokud se bojíte porodní bolesti, domluvte se na epidurálu.
Ale ta bolest jde prodýchat. Pro mne byla horší ta bolest před, protože mi šly křeče dozad, než vlastní porodní bolest.
Ale pamět je milosrdná, na tu bolest zapomenete a pak vám zůstane jen krásné mimi.
A já zase vícekrát slyšel, že všechno proběhlo naprosto v pohodě a že by to klidně mohly jít dělat na kšeft. Tak si vyber. Podle mě, pokud budeš k porodu přistupovat se strachem, tak se to určitě negativně projeví.
Milá paní, dle vašeho dotazu chápu, že budete rodit poprvé. Asi všechny ženy se toho obávaly. Já jsem rodila třikrát a můžu říci, že každý porod byl úplně jiný a z toho prvního, jsem byla taky vystresovaná předem. Opravdu pomáhá nejvíce dýchání, ale můžu za sebe říci, že ten první porod byl nejméně boloestivý, o to bylo nejhorší šití . Není to taková hrůza, jak někdo tvrdí a to jsem rodila děti 4kg, 4kg a 4,3kg. Můžu poradit jen to, abyste na to nemyslela teď, jen se naučte správně dýchat a vybrte si porodnici s kvalitním personálem. Po porodu se budete cítit úplně jinak a pocit, že jste na svět přivedla nový život se nedá ničím nahradit. Držím Vám palce, zvládnete to, jako miliony žen před vámi.
Neboj se toho, opravdu,ale chapu, protoze byt prvorodicka znovu jak pred malo lety zpet, tak by mi nepomohla zadna utecha jak jsem byla k smrti vystrasena tou bolesti u toho jak me spousta lidi strasilo..Nejhorsi je ten strach okolo..Ano, bolelo me to jako cert,ale ty hormony me tak oblbly, ze vyhralo to stesti pri pohledu na meho prdouska a pro nej bych vzdrzela vsechno na svete..Ja na porodnim boxu, kontrakce po chvilkach, kdy us slo do tuheho..Ja k smrti vydesena,manzel me povzbuzoval, protoze sam videl jak me to bolelo..Nicmene pak vedle v samostatnem boxu rodila jina pani a ta u toho tak kricela,ale tak, ze me uz nepomohlo nic a ta celozivotni hruza se dostavila..Zajecela tak hruzostrasne, ze i manzel pochopil, ze tady uz chlacholeni nepomuze...a ja jsem se robrecela strachy, ze tohle nemuzu prezit...Pak to uz bylo rychle,,do,e tlak, ze jsem mela pocit, ze se ze me dole dere obrovskej balon..prisla doktorka a pry je to tady...zatlacte hodne...neslo to...nejde vytlacit mega balon...musite, rekla...musite...zatlacila jsem ze sebe svou posledni silu co to slo a balon byl na svete,,telo a zbytek slo uz hladce..po porodu mega uleva, 2 hodiny na porodnim luzku s manzelem a detatkem...a pak jsem odesla po svych..Jen u prvniho syna me sili,nic moc, ale prezit se to da..U druheho syna uz jen jeden steh a opet jsem odesla po 2 hodinach sama s manzelem na pokoj..Da se to prezit a ta radost z detatka, ty hormony rychle pracovaly na tom, abych zapomnela a dnes uz citim jen radost a vzpominku na tu vterinu, kdy jsem nase 2 kluky videla poprve a to je silnejsi nez cokoliv a klidne bych rodila znova bolest nebolest a bolest fak tyla a poradna,ale da se to vydrzet a to rika nekdo, kdo z toho me giga hruzu...Zvladnes to, bojuj jako lev..Me vzdycky malinkato uklidnovalo, ze to vydrzelo miliony zenskych, tak pro bych to nezvladla taky..a zvladla jsem to..zvladnes to i ty..drz se...
Porodila jsem 2 děti. První dcera. Porod začal asi ve 22 večer, kdy praskla voda a jeli jsme do porodnice. V 7.15 byla dcera na světě. Vážila 4,30 kg, takže žádný drobeček to nebyl. Přišly se na ni podívat všechny sestry, že prý vypadá jako dvouměsíční. Ty porodní bolesti nebyly sice nic, na co vzpomínám s láskou, ale dalo se to těch pár hodin vydržet.
Za 2 roky nato se narodil syn. Ten už byl kapánek menší, 4,05 kg, ale taky pěkný macek. Vezli mě ve 4 ráno, kluk byl na světě v 7 hodin. Takže za 3 hodiny nebylo co řešit. Tělo už bylo připravené, šlo to rychleji než poprvé.
Zvládla to každá, zvládnete taky. Proč by se jinak děti pořád rodily?
A teď drsně: kdyby to bylo něco tak strašného, myslíte si, že by nějaká rajda mohla jen tak dítě porodit někde ve křoví, či na veřejných záchodcích, pohodit ho a následně po svých bez problémů odejít?
