Nejste přihlášen/a.
Zdravím Vás "nejen ženy"
Mám manžela, který mi celkem ochotně přislíbí, že něco splní (sundá záclony, vyčistí odpad u pračky ...), ale to tím slibem to končí. Při opakované prosbě řekne, že to udělá, abych se nebála. Jenže to pořád neudělá. Tak prosím a prosím a nic. Ani výhružka, že si objednám hodinovýho mažela nezabírá . Většinou to splní až v okamžiku, kdy se do toho jdu pustit sama a to už to lítá.
Ženy, máte na své muže nějaké finty, jak je donutit ke splněnému slibu? Mě nebaví se tisíckrát prosit o věc, kterou má ve výsledku hotovou během 5 minut.
Ve výsledku si už většinu věcí dokážu obstarat sama, abych se pořád nemusela doprošovat .
Děkuji . Alusska.
Máme odma stejný problém s tátou. Velice chytrý chlap, ale doma se mu nic dělat nechce, byt je až na pár věcí ve stavu, v jakém jsme ho koupili. Bohužel chyba je i na straně mámy, protože se ho pořád snaží předělat. Takového už si ho brala a ne a ne se s tím smířit, a tak pořád doráží, otravuje, vyčítá. Někdy se nedivím, že táta raději uteče do hospody, na druhou stranu má v lecčem máma pravdu.
Jenže o tom dokáže krásně mluvit, ale sama to také neudělá - žárovky měním zásadně já, nové umyvadlo jsem koupila také já. Máma je moc pohodlná jít si vybrat poličku a odnést si ji, nebo si ji nechat dovézt. Nebo vytáhnout žebřík a žárovku vyměnit. Ale postěžovat si pak umí parádně.
Až zase příště budete řešit něco podobného, objednete toho hodinového manžela, bez vyčítání a okatého "za chvilku přijde někdo jiný". A ten Váš bude koukat, až se najednou objeví cizí chlap na prahu
Koukám, že Vy jste již rezignovala. Já jsem ještě trošku v období vzdoru - přece nebudu dělat doma úplně všechno - stejně to tak za 5 let skončí .
K objednání hodinového mažela mám už jen kousíček. Až ho objednám, tak to bude čučet .
Jsou to jen blbosti, ale já, jako ženská si to sama spravit neumím (aktuálně vadnou vodní baterii v kuchyni).
Řekl bych, že jádro těchto sporů a nesvárů je mezi ženským a mužským přístupem k řešení problémů.
Ženy většinou řeší problémy impulzivně, muži systematicky.
Příklad: žena přijde a řekne, že je potřeba vyčistit odpad u pračky. Muž to odkýve a žena pere dál - problém tudíž nebyl akutní. V podstatě takový dobrý ženský system "prudění" - není to sice zrovna potřeba, ale co bych tě nehonila... Pokud ale muž vidí, že je už opravdu problém (vy se do opravy pustíte sama), zareaguje a opravu provede ihned Takže by stačilo, kdyby žena přišla a řekla: dnes je neděle, ve středu potřebuju prát a pračka má asi zacpaný odpad..mrkneš na to? Věřte, že tu pračku budete ve středu mít vyčištěnou.
A tak je to asi se většinou těch ženských stížností na muže. Milé dámy, nezapomeňte taky na to, že muž, který tyhle opravy a podobný servis umí zajistit, toho umí taky daleko víc a nemá většinou čas a ani náladu poskakovat přesně podle toho, jak vy si písknete a momentálně vzpomenete. Pokud tuhle představu máte, najděte si chlapa (většinou to bude člověk panelákového typu), co vám sice záclony sundá okamžitě, ale tím jeho údržbářský servis a dovednosti většinou skončí a na všechn ostatní si budete muset pozvat odborníka.
A pokud se vás to, co jsem teď napsal, milé dámy, dotkne, tak si vzpomeňte na to, jak reagujete vy, když přijde muž a řekne např. mám hlad a chci jídlo teď zrovna (místo jídla si dosaďte cokoli, co podle vás může počkat) vy budete třeba zrovna žehlit a nebo jen koukat na oblíbený seriál. Na rozdíl od klidné reakce mužů vy většinou reagujete na podobnou situaci hodně podrážděně a často to skončí hádkou. Protože vy přece nemáte na starosti jen toho chlapa, že.
