Nejste přihlášen/a.
Zdravím všechny.
Mám dilema. Chci pořídit novou kuchyňskou linku do paneláku. Co je lepší, folie nebo lamino? Co by jste nechali dát na podlahu? Děkuji všem, kteří mají nějaké zkušenosti a podělí se.
Pokud vím, folie je izolační a zateplovací prvek. Do kuchyně bych spíš dala lino (imitující dřevo třeba). Je to snadné na úklid.
Důležité doplnění otázky - původní kuchyně Vám nevyhovuje proč? Většinou jsou totiž korpusy skříněk dost zachovalé a nejjednodušší ( sakra, to je slovo ) je vyměnit dvířka, čela zásuvek, pracovní desku a úchytky. Pracovní desky se vyrábí v mnoha různých dezénech a dvířka můžou být třeba masivní dřevo, lamino, MDF s fólií...Je to v každém případě levnější a linka vypadá jako nová. Na podlahu bych taky volila lino, ale až po výběru dvířek. Dvířka lze vyměnit dokonce i u prastaré kovové linky Norma, ale tam už je to hodně nouzovka. V každém větším městě je kuchyňské studio, kde si můžete návrh i realizaci zadat. Zkušenost mám, protože jsem v takovém studiu pracovala. Patronka
Podpořím názor Patronky.Výměna dvířek je výborná a levná možnost renovace kuchyně.Kromě sady různých povrchů a jejich tvarování je tu výhoda,že se nemusí předělávat zavěšení skříněk a je vlastně optimálně využito místo.Rozdíl lamina a foliované desky je v tom.že deska z lamina(nebo celé tvarovaní dvířek jsou z jednoho materiálu vylisovány ve formě včetně povrchové,melaminoformaldehydové folie.Potažení folií je provedeno na hotovou desku PVC folií s dekorem v podstatě za relativně nízké teploty.
JABRAKA
Výměna dvířek a čílek je sice levnější, ale je to taková ,,Potěmkinova vesnice´´. Nové kuchyně se totiž od těch starých liší zejména použitým kováním, které dříve v nábytkařině nebylo dostupné (např plnovýsuvy, kuličkové výsuvy, rohové otočné koše a pod.) Pochopitelně i kvalita použitého lamina byla pofiderní. Navíc dřívější panelákové kuchyně na tom byly po stránce ergonometrie a rozmístění pracoviště hodně špatně.
A lamino vs. fólie - to, co píše Jabraka je, pochopitelně, naprostý nesmysl. Lisování DTD do formy je technologie tzv. werzalit, dříve používaná např na podhledové panely, vratové jakoby palubky a pod. Dnes se to používá už snad jen na stolové desky zahr. nábytku. Ale k věci. Laminová dvířka - myšleno tedy dvířka z lamina a olepená 2mm ABS hranou jsou celkem dobrá volba, lamino je odolný materiál, snadno se čistí, je tvarově stálý. Ale nevýhodou je absence jakékoliv profiláže. Proti tomu dvířka z MDF potahovaná fólií jsou profilována poměrně bohatě.Tedy esteticky vypadají líp, ale profiláž se v kuchyňských podmínkách nesporně hůře čistí. K tomu je třeba zohlednit to, že fólie není tak odolná jako lamino, je měkčí. Také teplo jí nedělá dobře, potahování se totiž dělá zatepla v membránových lisech, takže folie se působením tepla odlepuje a má tendenci se ,,smrštit´´ Ale pokud se vyvarujeme tepelného namáhání, mohou i foliová dvířka dobře sloužit. Jen bych zmínil ještě jedno jejich mínus - jsou vyráběny pouze v určítých rozměrových řadách, takže pokud chceme atypickou kuchyni, je s tím třeba počítat.
Nechci promone diskutovat na téma technologie plastů.Já jsem to jenom pár let studoval a v oboru jako technolog pracoval.Jen by mě zajímalo,kde jsi k těm informacím přišel?Laminodesky se samozřejmě lisují v etážových lisech ve velkých formátech a mohou se z nich určité rozměry nařezat.Na hrany se pak musí nalepit krycí folie.Ale některé výrobky,třeba dvířka,je výhodné vyrobit vcelku i s krytím po celé ploše.Ostatních technologií povrchové úpravy je celá řada.Ale to tazatele nezajímá.A zvláště ne detaily technologií.