Tak vidíte, ono tak zle není a nebude. Zvládly to tisíce žen před Vámi, zvládnete to také. Až ho budete držet v náručí, zapomenete na všechno. A navíc, dneska už je lékařská věda na daleko vyšší úrovni. Já v tom roce 1977 nevěděla až do samého porodu, zda to bude jedno mimčo, nebo dvojčata. Pan doktor se jen domníval...a to je velice málo.
A znát dopředu pohlaví? To byla opravdu už utopie, čekalo se až do poslední chvíle, co pan doktor ohlásí!
Tak to v klidu a pohodě zvládněte, přeji hezké a zdravé miminko. Jaga.
Ale prdlajs, největší bolest. Horší je migréna, která trvá 4 dny v kuse bez přestávky, to už pak člověk leze fakt bolestí i po zdi. Porod zvládnete daleko rychleji. Já mám tedy větší hrůzu ze zubaře, než z porodu. Navíc, jakmile prcek se narodí, tak se do těla vylučuje hormon oxytocin a ten způsobí, že maminka na bolest zapomene...A hlavně se nedívejte na filmy, kde rodí ženské. Herečky ty porodní bolesti přehrávají, aby to bylo na kameře efektní. Normálně jde porod zvládnout i bez toho křiku a ječení. Mně tedy více bolel císařský řez. To byl humus, bez injekcí proti bolesti po císaři nešlo normálně fungovat. A ještě si vzpomínám na jednu perličku, jsem alergická na vlnu a byla jsem v porodnici přikrytá vlněnou přikrývkou. I přes urgence sestřičkám mi ji nechali i po císaři. Umíte si to vůbec představit? Neustálé nutkání na kašel a k tomu sešité břicho? FUJ. FUJ. FUJ.
"eulalie@" víte proč trvá migréna tak dlouho,protože není potlačena hned,jak se projeví ...musíte nad ní vyzrát...dostala jsem v cizině proti ní účinné léky,ale podmínka byla,že to musím rozpoznat,že je to migréna a tak jsem přešla na čípky a můžu říct,že s těmi to není tak striktní ale hned na začátku,jak propukne,trvá i týden...
. Vdávala jsem se v zamilovanosti a vní i porodila dvě děti. U obou porodů byl manžel. Dcera se narodila 3 hodiny od prvního příznaku a vážila 3500 g a syn 80 minut od prvního příznaku a vážil 4000g.
Porody považuji za nejkrásnější životní zážitek, jaký jsem kdy prožila. Bolest si vůbec nepamatuji.Pouze velká úleva, pocit radosti a štěstí.
Velmi silně si však pamatuji přivinutí dítěte po umytí a první kojení. Je to nekrásnější životní zážitek vidět miminko, a zároveň být tak silně propojeni - miminko, maminka a tatínek.
Pokud máte schopného partnera, vřele doporučuji. Považovala jsem ho za zprostředkovatele mezi mnou a zdravotnickým personálem. Jemu jsem si postěžovala a on to slušně přetlumočil. Dokonce jsem po porodu tvrdila, že dnes již rodí muži.
Srdečně Vám blahopřeji k tak nádhernému životnímu období. Držím pěsti.
Věřte, že vše dobře dopadne a bude to tak.
Neříkám, že není čeho se bát, ale sama mám dvě děti, myslíte, že by ženy měly víc dětí než jedno, kdyby to byla nějaká do nebe volající hrůza? Z mého hlediska byly oba porody poměrně těžká dřina. Ale bolest? Prostě přišla a odešla, to je všechno. Vzpomínám si na porod staršího syna před 35 lety, nechali mě pak ještě dvě hodiny na porodním sále, a protože se narodil v poledne, přinesla mi sestra hned po porodu polévku. Postavila talíř vedle mě na stolek a odešla a po dvou hodinách ho zase, nedotčený, odnesla. Nikoho nezajímalo, že nemohu vyčerpáním ani zvednout ruku, natož tak se snad posadit. Bylo to tak absurdní, že si to pamatuji dodnes. A kolem narození druhého syna si přesně vybavuji, jak mě sestra přivezla na lehátku ze sálu na pokoj (bylo nás tam 7), a protože se nemohla vytočit, postavila se s vozíkem k nohám postele a řekla: "Hop!" a myslela naprosto vážně, že dvě hodiny po porodu přelezu tu šprušlovou pelest vysokou asi 30 cm. A já to opravdu přelezla.
Marti nebojte se rodily naše maminky i prababičky i na poli bez porodníků a šlo to ...bolest jak každá druhá s tím rozdílem,že z toho bude vaše miminko a to já jsem myslela jen na něho,protože mi řekli poslední měsíc,že moje krevní skupina není ok,ale naštěstí manželova bylo slučitelná s mojí,i tak malému dali po porodu transfúzi a moje starost se přesunula jen na zdraví dětˇátka ...pak uvidíte,že stálo za to...
Já byl u porodu 2x a bez ohledu na neodbornost doktorů a jejich chování... za čokoládu bych šel znovu. Bolest jsem žádnou necítil..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.