Nejste přihlášen/a.
Zdravím. Chci se zeptat, jaké máte zkušenosti po rozchodu, co dělat, jak se nejvíc zabavit nebo co udělat, aby jste na bývalého partnera přestali tak často myslet? Kamarádky kolem mě mají taky svoje partnery, takže na mě nemají moc času a když už s nimi někde jdu, vezmou i své partnery a pak jsem jako křen. Jak tedy přestat na bývalého myslet, když nemám s kým jít do společnosti, s kým se pobavit? Nic mě nebaví, zvláště samotnou ne..
Ahoj,já bych řekl,že by jsi se měla zaměřit na sebe.Najít v sobě něco,co tě baví.A zkusit třeba věci,co tě zase někam posunou.Pokud jsi po rozchodu,budeš potřebovat čas,právě tím najít si nějaké aktivity.Nebo se třeba s někým spoj,a odjeď na nějaký čas ven do ciziny.Pokud se učíš AJ,tak naabereš v danné zemi nové zkušenosti,lepší obzor..a s vyčištěnou hlavou se pak vrátíš zpět domu,a dále se vše už ukáže...Další možnost máš,dát někam na web inzerát že někoho hledáš,nějakého partáka.Ale těžko předvídatelné,jak a kdo se ozve,a zda to bude myslet vážně,v rámci tvého okolí.Ale nikdy neříkej nikdy
Máš plno možností jak zaměstnat mysl něčím jiným. Je jedno co budeš dělat, pointa je ztratit se v nějaké činnosti, utéct před bolestí. Chci tady ale nabídnout i jinou možnost. A tou je "příjmout to co je". Neutíkat, nebát se, příjmout bolest v sobě, nechat ji vyplavat na povrch a být jen svědek toho všeho trápení, zmaru, nepříjemných pocitů. A v ten moment nedochází k potlačení do podvědomí, odkud to často leze různě na povrch, ale k uvědomění si skutečnosti takové jaká je. Je radost, ale stejně tak je i bolest. Netřeba utíkat ani před jedním. Když máš radost, tak taky neřešíš "co mám dělat, abych se jí zbavila". Prostě si ji užiješ, přijímáš ji. Tak se zkus třeba otevřít i bolesti, samotě, přijmout ten pocit bez posuzování. Toto vše se dá nazvat třeba slovem meditace.
Je spousta možností. Věnujte se dobročinnosti, pořiďte si čtyřnohého kamaráda a lásku soustřeďte na něj...Anebo se můžete dál utápět v bolesti, trápení, sebelítosti...Pokud si odmítáte připustit, že je prostě konec a nejste schopná toto přijmout jako fakt, pak si dopřejte více času. Je to pro Vás asi ještě hodně čerstvé. Odžít si to musíte sama a chce to čas, jenomže to určitě slyšet nechcete, viďte? Najděte si něco nového v životě, co Vás bude bavit a odvede myšlenky prostě jiným směrem.
Já jsem si to taky myslel. Ale asi jsem zažíval tak silnou subjektivní bolest, že jsem vydával tolik energie do potlačení, až mi najednou ta energie došla. Byl jsem tak vyčerpaný, nevěděl jsem kam před tou bolestí utéct. Mezi lidi jsem nedokázal, dělat mě nic v tom stavu nebavilo. Mysl mě stále předhazovala bolavé myšlenky, pocity to podtrhávaly. Nezbývalo, než už se jen pasivně poddat tomu všemu a pozorovat to jako film v kině, odosobnit se a nechat to vše plynout bez posuzování. Přišly silné návaly breku, všemožné myšlenky, výčitky vůči bývalé, předlouhé story mi běhaly hlavou, spousta brečení, hořkosti a pokaždé po tom všem byl také záhadný klid. Katarze, jako po bouři. Ale každý jsme jiný. Držím ti moc palce, at se máš hezky, nehledě na okolnosti
Jste zřejmě nevyrovnaná osobnost. Psala jste tady ještě nedávno, jak Vás přítel bije, týrá,. mlátí, uráží, co Vám říká za strašná slova, která by se ani ve slovníku dvojice neměla vyskytovat.
