Nejste přihlášen/a.
Poslední dobou jsem zjistila,že mi nechutná můj vlastně udělaný bramborový salát...
V rodině mých rodičů jsme měli ten vždy na vánoce ten nej,nejlepší bramborový salát a tak se divím,co se pokazilo,že mi nechutná...
Co si o tom myslíte? Mění se mi chutě,nebo ...?
Nebo... prostě u rodičů vždycky nejlépe chutná. Já taky nedokážu docílit chut jedné rodinné pomazánky, jak ji dělávala moje babička. A mohu se snažit, jak nejlépe umím.
Asi v tom něco bude - kdyby maminka žila a salát udělala,vím,že bych si vzpomněla na naše nádherné i když skromné )vánoce a hlavně ten nepřekonatelný bramborový salát !
Co se týká kynutých knedlíků,tak to jsem se nikdy nenaučila,tak jak to uměla ona a o to se už ani nesnažím,ale ten salát mi však vrtá v hlavě,jaké fígly používala i když jsem se jako dítě na přípravě podílela... fakt zajímavé poznání
U nás se stalo zase to, že moje maminka i tchyně se na stará kolena rozhodly vařit moderní jídla a experimentovat. Bohužel jim to moc nejde a proto moji kluci u babičky vždycky naříkají, že co to uvařila a proč už jim neudělá tu dobrou polévku, co v ní stojí lžíce) Bramborový salát prý umím nejlepší z celé rodiny a asi je to tím, že máme domácí moravské brambory) Nevím, jestli do něj dáváte sladkokyselý nálev, ale já jo a myslím, že to udělá tu správnou chut. JInak do něj nic mimořádného nedávám - cibuli, mrkev, hrášek,vajíčka natvrdo, okurku, sůl, pepř, olej a majolku - té docela dost... všechno dávám od oka, je pokaždé trošku jiný, ale vždycky výborný
Samozřejmě,že se chutě mění postupem věku.A jak,panečku,to by jeden nevěřil...To co jsem totálně odmítala cca před deseti lety,tak teď bych se po tom utloukla
Já si myslím, že "vzpomínkový optimizmus" funguje. Nikdy nikdo neudělá takové chlupáče, bramborové placky, čaj, jako moje babička. Dělám všechno jako ona, ale chutná to jinak. Stejně tak to mají moje holky, které se ptají, proč jejich to nebo ono chutná jinak, než když jsem to vařila já. A kolikrát nás nadzvedla poznámka našeho muže, že to bylo dobré, ale maminka to měla lepší? A my víme, že to nebylo nic moc. Není to jen chutí, ale i vzhledem, prostřením stolu, vůní celé kuchyně, přítomností lidí kolem stolu a hlavně maminkou. Tím, co představovala, čím pro nás byla. Vzpomínky jsou neuvěřitelné. Představte si, že já si nedávno vzpomněla, jak maminka, když jsem byla malá, opřela pecen chleba o prsa a na sponí stranu škrábla nožem znamení kříže. Vždycky, když pecen načínala. Šílené, co v hlavě všechno je a za mnoho desetiletí to vybalí! Až jsem se zajíkla.
Mění se všechno. Kvalita surovin, někdy i ty chutě. Mně můj salát pořád chutná, přestože brambory posledních pár let moc nemusím. Prostě ty, které tady koupím, mi nechutnají. Na Moravě jsem si na nich ale nedávno pochutnal. Úplně jiná chut. Bramborová. A v tom mém salátu je brambor tak cca polovina celkového objemu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.