Nejste přihlášen/a.
Je tu někdo také vegetarián? Ja jsem přestal jíst maso celkem nedávno, tak sbírám rady a tipy třeba na dobré jídlo. Nebo se chodíte někam najíst?
A chci se ještě zeptat, jestli to neškodí nějak zdraví, když nejíte maso?
Také jsem znala jako Bimbam vegetariána, cvičitele jógy. Byl to bývalý přítel. Byl v pohodě, ale vztah to přeci jen ovlivňovalo, protože já se masa jen tak nevzám. Byl elektrikář, ale nijak moc fyzicky nedělal, když pominu sezónní práce na domě apod. Druhý známý, vegetarián a cvičitel jógy a tai-či. Přítel a jeho rodina s ním kdysi byli týden na dovolené, a prý se to nedalo. Samé zrní, kuskus... najedl se jenom on sám, nikdo jiný:D Dlužno dodat, že ani tento vegetarián nikdy fyzicky nepracoval. Na výletech byl poslední, neměl energii.
Moc masa samozřejmě škodí, ale úplně maso vynechat také.
Znala jsem vegetariána, cvičitele jógy, byl naprosto normální.
Ale vzpomínám na vyprávění manžela, když se vrátil z dlouhodobější pracovní cesty z Indie. Vykládal, že někdy byla spolupráce s indickými dělníky obtížná. Byli to vesměs vegetariáni. Hodní družní, ochotní, ale naprosto neschopní při činnosti, kdy měli "zabrat". Něco těžkého odnést, přinést, zvednout. Prostě maso dodává sílu a energii.
Určitě to do jisté míry škodí zdraví když se nejí maso. Organismus člověka je nastaven na rozmanitý jídelníček, do kterého patří i maso. Nic jednostranného nám ve výživě neprospívá.
Při veganství vzniká nedostatek vitamínu B2, B12, železa, vápníku a zinku. Deficit B2 může způsobit vypadávání vlasů. B12 a železo jsou důležité pro tvorbu červených krvinek. Celkový nedostatek vitamínů a minerálů může spustit potíže s imunitou.
Vegetariáni nejsou obézní, spíš hubení nejen kvůli nekonzumování živočišných tuků ale také, že jedí střídmě a víc přemýšlí o jídelníčku. Hlídání váhy lze tímto způsobem - jíst střídmě a přemýšlet o tom co jím lze i s masem.
Tak si z toho něco vyberte.
Je nezdravé jíst třeba salámy, které jsou plné koření a jedů, ale normální maso je nutné. V tomto názoru mě utvrzuje vzhled všech vegetariánů, které jsem poznal. Průsvitná kůže, všichni jakoby zpomalení, nejen pohybově ale i mentálně. Divné postavy, všichni byli minimálně částečně plešatí. Podle nich jedli zcela zdravě a vyváženě, ale jejich vzhled tomu absolutně neodpovídal. Evidentně trpěli podvýživou - v množství zeleniny a ovoce, které za den snědli nebyl dostatek energie. Já osobně když se jdu zřídka najíst do vegetariánské restaurace, vždy potom škytám a není mi úplně dobře. Třeba po vepřo-knedlo-zelo nemám problém
Příklad z přírody: kráva žere trávu. Aby nezdechla hladem, musí tu trávu žrát doslova nonstop celý den v ohromném množství. Takový tygr se nažere jednou třeba za půl hodiny a potom týden nemusí žrát, protože v masu je mnohem víc využitelné energie.
Aby člověk získal pouze z rostlinné stravy dostatek živin, musel by jíst prakticky nonstop celý den. Jeden list salátu za den a k tomu trochu obilí, to je přímá cesta do nemocnice.
Kdysi po revoluci, když byl v každém větším městě idiot, co držel hladovku jsem přišel s nápadem, že bychom s kamarádama drželi protestní přežíračku. Bohužel jsme to hned první večer slavili a do jídla se druhý den nikomu nechtělo, tak jsme ji ani nehlásili na úřady.. Přesto jsem ještě před rokem vypadal, jako bych ji držel několik let.
No já jsem také vegetariánka a to už řadu let. Občas si doma vařím. A občas zajdu do dobré vegetariánské restaurace. Já jsem z Prahy a tady mám jednu fakt oblíbenou restauraci, do které si zajdu třeba o víkendu a přes týden si nechám od nich vozit obedy do práce. Takže takle se stravuji.
Maso mi nechybí. Mě prostě nějak prestalo chtnat :/ nebylo to účelně.
