Nejste přihlášen/a.
Tu černou měl můj táta už v roce 1950 jako už vyřazenou, poškozenou, z práce doma, na údržbu elektra v baráku.
tu první vynalezl p.Vadas ( něco o něm : areal-vadas.cz/... ) někdy v meziválečném období,takže může být stará i 80 let.Ta SN1 se dělala ještě v devadesátých letech v Prešově
"...syn, nadšený novými elektronickými zkoušečkami a měřáky, vyhodil."
Skutečnou "vadasku" žádný elektronický přístroj nemůže nahradit. Snad částečně ta ZN-1, ale to už není ono. Pořadí fází s ní sice nezměříte, zato je na rozdíl od ZN-1 nezničitelná a spolehlivá. Vydrží i velmi hrubé zacházení na stavbách. Nemusím na ní ani koukat, podle síly cvaknutí a bzučení poznám nejen že je obvod pod napětím, ale s dostatečnou přesností celkem spolehlivě odhadnu i velikost napětí (v terénu nepotřebuju laboratorní přesnost). Nafasoval jsem jí někdy v roce 1975, když jsem nastoupil jako elektromontér do tehdejší STE. V té době sice už existovala ZN-1, ale vadaska byla lepší. Mám jí dodnes (v originálním papírovém futrálu), i když přiznám, že leží v šuplíku a používám onu ZN-1 tedy starší verzi v tmavohnědém bakelitu (je lehčí do kapsy montérek).
Jedna příhoda s novější ZN-1 v šedém plastu - Zkoušel jsem beznapětový stav na holých šínách nahoře v rozvaděči. Byly bez napětí. Zdálo se mi to divné, tak jsem zkoušečku strčil do zásuvky u podlahy vedle rozvaděče. Zkoušečka ukázala 220 V. Znova jsem přezkoušel šíny. Byly skutečně bez napětí. Tak jsem tam strčil ruku... .
Když jsem se vzpamatoval, zkoušečku jsem rozebral a zjisti jsem, že cívka měla vůli a mírně se pohybovala. To mělo za následek utržení tenkého drátu cívky ze svorky. Když byla zkoušečka hrotem dolu, měl drát se svorkou kontakt a zkoušečka fungovala. Když se otočila hrotem nahoru, cívka se posunula, kontakt se přerušil a zkoušečka nic nenaměřila. Od té doby jsem k šedým ZN-1 ztratil důvěru. Nic podobného se mi s bytelnou a spolehlivou vadaskou nikdy nestalo.
Jen bych podotkl, že když se u ZN1/ZN2 vodič u zkoušečky nebo u hrotu utrhne tak to rozřezávání plastu ve kterém je šroub co se zašroubovává do zkoušečky a následné fačování izolačkou je prasečina!.
Stačí matice M4, do ní ten kus zašroubovat, ve svěráku opatrně stisknout tak aby se matice vlastní pružností lehce sevřela - ale jen natolik aby se v ní šroub netočil, následně lze plastový obal opatrně vytočit - a dále vodič zakrátit a znovu zapájet. Pak se plast našroubuje zpět a svěrák se uvolní a matice se dá krásně vyšroubovat. Je to jako nové.
Pardón - myslím u SN1/SN2. U staré (bakelitové) ZN1 je flexošňůra. Lze jí ale nahradit šňůrou od SN1
Pokud se utrhne vodič u hrotu lze ho též vyšroubovat ve svěráku (mezi dvěmi destičkami ze dřeva nebo z hliníku), hrot má taky v plastu závit.
Jinak ta stará válcová se dvěma šňůrami je typ ZN500
Ta černá nahoře je o něco málo mladší než černé uhlí. Já už se na ní ani nepamatuju.
Ta šedivá hranatá se vyráběla, pokud si pamatuju, někdy kolem roku 1980. A její předchůdkyně z Metry Blansko vypadala takto
@jenicek: Funguje to. A je to i docela zákeřnost, při připojování nových rozvodů.
Už mám prodrátovaný rozvaděč, a dejme tomu, že mám pod jedním chráničem třeba šest okruhů. Na jednom z nich si zkompletuji zásuvky, nahodím chránič a příslušný jistič a jdu si zásuvky kontrolně přeměřit. Vše je v pořádku, přijde kolega s maflem nebo flexou, připojí se do nové zásuvky, zapne, a vyhodí chránič.
Zákeřnost je v tom, že stačí kdekoli špatně štípnutý a zkratovaný ještě nezapojený kabel v krabičce, a v něm zkratované vodiče. Kdekoli za chráničem, na kterémkoli okruhu s ještě shozeným jističem...
Proč je na té fotce "w"? Vadas byl čech,ne? Jenicek,zítra prohrabu dílnu,tu ZN 1 bych tam měl mít a při troše štěstí i s pouzdrem a záručákem. Jen,pokud si pamatuji,káblík byl napaden kutilem...
