Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, poslední dobou mám velké trápení s mým manželem, máme 8měsíční miminko a jsme spolu 6 let. Poslední dobou to mezi námi není úplně růžové, už si neumíme říct pořádně miluji tě, pusu na dobrou noc nebo při rozloučení či vítání už taky málo kdy, ale k malé se chová hezky, s tou se mazlí a dává jí všechnu lásku za což jsem ráda, že aspon naší dceři. Sex 1-2x za dva týdny a to asi spíš, aby se neřeklo. Pak jsou tu dny, kdy se hádáme, nejsme na sebe hodní, občas ulítne i to sprosté slovo a spíš si slovně ubližujeme než abychom si řekli něco hezkého a měli hezký den. Já se snažím, jsem hodná, vařím, uklízím, snažím se najít pro nás nějakou pěknou aktivitu na den, nebo i odpočíváme, ale příjde mi z jeho strany, že pro něj toho dělám asi málo. Když se hádáme, tak mi pokaždé říká at nedělám ze sebe chudinku apod. Já už nevím, jak mu jinak říct, že mě tohle všechno mrzí, jak se k sobě chováme. Chci aby se to změnilo, chci mít zase krásný láskyplný vztah bez hádek a urážek.
Jinak (nejsem tlustá, má váha se vrátila hned pár měsícu po porodu na tu samou před těhotenstvím), a starám se o sebe, cvičím, maluji se, a pečuji o sebe.
Máte prosím někdo nějakou radu, jak tohle zvládnout, jestli nás tohle upustí nebo to dopadne blbě?
Já stále přemýšlím, jestli v tom manželství zůstat nebo ne.
Máme spolu hypotéku, plánovali jsme letos další miminko, já už jsem jen z toho všeho zoufalá, tento rok pro nás nezačal krásně a jsou i rodinné problémy, které řešíme s naší rodinou.. už se toho nějak moc kupí.
Děkuji předem za odpověd.
Tak si prosaďte dva večery v týdnu, kdy on bude hlídat a Vy zmizíte za svými koníčky, na cvičení, s kámoškama do kavárny nebo na bowling. A když se jen vyparádíte a bez velkého vysvětlování opustíte zakletý příbytek, budete mu vzácnější. Asi bych mu nevyčítala, že mi neříká, že mne miluje. To je hodně idealistické pojetí manželství po 6 letech. Ta uvítací pusička by mohla padnout, to jo. Jen nediskutovat moc o kvalitě vztahu, aby se to nezvrhlo v hádku. To bývá častěji, když jsme unaveni, čili večer... Jinak někomu v takové situaci pomohou nějaké společné aktivity, které dosud neprovozovali. Výlety, výstupy,...zcela jiné prostředí. Plno akcí se dá i s miminem v kočáru, vozítku či v nosiči. Naplánovat, a bez velkých průtahů a vyrazit. Společné zážitky spojují. A sedmý rok bývá osudový.
Možná se příliš staráte o to dítě a ne o něj, ženská co po porodu možná až příliš změní. Anebo naopak, staráte se o něj moc, a v takových situacích ten chlap potřebuje milenku. Nevím, nečetl jsem to celé. Ale o těchto dvou variantách si s ním laskavě promluvte, tipuji, že jedna z nich to bude.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.