Nejste přihlášen/a.
Když měříme s multimetrem napětí nebo proud, musíme provádět nějakou korekci? Dám příklad, máme adaptér 12V na kterém naměříme 11,3V. Je však jasné, že samotný Voltmetr představuje určitou zátěž, a tedy měřené napětí bude nižší než to skutečné. Měla by se vypočítat nějaká korekce? Jde to? A pokud jo, jak na to? Jedná se o běžný multimetr s několika rozsahy pro stejnosměrný proud a stejnosměrné napětí.
Tu je tolik odpovědí, že nevím co z toho si mám vybrat. Jen bych dodal, že mám i malé panelové měřidlo v rozsahu 1-5A a tam je vnitřní odpor opravdu velmi malý, teď nevím, ale možná 0.4ohm nebo ještě méně. Je tam takový, já tomu říkám zkratující drát, který má velmi malý odpor, asi něco kolem 0.1-0.3 ohm, těžko změřit mým mulltimetrem.
Dám příklad jak uvažuju. Nejdříve jsem měřil napětí na 12V zdroji naprázdno a naměřil jsem 11.4V.
Pak jsem zapojil cívku s odporem 74 ohm s ampermetrem v serii. Na rozsahu .. 200mA jsem naměřil 120 mA. Na této hodnotě se to ustálilo. Teoreticky by proud měl být 12/74 = 162mA, ale této hodnoty to nedosauje ani náhodou. Takže zkouším počítat z 11.4V, tj. mělo by být 154mA. Ale naměřil jsem 120mA. Beru to tedy jako ztrátu na ampermetru. 11,4/0.120 = 95 ohm celkem. Takže odpor měřáku na tomto rozsahu mi vychází Rm = 95-74 = 21 ohm. Tím se vysvětluje ona ztráta.
U měření napětí není situace vůbec kritická. Na jednotlivých rozsazích se pohybuje přesnost měření vždy v tolerancích udávaných výrobcem.
Něco jiného nastává při měřené proudů, kdy už musíme uvažovat vnitřní odpor měřidla, resp. bočníků toho měřidla. většinou má podle typu 2-4 bočníky, které si přepíná podle zvoleného rozsahu. A je mnoho měření, kdy jen dobře zvolený rozsah, dává správný výsledek. Obecně, čím větší rozsah jde použít tak, aby jsme dostali požadovanou přesnost, tím lepší(neplatí vždy). Protože čím větší rozsah, tím menší hodnota bočníku měřidla a tím menší napětová ztráta na něm.
Měřidlo ukazuje vždy přesně(v rámci tolerancí), ale vlivem odporu vnitřního bočníku vždy zasáhne do měřeného obvodu a může zkreslit měření.
Nemám sílu, to číst celé, tak jen doplním "definici" tvrdého a měkkého zdroje. Měkký zdroj je jakýkoliv zdroj, který nedokáže při odběru požadovaného proudu, udržet na svorkách požadované napětí v požadované toleranci. Prostě když ze zdroje budete brát víc než snese, a spadne mu napětí je měkký.
Vnitřní odpor běžného elektronického měřícího přístroje je 10 mohmů , 1 megaohm u osciloskopů. Tedy s tím musíme počítat při měření. Klasický ručičkový (neelektronický, pozor, třeba PU500 je třeba ručičkový, ale elektronický) má vniřní odpor cca třeba od 3 kiloohmy/V. Proto se u některých zařízení udává minimální vnitřní odpor zátěže, kdy vnitřním odporem měřícího přístroje zatěžujeme měřený obvod...
h4ever: pokud si chcete pohrát s měřením na zdroji, nebo něco podobného měříte ve škole, použijte důvěryhodné měřidlo, například váš digitální multimetr a změřte na výstupu zdroje (nebo vašeho transformátoru) napětí. Je to tak zvané napětí "naprázdno", napětí nezatíženého zdroje, tedy bez odběru proudu, nebo matematicky s odběrem proudu 0 A a to si zapište do tabulky a tam bude i počáteční bod grafu.
