Nejste přihlášen/a.
Mám 100W transformátorovou pájku, která skoro nepájí. Po zapnutí trvá tak 3/4 min., než je schopna roztavit cín, a když ji vypnu, tak velmi rychle vychladne, a tak pájení s ní je opravdu utrpení. Nicméně nevím, jestli je chyba v pájce, pájecí smyčce (hrotu) nebo v cínu, tj. jestli bych si koupí nové pájky pomohl. Zkusil jsem pájku proměřit, a vyšlo mi, že udávaný max výkon 100W zhruba odpovídá, tak by asi měla být v pořádku? Jak se dá zjistit, jestli je pájka v pořádku? Nemám s čím srovnávat.
Zkusil jsem vyměnit originální hrot za měděný vyrobený z 2.5mm kabelu, ale bez výrazného zlepšení.
Samozřejmě, že trafopájka hned po vypnutí vychladne, zapíná se jen na okamžik pájení. Hrot musí mít pracovní teplotu téměř okamžitě. Chyba bývá v přechodovém odporu v uchycení hrotu, sebemenší odpor razantně prodlužuje až znemožňuje ohřev hrotu.
Myslím že ty pájky s uchycením jako versatilka to je čína a od té bych moc nečekal
doplněno 19.07.12 14:53:Tohle je tak první trochu solidní pájka. Nic levnějšího ve stejné kvalitě jsem nenašel
Vnuk s tím pájet nebude, první co se stane tak se strhne závit pro ty uchytné šrouby, divím se že za ty desítky let to trochu neinovovaly. Já jsem na těchto trafopáječkách udělal úpravu a používám věčnou smyčku, já si mohu dovolit, že s tím budou pájet mí prvnuci :D. Pokud tazatel naměřil co naměřil, nevidím nejmenší důvod tu páječku zahazovat
Ano na první výměně šroubku to strhne každej ,,kretén,, ty šroubky se musej utahovat s citem ale to věčný očko mam taky a je po problému ta jeho pájka bude předpokládam taková ta deb... ta s těma vývovama pod sebou ta je opravdu vhodná na prvočinitele...nebo na konstrukčně složitou rekonstrukci anebo může tazatel zainvestovat do něaké pěkné pájecí stanice například gme.cz/...
Tu máme ve škole dělá s tím kdo má ruce a nohy a furt bezproblému funguje
Pájku jsem zkusil proměřit, a naměřil jsem a vypočítal následující údaje:
napětí naprázdno (bez smyčky): 0.559V; vnitřní odpor (odvozený z několika měření): 0.00325 Ohm
(spočítaný) max výkon = U^2/R = 96W - takže těch 100W zhruba odpovídá
Dalším počítáním mi vyšlo:
Odpor pájecí smyčky: originální 0.015 Ohm, měděná 0.00211 Ohm
Příkon/ztráty na smyčce: s orig smyčkou 17.17W/14.11W, s měděnou smyčkou 58.28W/22.94W.
14W i těch 23W mi připadá hodně málo, ale nemám srovnání.
skusil bych zahodit to jejich originál pájecí oko je s příliš silného drátu a stojí to za prd já si dělám pájecí oka s obyčejný měděný 1,5 ky co se používá k tažení bytové elektriky a nemám problém
kdo pájí hodně, tak ví, že smyčka se přepálí v nejnevhodnější okamžik, je dobré si pořídit věčnou smyčku. Já jí tam mám už asi 15 let
Originál smyčky jsou na trhu,očisti důkladně dotykové plošky a po přitažení šroubků je zaručen dobrý kontakt.Pokud je závit stržen,mám vyzkoušeno,že stačí sklepnout měděný držák,aby se otvor "zešišatil" a šroubek pak drží.Definitivně se oprava udělá později zaletováním otvoru a vyříznutím nového závitu.Pokud použiješ drát slabší,než originál,tak bude teplota hrotu vyšší a budeš muset pájet rychle,aby hrot neshořel.Bude ale problém ohřát masivnější součástku.
JABRAKA
Jojo, věčné oko jsem koupil pře školou, vydrželo školu, po ní pár teslagenerátorů... je to nezmar...doporučuji.
