Nejste přihlášen/a.
U bojleru netlačí na bimetal. Bimetal je k něčemu jinému.
Ta kapilára je součástí termostatu - stabilizace teploty.
Dále cituji:
"Kapilárové termostaty jsou teplotně závislé jednopólové spínače nebo přepínače, založené na principu dilatace kapaliny vlivem okolní teploty. Teplotní dilatace kapaliny se přenáší kapilárou na mechanizmus mžikového spínače."
Tedy sestávají s nádobky s vhodnou kapalinou, kapiláry a nádobky vhodně pružné, kde se její deformace nějakým mechanismem snímá. A tato deformace se buď zobrazuje (pokud slouží jako teploměr) nebo (pokud jde o termostat) nějak ovládá nějaký spínač.
Záleží o jakou kalipáru vám jde. Jedna tam je od termostatu, ta má stejnou funkci jakou u toho boileru. Druhá je v chladícím okruhu a ta má funkci expanzního ventilu, její průměr a délka jsou naladěny tak, aby hydraulický odpor procházejícího chladiva upravil průtok chladiva na požadovanou hodnotu. Využívá se toho, že odpor roste se čtvercem rychlosti.
Mechanická obdoba této regulace je třeba ve starých hracích strojcích, které byly hnané pružinou. Hrací válec byl hnán přímo pružinou a pak tam byl ještě převod do rychla a vrtulka, odpor té vrtulky reguloval rychlost válce a vyrovnával (i když ne úplně dokonale) rozdíl v tahu pružiny na začátku a na konci.
Kompresor nasává plyn, který stlačí. Stlačením vzroste jeho teplota, horký a stlačený plyn jde do kondenzátoru, kde se ochladí a zkondenzuje na kapalinu. Kapalné a relativně studené (řekněme 30°C) chladivo je dávkováno právě kapilárou (u větších zařízení expanzním ventilem) do výparníku, kde je zase už podtlak (přesněji nižší tlak) od sání kompresoru a tudíž se chladivo začne odpařovat a tím odebírá teplo.
Takže stále se dokola chladivo ve výparníku odpařuje (odebírá teplo, chladí) a v kondenzátoru kondenzuje (předává teplo, topí). Takže vlastně čerpá teplo z ledničky ven úplně stejně jako čerpadlo čerpá vodu ze studny. proto se tomu také říká tepelné čerpadlo. Na stejném principu funguje i klimatizace, která dnes má většinou i možnost reverzece. Tedy výparník se stane kondenzáorem a naopak a teplo se nečerpá z bytu ven ( v létě), ale zvenku do bytu (v zimě).
Vyrobci nelžou, je to skutečně tepelné čerpadlo, ale tam se ho používá k sušení. Přes prádlo se prožene horký vzduch ohřátý kondenzátorem, pak jde ten vzduch přes výparník, kde se ochladí pod rosný bod a zkondenzuje voda, opět ho kondenzátor ohřeje a suchý teplý jde další kolo. Zdánlivě nesmyslně vzduch ochladím, abych ho hned zas ohřál, ale tím z něj právě dostanu tu vodu. Studený vzduch pojme mnohem méně vody než teplý, takže ta voda vykondenzuje a pak ji vyléváte z té nádobky (možno použít jako destilovanou vodu třeba do žehličky).
750W/h by nebyl příkon, ale předaná energie, má být správně 750W (mnohdy to i prodejci označují špatně) a zde u tepelného čerpadla ještě záleží, zda je to skutečně příkon, nebo tepelný výkon. Tepelný výkon je u tepelného čerpadla řádově trojnásobný. Může se zdát, že je to nesmysl, že z 1kW příkonu vyrobím 3kW tepla, ale je to tak, že to teplo nevyrábím, ale přemistuji (čerpám). Stejně jako čerpadlo u studny má výkon třeba 50l/min a na jeho pohon je potřeba příkon třeba 0,5kW, tak tepelné čerpadlo má výkon 3kW a na jeho pohon je třeba 1kW.
On tam bude nejspíš o dost větší kompresor, protože je potřeba větší chladící výkon. Lednička jen eliminuje ztráty prostupem, ale tady neustále proudí poměrně velké množství vzduchu, které je potřeba ochladit a zas ohřát. Jak již jsem psal, chladící výkon je cca trojnásobný než příkon, takže taková 10kW klimatizace má příkon kolem 3kW a taky je tam "jen" kompresor.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.