Nejste přihlášen/a.
Jak jsem stará tak jsem pitomá. Zjistila jsem , že jsem těhotná.Rekla bych tak dva , tri tydny. To by nebylo, tak hrozný, kdybych už neměla tři děti. Je mi 27, mám čtyřletýho kluka a sedmiměsíční dvojčátka. Nikdy jsem nebrala antikoncepci...ted jsme se spřítelem k tomu rozhodly a já zjistim, že jsem v tom. Nechat si to nemůžem, to bych nezvládla...máme k tomu všemu jěště domek v rekonstrukci. Vždycky jsem byla proti potratům...vlastně pořád jsem...jen to jinak nejde...je to hrozny...zabiju život. Nevím jak se stim mam vyrovnat. I když si asi myslíte, že nemůžu mít čas na přemýšlení o tom se třemi dětmi, tak to neni pravda, Myslim na to pořád. Já vim čas to zahojí...ale co do té doby? Fungovat musim na sto procent...jak se z toho nezbláznit? Vím, že je na světě je spoustu horších věcí, ale pro mě je ted tohle nejhorší...děkuji za Vaše nazory..
Tak za prvé ve 27 nejste stará.A proč pitomá?Člověk by si neměl nadávat (k to mu bohatě a rádi poslouží jiní).
Myslím,že at Vám napíše kdokoli cokoli,pořád to bude na Vás ,jak se s tím vyrovnat.Já bych navrhovala vnitřně si to odůvodnit.Prostě tomu druhému já co Vám našeptává,že potrat je špatná věc,odpovídat,že už jste dala život 3 dětem a to není málo a že to dětátko by bylo chudák.Že děti mají být chtěné,protože ony to vycítí,že chtěné jsou.Taky jsem proti potratům,ale říkám,že : Mít dětí jako smetí,je-li člověk zdráv není až takové umění,ale něco jim do života dát,to už každý neumí.(a nemyslím tím jenom mamon).
Muj nazor. Nech si to. A priste uz jedine s antikoncepci.
Vzdycky nejak bylo, je a bude. Ale tenhle krok uz spatky nevratis. Jednou budes rada, ze si se tak rozhodla. Copa muze byt neco lepsiho, nez mit kupu svych vlastnich, zdravych, milujicich deti?
Jestli je to jenom kvuli financni situaci, predstav si, jak jednou budes vysvetlovat svym narozenym detem, ze nemaji dalsiho brasku ci sestricku jenom kvuli tomu, ze by ste nemeli penize na nedelni kino.
Zivot je krasny, prece by si ho tomu malemu tvorecku, co v tobe zacina rust, jednou pro vzdy neodeprela. Jenom kvuli penezum...
Mi máme tři děti a je to dost velká fuška tak vím jaké to je, ale pokud bych otěhotněla tak bych si to asi ještě nechala. Ale to je můj názor. Je to na tobě je to taky o financích né že ne. Taky je to o místě kam všechny děti složit. A spoustu další otázek. Pokud si to necháš vzít tak se neboj přejde to a tvé děti to nemusí vědět, že mohli mít ještě sourozence jsou ještě malý. Hodně štěstí při rozhodování. At uděláš to nebo to zjistíš za čas že si to udělala správně a tak jak to prostě šlo.
Stará určitě nejste,ale tři děti jsou možná až dost v dnešní době.Ovšem rozhodnutí je jen na vás.Musíte zvážit celou situaci-jste schopni to zvládnout,když budete mít 4 děti?uživíte je?máte kde bydlet?pomůžou babičky?pohlídají nebo pomůžou i finančně? ...atd.Na tyto otázky si odpovězte a pak uvidíte.
Já mám dvě děti a neumím si představit,že bych měla další,bydlíme v 2+1,už teď o sebe zakopáváme.Opravdu záleží na vaší celkové situaci,ale není to zase jen o penězích.Musíte to zvládnou fyzicky i psychicky,tolik dětí to není legrace,zvládnete s nimi dělat úkoly do školy,jde to vůbec zvládnout?-máte je brzy po sobě.Dnes jim musíte do školy všechno koupit,střední školu možná i zaplatíte,když bude soukromá,děti chtějí na školu v přírodě,na hory,do zájmových kroužkú a všechno se platí.
Poslední slovo je na vás,ale já bych to velmi dobře zvážila,nebude to snadné.
At se rozhodnete jakkoli držím palce!