Pak na výstup vašeho zdroje připojte přes kontrolní ampérmetr nějaký spotřebič, ve škole asi použijte posuvný odpor (tak zvaný "šoupák", jindy uváděný jako reostat), nastavený zpočátku na maximální odpor. Takže máte zapojený obvod: zdroje, ampérmetr, posuvný odpor a zpět do zdroje. Na váš měřený zdroj připojte váš voltmetr, který jste měřil napětí naprázdno. Pak nastavte odporem nějakou hodnotu, která je samozřejmě nižší než maximální povolený proud vašeho zdroje, třeba 100 mA, změřte napětí, zapište proud i napětí do tabulky, pak snižte odpor tak, až se nastaví menší proud, třeba 200 mA a tak postupujte až do maximálního proudu, povoleného na štítku zdroje, víc ne, to by vám mohl shořet. No a pak si udělejte přehlednou tabulku a na čtverčkovaném papíru si udělejte graf. Tohle se dělá v elektrotechnických školách v prvním nebo druhém ročníku, ale dá se to i po domácku. Místo posuvného odporu můžete použít třeba žárovičku do baterky (která snese napětí vašeho zdroje!), se jmenovitým proudem kolem 0,3 A, ale tomu proudu nevěřte (jistě víte proč) ale změřte si ho ampérmetrum. Pak přidáte ještě jednu paralelně, proud se blíží dvojnásobku (blíží, protože zatžením asi klesá napětí a tím i proud). Atd... no a uděláte si tabulku, graf a závěr.
Pokud jste na matfyzu, hbitě vypočítáte i vnitřní odpor zdroje.
h4ever: k vašemu pokusu ze dne 15.4. ve 15:40, píšete: ..jsem zapojil cívku s odporem 74 ohm s ampermetrem v serii. Na rozsahu .. 200mA jsem naměřil 120 mA. Na této hodnotě se to ustálilo. Teoreticky by proud měl být 12/74 = 162mA, ale této hodnoty to nedosauje ani náhodou. ...
Asi vyjdete z faktických hodnot, tedy proudu 120 mA protékajícím odporem 74 ohmů, kde vám podle ohmova zákona na odporu této cívky vzniká napětí U = R . I = 74 . 0,12 = 8,88 V.
Asi máte jenom jeden měřák, takže neměříte současně proud a napětí, abyste mohl změřit napětí před ampérmetrem a za ampérmetrem. Vyjdeme z vašeho měření bočníku, který má podle vás asi 0,4 ohmu, takže by bylo možné odpor ampérmetru zanedbat. Máte změřené napětí naprázdno U0 11,4 V a nyní máte napětí na zatěžovacím odporu 8,88 V. Rozdíl Ui = 11,4 - 8,88 = 2,52 V se někde na něčem ztratil.
Pokud vaše zátěž, tedy cívka s ohmickým odporem 74 ohmů má spíš ohmický odpor než indukčnost (pokud měříte střídavé napětí z transformátoru), můžete hledat vnitřní odpor vašeho zdroje v "měkkosti" zdroje. Zkuste si vnitřní odpor vašeho zdroje vypočítat opět podle ohmova zákona Ri = Urozdílové / I, kde si dosadíte ... to už umíte sám..
Momentík - asi doslo k nedorozumění. Panelový ampermetr, ten má bočník jehož hodnota je někde kolem 0,3 ohm nebo ještě méně. Takhle, nejnižší hodnota na měřáku je 0,1 bez chyby, respektive 0,4 s chybou. Takže možná že ta hodnota je ve skutečnosti 0,03 ohm. Bez přesného měřícího přístroje to prakticky nejde změřit.
Druhá věc je ten multimetr, který jsem použil k měření proudu v cívce, kde jsem naměřil 120mA. S tímto pokusem panelový přístroj nemá co dělat. Ten jsem nepoužil. Problém je totiž v tom, abych ho mohl použít musel bych ho přiletovat k zásuvce nebo přepínači; proto s tím multimetrem je to jednodušší, ten má krokosvorky.
Změřit napětí mě nenapadlo.
Píšete: ...abych ho mohl použít musel bych ho přiletovat k zásuvce nebo přepínači...
Co chcete letovat k zásuvce? Zřejmě jste úplný laik, na zásuvku vůbec nesahejte.
Váš ampérmetr v DMM (digitálním multimetru) má také velmi malý, pro vaše měření zcela zanedbatelný odpor. Soustřeďte se na to podstatné, na pokles napětí na výstupu zdroje po zatížení. Na sítovou část se vůbec vaše úvahy o klesání napětí na výstupu nevztajují. Jednodušší by bylo, kdybyste pár pokusů udělal s naprosto bezpečným napětím, třeba na ploché baterii 4,5 V s použitím jedné, dvou, nebo i tří žároviček. Bezpečnost především!
Zásuvka na 12V. Adaptér (zdroj) se musí nejdříve připojit do zásuvky. Na zásuvky pak příjdou vodiče. Tedy naopak, zdroj zapojuji až po uzavření obvodu.
h4ever: máte tedy na mysli ne sítovou zásuvku, ale výstupní napájecí konektor připojený na výstupu zdroje, například sítového adaptéru, který se připojuje buď do napájecího konektoru například v notebooku, ručních elektrických zahradnických nůžkách, nebo jiném zařízení? Kde je už opravdu malé napětí a ne sítové. Tedy asi to, co vás zajímá už ve vašem prvním dotazu.