Vysokou spotřebou masa se odůvodňuje porážení skotu. Normální spotřebitel sní během svého života 5 krav, 28 vepřů a 200 kusů drůbeže. Tato spotřeba ohrožuje lidské zdraví. 1. Naše ,,civilizovaná`` strava s převahou mj. masa, ryb a vajec dráždí příliš málo střeva, a proto se jejich činnost omezuje. To je často příčinou chronické zácpy. Tím, že výkaly zůstávají ve střevech zbytečně dlouho, dochází k nepřirozenému kvasnému procesu. Bakteriální flóra se mění z bakterií kvasných na bakterie hnilobné. Část jedovatých látek - toxiny - které by za normálních okolností odešly s výkaly z těla, se znovu vstřebávají do krevního oběhu prostřednictvím střevních chloupků. To způsobuje běžné poruchy v podobě bolesti hlavy, závratí, dráždivosti, nespavosti, celkové únavy a nechuti k práci, náklonnosti k infekcím, páchnoucích výměšků kůže a ekzémů různých typů. Také se zhoršuje schopnost myšlení, nebot velké množství energie je zapotřebí k vylučování nežádoucích látek z krve. 2. Všechna zvířata jsou nositeli parazitů, kteří často způsobují jejich uhynutí. Tito paraziti se přenášejí požíváním masa na člověka a část jich zůstává v jeho zažívacích orgánech. 3. Požívání masa vyvolává nadbytek proteinů v těle. Denní potřebu proteinů, mezi 70 až 90 gramy podle tělesné váhy, kryjí mléčné výrobky a potrava z říše rostlinné. Proteiny ve velkém množství obsahuje mléko, sýr, jogurt, pšenice, ořechy, luštěniny a některé druhy zeleniny. Nadbytek proteinů, zejména těch, jež vznikají při trávení masa, způsobuje jaterní a srdeční potíže. Většina lidí se domnívá, že jíst maso je nutné, abychom získali všechny výživné látky. Tento názor je však většinou způsoben nedostatkem znalostí. Zelenina, ovoce, obiloviny a mléčné výrobky poskytují dokonalou rovnováhu ve stravě. Pokud se výživné látky přijímají v podobě masa, poškozují lidské zdraví a přinášejí s sebou: 1. Jedovaté odpadové látky z krevního oběhu zvířat, mikroby a hnis, vakcíny a drogy naočkované zvířatům na obranu proti nemocem. 2. ,,Jedy strachu`` uvolňované v okamžiku porážky. 3. Bakterie z hnilobného procesu, který začíná okamžitě, jakmile zvíře zahyne. Tyto bakterie nezanikají vařením, protože maso je výborný tepelný izolátor, a ty, které jsou přece jenom usmrceny, zanechávají po sobě jedovaté látky. 4. Zvířecí tuk, který obsahuje cholesterol a který se považuje za původce cévních chorob. Zvířecí tuk lemující střeva může kromě toho bránit přijímání vápníku a také vyvolat trávicí potíže. Jateční dobytek trpí řadou nemocí vyvolaných nepřirozeným životem a násilným krmením, což způsobuje chorobné ukládání tuku ve všech orgánech. Mezi tyto nemoci patří kulhavka a slintavka, horečnaté choroby, katary, rakovinové nádory, tuberkulóza a mastitida, což přináší do krevního oběhu jedovaté látky (při porážce se likvidují pouze játra, ne celé tělo dobytčete). Drůbež je často naplněna estrogénem, který ve velkém množství vyvolává rakovinu. Člověk má často k dispozici široký výběr potravin z rostlinné říše. Lidské tělo je schopno přeměnit mnohé aminokyseliny, které nepotřebuje, na ty, které potřebuje. Zvířata, která získávají protein z rostlinné říše, jsou však většinou odkázána na trávu a něco bylin. Kráva je velmi zvláštní tvor, nebot z pouhé trávy produkuje mléko a smetanu, kterých používáme k výrobě jogurtu, másla a sýru. Tyto výrobky obsahují plně hodnotné proteiny a mnoho dalších důležitých živin, mimo jiné vitamín B12, který lidské tělo nutně potřebuje, aby vůbec mohlo s prospěchem využít proteinů. Jedna sklenka mléka obsahuje přibližně takové množství vitamínu B12, které lidské tělo potřebuje denně. Člověk má tedy všechny možnosti správné výživy, pokud se přímo soustředí na rostlinnou stravu a mléčné výrobky. Jakmile se zaměříme na vegetariánskou stravu, vyhneme se částečkám masa, které