Milá mamino, to rozhodnutí je jenom a jenom na Vás. Já sama jsem se nemusela rozhodovat jako Vy, protože mám jenom jednu dceru a manžel už žádné děcko nechtěl (teprve po rozvodu jsem se dozvěděla, že měl ještě dvě - na jedno jsme platili, druhá dcera byla utajená). Zato moje dcerka mě obdařila třemi vnoučaty. A to první se narodilo před jejími osmnáctinami, já čerstvě rozvedená, otec děcka na vejšce, dcera v učení - no paráda. Ale nikdy jsme neuvažovali o potratu. A pak šlo jedno za druhým a jenom chci říct, že by jich bylo ještě víc. To už si řešili oni sami a nijak nás to nepoznamenalo. Je to rozhodnutí těžké, ale někdy je skutečně lepší se rozhodnout pro zákrok. Je to na každém, jak se rozhodne. Chci tím říct, že první děcko, i když příjde brzy a do těžké situace, vždycky se to nějak udělá a těžkosti se překonají. Je v každém případě lepší brzy, než marně se snažit otěhotnět. Máte tři děti, skutečně malé a navíc dvojčata. Že je to pěkný "záhul", to jsem si kdysi ověřila u sestry, že okolo nich skákala sestra i babička a já alespoň vozila. Takže at se rozhodnete jakkoliv, nikdo Vám nemůže nic vyčítat. Musíte posoudit nejen Vaši situaci, ale i to, jak to všechno zvládnete a kdo Vám může s tím vším pomoci. A i když se rozhodnete pro potrat, časem to přebolí, protože s Vašimi robátky ani nebudete mít čas o tom moc přemýšlet. Dobře si všechno zvažte se svým přítelem i rodinou, ale sama se rozhodněte, zda si troufáte na další děcko. Držím Vám palce, at už to dopadne jakkoliv!
Na vojně nám říkali, když nemůžem, tak můžem ještě třikrát. Jste mladá a ten pocit že máte mít mimino které nezvládnete je opravdu jenom pocit. Všechno se dá zvládat. Já mám taky 4 děti a všechno se zvládlo. Pokud nemáte vážné zdravotní problémy, tak na tuto debatu zapomeňte a utíkejte si na gyndu pro průkaz. Děti jsou pro mě vše a pro vás určitě taky. Uživíte 3, uživíte i toho čtvrtého drobečka. Určitě by vás to do smrti mrzelo. Věřte tomu. Hodně štestí.
Milá lacoste,jistě ,že se stím smíříte,at už se rozhodnete pro tu či onu volbu.Jsem chlap,tudíž si nedokážu přesně "užít" ty věci čím musí žena během těch devíti měsíců projít,ale řeknu vám jedno.Máme s manželkou 2 děti a ani náhodou neuvažujeme o dalším,ale člověk nikdy neví co se může stát,ani ta antikoncepce není na 100%,manželka tvrdí (a já sní),že kdybychom čekali další,že by šla také na potrat,ale ve skrytu duše vím,že by tomu asi tak nebylo.Víte,píšete,že už jste rozhodlá,že půjdete dát to dítě pryč,ale ..máte před sebou ještě skoro celých 9 měsíců,a nikdy nevíte co váš názor změní.Píšete,že máte domek v rekonstrukci,ale..nebude tomu za těch 9 měsíců jinak?Určitě už bude opravený,(nebo alespoň jeho poměrná část)a určitě máte také rodinu,svoji i přítelovu.Určitě vám rádi pomohou,když se rozhodnete pro potrat,tak pohladí na duši a pokud se rozhodnete si nechat,pomohou jinak,jak už to v rodinách bývá.Není to krásné,když to malé začne kopat?,když už ho "cítíte",myslím,že to stojí za ty starosti.Jste mladá a máte život před sebou (pokud se bojíte co se týče financí-určitě se dají uzavřít výhodná pojištění,aby když se něco stane tak ti druzí byli zajištění-my sami takové máme).Proberte to s přítelem,určitě se rozhodnete správně.A hlavu vzhůru,nějak bylo,je a bude.Hodně štěstí s rozhodováním a zbytečně se netrapte.