Já pájím tímhle (nejenom). Je to páječka kterou jsem dostal k vánocům někdy kolem roku 1967. Dodnes funguje k naprosté spokojenosti. Ten kryt je bakelitový (tudíž snadno rozbitný), párkrát vyměněný, bohužel už se nedá sehnat náhradní. Jako vypínač je tam originál bronzový pásek, který se plastovým čudlíkem přimáčkne k druhému kontaktu. Jednoduché a naprosto bezporuchové řešení. Lepší páječku od té doby nikdo nevyrobil (nepočítám ty původní snadno strhnutelné závity M3).
doplněno 20.07.12 08:32:zapomněl jsem obrázek
doplněno 20.07.12 08:38:Jo a stála tehdy 115,- Kčs, což bylo při tehdejší průměrné výplatě 1800,- Kčs docela dost.
To vypadá hodně dobře
Jinak už dlouho spíš používám mikropájku ERS 50 (nové provedení - černá skříň)
Jojo ERS 50ky jsou dobre strojecky. Mame je v Jicine na skole take v novem cernem provedeni ale jedna stara seda tam take je.
ERS je sice oficiálně mikropáječka, ale na některé věci je dost velká a a relativně těžká, já používam na malé věci historickou mikropáječku MP 12 :D
Ja zase nic tak maleho nepajim. A na SMDcka si netroufnu. Pro me je SMDcko bordel na kterej ani nevidim. U toho se ani neda poznat jestli je to kondik nebo rezistor.
Já tou ERS už pájím i dráty v autě :D. Trafopájku už nemám a ani nevím, jak tehdy dopadla. Asi jsem jako kluk s ní pájel kde co (i to, co se nepájí).
Mám ji hlavně k vůli klasickým součástkám a CMOS. SMD jen někdy, když měním třeba jednou za čas konektor u notebooku .
doplněno 21.07.12 17:25:Tak na bužírky se mi osvěčil fén na vlasy BRAUN
Na dráty v autě používám s oblibou plynovou páječku Weller, má výkon jako 60W odporová a je to paráda - žádný přívodní kabel
doplněno 21.07.12 14:57:Navíc má i horkovzdušnou trysku, na smrštovací bužírky.
První trafopájka byla dělána v době návštěv ZŠ, dosud funkční. Pak mám další tři, dvě původní, u jedné šroubky odešly a jsou tam spojky z čokoládky, drát buď Cu, nebo smyčky originál.
No já tu spojku z čokolády vyrobil přímo v té měděné pásovině a stará je 40 let ( je po výměně několika krytů), úprava upínání smyčky je stará téměř 30 let, věčné smyčky používám tak 20let, tahle je stará asi 15. Předchozí jsem zničil mechanicky, jinak je opravdu na celý život , možná na několik životů pokud jí někdo zdědí :D
Díky všem za rady. Tak jsem ten upínací mechanismus prohlédl, a připadá mi, že kontakt mezi pájkou a hrotem je dostatečně velký (min. srovnatelný s klasickým upevněním šroubem). Poořáádně-e-e jsem to dotáhnul a zkusil, zda to pomohlo. Originální hrot se zahřál na teplotu, kdy se začal tavit cín, za 19s (s těmi 3/4 min. jsem tedy asi přeháněl). Měděný hrot se zahřál za 11s. Je to hodně? Už jsem léta pořádně nepájel, ale očekával bych (po paměti) dobu tak okolo 5s.
Ta výše zobrazená páječka (90 VA) s měděným drátem používaným pro elektroinstalace průřezu (nikoliv průměru) 1,5 mm taví běžný cín (teda ještě staré zásoby s olovem) za cca 2 vteřiny.
No, i těc h 5sec. je zbytečně moc. Chce to tenčí drát, ale jak jsem psal je lepší to věčné očko. Ono je ze silného drátu, ale jen ten pracovní konec je různý (dělají tři tlouštky) a hlavně je z jiného materiálu tak se nepřepálí. On se vlastně ani nepřepaluje, ale leptá. Roztavený, tekutý cín totiž rozleptává měď, pokud je smyčka z jiného dobře vodivého materiálu tak se nenarušuje, ideální je smyčka z technického stříbra.
Tak jsem dal na vaše rady a koupil si věčný hrot, 1.2mm. A stal se div - pájka začne tavit cín ne po 19s, ne po 11s, ale už za 3s! Vada tedy nebyla v pájce, ale v hrotu. Díky za pomoc!