se zaklínily mezi zuby a hnilobně se rozkládají. V podstatné míře se rostlinnou výživou zmenší riziko zkažených zubů ( karies), paradentózy a podobných chorob. Skupina studentů vysoké školy zubního lékařství v Goteborgu ve Švédsku provedla v podobě seminárního úkolu výzkum, který prokázal, že vegetariáni mají chrup v lepším stavu, než lidé požívající maso. Mnoho studií z výzkumu rakoviny ukazuje, že oblasti s vysokou spotřebou masa mají mnohem vyšší výskyt rakoviny, než oblasti, kde se lidé živí vegetariánskou stravou. Maso, které požíváme, je napadeno hnilobou. Rigor mortis, posmrtná ztuhlost, nastupuje ihned po porážce a proces rozkladu začíná. Křehké maso, jež masožraví lidé tak vysoce hodnotí, není nic jiného, než maso nahnilé. Veškeré maso, které jíme, je tedy závadné a tím je požívání masa spojeno s řadou nebezpečných momentů pro lidské zdraví. Vždyt láska k masu není starší než sto let - začala s rozvojem průmyslu, tj. chladících zařízení konzumní společnosti dvacátého století - a lidské tělo se ještě nepřizpůsobilo masité stravě, k čemuž ostatně nikdy nedojde, nebot to není dáno přírodními zákony. Uvedeme zde některé biologické a anatomické jevy, které jasně dokazují, že člověk není tvor masožravý. Tyto příklady jsou uvedeny v knize T. H. Huxleyho ,,Místo člověka v přírodě``. 1. Masožravci mají velice krátký střevní systém, aby se rychle zbavili hnilobných bakterií, jež se nacházejí v mase. Býložravci (včetně člověka) mají velmi dlouhý střevní systém, aby kvasné bakterie, kterých je třeba pro zažívání rostlinné potravy, měly pro svou činnost dostatek času. 2. Masožravci mají dlouhé a špičaté zuby a v mnoha případech také ostré drápy, aby mohli zabít a přidržet kořist, zatímco býložravci mají tupé zuby a drápy a někteří mají rohy na obranu. 3. Masožravci mají čelisti, které se mohou pohybovat pouze vertikálně, kdežto býložravci mají čelisti, které se pohybují i do stran, aby tak usnadnily žvýkání. 4. Masožravci se nepotí, nýbrž regulují tělesnou teplotu vyplazením jazyka a rychlým dýcháním. Býložravci mají potní otvory k regulaci tělesné teploty a k vyměšování odpadových látek. 5. Sliny masožravců neobsahují ptylin, a masožravci proto nemohou trávit škroby. Sliny býložravců obsahují ptylin právě pro tento účel. 6. V porovnání s býložravci vyměšují masožravci desetkrát více kyseliny solné, které je zapotřebí k rozkladu kostí ve stravě. 7. Masožravci chlemtají vodu jako kočka, zatímco býložravci sají tekutinu mezi zuby jako kráva. 8. Masožravci mají dlouhé špičáky, zatímco býložravci mají krátké špičáky, které nejsou vhodné k trhání masa. Teprve až věda opravdu přihlédne k druhovému příslušenství člověka, vyřešíme mnohé ze zdravotních problémů, s nimiž se nyní potýkáme. Žádný živý tvor není schopen se udržet delší dobu v dobrém životním stavu, jestliže se přespříliš odchýlí od stravy určené mu přírodou. Hlediska ekonomická a politická Ochrana skotu na mezinárodní úrovni by byl mohutný krok k řešení světové potravinové krize. Ochranou skotu je možno mimo jiné eliminovat tyto nevýhody a dosáhnout těchto výhod: 1. Maso obsahuje více než 60 procent vody znečištěné mikroby, a proto je nesmírně drahý a málo hodnotný zdroj proteinů. Také pokud jde o jiné výživné látky, včetně minerálů, vitamínů a uhlovodanů, je maso slabý zdroj. 2. Na pozemku, kde se ,,vyprodukuje`` jedna tuna hovězího masa, je možno vyprodukovat za stejnou dobu deset až dvacet tun plnohodnotné potravy, vhodné pro přímou lidskou spotřebu, bez jakýchkoliv nevýhod spojených s produkcí masa. Z každých sto kilogramů sušiny požitých skotem se vrátí pouze 4 až 16 kg v podobě masa pochybné kvality, což je nanejvýš neúsporný a nákladný způsob získávání potravy. 