Nejste přihlášen/a.
Spaření znamená, že to zahřeju na bod varu, vypnu, zcedim a strčim pod peřinu - a nespálí se tim ta peřina? Když s ní obalim rozpálenej hrnec? Nebo se chvíli čeká, až to vychladne, nebo jak?
- Spařují se např. rajčata. Přelijou s vařicí vodou, ta se slije a slupka pak jde snadno sloupnout.
- Spaří se slepice, že se po zabití opeřená ponoří krátce do vařicí vody v kýblu, aby se dala oškubat.
To, co popisujete, je jistý způsob dovaření rýže, která se někdy dávala po určitém čase dojít pod duchnu, ale nejdřív se kastrol s ní obalil starým ručníkem!
Vy máte doma duchnu? Proč pod ní strkáte rozpálený hrnec?
Hele vy dva a co to má společného se spařením. Že peří je izolant je jasné a že doma má ještě duchnu málokdo taky.
Proč pod peřinu? Špinavej rozpálenej hrnec?
Spaření znamená..krátké povaření.Pět minutek.A pak tu surovinu z vody výtáhnout a nebo zcedit.Tot vše.
to se dělalo s bramborama? aspoň kdysi, ne? n taky mi to přijde divný, táta doporučil to obalit nějakou utěrkou a pak zabalit.
Toto se dělalo s bramborama, ale i s jiným právě dovařeným jídlem, aby vydrželo teplé, než se sejdou všichni stránvíci. Spařit není od slova peřina, ale souvisí to s párou, s vařící vodou, z které stoupá pára. Co prolejete vařící vodou, to je spařené. Když zasáhne vaši ruku, budete opařená.
Matko rozsvit,proc resite,ze je hrnec spinavy?To by snad byl magor,dat ho do perin.To musi napadnout i dite z pomocne skoly,zabalit ten hrnec nejakym hadrem!
Spareni neni zadne povareni,povareni je povareni!
Pod pojmem spařit bych si představila např. přelít horkou vodou.
Do peřin jsme nechávali "dojít" třeba rýži. Ale ta se předtím vařila.
Samozřejmě, že je ten hrnec trochu špinavý - pokud tedy nemáte indukční plotýnky. Hrnec jsem obalila starým ručníkem (nebo alespoň dno) a tak ho strčila do peřin.
Dneska už spím pod umělou prošívanou dekou, tak bych to už nedělala.
Nemohla jsem se dočkat vnučky, až přijde na oběd, tak jsem mísu s bramborovou kaší zabalila do Larisy. Samozřejmě jsem kaši přiklopila pokličkou, kaše vydržela krásně horká. Ted už mám koupenu "termomísu" pro tyto případy.
Za celý svůj dlouhý život jsem nikdy nic nestrčila z kuchyně, ze sporáku, pod peřinu. Rýží nechám zavařit, plamen na nejmenším hořáku stáhnu na minimum a nechám cca 10 minut. Pak oheň zastavím, na hrnec hodím utěrku a už si rýže, až do servírování, nevšímám. Spařím pouze rajčata, která potřebuji oloupat a pak nakrájené zelí, ze kterého chci salát.
Spaření třeba brambor?Na to měla matka pařák.V hrnci byla děrovaná přepážka,nalilo se trochu vody a na přepážku dasly brambory.Pařit,znamenalo vařit v páře.Brambory se uvařily,ale všechny živiny v nich zůstanou.
Prostě pařit - na páře!
JABRAKA
Nejak nevidim odpoved na cast otazky,vetsina opet odpovida na co se nikdo neptal.
Textilie se spali podle materialu/umely,prirodni/a teploty.Pokud je v hrnci voda,teplota nemuze prekrocit 100st. a bezny textil neposkodi.Problem by mohl nastat napr u rozpalene panve s tukem,kde muze byt teplota i 200 st.ale to snad nikdo se zdravym rozumem do perin davat nebude.
I kdyz vlastne lidi se zdravym rozumem je vyrazna mensina,tak nevim.
Pokud mám čas nechat ji dojít, zaliju ji v poměru 2 dílů tekutiny na 1 díl pohanky teplou, ale ne vařící vodou, pak hrnec zabalím do utěrky a dám na půl hodiny do peřin. Během té doby se voda krásně vstřebá, pohanka je sypká a navíc i výživově hodnotnější
Více na: tchiboblog.cz/...
Stačilo ve svém dotazu zadat Jak uvařit /spařit/ pohanku.
liska5 a aknelka to trefily přesně: spaření je krátké přelití vařicí vodou a podle Pohlreicha se má spařovaná zelenina ihned zchladit například ledem, aby se zachovala barva (pokud je to zelenina). Spařuje se například zelí do zelného salátu. Prudce, rychle aby popraskala pletiva, ale aby se nezničily vitamíny
Anonymni357 upozornil na původní otázku. Do peřin se dávalo například těsto, aby nenastydlo, nebo jídlo pro sedláka opozdilce, než přijde z pole, aby mu nevystydlo (nebo se nechávalo v troubě).
Pokud někdo dá horký hrnec s uvařenou rýží pod peřinu na slamník, tak rýže krásně dojde a pěkně se dusí v tom horku. Ale. Pokud někdo dá horký hrnec s právě uvařenou rýží na molitanovou nebo polyuretanovou matraci a přikryje prošívanou dekou s náplní z umělých vláken, tak rýže také dojde, ale do matrace se horkem z hrnce nevratně vymačkne důlek a něco podobného se pak děje i s prošívanou dekou. Ne moc, ale když se to udělá opravdu horkým hrncem, tak je to znát. Nebo když by to hospodyňka nebo občasný kuchtík dělal častěji.
Pokud jde opravdu o blanšírování určité zeleniny, tak se napřed voda uvede k varu, pak se do ní vhodí zelenina, krátce se povaří. Maximálně minutu. Ihned se vyleje do cedníku a propláchne studenou vodou. Nebo se dokonce "spařená" zelenina vhodí na krátkou chvíli do široké nádoby se studenou vodou a kostkami ledu, aby došlo rychleji k procesu ochlazení. Dělá se to tak proto, aby neztratila svou barvu, chut, vitamíny a křehkost. Když se spařená zelenina prudce neochladí, pokračuje vlivem teploty proces "vaření" a změkne a ztratí i barvu. O tom, že by se obyčejné syrové brambory pouze spařily a pak strčily někam pod peřinu, tady čtu poprvé v životě. Také se spařují rajčata a jiná zelenina, nebo třeba mandle ve slupce, které chcete oloupat. A i tam platí pravidlo z horké vody do studené. A nikdy dlouho nevařit. Spaření je spaření, ne vaření. A ani to není třeba takzvané "docházení" některých potravin tím, že se zabalí do nějaké osušky, nebo hrnec dříve někteří lidé opravdu dávali do peřin. Někdo tak dělá rýži, nebo pohanku.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.