Nejste přihlášen/a.
Ajajaj. A stímhle"chlapem"chceš kupovat byt? Vážně? Víš, nechci malovat čerta na zeď, ale jsem přesvědčená, že lidi se nemnění. A jestli tě takhle dusí po čtyřech letech, jak myslíš, že to bude vypadat za deset let? Píšeš, že si myslí a dělá to, co jeho rodiče. Vážně si nikdy nedal poradit od tebe? Myslím si, že buď na tebe žárlí, nebo je to maminčim mazánek. Holka, nech si to všechno ještě pořádně projít hlavou, pokus se stanovit si s přítelem nějaká pravidla, která budou pro vás oba přijatelná a pokud nebude ochotný přijmout tvé názory a pravidla alespoň částečně (nikdy nesplní všechno, my to taky neděláme) dodržovat,uteč! Věř mi, mluvím ze své zkušennosti, myslela jsem si, že se kvůli mně zmnění, pak že se zmnění, když spolu budem bydlet, po prvním dítěti, až bude dcera starší... Nezmnění se! Ale to není jen o chlapech, lidi se prostě nemnění.
Ahoj.
Začnu od konce : Tomu,aby Ti někdo něco vyčetl se nikdy neubráníš - zase obráceně by Ti mohli v případě dejme tomu potíží se splácením vyčíst,že jste si mohli půjčit od nich a ne od banky atd.To jen na okraj.
Po přečtení Tvého dotazu,příspěvku jsem stále měla pocit ,co mi tam chybí...Už to mám - alesponň jedna věta ..."líbí se mi na něm.."nebo alespoň"líbilo se mi na něm.."Prostě trochu lásky.Je mi jasné,že po 4letech denodenního soužití prvotní zamilovanost již vy prchá,ale... Ale! Mně prostě připadá,že jsi s ním už spíše jen ze zvyku.
Většinou radím lidem,aby spolu zůstali,ale u tebe mi to nějak nejde.Těch rozporů je nějak mnoho.A to sebevědomí?Ve vzdělání to není,tomu nevěř.Navíc na mě působíš rozumně.Ano je dobré mít zdravé sebevědomí,ale nic se nemá přehánět.Tvůj přítel se snaží navenek chovat sebevědomě,ale sTebou si moc nevěří - viz jeho kontroly.
Myslím,že když si sama po sobě přečteš,co jsi napsala,bude Ti stejně jako jiným jasné,že plánovat s tímhle člověkem budoucnost je jako plánovat svoje budoucí trápení.
No - mazala bych od nej, než tě začne ovládat totálně ... taky si myslím, že se muže stát, že tě pak bytem bude vydírat a mít kecy, že tě vyhodí pokud se ti nelíbí co zrovna pán chce a kdo ví co je v takovém človeku? snad že by nebyl problem aby mu časem ujela ruka? ... Je těžké když nekoho miluješ a máš odejít .. jste už na sebe asi i zvyklí .. ale tohle opravdu neni chlap do života ... zažila jsem si své a i chlapa co žil pro maminku brrr už nikdy ... Držím palce a drž se pa Fell
Ahoj Nochi, jak už tady bylo psáno, taky mám pocit, že už vlastně rozhodnutá jsi, jen si to chceš potvrdit od jiných..Protože tam nebyla ani jedna hezká věc..Prostě jsi ze sebe vysypala všechno co tě trápí, a že je toho požehnaně.Pravda je taková, že se opravdu lidi příliš nezmění a sama to vidíš třeba právě u vaší"domluvy", co se týče sexu..Je prostě sobecký a jde mu o jeho potřeby a zapomíná na to, že ve vašem vztahu není jen on sám. V žádném případě bych do společné koupě bytu nešla..Myslím, že by toho hodně rychle využil, že byt je vlastně"jeho"a pak bys své názory neprosadila vůbec..Naopak..Měl by ti čím vyhrožovat, tak o to víc by prosazoval to svoje..Přílišná citová závislost je doslova děsivá.Člověk má potom pocit, že se sám ani nemůže nadýchnout a začne to lézt na mozek..Nemyslím si, že bys s ním měla plánovat ještě něco víc..Vykašli se na to. Takhle si ztratila spoustu přátel, a to je to, čeho chtěl dosáhnout jen proto, abys byla i ty na něm citově i jinak závislá. To není dobře..Popřemýšlej nad tím,ale jsi mladinká na to,abys už řešila takové problémy..Hodně štěstíčka...