3. Masožravec potřebuje asi čtyřikrát více zemědělské půdy než vegetarián. Dnešní produkce obilovin stačí zásobit obyvatelstvo celého světa 3 000 kaloriemi na osobu a den (denní spotřeba je 1 700 až 2 800 kcal) a přitom se využívá pouze 44 procent veškeré úrodné půdy. Že přesto tolik lidí hladoví, souvisí s tím, že velké množství rostlinného proteinu, který se produkuje v rozvojových zemích, se vyváží jako krmivo pro dobytek do průmyslových států. Kdyby patnáct milionů lidí snížilo svou spotřebu masa o jednu třetinu a nahradilo ji látkami rostlinného původu, bylo by možno zaručit proteinové zásobování dvanácti milionům lidí. 4. My, v bohatých zemích, můžeme bojovat proti hladu na světě tím, že se sami ve stále větší míře budeme snažit, abychom si pořídili proteiny prostřednictvím vegetariánské stravy. Z 20 milionů tun proteinu, jímž se v roce 1968 v USA vykrmoval dobytek, se získaly nazpět pouze dva miliony tun proteinu v podobě masa. 18 milionů tun, které byly promrhány, odpovídá 90 % celosvětového proteinového schodku během jednoho roku! Není tedy třeba žádné větší fantazie, abychom poznali, co znamená požívání masa v západním světě pro miliony lidí, kteří trpí hladem. 5. Další cenu, kterou musíme zaplatit za jedení masa, je ničení životního prostředí. Odpad z porážek je jedním z hlavních zdrojů způsobujících znečištění vodních toků. Jeden kilogram obilí vyžaduje pouze 16 litrů vody, zatímco k výrobě jednoho kilogramu masa je zapotřebí nejméně 2 500 až 6 000 litrů vody. Větší masný podnik potřebuje pro svůj provoz stejné množství vody, které by stačilo k zásobování města o dvaceti tisících obyvatelích. 6. Živá kráva poskytne člověku za svůj život průměrně 15 440 jídel, kdežto ze zabité krávy lze udělat jen 80 porcí masa. 6. Dokonce i vydržování krávy, která nedojí, je ekonomické, nebot hnůj, který takto získáme, je mnohem cennější, než tráva nutná k jejímu krmení. Zamyslíme-li se nad těmito údaji, je těžké pochopit, jak si někdo může dovolit nebýt vegetariánem. Výpočty tedy hovoří proti pojídání masa. Existují ovšem i jiná čísla, které je možno uvést například o zdravotní péči, ale nejde zde jen o statistiku, nýbrž o náš postoj k životu a k právu na život všech živých bytostí.
Ukažte mi něakého kopáče nebo dříče co celej den maká a jí jen zeleninu a ovoce a o kolik je v porovnání lepší nebo spíš horší jak kolega vedle něj .
myslím si, že v dneční době je zbytečně veliká spotřeba masa. Dříve lidé, /ještě moje babička/, jedli maso jednou týdně av práci kolikrát tvrdě pracovali. Nebylo technologií pro usnadnění práce a dělalo se hodně rukama. Pamatuju si, jak jídávala babička hlavně brambory a kompoty, někdy vývar z morkových kostí s kapáním a dožila se 83 roků a nebýt její nemoci, mohla tu ještě pobýt. - pt
Je to dlouhý, je to nudný, je to blábol. Bylo nutné to sem celé zkopírovat? I když uznávám, že vegetariánská res/... musí nějak lákat zákazníky, tak u tohohle čtení nejspíš umřou hlady.
Štírečku, asi nejsem člověk, protože můj žaludek na maso naprogramovaný je a stěžuje si jenom tehdy, když ho delší dobu nedostane.
Ty už máš taky z mozku zeleninu, když plácáš takový nesmysly. Dej si kus masa, třeba se to bláto dá ještě na starý kolena zachránit. A hlavně nemel blbosti. Každej sportovec (možná s vyjimkou šachistů) ti řekne, že před závodem sežere kus masa, aby měl sílu. Ty co žerou to, co tady píšeš, ty pak většinou diskvalifikujou, protože aby měli aspoň průměrný výsledek, musej se napěchovat zakázanejma bobulema.
Měl jsem zetáka,žil pro vege.Protože byl mladý,do 25 let vydržel dělat těžkou práci,která ho živila,až podlehl žaludečním potížím.Specialista mu řekl,že když se nevzdá vegetariánské stravy,jednak bude muset s prací skončit,jednak ho to ohrozí na zdraví.V té době si občas dá svíčkovou,vystřídá ji řízkem či sekanou.Potíže skončily,získal zase dost sil.Chce někdo další fakta?
