Řady E u rezistorů

Řada E6 jak sám víte, má 6 hodnot, řada E12 má 12 hodnot atd. Čísla je dobré si pamatovat jako násobilku a nepátrat proč to tak je.

V řadě E6 je tolerance hodnot 20% což pro některé účely úplně stačilo už v dobách elektonek, někde je zapotřebí přesné hodnoty s 1% procentní tolerancí, takže se použijí hodnoty z řady třeba E24.

Berte to tak, jako když se postaví děti od nejmenšího do největšího do řady na rozpažení rukou, aby se vzájemně dotýkaly. Například v řadě E6 s 20% tolerancí má rezistor s hodnotou 100 ohmů toleranci 20% tedy 20 ohmů, takže může mít hodnotu 100-20=80 ohmů nebo nahoru až 100+20 = 120 ohmů. A druhý v řadě s hodnotou 150 ohmů může mít dolů o 20% méně, tedy o 30 ohmů, takže to je 150-30=120 ohmů. Vidíte, hodnota 100 ohmů může mít od 80 ohmů až do 120 a další hodnota 150 ohmů může mít od 120 do ... atd. Takže hodnoty v řadě na sebe jaksi navazují, žádný se nevyhodí.

Řady se používají nejen u rezistorů ale i u kondenzátorů, například řada 10 nF, 22 nF, 33 nF, 47 nF, 68 nF, atd...

Pokud chcete, můžete i z pilnosti udělat výpočty všech hodnot v řadě, praxí a používáním si hodnoty zapamatujete a ni nebudete vědět, ze které řady jsou, vyrábějí se v celé šíři a záleží na vás, jak přesné hodnoty potřebujete. Navíc, některé elektrolytické kondenzátory mají tak velké odchylky, že stačí hodnoty 10 μF, 22μF, 47 μF, 100 μF, 220 μF, 470 μF, 1000 μF, 2200 μF, 4700 μF... tedy v řadě E3, nebo něco podobného.

Tolerance je samozřejmě plus mínus, tedy odchylky od hodnoty do mínusu i do plusu,, tedy například ±10% atd.

Například u hodnot v řadě E12 u hodnoty 100 ohmů je tolerance ±10% a tak hodnota může být 100 ±10 ohmů, tedy od 90 až do 110 ohmů Navazující hodnota 120 ohmů má toleranci 120 ±12 ohmů tedy od 108 do 132 ohmů, takže na sebe navazují a ještě se maličko překrývají.

Takhle si můžete zkusit i další hodnoty v řadě, například 4k7 (což je 4,7 kiloohmů, tedy 4700 ohmů), kde je s 10% tolerancí rozmezí hodnot do 4700-470=4230 až do 4700+470=5170 ohmů. A na to navazuje nejbližší hodnota řady 3k9, s tolerancí 3900+390=4290 a opět na sebe navazjí a ještě se trošku překrývají. Atd.

ty řady souvisí s tolerancí. Představ si že se vyrábí odpory 100 Ohm a než jde z linky musí se překontrolovat jeho hodnota.
Samozřejmě že nebudou mít všechny stejnou hodnotu. Některé budou přesné na 1% a tak se dají do přesné řady. U jiných hodnota utekla tak se vyhodí? NE! Liší se řekněme o 5% , nebo o 20% no a tak se využijí do méně pšesných řad. Tím se vatěží z výroby co nejvíce. A aby to nebylo jen tak, tak se ty úplnš mimo toleranci frézují drážkou a tím se změní jejich hodnota ze 100 Ohm třeba na 150 Ohm a zase se dají využít stejně jako v předchozí případě.

Hodnoty v řadách En jsou navrženy tak, aby podíl dvou následujících hodnot byl přibližně konstantní. Označení řady udává, kolik hodnot je v dekádě, tj. rozsahu od 1 do 10 (nebo od 10 do 100 apod.). Položíme-li první hodnotu řady X1 = 1, pak Xi+1 = Xi * 10^(1/n) ale hodnoty se zaokrouhlují např. na 2 platné číslice, abychom se z toho nezbláznili.

Význam je z hlediska výroby (žádné zmetky) i z hlediska konstrukce (vím, že v řadě najdu součástku, která se nebude lišit o více než např. 5% od ideální vypočtené hodnoty). Pokud by se odpory vyráběly namísto toho odstupňované např. po 1 Ohmu, tak u malých hodnot by to nebylo dostatečné (např. bočník 1 Ohm by byl málo a 2 Ohmy moc) a u velkých by to byl zbytečný přehec (pokud nahradíme odpor 1000000 Ohmů odporem 1000001 Ohmů tak se většinou nic nestane).

Ještě jinak: když kupujete salám v obchodě, prodavačka se Vás ptá, zda chcete 10 dkg nebo 15 dkg. Když kupujete celé prase, řezník se ptá, zda chcete 100 kg nebo 150 kg a nějaké to deko neřeší.