Zdravím Vás a děkuji za obsáhlou radu.
- časový terníny a prosby na ně ignoruje
- pořád prudit mě nebaví - stejně to neudělá a je z toho zpruzenej i on sám - už z principu že prudim by to neudělal
- vím a respektuju to, že má svojí práci, svoje starosti, ale i on by mohl respektovat to, že když ho o něco požádám, co není v mých silách, tak by mi mohl vyhovět. Já neumím vyměnit autobaterii, on neumí výbornou svíčkovou či guláš jako já. Každý umí něco a z toho vycházím.
- s rozdílem v reakcích žen a mužů máte skutečně pravdu. Ženy jsou vznětlivější, ale aspoň se vše vyřeší rychleji.
Já su teda chlap - "nejen žena" , ale poradím - domluv si s ním vždycky časový limit. Je nesmysl, aby šel něco dělat, když má rozkoukanej zápas ve fotbale (nebo dělá něco podobně neodkladného) - at ti vždycky řekne, kdy to udělá - ale musí si ten termín navrhnout sám (říct třeba "a koukej, at to do pěti minut máš hotový" je kontraproduktivní)...
Během 23 let manželství jsem pochopila , že to není tak , že by muži nechtěli dělat mužské domácí práce , ale jejich priority jsou naprosto jiné než ty ženské.Pokud manžela požádám aby zítra opravil cosi v domácnosti , tak je mi naprosto jasné , že opraví to o jsem žádala před měsícem a současný požadavek ignoruje. A ještě se tváří , že je vše v naprostém pořádku . On přece úkol splnil. Mimochodem divadelní hra o rozdílech mužkého a ženského myšlení Cavemann- vřele doporučuji
Seznam úkolů nepomahá - ani dopis s upomínkou na opomenutou platbu ho nedonutí ji zaplatit - musím to obstarat já.
Manžel je dost flegmatický a ví, že v konečným důsledku to já vždy zařídím. Kdybych ho nechala "vykvasit", tak ho probere až zaklepání exekutora či odpojení nějaké služby. A na to já nervy nemám.
Ja se nedoprosuji a tak nemame treba 7 let vycisteny okap,ktery je plny listi a ja na to koukam a nebo vlastne radsi se nerozhlizim.To ono kdybych poradne houkla,tak by byl vycisteny na totata,ale nejak je mi to proti srsti.Proste co si muzu udelat sama,tak delam,jelikoz muj kdyz neco zacne,tak se mi taky nekdy protaci panenky.Proste se hodi do kuchyne,kde krom uklidu,pusobi stale.V loni jsem si i vymalovala,se skrabanim,sice mi to trvalo,byla jsem udrena,ale nez se jeste rozcilovat s nemehlemProste je na jine prace.Drivi na topeni tedy pripravi,to zas neumim ja,nastipat a nektere zeny to zvladaji dobre.Proste jsem si rekla,co nevyresim,nebudu se s tim trapit a klidne si nejakeho remeslnika pozvu.
To je asi jediná cesta, jak se pořád s ním nerozčilovat. Je to zajímavé, na chatě udělá první poslední a aktivně, ale doma nic.
Vezmu si z Vás příklad. Už mě to věčný prošení fakt nebaví.
A na chate mu o neco rikate?Tam je uvolneny a ma to jako relax.Doma otraveny,protoze to bere jako povinnost.Cim dyl se premlouva,tim vic se blokuje a nemuze sam sebe donutit.zkuste zapremyslet jak to u nich bylo v puvodni rodine,treba je tam pocatek jeho chovani.Proste mu to mohli vbecnym prikazovanim tak zprotivit,ze proste nemuze.Ale take muze byt nauceny prave na ten rachot,ze to ho vzdycky zvedlo a mel lufta,jenze źaroven propadl do vetsi nechuti,ba deprese.i to muze byt.Nechte mu svobodu,bud to bude videt,nebo ne.A ikdyz bude videt,neznamena,ze hned zvladne do toho jit.Chce to dlouho trpelivost a zamknout si pusu,nerikat o nic.Je take mozne,ze se to nepovede,Presto doporucuji,nerozcilujte se u veci,ktery by se musely lamat prez koleno a to vzdy opacny efekt.