Takové věci neprodávám. Ještě jsem se po ní nedíval,až ji najdu,vyfotím a pokud ji budete chtít,pošlu Vám ji. Jestli doma najdete starý "budík po babičce",beru ho,jestli ne,nevadí....
Jenicek,tak je to SN-1,ten záručák někde bude,ale nějak jsem ho nenašel. Budík - něco takového - druhá fotka,ale netrvám na tom,jen kdyby náhodou. Má spamová adresa je michruszavináčseznam.cz
Skvělé... Co jsem našel,tak jméno N...á M...a, takže Jan N...k? Adresa bez jména,to mi pošta asi chtít vzít nebude...
Pánbové, co kdybyste si tyhle záležitosti řešili přes vnitřní poštu, nebo ve volné diskusi a nezaplevelovali to tady příspěvky nesouvisejícími s otázkou, které nikoho mimo vás nezajímají? Četli jste pravidla poradny?
Které konkrétní pravidlo jsem porušil? Vnitřní pošta je přístupná neregistrovaným? To jsem netušil.Pokud bych tu komunikaci poslal do volné diskuze,asi by jste mi napsal,proč nepokračuji v původním vláknu,že? Pro mě z toho vyplývá - příště se na podobnou akci vybodnu.
berger - Není to sice číslované pravidlo, ale cituji z textu pravidel: " Není proto vhodné rozvádět rady mimo původní téma nebo je zaměňovat za komunikaci mezi poradci. K tomu všemu je určena volná diskuzenebo vnitřní pošta".
kami - Nejde o snahu pomoci tazateli. Ty příspěvky nemají s původním dotazem nic společného. Taky nejde o žádný konflikt, ale o porušování pravidel poradny. Jste tu první den, tak si ta pravidla přečtěte a snažte se je dodržovat. Tahle poradna má díky těm pravidlům určitou úroveň a je žádoucí, aby si jí udržela.
jenicek: No, k tomu není moc co vysvětlovat, šňůra po opravě vypadá naprosto totožně jako kdyby byla nová, nepoškozená.. Fór je totiž v tom, že špička měřícího hrotu má závit a do plastového držáku je zašroubována/zastříknuta. Vodič je ale uvnitř plastové části vedený jen volně - není zastříknutý do plastu jako třeba u multimetru. Drží pouze připájením k hrotu. To samé je i u konce co se zašroubovává do zkoušečky. Tam je ten mosazný šroubek jen jako kousek upravené závitové tyčky, taky jen zašroubován/zastříknut v plastu, ale vodič je opět uvnitř vedený jen volně - jako v trubce.
Tudíž špička měřícího hrotu i šroubek v opačném konci jdou (naštěstí) z plastových částí vyšroubovat ven, ulomený vodič lze znovu připájet ke špičce nebo šroubku a plastové části opět našroubovat zpět. Pozor - musí být ale už předem před opravou navlečené na vodiči!
Pokusil jsem se to nakreslit - ale s tím programem Malování nejsem zrovna kamarád tak to vypadá strašně...
Stačí matice M4, našroubovat jí na šroubek s plastem a ve svěráku matici lehce sevřít tak, aby se v ní šroubek neprotáčel (matici sevřít jen v mezích její pružné deformace!), plast vyšroubovat, zapájet vodič na šroubek, plast našroubovat zpět, svěrák uvolnit a matici vyšroubovat pryč. Hotovo..
Při opravě vodiče ulomeného u špičky hrotu jsem použil dvě hliníkové destičky aby se špička hrotu (mosaz) zbytečně nepoškodila od zubů čelistí svěráku.
Nesmí se prostě svěrák utáhnout "na krev" , pak se totiž matice zdeformuje trvale a nedostal byste jí už ze šroubku po opravě pryč.
V polovině 60tých let jsme chodili na praxi do Metry Šumperk a tam jsme skládali bimetalové teploměry, posuvné reostaty, thermostaty a mnohé další věci, ale také černé bakelitové vadasky ZN1 a ZN2. Přívodní kabel se přibaloval jiný,než je na předchozích obrázcích - byl kvalitnější.
Metra Šumperk v té době skutečně byla pobočným závodem hlavního podniku Metra Blansko, ale vzhledem k probíranému tématu na tom až tak nezáleží. Obrázek tehdy přikládaného bílého kabelu k vadaskám nemám, ale mám zde pozdější šedivé flexo provedení. Je sice spolu se zkoušečkou SN1, ale pochází od ZN1, která již dávno zmizela v propadlišti času.
Tak jazykem určitě ne, ale prsty. Nebo tam postavit tchýni a máte to i s akustickou signalizací Zejména ten jekot při 400V
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.