Nejste přihlášen/a.
Zdravím všechny houbaře. Tak tady sedím a koukám asi takto . Hledala jsem na internetu nějaké recepty z hub a dočetla jsem se, že prý se podhřibky, jinak hříbky-babky vůbec nemají sušit, jelikož se prý sušením stanou jedovatými. Já to teda dělám celý život a ještě jsem tady. Dále jsem se dočetla, že prý se k sušení vůbec nehodí klouzci, nebot prý úplně ztratí chut. No a já je suším právě proto, že je pak drtím na prášek na houbové koření, protože mi přijde, že sušené mají to houbové aroma silnější. Teda suším všechny houby, ale právě klouzky mám k sušení ráda. Tak já nevím, co na tuhle informaci říkáte? Nechápu, proč jsem ještě nezemřela ani já, ani mé známé, které také suší podhřibky- babky.
Informace z internetu, hlavně z různých fór, diskuzí apod., musíš brát s rezervou a filtrovat přes svou hlavu. Na fórech a v diskuzích sice najdeš dobré rady, ale také různé bláboly. Nakonec poradte.cz je velice solidní vzorek takového fóra. Takže si z toho, že se nemají sušit babky, protože jsou pak jedovaté, nic nedělej, když to trochu přeženu, pokud na tom něco je, musela bys jich sníst kýbl, aby se to nějak projevilo. To samé je s klouzky, kde máš vlastní zkušenost, že to není pravda. Takže klidně babky i klouzky suš dál a nad těmi informacemi z netu, které tě před tím varují, se jen usmívej.
Jak píšou kolegové, není třeba se bát. Obecně ale houby příliš měkké a vodnaté se k sušení příliš nehodí. Je jenom jedna věc. na kterou je třeba dát si pozor: babky jsou náchylné na plesnivění, tedy nesbíratr plodnice se stopami plísní. Parazituje na nich nedohub zlatovýtrusý, který v plodnicích hromadí mykotoxiny a můžou být jedovaté.
"Nechápu, proč jsem ještě nezemřela..."
Tot prosté... Dlouholetým požíváním jedovatých babek v přiměřeném množství se tvůj organismus na jed přizpůsobil, takže už Ti otrava nehrozí. Kdo není zvyklý, po pozření babky zemře v krutých bolestech . Je to podobné, jako při dodržování dnes módní "hygienické čistoty". Toho, kdo jí dodržuje, porazí první bacil, který jde okolo .
Několik desetiletí sbírám, suším a pojídám babky. Nejen, že žiju, ale ani mi po nich nikdy nebylo špatně. Je to možná tím, že plesnivé houby nesbírám a při případném objevení se plísně při sušení příslušný kousek houby okamžitě vyřadím.
U babek je jen problém, že rychle začnou plesnivět. Ale jestliže se podaří rychle usušit, tak bych si s tím hlavu nelámala.
Všichni mi mluvíte z duše. Já jsem jenom chtěla vědět, jestli je tady někdo, kdo to také četl a co tomu říká. Také nevěřím všemu, co se dočtu na "netu", protože tam může napsat kde kdo a cokoli si vycucá z prstu, nebo nafoukne malou bublinku na obrovský balón. Všichni houbaři vědí, že babky jsou náchylné k plesnivění a tak na to dávají pozor. Ale tady ten člověk napsal, že prý stačí snít pouze dvě porce takto chyceného jídla, myslel tím to, že někdo nějakou tu babku vykrojil a dal do jídla, tak prý stačí sníst takové jídlo jednou, nebo dvakrát a máte zaděláno na rakovinu. Tak to mne trochu překvapilo.
no tak tyto nesbírám -je pravda, že jsou k ničemu
no ty ani nedají usušit
Většinou když jsem nalezl tuto houbičku-byla vždy ,čest výjímkám,červivá nebo plesnivá a oproti jiným dost "mokrá". Letos je to výjimka- dnes v práci přes polední celý kbelík (směs snad panské hříbky-někde sametáčky, pak dle moji špičníky,nwn název a je mi to jedno,nějaké bedly a) babky či jaks e tedy vlastně jmenují,je fakt že jsem bral jen ty tvrdé,napohled i hezké a bez plísně atd .Ani jedna nebyla červivá,čekal jsem že doma polovinu skrze červivost vyhodím (v práci nebyl pak čas) !