Milá slečno, nikdo ze zdejších přispěvovatelů vám nemůže říct jdi na potrat. To by se potom mohl vyrovnávat zase se svým svědomím. Jen si třeba ujasnit pár věcí. Ještě nejste vdaná už máte 3 malé děti. Proč jste se ještě nevdala? Nechci vás moralizovat, ale to také o něčem svědčí. Dále, ty dvojčátka asi dají hodně zabrat. Co přítel, má čas vám ještě pomáhat? Asi má práce sám dost, chodí do práce a ještě staví barák. Má stálou práci? Dům taky něco stojí, materiál, pomocníci, ale tím získává na hodnotě. Kdo to platí, koho je pozemek a koho bude dům? Kdybyste byla vdaná, je to jednodušší. Člověk musí myslet vždy na zadní vrátka, i když je zrovna vše v nejlepším pořádku. Také musíte myslet na sebe, jestli chcete být stále doma, nebo časem do práce, jak se říká sama sebe také trochu opečovávat. Je to hezké obětovat se, ale co vy, vy jste mladý člověk, a také máte nárok žít svůj jedinný a jedinečný život. At se rozhodnete jakkoli, přeji vám hodně štěstí.
Pokud Vás již teď tíží svědomí, myslím si, ža to hned tak nevymizí, a budete na to dost dlouho myslet, někde jsem četla, že to může trápit i celý život, já si taky všechno moc beru, takže já osobně bych si i čvrté dítě nechala ,i když mám již 3 a 4. neplánujem, ale s potratem bych se nevyrovnala a to i přesto, že mě pomyšlení na 4. těhotenství mrazí - měla jsem hrozné nevolnosti v 1. trimestru, ale na druhou sttranu, porod celkem v pohodě a 3. mimi úplně bez problémů, žádné stresy, no ale samozřejmě nemám doma o 16 měsíců starší dvojčata, tak to je jen můj názor
Zdravím,
podlě mě by jste si miminko měla nechat. Jsou i rodiny, které maji dětí víc a také žijí. Později by jste si to mohla vyčítat a to se pak nedá vzít zpátky. Také by bylo dobré poradit se s partnerem jaký na to má názor. Ničím se netrapte a pitomá určitě nejste. Vždyt každý přírůstek do rodiny je štěstí, i když vy to třeba na první pohled vidíte jinak.
přeji hodně štěstí
Myslím, že pokud miminko necháte narodit, bude vám sice často nelehko, zejména dokud děti trochu neodrostou, ale nakonec takové rozhodnutí bude pro vás požehnáním. Jste velmi schopná, vždyt když (byt i s vypětím sil) zvládáte ty tři děti, to čtvrté zvládnete také. Přece nejste na světě sama a určitě najdete ve svém okolí pomocné ruce. A pokud ne - co adopce? Potrat je bohužel nenávratné řešení a na dítě dnes marně čeká spousta něštastných párů... Určitě byste se s tím vyrovnala snáze, vědět, že ten život není zmařený. Hodně síly a myslím na vás - moc - nebudete to mít snadné - at už se rozhodnete jakkoliv.
Tak už je rozhodnuto a uděláno. Šla jsem na potrat...finančně by to snad ještě nějak šlo, ale nezvládla bych se ještě o jedno mimi postarat. Dvojčatům by nebyl ani rok a půl.A jěště k tomu mimi a pěti letýho kluka...nevěděla bych co dřív a všichni by byly ochuzeni. Pomoci od příbuzných bych se nedočkala...mají toho sami moc. Doufam, že svého...tedy našeho rozhodnití nebudem jednou litovat. Všem moc děkuji za vaše názory...snad mi to pomůže se s tim lépe smířit.
Doufám, že jste po zdravotní stránce už v pořádku a psychika se srovná, jenom co vymizí hormonální bouře. Byla jsem kdysi taky v podobné situaci. Vím, co to bylo, celou noc před zákrokem jsem přemýšlela a plakala. Ale pak jsem se rozhodla a zpátky jsem se už nezamýšlela, co by, kdyby. Rozhodla jste se nejlíp, jak to ve Vaší situaci bylo možné. Netrapte se tím už. Hodně štěstí.
Po zdravotní stránce je to naštěstí v pohodě. Pořád jěště když vidím těhotnou ženu , tak to ještě neni ono. Asi to chce čas. Děkuji za povzbudivá slova.
Nikdo Vám to nemůže vyčítat, je to Vaše rozhodnutí. A navíc, pokud nemůžete počítat s podporou blízkých, byla by z Vás uhoněná máma a to by nebylo dobré pro nikoho. Čtyři děcka byste jistě zvládla, kdyby to bylo s trochu větším věkovým odstupem. Už se s tím smiřte, pokud možno zapomeňte. Přemýšlela jste o tom hodně rozumně. U Vašich robátek na to už nemyslete a všechnu lásku věnujte jim! Přeji Vám hodně štěstí!
