Nejste přihlášen/a.
Zajímají mě informace o jistém jevu týkající se nabíjení (a s opačnými znaménky nejspíš i vybíjění) - baterií.
Jde o to ,že když např nabíjím dvojici 18650 článků proudem okolo 2A, tak třeba voltmetr ukazuje 4.14V, ale když přeruším nabíjení, napětí klesne na 4.03, když nabíjení vrátím rychle, tak se to vrátí třeba na 4.12 celkem rychle, ale když třeba 30sec počkám, vrátí se to jen na 4.08V a pak pomalinku na 4.10V. Tedy je tam jak hysterze, tak časová závislost( změny nejsou okamžití, ale nejpší exponenciální)
Asi je logické, že v limitě malého proudu tento jev vymizí, mě by zajímalo, jak je tento jev popsán a jak ho použít pro dobíjení Li-ion baterií dané jmenovité kapacity a jak to využít pro detekci např vadných článků.
Úvaha je to hezká, limity máme určeny, jak vidno nejen u nabíjení článků. Napadlo tě někdy, že každý z nich obsahuje el.obvod, který řídí jejich (proud) nabíjení? Proto to tak holt je.
Jako, že by tam byl MEGA kondenzátor? A u NiMH tužkovek ani Pb aku jsem žádnou elektroniku neviděl
Mě by právě zajímaly chemické a fyzikální procesy toho vyrovnávání
Pak jsem se chtěl zeptat, když budu nabíjet moderní např Eneloop baterie příliš nízkým proudem, jestli to zhoršuje schopnost nabíječky poznat peak napětí (a tím skončit nabíjení).. než při vyšším proudu?
Ano nižší proud zhoršuje, nebo úplně znemožňuje detekci nabití. Do doby kdy Ni-XX neumožňovali nabíjení proudem větším než je 1/10 C tak bylo automatické nabíjení nemožné a nabíjelo se 14-16 hodin zdrojem proudu.
Nabíjecí napětí na článku po odpojení nabíječky postupně, v určitém časovém úseku klesá na provozní. Logicky tedy vychází přímá časová úměra - čím déle je článek odpojen, tím je na něm nižší napětí v porovnání s nabíjecím.
bokna:
vybíjecí charakteristiky jsou hodně různorodé a mnohdy docela "kostrbaté" záleží na principu článku, vybíjecím proudu, nebo v tomto případě na samovybíjení.
Jinak jsem vypátral, jaký minimální nabíjecí proud musí být, aby fungovala detekce ukončení nabíjení u NiMH a Ni-Cd článků ( -ΔU ), je to proud větší než 0.5C.
U Li-XX nebo třeba olověných nic takového není, přestože si mnoho lidí myslí, že nabíječky pro tento druh akumulátorů jsou buhvíjak inteligentní a automatické
Na nabíjení elektrochemických zdrojů proudu je nutno pohlížet z chemického hlediska,nikoliv elektronicky.Samozřejmě má baterie vlastnosti,které určují i elektrické procesy,ale základ je ve vylučování iontů na anodě a katodě při působení elektrického proudu.Všeobecný názor na vylučování aktivních částí elektrod je,že na jedné z elektrod se neutralizací iontu vytvoří kladný náboj a na druhé se doplnění chybějícího elektronu vytvoří náboj záporný.Při nabíjení je při regeneraci vybité elektrody lépe využít pulzuující proud,než stabilní stejnosměrný.Je lhostejné,zda jde o Ni Cd baterii,nebo olověnou,nebo o Li-Ion.
Dokonce jsou vlastnosti elektrochemických pochodů stejné i u chemických zdrojů,kde jsou procesy nevratné.
Je pozoruhodné,že první chemický zdroj proudu vytvořil už v roce 1799 Alessandro Volta.Ale co bylo před tím?
JABRAKA
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.