Uzemnění hromosvodu a poj.skříně

jednoznačně bych to propojil tím co má větší průžez. pásek má asi 30x3=90mm2 , kulatina 10 asi 78,5mm2, jestli jsem to odhadl správně. Navíc kontakt plocha na plochu bude asi jiný jak plocha na kulatinu.

A ještě přidám; páska je určena do země (žárově zinkována, tlustší vrstva zinku), kulatina určena na povrch...a hlavně dobře zabezpečte spoje proti vlhkosti - gumoasfaltem, lépe petrolátovou páskou...má ji i DEK...podívejte na obrázky, něco z nich vyčtete

To jsou mi zase rady. Pásek se používá jako samostatný zemnič, pokud se zatloukájí týče či jiné profily, tak k nim se tahá kulatina protože jsou (na rozdíl od pásku) na ni svorky. Ty taky, pokud jsi masochista, dej tam pásek, já bych rozhodně použil kulatinu. Postačí a mnohem líp se tvaruje.

Silové zařízení a hromosvod

Pro uzemnění hromosvodu a uzemnění silových zařízení se má vybudovat společné uzemnění, které musí splňovat podmínky jak podle ČSN EN 62305-3, tak podle normy ČSN 33 2000-4-41.
ČSN EN 62305-3 v článku 5.4.1 doporučuje odpor uzemnění pokud možno nižší než 10 Ω. ČSN 34 1390:1969, podle níž bylo možno zřizovat hromosvody ještě do data 2009-02-01, v článku 106 uváděla, že zemní odpor jednoho svodu nemá být větší než 15 Ω. Maximální hodnota odporu jednotlivých uzemnění vodiče PEN resp. ochranného vodiče PE v sítích TN má podle přílohy NB ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 být 15 Ω resp. 5 Ω na konci vedení, přičemž nemusí být překročeny délky zemnicích pásků nebo jím odpovídající parametry jiných zemničů. Podle ČSN EN 62305-3 se vyžadují pro třídy I a II ochrany před bleskem v případech velké rezistivity půdy (řádově 1 000 Ωm) větší délky zemničů. Pro třídy III a IV se podle ČSN EN 62305-3 nevyžadují zemnice delší než 5 m. Nižší požadavky na provedení uzemnění než v sítích TN jsou obvykle u sítí TT a IT. Maximální hodnota odporu společného uzemnění neživých částí zařízení napájených ze sítě TT, pokud se pro jejich ochranu používají proudové chrániče, vychází vždy větší než 15 Ω. Rovněž v síti IT vychází maximální dovolený odpor uzemnění neživých částí obvykle větší než 15 Ω. Pro společné uzemnění elektrické instalace napájené z některé z takových sítí a ochrany před bleskem je třeba klást zemnicí pásky delší než 50 m pouze ve výjimečných případech vysoké rezistivity půdy (řádové 2 000 Ωm) a třídy I ochrany před bleskem daného objektu.
Uzemňovaná zařízení se připojí na společné uzemnění nejvhodnějším způsobem s přihlédnutím k uspořádání a vzájemné poloze obou zařízení, zpravidla v zemi. Nelze-li, např. u starších objektů, které nemají vybudovaný společný základový zemnič, spojit uzemnění hromosvodu a uzemnění silového zařízení v zemi (např. z důvodu již vybudovaného betonového povrchu), spojí se nejkratší vhodnou cestou nad zemí. Spojení uzemnění v zemi není také nutné v tom případě, jestliže lze provést vzájemné spojení vyhovující vodivou konstrukcí objektu po dráze nepřesahující pětinásobek vzdálenosti případného spojení v zemi.
Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi větší než 5 m.
V elektrických stanicích se připojuje hromosvod vždy na uzemnění zařízení s napětím nad 1000 V.
U speciálních objektů vyžadujících oddělení uzemňovací soustavy (např. u objektů s oddálenými hromosvody) se uzemnění nespojují. Převzato z elektroprůmysl.cz.