Maniodepresivní psychóza

Dobrý den. Dám ti jednu radu, nečti si na internetu o nemocech. Protože je budeš mít všechny, o kterých si něco přečteš. Sama sobě nemůžeš stanovit bipolární poruchu, to dělají jen psychiatři. Jsi-li citlivější - viz myšlenky na sebevraždu - je to možné i tím, že dospíváš. Hormony dokážou někdy s náladou dívky udělat ledacos. To v žádném případě nechci zlehčovat tvůj problém, který tě trápí. Chceš-li pro sebe něco udělat, tak se svěř rodičům a s nimi se pak domluvíš na dalším postupu. Abys mohla brát nějaké léky, musí být přesně cílené na onemocnění, kterým člověk trpí. A pozor - psycholog léky na psychické problémy nepředepisuje, to může jen psychiatr. A jaký je rozdíl mezi psychiatrem a psychologem? Psychiatr je lékař, psycholog lékařem není.

Dobrý den. Slečno, omlouvám se za tykání. Ale měla by ses svěřit především svým rodičům. A pak vyhledat lékaře. Prášky Ti stejně nikdo jiný nemůže předepsat. Pokud po vyšetření lékař zjistí že máš opravdu zdravotní problém, který je nutno řešit léky a návštěvou psychologa, pak se to rodiče stejně dozví. Jsi nezletilá, máš své zákonné zástupce a tak se neboj svěřit se jim. Ale to, že jsi prostudovala něco co by odpovídalo Tvým stavům ještě nemusí znamenat, že tuto diagnozu skutečně máš. Z toho, co píšeš, mě nejvíce upoutalo, že často myslíš na sebevraždu..Z toho usuzuji, že opravdu potřebuješ odbornou pomoc. I kdyby ses svěřila anonymně třeba na lince důvěry, bezpečí atd..rodiče by se to dřív či později stejně dozvěděli a museli by to řešit spolu s Tebou. Tak se neboj a svěř se jim co nejdříve. A potom nám sem napiš, jak to dopadlo. Držím Ti palce!

Víš co je různých diagnóz, které mají podobné příznaky? Taky Ti může jen chybět hořčík, o kterém se tu nedávno psalo. Jeho nedostatek dokáže rozhodit psychiku, ale může to být cokoliv jiného, vč. rozbouřených hormonů v pubertě. Zkus se poradit se svou dětskou lékařkou, ta to vyhodnotí třeba už na základě rozboru krve.

Rohlíku, v tvém věku je to opravdu sporné, hormony dokáží divy, ale na druhou stranu by bylo nezodpovědné zdrav.stav bagatelizovat, MDpsychóza je vážné, až smrtelné (riziko sebevražd) onemocnění. Nenapsala jsi, jak často se ti tvé stavy střídají, to je dost důležité. U MDP bývá pár dní v kuse pocit naprosté euforie, člověk nespí, utrácí, má velkolepé plány, dokáže se zadlužit, chová se sexuálně promiskuitně (to se tě doufám netýká), zrychleně mluví a myslí atd. Pak následuje propad do těžké deprese, který bývá delší než mánie a psychicky dost trýznivý. Nevím ale, zda to u každého člověka bývá takto intenzivní, spíš bych řekla, že je to individuální. Chápu, že nechceš, aby se o tvém stavu někdo dozvěděl. Pokud jsi ale opravdu nemocná, stejně se tomu nevyhneš. Pro začátek bych ti poradila zavolat na linku důvěry, uvidíš co ti řeknou. Dále zkus centrum pomoci RIAPS, na jejich stránkách jsem nenašla, že by tam nemohli přijít nezletilí. Jsou tam odborníci, poradí ti. Nebo zkus nějaké nízkoprahové zařízení (nízkoprahové znamená, že tam může přijít kdokoli z ulice bez doporučení), jsou tedy specializovaní spíše na mladé drogově závislé, ale vede to samozřejmě psycholog, který by leccos i o psychiatrických nemocech měl vědět. Dál ti doporučím stránky www.help24.cz, to je stránka psychicky nemocných lidí, kteří to znají na vlastní kůži, taky by mohli poradit. V neposlední řadě by sis mohla přečíst knihu od Miloše Kopeckého, kde líčí svůj život s touto diagnozou, bohužel nevím název, ale to si vyhledáš. Ta kniha je prý opravdu velmi dobrá. Myslím, že nemocná spíš nebudeš, že tvé stavy jsou způsobené spíš věkem, ale pokud ne, léky by ti moc pomohly. Jinak - neměla by ses bát svěřit rodičům, kdo jiný by to měl pochopit než oni. K psychologovi můžeš myslím i bez jejich vědomí - usuzuji z toho, že existují různí školní psychologové. Ale počítej s tím, že odpovědný psycholog tě stejně na vyšetření k psychiatrovi pošle, nikdo nebude riskovat, že spácháš sebevraždu. Snad ti moje rada trochu pomohla, i když je to takové chaotické.

Většinu toho, co jste popsala, nelze považovat za skutečný problém. Přebytek energie po pěti kilometrech běhu by se dal řešit uběhnutím dalších pěti. Pocit smutku, samoty, úvahy o sebevraždě, atd. na to je dobré setkání s knihami, kde mnozí před Vámi řešili totéž. Za sebe doporučuji např. celou tvorbu autora "Clive Staple Lewis". Je toho dost i v češtině. Tím se dají do velké míry snížit i výkyvy nálad, protože Vám dojde jednak malichernost některých starostí, ale i realita duchovního světa, který nás obklopuje a pokouší se ovlivnit. Přidejte se tedy na správnou stranu. Nespavost by se dala v této souvislosti také považovat za výhodu, protože v noci, nebo nad ránem, u lampičky, se čte nejlépe.

Pravopis nebyl tak hrozný a jakékoli prášky ve Vašem věku i stavu nedoporučuju. Spíš dostatek pohybu při smysluplných činnostech na čerstvém vzduchu ( nejlépe práce, příp. sport ). Taky je někdy dobré se poohlédnout po okolí, jestli někdo s něčím nepotřebuje pomoct. Invalidé, matky samoživitelky, apod. Pak Vám i lépe dojde, co opravdu znamená být opuštěná.

Sebevražda je pro poseroutky, a to Vy nejste.

Já se jen divím co dnes mladých lidí má psychiské problémy,nespí a páchají sebevraždy. To je dle mého názoru dobou. Nemají žádné starosti,mají se moc dobře. My starší po škole museli makat,na pole,doma a zastavili se až večer. Spali jsme ještě s nohama na zemi a problémy jsme měli jen takové aby někdo nepřišel na to kde jsme zase vytrhali někomu dobroty ze zahrádky nebo otrhali třešně ap.Dnes neví co s volným časem a moc přemýšlí nad blbostmi. Kdyby dívenka přišla ze školy a zastala všechnu práci za mámu doma tak večer usne a na psychozu zapomene. Tak a teď do mě.