Lhala jsem přítelovi

A vy si myslíte, že by na to časem stejně nepřišel? Myslím, že by bylo dobré říct mu pravdu, stejně Vás kopne do zadku. Přece si nezačne vztah s někým, kdo mu ve všem kecá. Když se lhářka dušuje, je to stejné, jako když třeba řidič autobusu jede nalitý. Stejný malér, stejná nedůvěra.

Nechte to plavat, tohoto chlapce stejně nezachráníte, už k Vám ztratil důvěru. A pokud si najdete dalšího, nelhat. Uvést pravdu, kde bydlíte, kolik Vám je...

Připadáte mi jako pubertačka, kolik je Vám let? Ony holčičky v pubertáckém věku si rády vymýšlejí, přikrašlují, aby byly zajímavější. Jestli to tak je, počkejte na kontakt s chlapci, až trochu duševně vyzrajete. Zatím to nemá cenu pro Vás, ani pro ty případné chlapce. Jaga.

Je mi spíš líto toho kluka. Udělá si obrázek podle Vás a bude si třeba myslet, že prolhaná jsou všechna děvčata.

A když se na to podíváte obráceně, jak by se Vám asi líbilo, kdyby Vám lhal ten chlapec? Lhal by o svém věku, o sourozencích, o tom, kde bydlí...Líbilo by se Vám to? Věřila byste mu potom? Myslím, že ne. Tak to vidíte, že není nic pěkného na tom, jak se k němu chováte.

Jste taková ještě moc dětská. Asi musíte ještě dospět. Dušovala jste se, že jste mu už v ničem nelhala, ale prostě jste lhala. Jeho reakce je teda přirozená.

Zdravím. Bez vzájemné důvěry nebude nikdy vztah dobře fungovat. A ztracená důvěra se těžko získává zpět. Řekněte mu pravdu i důvod, proč jste lhala. Pak už je to na něm, jestli o Vás dál bude stát. Holt lež má krátké nohy, tak se z toho poučte a příště pokud o někoho stojíte, tak mu nelžete!

Existuje jeden defekt chování, kterému se říká syndrom barona Prášila, vědecky Münchhausenův syndrom, ale to myslím není váš případ.

Nevím co bych radil. Snad tak leda že byste si měla sama sobě položit jeden dotaz : Proč vlastně lžu, když nemusím?