Nejste přihlášen/a.
Výkon žárovky, čili tepelného spotřebiče, lze regulovat čímkoli, tedy regulátorem napětí nebo proudu, je to v podstatě jedno (vždy dojde k omezení průtoku proudu). PWM regulátory běží na frekvencích v kHz, čili žárovka určitě blikat nebude. Pro žárovky se nejčastěji používá triaková/tranzistorová regulace, kdy je ořezávána sinusoida.
V této souvislosti je třeba podotknout, že na rozdíl od žárovek s wolframovým vláknem měla původní Edisonova žárovka vlákno uhlíkové.
Odpor vlákna v závislosti na teplotě je u těchto žárovek zásadně odlišný: zatímco u běžné žárovky s rostoucí teplotou (větším proudem) odpor vlákna (nelineárně) vzrůstá, u žárovky s vláknem z uhlíku odpor klesá. Je to způsobeno tím, že se vlákno zahřívá a s rostoucím napětím se stává u uhlíku více vodivějším, u wolframu méně vodivějším.
Odpor uhlíkové a wolframové žárovky - závislost odporu na napětí: flickr.com/...
Pokud byste ponořili vlákno wolframové žárovky do vody, aby se odvedlo generované teplo, bude odpor vlákna konstantní. Tady je pokus: physicsexperiments.eu/...
Nejjednoduší je omezit napětí (a tím i proud) odporovou zátěží v sérii. Není to ale moc praktické, protože se zátěž dost zahřívá.
Kdysi jsem regulaci žárovkového světla ve 2 stupních řešil pomocí diody v serii (plný výkon/cca poloviční výkon). U větších žárovek (nad 150W) celkem bez problémů, u těch slabších už bylo blikání pozorovatelné. S PWR zkušenost nemám, ale že by viditelně blikala si nemyslím.
Řekl bych, že regulace proudu (tedy proud jako regulovaná veličina) bude vhodnější, žárovka nebude trpět proudovými špičkami.
PWM pokud nepojedete na nějakém extra malém kmitočtu bude v pohodě. Záleží na tlouštce vlákna (tedy jmenovitém proudu žárovky) jaký kmitočet ještě přenese. Ve starých časopisech jsem našel třeba přenos audio, něco jako se dneska dělají (nebo se aspoň dělávala) IR sluchátka, ale s viditelným světlem. Malé žárovky klidně akustické kmitočty přenesou. Ale jak už tu někdo psal, připojujeme žárovky na 50 Hz a blikání nevnímáme, i když tam je a dá se o tom snadno přesvědčit, už v mateřské školce, když jsem si hrál s autíčkem na setrvačník, jsem si toho všimnul, jen jsem nevěděl, čím je to způsobené, nikdo mi to nedokázal vysvětlit, no tak jsem nějakých 15 let musel počkat, než se dozvím o stroboskopickém a alias efektu (byl to jeden z podpůrných důvodů pro 24V žárovky na točivých strojích, kromě elektrické bezpečnosti právě taky tlustčí vlákno s větší setrvačností). To už se ale bavíme o tom, jak regulovat. Podle mě PWM je jediný rozumný způsob. Spínací kmitočet 2 kHz (regulační 2 nebo 4 kHz) neni nijak veliký, takže si nenaděláte přílišné spínací ztráty a důsledky spínání na světle nepoznáte.
At jako regulovanou veličinu zvolíte napětí nebo proud, počítejte se značně nelineární charakteristikou. Takže zapomeňte na standardní metody návrhu regulátorů, ledaže dáte do cesty nějaký linearizátor nebo jak to nazvat (určitě to má nějaký odborný název, mám na mysli člen mezi výstupem regulátoru a vstupem akčního členu, který je zrcadlem té nelinearity a regulátor si pak myslí, že reguluje lineární soustavu).
Otazka je nezmyselna, pretoze ziarovka ma nejaku V-A charakteristiku a je jedno, ci pre nejaky pozadovany jas stabilizujem prud na hodnotu Ix alebo napatie na hodnotu Ux Obecne je ale jednoduchsie stabilizovat napatie, na snimanie prud by sa musel pouzit bocnik alebo Halova sonda alebo pri striedavom prude prudove trafo.
Este by bolo vhodne, keby autor otazky uviedol, aka to je ziarovka, na ake menovite napatie, s akym prudom a ake ma k dispozicii napajacie napatie (jednosmerne, striedave ...)
Ziarovka na 230V sa reguluje triakom, osekavanim casti sinusovky, pri najmensom jase to ma niekedy tendenciu mierne poblikavat. Na nete hladajte schemu pre triakovy regulator, ale na vyuku neodporucam, praca so sietovym napatim nie je bezpecna.
Regulace 100W žárovky je typický školní příklad, je to dobré na to něco se naučit.
Regulace klasická triaková (na tom triaku neni nic složitého), celá věda spočívá v řídicím obvodu, na střední kolem toho dělali tajemno (dělal se na to integráč MAA436 tuším), na vysoké jsme pak konstruovali a měřili nějaké celkem jednoduché zapojení. Rozsah řízení (zpoždění pulzů) je teoreticky od 0 do 180°, narozdíl od indukčnosti, kde je tuším 90-150 (je to už delší dobu, co jsem to programoval (TCR - Thyristor Controlled Reactor), normálně ručně, od průchodu nulou a nějakého časovače, protože regulátor, který používáme má sice PWM na 20 způsobů, ale nemá nic na řízení triaků). V mém případě je to TCR součástí většího systému. Ale pro Vás bude bohatě stačit jednoduché zapojení s triakem, které by mělo být v každé učebnici.
Pokud to chcete někam montovat, nezapomeňte na odrušovací člen. Rušení rozhlasu (apod.) je i dnes vážný zločin, i když už za něj nehrozí provaz.
Připomínka k nebezpečnosti sítového napětí je na místě, ale to snad víte. Tato zapojení jsou zákeřná ještě tím, že i po odpojení jsou v nich nabité kondenzátory.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.