Mám chlapa manuálně zručného a navíc pracovitého, takže ho nemusím do ničeho strkat. Práci vidí sám, co je potřeba udělat. A když něco nevidí, řeknu mu. Pěkně. Ne: hele starej, udělej...:D, ale jménem a prosím tě, mohl bys udělat to a to? Udělá pokaždé. Málokdy se stane, že třeba řekne, že ho bolí noha /je po operaci/ a že by si to raději nechal na zítra. Tak to toleruji, protože vím, že druhý den to skutečně udělá.
Někteří muži jsou rádi chváleni - nepřehánět to, ale občas říct, jak to či ono pěkně spravil a jak to teď dobře vypadá. Že je to jako nové. Někdo zas je rád, když mu manželka pomůže.
Juglans píše, že má plný okap listí. My máme také okap pod velkým ořechem, takže byl na podzim také zanesený. Manželovi se do toho nechtělo. Tak jsem přinesla žebřík /lehoučký, hliníkový/ a povídám mu, že mu ten žebřík podržím, aby se nesmekl. Držela jsem tedy žebřík, podávala mu náčiní, jaké chtěl - hrábě, smetáček, bidlo...a za chvíli byl okap jako nový. Dole jsme to smetli, dala jsem to do pytle. A povídám: Tak vidíš, jak jsme to spolu pěkně vyčistili, ani to netrvalo tak dlouho. Jo, my jsme šikovná dvojka.
Takhle se na ně musí. Ono se neříká nadarmo, že muž je hlavou rodiny, ale žena je tím krkem, který tou hlavou kroutí podle svého. Jaga.
Dobry den cim vic ho budete nutit tim to bude horsi na mne plati kdyz mi to pekne rekne nejlepe prosimte az budes mit cas tak mi poves zaclony ,tady zadny natlak nepomuze,to je pro chlapa nejhorsi kdyz mu zenska vyhrozuje proste to chce zmenit ton,jinak mate doma pekneho povalece
mili, taky mám doma chlapa a přesně jak radíte, vždycky ho hezky požádám: Prosím tě, až budeš mít čas, mohl bys udělat...? a on odpoví: Jasně, udělám. Jenže na to vzápětí zapomene - v tom je podle mě ten problém. Nedělá to schválně, je prostě takový. Takže znovu připomenu, bohužel si obvykle vzpomenu např. večer, když už se to dělat nehodí, takže opět odpoví: Jasně, udělám.. a zase zapomene. Takže mně se osvědčilo vyčíhnout si chvíli, kdy se to hodí rovnou i udělat - a pak hezky požádat, nabídnout pomoc, potom pochválit...
Tak to mi pripomina tatku ale mamka si ho to asi naucila moc kolem neho skace ja jsem ale pravy opak doma pomuzu manzelka ma dost prace kolem deti jeste aby se starala o mne ,ale mate pravdu to plati i na tatku vystihnout tu spravnou chvilku otazka je zda vas to bavi nebo si to radeji udelate sama ,tak hodne zdaru
Můj případ je úplně stejný. Mám pocit, že když mu to řeknu - poprosím ho - prolítne mu to uchem pryč a tím to pro něj končí. Při dalším prošení je to to samé.
S tím vhodným okamžikem je to výborný nápad.
Zkusím to
Jsem chlap a taky pomaham nedelejte ze sebe sluzky vse by melo byt v manzelstvi napul i prace
Vse je o harmonii cloveka samotneho.Pokud neni schopen ,tak bojuje s nejakym osobnim problemem.Presto ze by chtel pomoct,nemuze.Proc by chtel,tak uz jen proto,ze ho take jiste nebavi poslouchat,nekolikrat,ze to jeste neudelal.A vidite,presto ho to na tolik blokuje,ze se nevzchopi.musi tedy pani hledat pricinu a netlacit na neho.U nas je to asi podobne,ale ja na neho netlacim,on zas nemuze videt,kdyz neco zacnu,tak jde taky,ale nejsem ani rada,protoze u prace strasne kleje,je to pro neho problem.Tedy u prace,ktera mu vylozene nejde.Nekdy se tomu nevyhnem.