Totak, i já jsem si spoustu let myslela, že babka je ta houba s rozpraskaným kloboučkem. Ale teď jsem z toho právě trochu zmatená, protože kamarádka mi říkala že půjdeme na podhřibky, že ví kde rostou (ještě jsme nebyly) a já byla s jinou kamarádkou v lese a nasbírala jsem i podoubáky mezi jinými houbami a bylo jich hodně. Tak jsem začala hledat na internetu, jak jiní lidé uchovávají houby, kromě sušení a octa a hledala jsem, jestli je mohu zmrazit jenom pokrájené a nijak neupravované a vyskočilo na mne právě, že podhřibek, což já považovala za podoubáka, je vlastně ta babka. To oni tam psali podhřibek, neboli babka. A to mne zmátlo a tak jsem založila tuto otázku. Já tyhle rozpraskané také moc nesbírám, protože ty jsou plesnivé už v lese. Ale nějaké jsem přece jenom měla a ty jsem právě už sušila a tak jsem se trochu lekla, protože pokrájené už nepoznám které to jsou. Ale nebyly nijak poškozené, ani červavé nebyly.
Suzy, co kraj, to jiný lidový název.ˇPoddoubákům se říká i podborováky, sametáky, hnědáky...a třeba strakoši šenkýřka, koženka, kožíšek...Přitom ten poddoubák je správně hřib hnědý. A ta babka je vlastně hřib žlutomasý. Mladé plodnice jsou dobré. Jenže - najdi někde mladou babku! Většinou jsou opravdu už staré.
Letos roste takových hub, že milé babky nechávám zcela bez povšimnutí. Často dokonce i bedly a modřínové klouzky. Když vím, že pod buky najdu hromadu krásných pravých bílých hřibů, v břízkách "stádo" kozáků, nemůže mě uspokojit nějaká babka. Jinak, v nouzi se sebrat dají. Bývají ale často vodnaté, rozměklé a červivé. Do směsi do smaženice se dobré kousky vybrat nechají. Ale na sušení není babka v žádném případě, je rozměklá, mokrá, než uschne /pokud vůbec/ tak zčerná.
Včera byly k obědu řízky z velkých zdravých dubových hřibů. Byla to pochoutka, kam se hrabou kuřecí prsa. Jaga.
satam. I já si o sobě myslím, že jsem velice dobrá houbařka , ale také nechápu, proč by se měl totak stydět. Naopak, naprosto s ním souhlasím. Co se Tobě nezdá? Že v různých krajích říkají "babka" různým druhům hub? To je pravda. Nebo se Ti nelíbí jeho popis babky? Také má pravdu. Prosím, sděl nám, méně inteligentním, co se Ti nelíbí na jeho odpovědi
Ale no tak. Nikde jsem tady neřekl nic o méně inteligentních. A co se babek týká, sbírám je určitě raději, než holubinky a podobné "méněcenné" houby. Pořád je to "hřib". Takže tam je ten zakopaný pes, když @totak řekl: To zkušený houbař zvedne opravdu jen z nouze". Naopak: Zkušený houbař zvedne leccos, o čem ví, že je to dobrá houba a neohrnuje nos nad houbami, které jsou podle jeho mínění "méněcenné".
Tolik pro vysvětlení mé reakce.
@babajaga: Ale babi, nic jsem tu neřekl ani o méněcenných houbařích, pouze o méněcenných houbách. Tak prosím nepřekrucuj má slova.
Co se "pánů houbařů" týká, mám na ně svůj názor. A jen tak mezi námi, mezi "chladičovými" houbami jsou spousty výborných hub, žampióny a bedlami počínaje a třeba holubinkami (které jsou až na vrhavku a ještě jednu nebo dvě výjimky veměs jedlé a výborné) konče.
A jedna z nejlepších a nejchutnějších hub (podle mého názoru), které znám, je Slizák mazlavý, který jinak odpuzuje svým jménem a nehoubaře právě těmi lupeny, ale já na něj nedám dopustit. Fotku vkládat nebudu, zájemci si ji jistě najdou.
Jsem podle Vás též méněcenná houbařka. A nestydím se za to. Pokud je v lese dostatek "materyjálu" a mohu si vybrat, udělám to. Babky jsou většinou napadeny plísní, od nohy, často už i klobouk, kromě těch opravdu malých. Měkké, blemcavé. Když už to donesu domů a rozkrojím, často je to prolezlé červíky skrz naskrz.