Já myslím že chyba byla mezi židlí a pájkou
doplněno 20.07.12 19:41:Pokud původní očko mělo průměr 2,5 pak průřez je 5 což je blbost. Pokud těch 2,5 je průřez tak je to taky blbost protože má být 1,5
Co má co společného průřez drátu a jeho jištění s transformátorovou pájkou. Pořád platí ohmův zákon. Ač se jedná o desetinky tak při silnější smyčce s menším odporem je na ní menší napětí a tím i menší výkon který pak zůstává ve vinutí. Největší výkon zůstává na přechoďáku jenže při zvětšeném odporu je zas menší proud a tak celkový výkon je zase menší.
Smyčka o průřezu 1,5 s dokonalým kontaktem musí fungovat.
Reagoval jsem jen na vaši poznámku, že dráty jsou jen s průřezem 1.5 mm^2, a že s průřezem 2.5 mm^2 nejsou. Nic víc.
To zbylé, co jste napsal, je sice pravda, ale pořádně z toho nic neplyne. Protože u pájky je důležitá teplota hrotu, a ta závisí především na proudové hustotě. Uvnitř pájky, ač je tam "velký" vnitřní odpor, se teplota moc nezvýší, protože proudová hustota je v těch tlustých drátech malá. Nejlepší jsou věčné hroty, kde je celý hrot z relativně tlustého drátu, a jen špička hrotu je z tenkého drátu. Pak má celý hrot malý odpor, takže jím teče velký proud, ale v té tenké špičce je pak velká proudová hustota, takže ta špička hodně hřeje. Tedy: průřez hrotu JE důležitý.
Sice neznám pojem proudová hustota, ale proud je v celém okruhu stejný. Ovšem ztrátový výkon je přímo úměrný odporu. A právě ta část okruhu která je ze slabšího drátu a navíc z materiálu s větším měrným odporem tak je logické že se v té části "ztrácí" relativně největší výkon.
Stejně ale by měla chodit i smyčka z 1,5 měděného drátu.
Proudová hustota je běžný termínus technikus:
Trafopáječka není principiálně odporová, ale zkratová a to je zasadní rozdíl.
doplněno 21.07.12 15:33:Nejlepší jsou smyčky ze stříbra a to je jak známo vodivější
doplněno 21.07.12 15:34:Takže nejde o odpor smyčky, ale o proudovou hustotu.
Největší radost mám z toho když někdo má chut z jiného dělat blbce. Někdo psal odporová či zkratová? V každém případě každá část toho "zkratu" má jiný odpor a pořád bude platit W=U*I a končím.
Mně naštěsí pájka byt s rozbitým bakelitem slouží k plné spokojenosti 55 let a stačilo jen převrtat M3 na M4
doplněno 21.07.12 15:46:A když už do toho chcete motat proudovou hustotu tak právě proto že každý vodič má svůj "odpor" na kterém se ztrácí výkon, dochází k ohřevu tak se volí silnější vodič aby byla zachována ta vaše proudová hustota, ve skutečnosti však snižujeme jmenovitý odpor vodiče.
A že proudová hustota je jiná u volného vodiče a vodiče v trubce, v kabelu atd. je snad každému jasné že to odvisí od odvedení vyzářeného tepelného výkonu.
Tady je někdo trochu netykavka, chtěl jsem uvést věci na pravou míru. Pokud by u trafačky platilo W=U * I, to by byl na smyčce docela hukot a daly by se s ní pájet okapy ( přiznávám, trochu jsem to úmyslně přehnal :D
A co takhle P=R x I2(na druhou)? Výkon hrotu stoupá s druhou mocninou proudu. Bude-li malý průřez hrotu(malý odpor), poteče malý proud. Bude-li průřez akorát, bude maximální výkon. Se stoupajícím průřezem nic nezískáme, bude klesat teplota, protože bude malá ta vaše proudová hustota, a to proto, že trafo už víc proudu nedá.
A co se tak podívat na pájku, na všech mám jaký drát se má použít, na jedné i délku smyčky - 48 mm. V každém případě řááádně dotahovat, ale nestrhnout závit! To mi připomíná jednoho podšéfa: Buďte nároční, ale bacha at nanarazíte!
A proč třeba nepoužít mikropájku na sítové U? Cena i do 100 Kč.
Magdone to byl poměr cena/mzda 15,6 takže dnes by měla při 20 000 Kč stát bohatě přes 1 000 Kč a není tomu tak.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.