Nejste přihlášen/a.
Čauky, dnes jem narazil na součástku, kterou neznám...
Co jsem na internetu zjistil tak je to selenový usměrňovač. Může někdo uvést parametry, zpusob, zapojení, max proudy, max napětí... a další věci?...
Sice chodím na elektro školu, ale tento typ usm. jsem viděl poprvé v životě...
Díky...
Juj, to znám, dokoce jsem se pokoušel udělat z desek z usměrňovačů pro akuvozíky fotovoltaiku. Někde ještě leží desky a parametry. Jedna deska je jako jedna dioda. Takže zapojení jako u diod a tak poznáš, kde je + a -. Než byly diody, tak selen.
Též byly kuproxové. Dala by se určite sehnat stará literatura. Zadej selenové, kuproxové usměrňovače.
Můžu vědět do jakého roku se tyto usměrňovače používaly? Měly nějaké výhody něž dnešní (křemík. diody) Třeba menší úbytky napětí? Odolnost proti přetížení? Větší teplotní odolnost? Jinou VA charakteristiku? Jiné otevírací napětí než křemík? ..
Na obrázku je usměrňovač složený ze 4 selenových desek, zapojených do graetzova můstku. Pokud dokážu z obrázku odhadnout rozměry, dokáže usměrnit proud řádově v desítkách miliampér, napětí bych nedoporučoval vyšší, než 24 V. Když takový usměrňovač přetížíte, nebo zkratujete, snadno se odpálí. Pak neskutečně smrdí . Když se Vám podaří odstranit ze selenové vrstvy ochranný nátěr, dají se desky použít jako světlocitlivé články. Selenové usměrňovače úspěšně nahrazovaly elektronkové diody pro nejrůznější účely. Například releová "elektronika" výtahů, tam byl ovšem selenový usměrňovač z desek cca 5x5 cm, v délce 30 cm. V dnešní době rozumně použitelné jako dekorace.
Děkuji za rady, obšířili jste mi obzor. Dá se nějak odstarnit barva z těch článků? Rád zkusím tu světlocitlivost... jen tak ze srandy... stejně to poletí do koše, když to nemá žádné využití ...
Položit desku hliníkovou stranou na plotýnku elektrického vařiče a nechat s citem ohřát. Když změkne horní vrstva desky (obvykle kysličník stříbra) tak jí opatrně setřít hadrem. Ohřev zbatečně nepřehánět. Upozorňuju, že je selen jedovatý, takže opatrně.
doplněno 10.01.14 18:25:Hliníková strana je ta, na které není měděná elektroda (takový ten klobouček se zářezy).
Teplotu jsem nikdy neměřil, prostě jsem hlídal, kdy už to šlo setřít. Ve Vašem případě to bude složitější, protože je celý ten usměrňovač přelakovaný ochranným nátěrem. Ohřívejte pomalu, když to přeženete, nejen že to nebude fungovat, ale pravděpodobně se pozvracíte ze smradu.
doplněno 10.01.14 18:29:Hliníkové strany desek na obrázku jsou vnější strany obou krajních desek a u vnitřních desek jsou to ty sousedící s deskami krajními.
S citem je přibližne kolik Co (dokážu zmeřit teplotu plotýnky do 250 Co)? Hliníkovou stranu učím jak, když z obou stran vypadá stejně? ...
Nevypadá stejně, stejným postupem jsem chránící vrstvu smýval. Až se prostě rozteče a pak utřít. Mě to nikdo neučil, jen přemýšlet a experimentovat.
Myslím,že selenový usměrňovač je už přežitá věc.Asi jako analogová televize,nebo drátový telefon.křemíková dioda předčí tyto usměrňovače po všech parametrech.Hlavně ve velikosti.
JABRAKA
Selenový usměrňovač bylo snad úplně první praktické využití polovodičů v praxi. Krásně smrdí když se spálí
Jejich použití bylo převážně v průmyslu, aku nabíječkách. (Pro aku nabíjecí stanice se používaly i rtutové výbojkové diody)
Jura2:
Jak převážně v průmyslu? Běžně se používaly v elektronkových zařízeních např. v radiopřijímačích a v TV na usměrnění anodového napětí, nahradily vakuové diody, jen v TV se dál používaly diody na anodové napětí pro CRT. I když legendární malá přenosná TV Šilelis měla selenový násobič na nějakých 1-1,5 kV. Měl jsem i malý sítový adaptér na 6V kde byl použit miniaturní selenový blok, přenosný magnetofon Grundig, kde byl v sítovém napáječi selenový usměrňovač - z dob kdy usměrňovací křemíkové diody byly už docela běžné
Jejich počátek je předválečný.Již v roce 1935 byly některé německé rádia vybaveny
těmito usměrňovači.Hlavně letecké přístroje.V té době dioda jako taková neexistovala.
Usměrňovalo se hlavně anodové napětí.Byly celkem nedokonalé, ale přetižitelné.
Hodně vydržely a hlavně to byly náhrady usměrňovacích lamp.Jejich efektivní doba skončila
po roce 1980.Občas někdo se selenama něco vyrobil.
Jednu výhodu tyto usměrnovače přeci jenom měli ikdyž dnes už se vůbec nepoužívají protože mají od diod spoustu nevíhod a snad jen jednu výhodu. A to tu že když do diody pustíte vyšší proud než je povolen tak se dioda "prprazí" a již není k použití kdežto selenoví usměrnovač když to přeženete s proudem tak se vám neprorazí hned jako dioda a je schopen po vychladnutí opět usměrnovat ale nemůžete tam samozřejmě naprat o 20A vic a odebírat to trvale ale chcili to vydrží a jak většina už psala když se spálí tak příšerně smrdí. Osobně jsem se v dnešní době setkal se selenem jenom jdnou a to v autonabíječce na penny marketu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.