A pokud má někdo výhrady proti holubince, není to houbař, ale jen pouhý sběrač. Taková holubinka mandlová předčí i hřibovité houby. A stejně výborných je mnoho dalších holubinek. Stačí si přes zimu otevřít dobrý atlas hub a nastudovat potřebné.
Sbíral jste někdy muchomůrku růžovku? Doma stáhnout vrchní blánu, očistit, na cedníku opláchnout, osmažit na pánvi na másle. Nic, jen sůl a drcený kmín. Není větší lahůdka.
Poslední léta mám několik malých míst, kde narazím na ryzce pravé. Kdo někdy jedl pečené ryzce, dá mi za pravdu, že pravý ryzec je mezi houbami králem, stejně jako Ferrari mezi škodověnkami.
Ale kdo rád sbírá vodnaté babky, nebudu to vyvracet. Proti gustu...Jaga.
Takže houbaření není o tom nabouchat na kraji lesa plný koš připlesnivělých babek, umění je vybrat si to nejlepší. Přitom v lese nehulákat, nepodupat, neponičit, pamatovat i na další houbaře. /a nebo na sebe za týden/.
Setkala jsem se kdysi s "panem houbařem", který houby rozlišoval podle toho, zda měly "dírky" či "chladiče". Ptala jsem se, co to je. Přeložím: dírky - to byly rourky. Chladiče byly lupeny. Pán sbíral jen ty s dírkami, chladiči opovrhoval. Co mělo chladič, to bylo podle něj jedovaté. Pak není divu, když něco podobného vleze do lesa, dopadne to tak, jak to dopadne.
Ale ono je to tak dobře. Díky těmto neznalcům zase víc těch "chladičů" zbyde na skutečné houbaře. Pokuď je ti neznalci nerozkopou, což se taky často stává. Svatá prostoto.
Zdravím. Suzy, už asi před 8 či 10 lety upozorňoval (a každý rok znovu varoval) náš nejuznávanější mykolog pan Jiří Baier na babky = kterými jsou myšleny hřiby žlutomasé, jimž praská klobouk a praskliny bývají žluté či narůžovělé, že se nemají sbírat, jelikož na povrchu jejich klobouků je velké množství spór plísní. Tyto plísně se mají ukládat v těle a laboratorně je prý prokázáno, že dále tyto plísně v těle škodí a podílejí se i na plesnivění nehtů a později i zubů. O jedovatosti nemluvil. Varoval, že i na celistvých, nerozpraskaných kloboucích, tyto plísně již jsou, v prasklinách se jen rychleji množí. Navíc je prý zjištěno, že pokud se tato houba položí do košíku mezi ostatní houby, všechny tyto během pár minut infikuje. Tyto plísně se zatím výzkumníkům nedaří z těla odstranit. Tak jsme, velice neradi, babky přestali sbírat. Ida
Ano, s nedohubem souhlasím, jen mi nepřišlo důležité použít výraz nedohub. Ale @suzymon se ptala na souvislost babky s jedovatostí a rakovinou. Já jsem odkazovla na varovaní našeho uznávaného mykologa J.Baiera, který varoval před Hřibem žlutomasým (babkou) a opíral se o výsledky výzkumných týmů, které nemluvily o jedovatosti, ale o plísni (nedohubu), že je i na nepopraskaných kloboucích mladých a naprosto zdravých hub (a doplňuji - i sušených, kde spóry zůstávají) a potvrdil jak plísně uložené a škodící v tělech lidí (hlavně nehty, zuby), tak i rakovinu (tu jsem nezmínila, ale při vyhledání článků p. Baiera se to lze dočíst). Neopisovala jsem od Keplera, snažila jsem se odpovědět suzymon. Ida
Tak ještě jednou děkuji všem. Nakonec jsem se rozhodla, že tyto houby už nikdy nebudu sbírat. Ale docela bych ráda viděla jaké houby jsou v těch usušených směsích, co se za drahé peníze prodávají. Nebo co za huby je v těch mletých kořenících směsích a tak dál. Asi bychom se hodně divili. Proto si houby suším sama a sama si dělám své houbové koření.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.