A Vám se po něm stýská? Proto požádejte občas někoho, at Vám vynadá, nebo dá důkladně přes pusu a bude to, jako by zase s Vámi byl. Pokud nejste ateistka, měla byste se denně modlit, že jste se toho ksindla zbavila. A ne tady smutnit? To se Vám pořád stýská po bití a urážkách? Pak Vám holt není rady.
Přečtěte si něco z básní Francoise Villona:
A já tím víc ho měla ráda,čím víc mě, sprosták, tlouk a bil,
mlátil mě přes hlavu a záda, ale jak "líbat" poručil, hnedlinko s mě ochočil
a na chvilku ten pobuda - to jsem to chytla - něžný byl.
Co z toho? HŘÍCH A OSTDA!
Jak tedy přestat na bývalého myslet, když nemám s kým jít do společnosti, s kým se pobavit?
Zaměstnat mozek prací, sportem. Abyste na něj přestala myslet, tak nepotřebujete chodit po hospodách. Třeba zryjte teď zahrádku, počasí je ideální, choďte běhat, na to nikoho nepotřebujete a nic to nestojí. Dobře vám udělá sauna a bazén, tam také nepotřebujete společnost. Jaké máte koníčky krom PC? Pracujete? Studujete? Tam všude se setkáváte s lidmi, pokud nesedíte jako nezamětnaná doma na zadku. Učte se jazyky, odcestujte za prací do ciziny ... Seznamte se s lidmi s podobnými zájmy, všechno jde, jen musíte chtít vy sama.
Pro "kami95"
- to Ti tedy vůbec nezávidím - taky jsem to zažila v asi 33-ti letech - a tolik blbostí, co jsem stihla za ca 2-3 roky, by jiný snad nestihl za celý život (ani se zde vše, co jsem dělala, neodvážím jmenovat). Jsem typ "závisláka" - a na svém manželovi jsem velice lpěla.
- no, ale nakonec mne ta situace vlastně unavila (jak zde někdo psal nade mnou) - našla jsem si jiného partnera , dávno je to vše pryč a jsem spokojená.
Teď záleží jen na Tobě, jestli se s rozchodem chceš vyrovnat rozumně, tak, jak zde všichni radí, anebo budeš "blbnout" - nakonec obojí skončí stejně - budeš se s tím muset vyrovnat. Hodně štěstí. Marcela.
No právě že jsem taky ten typ závislé, takže nevím, jak se s tím poprat a jak nemyslet na to dobré i špatné co bylo..jen nevím, proč se mi vybavuje jen to dobré a ne to špatné?A že toho špatného teda bylo.. O to to pak bolí víc..
kami95 -
zkoušela jsem Ti napsat vnitřní poštou, ale nenašla jsem Tvoji adresu. Jestli chceš, napiš Ty mně, já Ti odpovím. Ale vlastně Ti ani nic světoborného neporadím. Jenom, jestli si chceš "pokecat". Marcela.
Nejsem registrovaná, takže pokud si chceš napsat, napiš mi třeba svůj facebook nebo mail, já se ti ozvu..raději svůj nepíšu kvuli soukromí..ani se neregistruju..
Kami já mám to samé. Stále se mi vybavují ty hezké chvíle a že těch špatných bylo požehnaně. Já z toho vztahu ale navíc vyšel s komplexem méněcennosti, protože ta kterou bych chtěl, tak mě nechce, nejsem pro ni dost dobrý, no a mě záleží zrovna na jejím názoru. Asi jsem taky závislák. Otevřu se jen ve vztahu partnerce a jiné kámoše nevyhledávám. Což byl taky jeden z důvodů rozchodu, že jsem samotář. Dřív jsem si z toho hlavu nedělal, ale teď zjištuju, že to asi bude obecný problém. Takže mě štve jaký jsem a to nevede k dobrým pocitům, když člověk nepřijímá sám sebe.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.