To znám, občas funguju úplně stejně Jak už tady někde padlo, jde o rozdílný mužský a ženský pohled na věc. My máme prostě svoje pořadí důležitosti a jinou rozlišovací schopnost. Prozradím jeden neagresivní trik, který používá moje žena a většinou zabere: pustí se naoko do práce sama, rozloží nářadí, udělá binec a předmět opravy, nebo změny rozhrabe tak, že už není jiné cesty než to dokončit. To už psychicky nevydržím a jdu na to
Znám to Naučila jsem se u táty všechny mužské práce v domku a v životě to bylo jako bych našla. :DNejstrašnější a nejpracnější byla oprava omítek v ložnici v roce asi 1 980. Všechny kouty popraskané. Domluvili jsme se na přesném datu a hodině, kdy se do toho dáme. Děti si vzali naši. Vyklidila jsem ložnici 3x2,5m, uvařila si kafe a všechno nachystala a čekala. Mužský něco potřeboval hned ráno zařídit. Nebyl a nebyl. Tak jsem vzala, chlapi nesmějte se, ocelový, velice kvalitní široký šroubovák a větší kladívko. Vysekala jsem všechny kouty, všechny rohy, pod parapetem, pod stropem. Kompletně kolem všech panelů kolem dokola. Jen kolem podlahy ne.Nebyl to zas až tak problém, protože jsem zuřila a měla jsem dost páru na 65kg i s klíčemi v kapse. Navíc, bylo to jako perník, sypalo se to skoro samo a já vypadala jako mlynář. Uvařila jsem si druhé kafe a poplakala si. Chlapa nikde! Kladívkem jsem rozmlátila to, co jsem vysekala, přesila sítkem na mouku, dolila vodu, přidala sádru a disperzi. Po částech jsem tuto hmotu nacpala do sáčku od mlíka, kterému jsem ustřihla roh. Do pusy vodu. Vodu jsem naprskala do škvíry, narvala hmotu ze sáčku, prskla znovu a prstem zahladila. Zárožáčkem uhladila do konečné podoby. Takhle, po částech, jsem udělala celou místnost. Zbývalo pod parapetem. Pán domu se objevil. Jak číko, jak dán, jak čtyry dívky. Byla jsem tak unavená, že jsem neměla sílu se ani rozčílit, ani plakat. Že alespoň pod parapetem to udělá. Stěhovala jsem se odtamtud asi po patnácti letech, on mnohem dříve, od této události. Kouty a rohy držely, pod parapetem to praskalo. :D A tož tak. Co už?!
jj to mi něco připomíná,přítel mi slíbil že udělá se svým strýcem novou omítku v jedné místnosti,přiští den měli přijed, s mojí maminkou jsme celou místnost oklofaly na cihnu,zaprášené špinavé a unavené jsme se těšili že dva chlapi to budou mít hotové ,,hned" strýc je zedník. příštího rána přijely jeho strýc na nás začal doslovat křičet co jsme si to vymyslely takhle na zimu(byl říjen) a že takhle se to vůbec nedá dělat udělal z nás totální slepice v tomto duchu se to táhlo 2 hodiny.. no byly jsme z toho tak v šoku že jsme se nedokázali abi bránit, v rozkopané místnosti nu což hodily jsme špryc objednalo se 25 pytlů omítkové směsi a jelo se: gumové rukavice na ruce a pěkně jako v zimě koule omítky házely na stěnu časem jsme se naučili i házet lžící. pěkně to mlaskalo a uhladilo se hladítkem a postupovalo se dál za měsíc bylo hotovo( chodili jsme ještě do práce takže ráno omítání odpoledne práce a večer zase omítání... dnes je vše hotové čisté vše drží jak má a můj přítel pokaždé chodí kouká na stěny prohmatává ale je vidět že ho to vyloženě sere.. hold mužské ego utrpělo:D ŽENY SOBĚ!
můj přítel se řídí heslem,,slibem nezarmoutíš" takže mi naslibuje hory doly černej les a skutek utek.. popravdě ti neporadím já to vzdala.. prodlužovačku si opravím sama, žárovku vyměním,těžké věci taky utáhnu,naučila jsem se podle návodu na netu opravit kapající kohoutek,atd.. nebaví mě totiž když konečně něco udělá opraví atd. poslouchat celý příští týden jak to dobře udělal a že kdybych to dělala já určitě by se to pokazilo a samozřejmě se s tím ještě při první příležitosti chlubí svým kamarádům... si to radši udělám sama bez jeho keců
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.