Hm, to je prekérní situace...ale taky bych hlasovala pro mimčo. Tři nebo čtyři... To se mi to mluví, když čekám první Ale předpokládám, že bych to nedokázala. Pak teda ještě je možnost adopce. Taky mi přijde škoda zmařit ten život proto, že jsem zanedbala antikoncepci Ale kdo ví, jak bych se opravdu zachovala... Smířit se s tím asi moc nedá, to si myslím. Hlavně když už teď pochybuješ.
Já bych řekla,že paní už je rozhodnutá,jen se ptá jesli se s tím srovná.Asi až na vyjímky je pro každou ženu tento zážitek nepříjemný,přesto ho denně mnoho žen podstoupí.Důvody jsou různé a ne vždy jsou to finanční,i když ty asi převažují.
Pokud stále váháte zda ano nebo ne,tak vám možná pomůže metoda,kdy si na polovinu papíru napíšete všechny důvody pro ANO miminko si necháme a na druhou pro NE půjdu na potrat.Třeba Vám to pak bude jasnější.
Víte , v životě je to tak se vším... vždycky je něco za něco.Téměř nikdy nelze mít a) i b).
Dal sem Te dobrou odpoved, LM, ac jsem nechtel. Omlouvam se.
Ano Ne si obrazne pisi, kdyz se rozhoduji pred nakupem nejake nepotrebnosti, pred dovolenou, pred utracenim vetsi castky penez, pred zmenou zamestnani, pred odchodem z hospody nebo setrvani v ni, pred lednickou, pred zmrzlinou, pred, pred a pred milionem dalsich veci. Ale nikdy bych si Ano Ne nerikal v pripade rozhodnovani se o zivote nebo nezivote.
Kdyz na dite zadelavali, tak zcela jiste kriceli ano, ano, ano. Urcite nekriceli ne, ne, ne...
Zkratka dite je bezne vysledkem citu a ne rozumu a tak by tomu melo byt stale.
Pane ,,axus" vám se to lehce mluví,ale NIC o tom nevíte,kolik chlapů už prásklo do bot a šli o dům dál,ženy se svých dětí tak snadno nevzdávají.Dítě je závazek na celý život a hlavně na prvních 20 let.Já vím o čem mluvím.Ženu s dětmi nechce nikdo zaměstnat,máte tušení jak je to ponižující,já ano,i to jsem zažila,jako bych měla obě ruce chromé.
Těhotenství není jen procházka rájem,kdy se vznášíte na obláčku a těšíte na miminko,to může leda tak ten tatínek.Zkuste polovinu z těch devíti měs. každý den pořád zvracet a při tom se starat o dítě nebo děti a o domácnost.Navíc já jsem za každé dítě zaplatila svým zdravím a řekne vám to většina žen.
A kolik znáte chlapů co v noci vstávají k plačícímu miminku,kolik jich chodí s dětmi po doktorech,máte vůbec tušení kolikrát se musí s miminkem do poradny?A přiberte si k tomu další tři děti,jako ta paní,které radíte.Když jsem byla nemocná a manžel mi nabídnul,že se o děti postará at se trochu vyspím,vždycky to skončilo tím,že jsem se vzbudila a manžel spal i když dítě řvalo jako tur.
Já vím,co to je starat se o děti 24h denně,mám je od sebe jen 15 měsíců.Když se kluk narodil holce lezly zuby,když brečel jeden,vzbudil druhého...Manžel musel do práce,babičky taky a nehlídali ani o výkendech,když byl klukovi 1 rok,manžel začal při práci dálkově studovat,to teprve bylo tóčo,k tomu ještě mám zahrádku a na všechno jsem byla sama.Zkuste přinutit malé děti,aby něbyli hlučné,protože tatínek se musí učit.
Někdy je fajn znát názor i z druhé strany,ale troufám si tvrdit,že v tomto případě nemáte co poradit.Muži si často myslí,že mateřská je opravdu dovolená,ale není.Zkuste někdy na pár dnů sám zvládnout tolik dětí a možná zjistíte,že dvě jsou až dost.
Nemám nic proti mužům,mám hodného,velmi pracovitého muže,ale myslím si,že tohle by si měla rozhodnout hlavně žena.Je to její tělo,její zdraví,to ona bude doma mnoho let odříznutá od světa.