JB
To je zase blábol, člověku se ani nechce věřit, co ještě v dnešní době může mezi lidmi kolovat za nesmysly.
PRO HLUPÁKA JE KAŽDÝ HLOUPÝ!Ty chytráku, jestli chceš v něčem odporovat, musíš nejdřív úvest pádné argumenty, které ty samozdřejmě nemáš a nikdy mít nebudeš, protože seš typickej konzument dnešní doby, kterej poslouchá sračky od lidí na stejný inteligenční úrovni a pak si za nimi stojí celej svůj zbytečnej život. Doporučila bych ti nejdřív informace ověřit, než je začneš kritizovat. JESTLI NA TO NEMÁŠ, TAK SE RADŠI NEVYJADŘUJ. Jen pro info, já vegetarián nejsem, ale nedovolím si tomuhle odporovat, dokud to nemám ověřené.
Moc pěkné, divím se, že se zbytečně vysiluješ na takových stránkách, jako je tahle. Tady to stejně nikdo nedočte ani do do poloviny :D, zato hlouposti ti na to odepíše každý druhý...Mohl bys mi prosím doporučit nějakou literaturu ohledně tohoto tématu?
Tyhle diskuze na netu jsou zbytecne Kazdy, kdo zkusi maso nejist a zit v ramci moznosti zdraveji, pozna, ze je to jen ku prospechu. Ten kdo to nikdy nezkusi bude do sveta vykrikovat jak je to nebezpecne a jak jsou vegetariani slabi a blbi ( Einstein byl mimochodem vegetarian). Zkus si to sam a po case poznas, ze energie mas vice, mysl jasnejsi a telo spokojenejsi A hlavne si vytvor imunitu vuci radoby vseznalym vsevedum, kteri misto aby cinili, jen baboli Hodne uspechu preju
Energie více? V okruhu známích jsem pár poznal co to zkusili, nebo co u toho zůstli, lze říct, že se jim zlepšila vytrvalost, ale silově jednoznačně zeslábli sčímž korenspondoval i vizuélní dojem.
Moje zkusenosti jsou spise opacne. Nicmene energii bylo mysleno denni fungovani. Rano je clovek odpocaty, dokaze soustredeneji pracovat, po obede neni zraly na horizontal a dusevni nalada je jemnejsi. Samozrejme zalezi taky na cloveku a jeho pristupu. Pokud do toho pujdes ve strachu, a v ocekavani, ze se ti neco stane, nebo ze budes slaby, nejspise se tak i stane. Pro me bylo vegetarianstvi uplne prirozeny vyvoj a nazory o jeho skodlivosti mi prijdou usmevne, stejne jako i to, jak o tom dokazou lidi debatovat a resit to. Hodne se toho namluvi, malo se toho dela
Ahoj, byla jsem vegetarián půl roku. Ale už bych to nikdy neabsolvovala. 3 měsíce na to jsem začla mít problémy ze zády a byla 2x hospitalizována v nemocnici. Léčim s s nima už 5 měséců a nemůžu chodit ani do školy. Ted už maso jíst musím, i když mi nejede. Nejím ho ale denno denně a jím jen bílé maso a ryby, tučné nemusím .
No tak to určitě bylo opravdu z toho, že si nejedla maso :v Někdo ti měl asi říct, že to maso, který vyndáš z talíře, musíš nahradit nějakou alternativou!
Tak ten odkaz je super. Ti nevěřící by si to měli poslechnout. Alespoň jsem se ujistil, že zde nešířím žádné bláboly, jak to někteří nazvali. O tom mase, hormonech, antibiotikách a na druhé straně rybách a zelí jsem už tady psal několikrát.
doplněno 29.06.13 09:42:Je tam dokonce i o tom tygrovi...proč jí jednou týdně.
"stireček", v dnešní uspěchané době jsou jiné věci "IN" a je to škoda. Zdravá výživa, jíst zdravě, je důležitá, jen lidi nemají čas se tím zabývat, dokud neuhodí nemoc. Já sama mám čas až teď v důchodu a mrzí mně, že jsem se k takovým informacím nedostala dříve. - pt
milann, toto jste psal před čtvrt rokem. Jste ještě vegetariánem? Stále vám to vyhovuje? Jak se cítíte? Jak jste na tom s penězi? A vůbec, jaké máte zkušenosti? Napište, prosím!
