Nejste přihlášen/a.
Ráda jsem poslouchala vyprávění své babičky o tom, co se kdysi vařilo. Hodně se používaly brambory, luštěniny. Dělal se toč, bác, kucmoch, uhlířina, kuba, házedlo přes bidlo, nebo grenadýrmarš. Oblíbený byl i šoulet /hrách a kroupy/, brambory na paprice či na majoránce. Ze sladkého se pekly amprecle sypané hrubým cukrem, nebo se smažily vyfouklé boží milosti. Neměla jsem je ráda, uvnitř byl jen čistý vzduch a já bych raději nějakou marmeládu čim povidla. Výborný byl jahelník se sušenými švestkami. Pekáč musela babička schovat. Jak to neudělala a já ho našla, vyloupala jsem z jahelníku všechny ty švestky.
Když se zabila domácí husa, ty střeva z ní se otočily a důkladně propraly. Pak se navinuly na stažené packy a vařilo se to v kaldounu společně s ostatními drůbky a hlavou. Následně se střeva snědly, packy obraly také. Tohle jsme ale doma nedělali, střívka z husy by nikdo nejedl.
Dneska jsou lidé rádi světoví a opičí se po jiných zemích. Hospodyňka dělá cu(p)cáky, či chésecáky, nebo brownís, ale poctivé české koláče či kynuté buchty honzovky nesvede. Tam už musí být zkušenosti a určitá zručnost. Jaga.
Jaguško, díky. Při čtení tohoto příspěvku jsem i já zavzpomínala na svoji babičku. To jsou jídla, která se běžně vařila i v naší rodině. Maminka mi vyprávěla, že se i u nich doma vařily ty husí (kachní) pařátky v kaldounu obtočené střívky, a ty prý děti po uvaření okusovaly. Prý chutnaly jako mandle... No nevím, já jsem to nikdy neochutnala. A do kaldounu se zavářela domácí těstovina - magronky. Ty jsme celá rodina vyráběla sedě kolem stolu natáčením nudlových čtverečků přes dřevěnou špejli na vroubkovaném prkénku, vidličce nebo struhadle. Ráda na to vzpomínám...
Dobrý den, prdlavka = oloupané, uvařené, horké brambory rozštouchat a hned přidat škvarkové sádlo, nakrájenou cibulku a trochu octa (vše řádně promíchat). Je to výborná příloha ke všemu smaženému (hlavně k řízkům). Zdravím!
Někdy lidé pokrm znají, ale neví, že je to třeba on (např. někde Fašírka, Cmunda, Drkotina). Méně známý je třeba Žahour, Pučálka a třeba také Haše.
Masová haše. Díky za připomenutí. V závodní jídelně ji dělaly kuchařky výbornou, na oběd šli i lidé, kteří na obědy chodili málo, nebo nechodili. To byla dobrota. S bramborem, maštěnou máslem. S okurkou nebo kyselým zelím. Domácí haše dělaly snad všechny šetrné hospodyňky. Nebo pekáček plný jitrnicovéh prejtu se snědl celý a ještě vytřel chlebem a olizovaly prsty.
U nás se dělaly jazyky v polské omáčce. To babička pochytila za pobytu na Jablunkovsku. To jsou v menším množství osolené vody /s několika pepři/ vařené a pak oloupané vepřové jazyky nakrálené na kolečka. Vývar se zahustí rozmixovaným podjazyčím a máslovou jíškou s karamelem a povaří se v něm rozinky, loup. mandle a citron, přisladí se lžicí rybíz. džemu. Někde dávaj sušené švestky. No a k tomu domácí, trochu hutnější knedlíky, na které není třeba kvasnic, jen dost housek na kostičky a řidší těsto, co je dobře slepí. U nás to bylo jeden čas nejoblíbenější jídlo, co jsme si přáli, když jsme se po dlouhém čase vraceli domů. A máti tu chut uměla vychytat.
To jsme jednou na Slovensku někde na Oravě zabloudili na salaš a starý bača nám udělal brynzové halušky. Ale ne hodně malých, jak to známe, na to prý nebyl čas. On uvařil na starých kamnech, kam přikládal polínka, jen několik velkých chlupáčů, kydl na to vlastní brynzu a nasypal nahrubo nařezané a vyprážané proužky domácí slaniny. To bylo božííí!
Kíma. Strašně dobré blízkovýchodní jídlo, které je možná na přípravu trochu zdlouhavé, ale vlastně snadné. My vaříme podle tohoto receptu a naprostá spokojenost:
neviditelnypes.lidovky.cz/...
Spíš než neznámá jsou již pozapomenutá, které dnešní generace už nepamatuje:
"mozeček" - mozeček s vajíčky s bramborem m.m. (maštěné máslem)
"květákový mozeček" - jakoby mozeček ale místo mozku použitý vařený květák, opět s bramobrem, m.m.
"lečo" - lidové, levné velmi chutné jídlo, dnes jsou suroviny (rajčate, papriky, vajíčky) šíleně drahé a lečo s měkkým chlebem nebo bramborem už nikdo nezná
"plněné papriky" - dnes jsou papriky drahé, dřív levné, do nich se dala náplň ze zbytků umletého masa, s brambory, s knedlíky, s těstovinami, atd. (náplň dnešních mražených plněných paprik není dobrá)
"kapustové karbenátky" - pracné, ale výborné smažené placičky z kapusty, s bramorem, m.m.
"hrachová kaše", čočka, fazole, jsou pro mnoho dnešních mladých něco neznámého - s okučičkou, mňam.
"fazolové lusky" posypané strouhankou, m.m., se dnes v obchodech nekoupí a když ta, drahé z dovozu,
atd.
Mamka mi jako malému dítěti vařila rýžovou kaši, dlouho míchala rýži v mléce a já to milovala. Nikoho neznám, kdo by to vařil, leda si můžeme koupit mléčnou rýži, ale není to přesně ono.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.