Pokud chcete měřit na tomto konektoru s kolíčkem uprostřed, těžko do něj budete připojovat měřidlo tak, abyste ho nezkratoval. V tom případě by bylo vhodné si koupit nebo někde v domácích pokladech najít napájecí konektor - zástrčku s dírkou uprostřed. Na konektor připájíte kousky vodičů a na ně pak krokodýlkama můžete připojit měřidla, zátěž, cokoliv.
Nemusíš. Pokud neměříš v extrémních podmínkách, pak naměříš to, co naměřit potřebuješ.
Tvrdý zdroj je takový, který drží napětí víceméně za všech okolností. Měkký zdroj je takový, na který se jen podíváš a jeho napětí klesne o 0,5V
Odpočím, před chvílí jsem měřil odpor vinutí adaptéru a nebyl jsem schopen ho určit. Zkoušel jsem tři rozsahy a každý mi ukazoval něco jiného. Úplně jiné číslo.
Vzhledem k Vaší otázce nepředpokládám, že byste měl v úmyslu měřit nějaké extrémní hodnoty s extrémní přesností v laboratorních podmínkách. Takže jakoukoliv korekci při běžném měření běžných hodnot dnes běžným přístrojem puste klidně z hlavy.
Malý vnitřní odpor (pár kiloohmů), který mohl citelně ovlivnit měřené napětí měl například historický ručkový "Avomet", ale s tím už se asi moc nesetkáte.
Tak to nás opravdu neučili. Zdá se mi ale že by to mohlo mít spojitost s tím nakolik ampér je přizpůsobeno sekundární vinutí. Zrovna jsem rozdělal jeden transformátor, tak mě to napadlo. Adaptér byl na 4,5V a 800mA max. Ale na trafu uvnitř bylo napsáno max. 2A. Jediný problém byl tedy ve stabilizátoru že nebyl na 2A stavěná. Sekundární vnutí opravdu silné.
citace: mám i malé panelové měřidlo v rozsahu 1-5A a tam je vnitřní odpor opravdu velmi malý, teď nevím, ale možná 0.4ohm nebo ještě méně. Je tam takový, já tomu říkám zkratující drát, který má velmi malý odpor, asi něco kolem 0.1-0.3 ohm, těžko změřit mým mulltimetrem.
Je to BOČNÍK, víc najdete v jakékoliv učebnici elektrotechniky a elektrických měření. Jenom dodám, že panelové měřidlo je v podstatě nějaký systém (například magnetoelektrický s otočnou cívkou podle Marcela Depréze, tzv. Depréz d´Arsonval) s velku citlivostí, kdy pro vychýlení ručky na konec stupnice stačí malý proud, například 100 µA (samozřejmě může být podle konstrukce méně nebo více, třeba i málo citlivý systém s citlivostí třeba 5 mA). Aby bylo možné tímto systémem měřit i větší proudy, připojuje se k němu paralelně tak zvaný bočník, kterým teče (n-1) x větší proud než samotným systémem. Vzoreček a výklad viz elektrika.cz/...
Bočník má nejen mnohem menší odpor než samotný systém, ale je mohutnější, aby ten velký proud vydržel, například vaše 5 A měřidlo má bočník, který se ani při tomto proudu nezahřeje a samozřejmě nespálí a pouze malá část proudu teče měřidlem.
Dnes jsem měřil cívky zapojené paralelně. Celkem jsem zapojil 5 cívek. Jedna cívka má odpor kolem 47-52 ohm, z toho jedna má cca 60 ohm.
Celkový odpor obvodu (měřeno bez připojeného adaptéru): 13.1 ohm
Měření obvodu připojeného ke zdroji 12V/1A.
Původní hodnota U1, I1: 8.8V, 0.8A
Ustálená hodnota U2, I2: 9.7V, 0.9A
Napětí měřeno na multimetru, proud měřený malým panelovým měřidlem MP440. Ustálení trvalo několik minut.
Teoretický výpočet proudu (It) vycházející ze změřeného odporu a napětí:
It1 = 8.8/13.1 a It2 = 9.7/13.1, tj. It1 = 672mA a It2 = 740mA
Zajimavé jsou dvě věci.
1) naměřil jsem asi o 100mA více než co jsem spočítal teoretické hodnoty proudu.
