Nejste přihlášen/a.
Může mě poradit někdo, kdo řešil otázku zda mít či nemít třetí dítě?
No víte, nikdo za vás tento problém nevyřeší. Každý má k životu jiné podmínky. Pro někoho jsou limitující peníze, pro jiného pohodlnost, pro dalšího rodinné problémy a tak různě. Jste-li před rozhodnutím, jestli jít na potrat, či si dítě nechat, tak pouvažujte nad tím, že potrat obvykle u ženy způsobí psychické trauma. Jste-li před rozhodnutím, jestli se do "výroby" třetího dítěte pustit, tak zase pouvažujte nad tím, že člověk stárne a doby, kdy je možné mít biologicky děti, není nekonečná (u ženy), tak abyste něco třeba neprošvihla a pak vás to nemrzelo. A víte - říká se, že rodiče obvykle uživí deset dětí, ale deset dětí neuživí jedny rodiče. Takže jsou-li pro vás limitujícím faktorem peníze, věřte, že i ty tři děti byste nějak uživili. Nedávno jsem měla možnost stávit jistý čas s maminkou - taky se rozhodli pro další dítě, doma už měli ale děti tři. A povedlo se, akorát zcela jinak, než původně zamýšleli - narodily se jim totiž dvojčata. Mimochodem velmi krásná. A jiná maminka šla dobrovolně do pátého dítěte. Takže asi tak.
Nemůžu vám poradit z pohledu rozhodujícího, ale mám na to názor z pohledu nejstaršího ze tří dětí Je mi 24 a mám 4letou sestru. Mámě je 44. Měla z toho trochu strach- přece jen, až půjde do první... bude mi tolik a tolik apod. Musím ale říct, že sestra naši rodinu opravdu obohatila, je moc milá a všichni (i 16ti letý bratr) ji máme moc rádi. Naše rodina tak jakoby ožila. Kdybysme ji neměli, vsadím se že by táta po práci jen přepínal televizi a máma luštila křížovky. Takže pokud se na to cítíte, partner souhlasí a nebojíte se ani finanční stránky, jdětě do toho. Naši tvrdili, že to neplánovali, že se to prostě stalo. Jestli už ho "máte", přemýšlejte, jestli máte na to se ho "zbavit". Jestli ještě ne a jen se rozmíšlíte, nechte tomu volný průběh, třeba příroda rozhodne za vás.
děkuji za odpověď, třetí těhotenství mě opravdu překvapilo a živitel naší rodiny je rezolutně proti (dle něho nejsem první ani poslední). Takže jsem před nejzásadnější otázkou-mám volit klid v rodině(klidného živitele).
Klid v rodině bude jen tehdy, když se oba snaží stejně. Já jsem si to třetí také "prosadila" a časem se ukázalo, že jsem udělala dobře. Chlap je ve většině případů živitel rodiny, to je pravda. Ale musí brát ohled i na toho, kdo mu vytváří "zázemí". Co si myslí, co cítí a co by chtěl on. Když uděolá ženská cokoliv jen proto, aby byl klid v rodině, trápí jí to dlouho a pak to nakonec vyčte...Když je živitel zásadně proti, tak se neměl zůčastňovat aktu, který toto způsobil. Je to všechno o kompromisu...Když ženská ustoupí ve věcech, které se nedají vrátit, ani napravit, poznamená to její život...To je můj názor.
Řešili jsme. Zvažovali jsme všechna pro a proti...
doplněno 26.01.12 13:59:Klidně se ptejte, co Vás zajímá...
Dali jsme se na to třetí.
doplněno 26.01.12 14:14:A nelitovali jsme opravdu nikdy.
doplněno 26.01.12 14:46:Ještě jeden dodatek: Rozumově si člověk vždycky spíš zdůvodní, proč věci neudělat...Ale pokud odsune city a pocity, tak toho většinou později hodně lituje. Takže se nerozhodujte podle rozumu, ale podle toho, co opravdu chcete a cítíte. Jen tak bude Vaše volba správná a s případnými negativy se lépe vyrovnáte.
Máme tři děti a věřte, těšíme se na další Mě se líbí, že se naučí žít s tím, že svět se netočí jen kolem nich a výmluvy, že nebudou moct na vysokou, jsou pro mě nepřijatelné, přesto, že nejsme žádní boháči. Mnohem víc jim dáte do života, když budou mít v sobě to, že je vedle druhý, který je stejně cenný jako on a sdílí s ním to dobré i to těžké, včetně hmotných věcí . Sama jsem z pěti dětí a pohledem na dětství zpět Vám mohu říct, že tohle byla pro mě do života nádherná investice mých rodičů. To je ale můj pohled a má zkušenost, každý máme svou cestu, jiný je štastný s jedním dítkem , jiný s pěti, důležité je, jestli je skutečně milujeme
Otázka je velmi specifická a individuální. Každá rodina si nějak sama v průběhu let a taky podle možností určuje co je a co není v jejich silách. Mám děti 4 v rozmezí 10 - 33 let a je to pro nás něco jako motor do života. Toho posledního si užíváme nejvíc, protože je na něho víc času a mamina je tuze spokojená že ho máme a že narodil. Já taky. A moc.
Doma jsme byly tři holky a rodiče nás vychovali, myslím, dobře, moc nám toho nedali, neměli z čeho ale nikdy jsem neslyšela maminku, že by řekla, že nejmladší sestra co se narodila 11 měsíců za druhou sestrou se narodit neměla. Zvažte to velmi dobře, pokud se na to necítíte není žádná hanba jít na přerušení.
no tak pravda, jestli přepočítáváte děti na peníze, jak to nejen v téhle republice dost lidí dělá, pak vám radím si další dítě nepořizovat.
Jesli máte děti pro radost, pak neváhejte. My jich máme pět a k tomu tři kočky. Teď se dohadujeme, jestli si nepořídíme koníka.
Rozhodně ano! Tedy netřete-li bídu s nouzí a vaše děti jsou milované. Pak rozhodně ano! My máme tři krásné holky - 6, 9 a 11 let a to, že jsme se plánovitě rozhodli mít je tři, bylo možná nejlepší rozhodnutí našeho života. Velká rodina je - alespoň pro mě - neskutečně nádherná a obohacující, a to i přes takové podružnosti jako je např. to, že pořád někdo potřebuje do školy nějaké peníze, pořád je někomu něco malé a jediná televize na 5-ti člennou rodinu taky není nic moc. Ale i tak - paráda. Fakt. P.S.: Moje sestra má 3 kluky a protože by ráda alespoň jednu holčičku, tak jich zřejmě časem bude ještě víc.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.