Zaprvé, vegetariánských restaurací je mnoho (zejména ve větších městech), a najít na internetu různé seznamy není těžké.
Zadruhé, vyvážená vegetariáská strava zdraví neškodí. Problém nastává vždy, když přestane jíst maso puberták, který ještě bydlí u mamky, takže se živí ve stylu knedlo-zelo nebo knedlík s omáčkou. Jestliže člověk není vegan, tak je to o mnoho jednodušší, protože může přijímat mléko a mléčné výrobky a hlavně vejce. Vejce jsou velice hodnotnou potravinou, jejímž vyřazením se celá věc velice komplikuje. Takže pokud jste "jenom" vegetarián, tak nezapomínejte na vejce, minimálně tři týdně, pokud možno i víc.
Jak získávat bílkoviny, na to jsou v podstatě dvě řešení. Jednou z nich jsou sojové sr... produkty, které v podstatě napodobují maso. Pokud nechcete jíst maso z etických důvodů, prosím, no, pak to může být řešení - dělat prostě jídla, kam mají přijít "malé kousky masa" (např. čína) a místo toho tam dávat nakrájené tofu nebo sojové nudličky. Já jsem ale toho názoru, že základním zdrojem bílkovin by měly být luštěniny ve více-méně přírodním stavu, tedy fazole, čočka, cizrna, hrách, sojový bob atd. Žádná z luštěnin neobsahuje bílkoviny ve správném poměru, proto je nutné je střídat. Není možné jíst každý den např. cizrnu a mít dostatek bílkovin.
Sojové "náhražky" používám v podstatě jen na cestování a tak podobně, protože se snáze a rychleji připravují. Pomineme-li fazole z konzervy a podobně, čemuž se z principu snažím vyhýbat.
Tip na jídlo, třeba můj oběd dneska: kuskus a na něm vařené sojové boby, sojová omáčka a majoránka (tohle není ani nutné mastit, protože sojový bob je tučný sám o sobě), k tomu obyčejný zeleninový salát (rajčata, okurka, nějaké listy, ředkvičky...).
tělu škodí když nejí maso , tělo pro své správné fungování (pokud jste v mladém věku tak i pro svůj správný vývoj) potřebuje maso. Dobré jídlo - to je asi grilované prasátko , kuřátko , knedlo-vepřo-zelo , jelení guláš ... a další. Vemte si že už naši hodně dávní předkové jedli maso a to už i ti kteří lovily mamuty ... proč asi?
Nikdo nepotřebuje maso, jde o stav "vymytého mozku", který tuto umělou potřebu vyvolává.
Je třeba však vědět jak se správně stravovat.
Jaroslavali, dopředu Vám doporučuji nikdy nikomu nevymlouvejte jíst maso, ušetříte si spoustu negativních diskusí a myšlenek, já mám sice stejný názor, jsem vegetarián asi 10 let, a uvědomuji si, že jsem musela být strašně nepříjemná, jak jsem pořád někoho ukecávala... prostě o tomto tématu raději nemluvte.. Myslím, že dříve či později stejně lidé zvířata přestanou jíst.. (věřím v lepší zítřek)
Já právě myslím, že jo.. dřív se maso jíst muselo, pokud se sehnalo, to beru, ale dnes už nemusí.. zvířata jsou nadopovaný špínama, časem si to lidi uvědomí ..
Ria, maso lidé jedí od doby kamenné, tedy několik milionů let. Kvůli trendu novější doby si myslím, že to jen tak nepřestane...
To je fakt .
Milá Jaroslavo.
Vymytý mozek není důvod,proč lidé jedí maso.Je to totiž jediný způsob,jak zajistit život celého druhu.V opičí minulosti byl předlidský druh nejprve vegetariánský,sběrač plodů,ale hlad ho nutil i jíst drobné živočichy.Dnes už je člověk jako druch "všežravec".
Proteiny může získat různým způsobem,tedy z rostlin i živočichů.Organizmus je na to uzpůsoben,nemůže ho poškodit požívání i masitých bílkovin.Z nich získává energii s daleko menšími nároky.
Nemluvím jako zastánce masa v potravě,sám příliš maso nemiluji.Proti vepřovému řízku dám přednost květáku či celeru.Ale pochutnám si i na guláši.Jen nesmí být moc tučné.
Proti gustu není dišputát,ale je skutečností,že lidé,kteří překonávají velkou námahu v práci,nebo sportu,se bez masité stravy neobejdou.Může tu dojít až k poškození organizmu.
JABRAKA
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.