Chlap by v žádném případě takový být neměl! A věř tomu,že pokud je takový už teď,tak lepší to rozhodně nebude.Jsi mladá,jistě se dokážeš s pomocí svých blízkých dostat z tohoto stavu...a to co nejrychleji...a věř,že jednou přijde ten pravý princ,jak se říká,a budeš štastná.Takhle štastná rozhodně nejsi...Buď sama sebou,to bude skvělé...! Než se trápit další dny...HODNĚ ŠTĚSTÍ!
Ahoj Nochiolo,
vím, že Tě moje rada asi nepotěší, ale když jsem četla Tvůj článek, tak jsem se v něm docela i poznávala...Jako kdybych ho psala před rokem já sama.Také mi bylo 21 a s bývalým přítelem jsme slavili 4. rok.
Moje kamarádka, která bydlela 3 minuty od nás byla moje nejlepší, ale co jsem začala chodit s mým (dnes bývalým) přítelem, tak jsem ji docela zanedbávala, už najednou nebyl čas na skleničku vína, nebyl čas na blbnutí na diskotéce, nebyl čas zajet na pizzu, kterou jsme měly tak rády, nebyl čas na nákupy a hromadu srandy u toho...Všechno tohle jsme ztratila kvuli žárlivosti a přivlastňování bývalýho...Trvalo to asi 2 roky, než jsem si uvědomila, jak čas letí.Když se měl ex zase jednoho večera stavit, tak jsem mu řekla, že mi není dobře, že ležím, že mám asi teplotu - byla to lež - s kamarádkou jsme jeli na disko... Prostě jsem se na něj vyprdla, zalhala mu, ale měla zase SVOBODU, byla jsem štastná, že si zase můžu zablbnout, hodit se do nálady... No a nějak se mi to zase zalíbilo, po tom 2-letém půstu, po těch šílenejch žárlivejch scénách, co všude předváděl... Takhle to šlo další 2 roky... A najednou jsem si začala uvědomovat, že ho vůbec nepotřebuju.Začal mi lízt na nervy, začal mě sledovat, mojí kamarádce začal psát smsky jak ji všude pomlouvám(což nebyla samozřejmě pravda)... Kdybych občas nepotřebovala půjčit auto do práce, tak bych se s ním už dávno rozešla, jako snad 20x před tím... Posledním Silvestrem to všechno zkončilo... Bylo to asi 25. 12... Jeli jsme zasněženou krajinou... Zastavil na takovém krásném plácku... Byla šílená mlha jako mlíko... nebylo nic vidět, jen se někde nedaleko smáli 2 pubertální výrostci... asi kolem 16. let.. proháněli se tam někde na čtyřkolkách...-kluk a holčina, ale najednou rachot čtyřkolek ztichl a bylo slyšet klučičí hlas, jak volá o pomoc... Nebrali jsme to nějak vážně, típli jsme do sněhu cigarety, skočili do auta a vydali se domů...Ale po 100 metrech jízdy nás zastavil kluk celej od krve,rychle jsme zastavili... Vystoupili jsme z auta... Kluk byl v poho, akorád byl celej zelenej... a pak jsem to uviděla... Na srázi byla převrácená ta čyřkolka, vedle ní ta holčina... Mohlo jí být 17... Snad nemusím popisovat, jak měla rozmlácenou hlavu, všude krev... No prostě to nepřežila, byla na místě mrtvá...Jela dolů ze stráně, nic neviděla, neměla helmu, jela na tom poprvé a stálo jí to život a už jí ho nikdo nevrátí...Přijela sanitka, policajti, na něco se nás zeptali a jeli jsme domů, do dnes- už je to skoro rok se mi zdají noční můry...Ale ten můj ex jen suše pronesl :"no jo, no, mohla si za to sama a chvíli na to chtěl šoupat... No to byl vrchol... Je to na dlouhý povídání. Asi 2 dny před Silvestrem jsme se rozešli... Byl to osel a dnes jsem štastná, že s ním nejsem, dnes mám půl roku přítele, je sice o 12 let starší, ale má rozum, je to nejhodnější člověk jakýho znám...Miluji ho, plánujeme rodinu a nikým si ho nenechám vzít.A tak Ti radím, zvaž, jestli Ti živost s tím Tvým stojí za to... Kdyby něco, napiš na lidé nick Tigrine.Ahoj.Evča.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.