2) Samotný náběh zezačátku byl poněkud pomalý, nejdříve se na prvním ampérmetru objevilo ~25mA, pak ~45mA, pak 80mA, 120mA, 240mA, 380mA a výš až mi měřák nestačil. Tak jsem tam dal jiný ampermetr a na tom jsme musel chvíli počkat než to vůbec zareagovalo. Napadlo mě zkusit dát na výstupní svorky elektrolitický kondenzátor 220uF/16V myslíte že by to pomohlo urychlit náběh?
Jednak jsi nenapsal, zda se jedná o stejnosměrný nebo střídavý zdroj. A u cívek je daleko důležitější parametr impedance cívky, než její ohmický odpor. Takže jsi nejspíš měřil hodnoty, které ti toho moc neřeknou.
satam: trefil jste zásadní bod problému, zda h4ever má na výstupu stejnosměrné nebo střídavé napětí a jestli měří stejnosměrný nebo střídavý proud a napětí. Zda je panelové měřidlo, kde proud zázračně stoupá na stejnosměrný nebo střídavý proud...
Jak jednoduché by bylo, kdyby tazatel vzal obyčejnou plochou baterii a obyčejné žárovičky 3,5V/ 0,3A a zapojil je jednu po druhé k baterii a současně měřil napětí na baterii (zdroji) a současně i odběr proudu do žároviček a kdyby věřil naměřeným hodnotám víc než výpočtům z předpokládaných hodnot.
Nebo kdyby si tazatel ke svému zdroji 12V koupil malé žárovičky 12V 60 mA nebo 12V/ 250 mA nebo 12V/0,6 A s paticí E10 a k tomu objímku E10, zapojil obvod a měřil s opravdu ohmickou zátěží a ne nějakými cívkami a neznámou impedancí. Měřil proud takový jaký je a z toho usuzoval na tvrdost (vnitřní odpor) jeho adaptéru 12V.
Jelikož nepoužívám cívku na střídavý proud tak jsem psal o odporu. Impedanci neznám, ale myslím že impedance záleží na frekvenci, tudíž by to nemělo hrát roli ve stejnosměrném obvodu. Všechny panelové měřidla co mám jsou na stejnosměrný proud/napětí. Na multimetru mohu měřit střídavý proud taky ale jen v Ampérách. Proč bych měl kupovat baterii, když by nepodala potřebný výkon? Mám adaptér a ten je k širokému použití. Na štítku je nakreslená značka vodorovná čára a pod ní přerušovaná, chápu to jako stejnosměrný proud. Střídavý by na tom PM nešel změřit.
Žárovky ne. Mám obojí žárovky i objímky, ale mým záměrem není dělat pokusy s žárovkama.
Musel bych asi napsat minimálně článek o měření střídavého a stejnosměrného proudu a napětí. Asi jste nikdy neslyšel o tom, že každé usměrněné napětí ze střídavého zdroje má nějaké zvlnění, tím větší, čím je větší odběr ze zdroje. A rázem tu máme obdobu střídavého proudu - stejnosměrné zvlněné napětí, potažmo kolísající proud.
Také nevím, jaký je rozdíl mezi cívkami na střídavé a stejnosměrné napětí, když jsou stejné a jen se podle protékajícího proudu jinak chovají.
Dál se v tom rýpat nebudu, bylo by to nejméně na článek, ne-li na útlou knížku. Doporučuji, abyste si o tom něco nastudoval, na netu je teorie ažaž.
Něco pěknýho jsem k tomu našel. Ale celý to studovat nebudu, stejně bych si to nezapamatoval. Mě stačí vědět, že při určité situaci se vyskytuje určitý jev a ten jev se jmenuje tak a tak. V souboru je popsán jednocestný (pro pulsní proud) a dvoucestný usměrňovač. Setkal jsem se jen s tím dvoucestným, tak mě nedávno překvapilo, že když jsem rozebral ten starý adaptér na 4,5V tak tam byl právě ten jednocestný. To moc nechápu proč to vůbec vyrábí, to musí mít poloviční účinnost ne? No je to složitá tématika a já nemám v plánu učit se něco co nebudu testovat. Pro mě má smysl učit se jen ty věci, které si rovnou ověřím praxí. Osciloskop ale bohužel nemám - kdybych ho měl, jistě by to měření pro mě bylo mnohem zajímavější a věděl bych jaký je tedy ten rozdíl.
Oprava: tak to nebyl jednosměrný usměrovač, ale "Dvoucestný uzlový usměrňovač s odporovou zátěží" (obr. na str. 4). To zapojení přesně sedí, ale byl tam ještě stabilizátor - velký kondenzátor myslím 1000uF. Je vcelku fajn se podívat minimálně na ty schémata, ty mě vždycky bavily. Je fakn připomenout si obrázky, které jsem už přes dvacet let neviděl
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.