Nejste přihlášen/a.
Zdravím všechny, chci se zeptat jestli Vás už někdy potkalo, že jste váhali ve vztahu jestli to ukončit, nebo ne. Nemyslím po nějaké větší hádce nebo podobně, prostě jen tak. Mě tohle teď postihlo, na vztah si stěžovat nemůžu, spíš jsem začala přemýšlet o tom že můj nynější přítel je můj první a jediný a jsme spolu skoro dva roky. Já štastná jsem, o to divnější mi přijde proč nad tím přemýšlím, ale doufám že je to jen nějaká chvilková představa která brzo zmizí. Setkali jste se s tím někdy taky? Děkuji za odpovědi.
Pokud si na vztah nemůžete stěžovat a s partnerem si rozumíte, je zbytečné uvažovat o konci. Ano, asi srovnáváte - kdysi nosil fialky, byl pozornější, zamilovanější. A dneska, světe, div, se, chce po Vás, abyste uvařila guláš a nebo mu vyprala ponožky. Ta zamilovanost sice úplně neodešla, ale nastal takový ten běžný stereotyp.
Jenže ten nastane pokaždé, to mi věřte. Vždycky je zpočátku vášeň a láska a pak Vám najednou řekne, abyste mu pomohla třeba rozházet hnůj. /my ho rozhazovali včera a to jsem provdána za jediného 39 let! /
Nemáte důvod to ukončovat. Najdete si jiného, rok či dva s ním budete v nebi a za čas nastane stejná otázka. A když s každým pak budete 2 roky a následně uvažovat o rozchodu, tak kdy konečně zakotvíte?
Je to pokaždé stejné: namlouvání, procházky, měsíček, květiny, slovíčka...svatba,...pak jakési procitnutí /ale to nemyslím ve zlém, prostě už konec té zamilovanosti a smysl pro povinnost/...děti, péče o ně, vaření, praní, žehlení...A teprve teď se ta správná rodina formuje a obrušuje, je jen na nich dvou, jak budou společně řešit různé problémy - výchovné, finanční...
Dva roky spolu chodíte, měsíček, procházky a květiny jste si asi už užila dosyta. Proto by nyní měla přijít svatba. No a pak se vyvrbí to ostatní, jak jsem psala. Nemyslete si, že s jiným by to bylo jiné. Proč? A myslím si, že by i Vám asi bylo líto, kdybyste zjistila, že ten Váš uvažuje stejně jako Vy /mám se s ní rozejít?/ Za ty 2 roky se už jistě znáte, vezměte se a uvidíte, že to bylo to nejlepší rozhodnutí. Jaga.
Ano, také jsem se s tím setkala, přesně jako vy. Také jsem řešila jednu dobu zda se rozejít, i když jsem byla ve vztahu spokojená, měla jsem pocit, že jsem ještě mladá, nic jsem si neužila atd... Přišel stereotyp, trochu nuda, ale to je normální! Pokud chcete vztah ukončit, myslíte, že zase najdete spřízněnou bytost, se kterou si budete tak rozumět? Co když nenajdete? Je škoda vztah jen tak zahodit, když funguje a je vám v něm dobře. Já si svého prvního přítele nakonec vzala Možná u vás to chce nový impuls, něco nového podniknout, někam jet, nebo pokud spolu žijete, tak si každý zvlášt odjeďte na víkend pryč, uvidíte, jak se na sebe pak budete těšit!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.