Tak tak,také plně souhlasím.Jsem ráda,že se tu přece jenom najde pár jedinců,kteří poradí opravdově a je z jejich rad cítit životní zkušenost.
Ono je opravdu náramně líbivé a lépe se to čte rady typu :nech si to.Nějak to zvládneš...
On Vám to takový rádce živit ,šatit nebude,vychovávat,učuít se s ní(m) atd...a Vaše proklínání také neuslyší.k ničemu Vás nikdo nenavádí ,Vaše rozhodnutí je jen Vaše,ale je třeba si uvědomit i spoustu jiných věcí a o tom byla řeč.
To že nejste vdaná bych vůbec neřešila,to není rozhodující -já předpokládám,že máte dobrý vztah.Ale už takhle Váš přítel živí 5 lidí.Co kdyby přišel o práci,domek a jeho oprava podle mne není záležitost 1 roku,ale na dlouho a taky něco stojí,dvojčata - to je kapitola sama pro sebe- nic po sobě neunosí...
Vím jaké to je starat se o víc dětí (a malých dětí- stejně jako má tazatelka) ,než jsme si postavili .bydleli jsme u rodičů i se sestrou a měli jsme tam 3 kluky od miminka po 3 roky,stálo to za to.Proto bych každému rádci výše zmíněného typu pár takových "roztomilých" špuntů na pár měsíců dala na starost ,k tomu velmi omezené finance...Ten by otočil a to neví,co by ho čekalo až přijde puberta...Lenka
S tou poslední větou o pubertě musím naprosto souhlasit! Já bych o tom mohla napsat román(pokud by to do téhle kategorie vůbec šlo zařadit),během základky nebyly žádné velké problémy.
Zvláště holka byla velmi hodné a tiché dítě,učitelé si ji jen chválili.Zato na střední si to vybrala i s úrokama,a co teprve když začala chodit s klukama. A ještě to zdaleka neskončilo.Stejné je to se synem.Háky jsou u nás na denním pořádku,nic se jim nelíbí,jsme ti nejblější na světě a oni vědí všechno nejlíp,vžycky chtějí mít poslední slovo.Tento stručný popis je jen slabý odvar toho,jak to u nás vypadá.Neumím si představit,že bych v tomhle ,,roztomilém"věku měla těch dětí víc,asi bych je vyvraždila.
Někdo tu psal,že se paní mohla chránit antikoncepcí,s tím souhlasím,ale ani to není jistota.Já jsem otěhotněla se zavedeným tělískem.Dala jsem to pryč,protože jsem se na další dítě už prostě necítila,navíc by dítě mohlo být poškozené.Nemám výčitky svědomí,děti jsem chtěla a mám je,dýchala bych za ně,ale začínat znovu,když už byli poměrně velké,na to prostě nemám.
To axus:
Hlas jste mi dávat nemusel.Ohrazuju se proti výpadům vůči mě.Každý má právo na názor,já ten Váš taky nenapadala.Buďte tak hodný a přečtěte si původní dotaz.Tazatelka byla rozhodnutá jít na potrat a ptala se ,zda se s tím smíří.Nutno zdůraznit,že je matkou už 3 dětí .Teprve až v další diskusi se ostatní přikláněli k názoru,že až tak rozhodnutá není.
Nikdo nemůže říct :já bych v té a té situaci určitě udělal to a to.Protože každý jsme jiný ,každý máme jiné podmínky a nikdy není situace stejná jako u druhého.Dnešní doba je zlá,nikdo se vás na nic neptá,klidně můžete i sdětmi skončit hodně blbě,stačí pár okolností dohromady .Snažila jsem se tazatelce pomoct, k ničemu ji nenavádím ,jsem taky proti potratům.
Podle mne zásadní chyby byla se nechránit,ušetřila by si dnešní problémy,nebo taky ne ,nic není 100%.Zase na druhou stranu si myslím ,že na dnešní dobu,kdy nemáte jistotu práce bydlení atd. jsou 3 děti až až. Ale to je jen můj názor.
Je zajímavé,že muži většinou radili ,aby si to nechala a ženy víc věděly o co go.Každý má právo poradit podle svého,chceteli se prát jděte si někam do ringu.
doplněno 23.04.09 08:46:Jak už se Vás tady někdo ptal o kolik dětí se staráte Vy?
Takové rozhodování jistě není lehké... Přemýšlela jste i nad jinou možností? Co třeba dítě porodit a dát k adopci lidem, kteří děti mít nemohou?! Spolupracuji s jedním dětským centrem, kde je hodně dětí i zájemců o ně. Po dobu těhotenství budete mít navíc možnost se rozmyslet, zda si dítě přece jenom neponechat a třeba se během té doby zlepší i Vaše situace.
udalate to budete spkojena ale pak zjistite ze to byla nejvetsi pitomost
ulitlo to no a kazdy ma pravo zit i to dite ve vas
Achjo, zase chlap... proč jste vy muži vždycky tak radikální v těchto věcech, kterým už z podstaty nemůžete rozumět? Nedovedete si ani představit byt jen zlomek toho, čím žena projde od početí dítěte po celý zbytek života (starost a péče o děti trvá už napořád, ne jenom když jsou malé). Ale moralizovat, to vám jde ohromně. A přitom spousta z vás není ochotná ani jít s dítětem na očkování nebo absolvovat třídní schůzku. Vy jste možná díky mladému věku v těchto věcech pružný, jste schopný se rovnocenně postarat o dítě, možná jste dokonce na rodičovské dovolené se svým mrňouskem. Ale to jste světlá výjimka.
Nechte prosím ženy, aby si zvolily, kolik dětí jsou schopné zvládnout. Zůstanou valnou většinou na všechno samy.
Ahoj Lacoste,
já T nechci radit, jen Ti říct svůj názor.Já bych si miminko v každém případě nechala.Já mám holčičku - osmiletou.Když jsme po ní chtěli druhé mimi, nešlo to.Když jsme se už smířili s tím, že zůstanem ve třech, zjistila jsem, že jsem těhu.Ani na minutku by mě nenapadlo se rozmýšlet.Jsem v šestém měsíci a na našeho "chlapa" už se všichni mooooooooooc těšíme.I přes počáteční zdravotní problémy mi nic neodradilo od toho, dát toho drobečka pryč.Je to ten nejkrásnější pocit na světě, když si jdeme večer lehnout, můj muž mi dá ruku na břicho a mimi mu do ní několikrát kopne.Sice zatím máme jen malý byt 2+1, je nám to jedno.Hlavně že to pro nás znamená domov, kde je naklizeno a kam můžeme drobečka přivést.
Moc vám všem budu držet palečky Marcela
ahoj lacoste,tento zakrok som podstupila asi pet rokov naspet a v tej situacii som mala uplne rovnake pocity a vycitky ako mas teraz ty.rozhodovala som sa sama a stale som vahala do posledneho okamihu ale nemohla som si to malinke dovolit lebo by som mu nemala co ponuknut.dnes sa nato pozeram tak ze tohoto zakroku vobec nelutujem!a dufam ze raz pride cas a aj ja sa budem moct radovat z vlastneho babetka!ty sa musis rozhodnut sama a mat priatela nato aby ti pomohol a podrzal ta lebo prve dni potom su po psychyckej stranke velmi tazke ale spolu to prekonate a verim ze casom toho nebudes lutovat!drzim ti palce!
KED UZ TERAZ MATE POCHYBNOSTI, CI TO ZVLADNETE, CI SA S POTRATOM VYROVNATE, PRECO O TOM ESTE UVAZUJETE? NECHAJTE SI TO BABO, INAC SA BUDETE CELY ZIVOT TRAPIT. NA TO, CO STE MALI VCERA NA VECERU LAHKO ZABUDNETE, ALE NA POTRAT SA NEDA ZABUDNUT. TO SI BUDETE STALE PAMATAT A BUDETE SI TO VYCITAT. BUDETE NESTASTNA. PRECITAJTE SI KNIHU : KTO UVERI MI? Slovenske matky svedcia o potrate. Objednat sa da na knihy@vmv.sk
Ahoj...sem v podobný situaci , tak koukám jestli tu je někdo s podobným problemem...na potrat taky nejdu už sem rozhodnuta,manžel mi řekl,že kde se nají tři(manžel,já a syn)tak se nají i čtyři.Já si to ale zavinila sama.hihi jen sem si parkrát zapoměla tabletku.Takže mimi co sem plánovala až od září(že na něm budem pracovat) příjde už asi k vánocum-hihi to bude dáreček...jen doufám že bude zdrave a o.k..pak už si dám nitroděl.tělísko a bude pokoj s tabletkama.Vám taky přeji at vše dobře dopadne a narodí se zdrave miminko.Eva
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.