JABRAKA
To jsme si nerozuměli, Jabrako. Já nezpochybňuji Vaši znalost plastů, ale to, že jste prohlásil, že se dvířka lisují ve formě. Touto technologií se skutečně nevyrábí. Věřte, že mým původním oborem, který jsem vystudoval, je nábytkařina a dnes a denně nábytkářské provozy všech možných typů objíždím jakožto servisák. Takže vězte, že běžná kuchyňská dvířka se vyrábí z MDF desek, povětšinou jednostranně laminovaných ( už tento fakt není zcela v souladu s nábytkářskou technologí, konkrétně s pravidlem symetrie, přikazujícím použít stejný povrch na obou stranách nábytkového dílce, jinak v něm vzniká pnutí.) Tyto desky se pak na CNC strojích profilují. Na takto připravené dílce se v membránových lisech natahuje fólie, ta musí být zejména dobře průtažná, aby dokázala okopírovat vyfrézované profily. Tudíž ostatní vlastnosti jako je odolnost vůči abrazi, tvrdost, chemická odolnost, kterými vynikají desky laminované, jsou u dvířek s folií poněkud ,,upozaděny´´ . Dále z výše uvedené technologie vyplývá, že se dvířka i čílka vyrábí v typizovaných rozměrech a výroba atypů sice není nemožná, ale řekněme je problematičtější (a to podstatně) než to, když truhlář uřízne laminodesku na patřičný rozměr.
Takže o výhodnosti použití dvířek si dovolím polemizovat. Osobně v tom vidím módní vlnu, určitou reakci na dlouhé období sektorových kuchyní, které byly typické právě rovnými dvířky. Ale po odborné stránce jsou prefabrikovaná dvířka spíše kompromisem, než výhodou. Běžné technologie výroby nábytku, zejména při použití 2 mm ABS hran (nikoliv krycích folií - ty se v nábytkařině nepoužívají! ) jsou po stránce funkce a odolnosti nábytku podstatně lepší.
Pokusím se jednoduše popsat používané nábytkářské materiály.
Dá se říci,že se jedná vždy o materiály dřevovláknité.Jeden typ je vyráběn z dřevěné drtě s pojivem melamino-formaldehydovou pryskyřicí- Jiné jsou pojeny přírodními pojivy(klihy).Povrchová úprava desek je provedena dýhováním,u levnějších výrobků laminací melaminovou folií s tiskovým dekorem.Měkčí a méně pevné desky,které mohou mít i foliovou úpravu,lze i před foliováním tvarovat.
LTD - nábytkové desky,jejíchž oba povrchy jsou laminovány,tedy lisováni je provedeno v v lisu,kde za vysoké teploty (160 - 180 st)
se dekorační folie dokonale spojí s korpusem a dojde k polykondenzaci pojiva.Tyto desky se vyrábějí v různých tlouštkách,nejlepší kvalitu zaručují desky 18 mm.Hrany se po nařezání potřebných formátů olepují ABS hranou,aź 1,5 mm silnou
Kromě této povrchové úpravy lze najít u některých výrobců desky se skutečným laminátem,jejich povrch je kryt dekoračním papírem,nebo textilem,impregnovaným polyesterovou pryskyřicí.Po zalisování a vytvrzení vznikne velmi tvrdá deska.Používají se spíše na pracovní desky kuchyní.
doplněno 09.04.11 17:27:Omylem jsem text odeslal,tak ještě dodatek.
MDF desky jsou přírodnější,nepoužívají se na pojivo plasty.Do vylisované desky,která je podstatně měkčí,se vyfrézují případné profily a tvarování a výrobek se vloží do formy a "obalí" se PVC folií s dekoremJde o tvrdé PVC,takže pevnost povrchu je vcelku srovnatelná s laminem,Lisuje se při teplotě podstatně nižší a výrobek po oříznutí přetoku je v podstatě hotov.Některé výrobky lze také dokončit lakováním PUR laky.
JABRAKA
Jabrako, pardon, ale nemáte pravdu. Zdaleka ne všechny desky používané v nábytkařině jsou dřevovláknité. Právě naopak! Převážně jsou používány desky dřevotřískové, což je zcela rozdílný materiál. Ty se buď prodávají v broušeném stavu a výrobci nábytku si je sami dýhují , nebo se u výrobce laminují a pak se prodávají jako tzv. lamino - neboli laminovaná třísková deska (LTD)
Dřevovláknité desky se prodávají také, buď opět jen broušené ( tzv MDF ), ale mohou být též laminované. Jenže jsou výrobně dražší, proto se používají podstatně méně, byt mechanické vlastnosti i obrobitelnost mají lepší, než desky dřevotřískové.
Ještě se pozastavím u jiné pozoruhodné myšlenky : Tyto desky se vyrábějí v různých tlouštkách,nejlepší kvalitu zaručují desky 18 mm.
Na to jste přišel jak? Jak do této teorie Vaší zapadají např kuchyňské pracovní desky, tedy velmi namáhaná část nábytku, která se typicky vyrábí v tlouštce 38mm? Proč to nedělají z ,,nejlepší´´ osmnáctky?
Ono totiž kvalita s tlouštkou, pochopitelně, nijak nesouvisí. Kvalitu DTD určuje ponejvíce počet vrstev, kdysi dávno byly desky jednovrstvé, dnes se běžně používají třívrstvé i pětivrstvé. Jde o to, že jádro desky tvoří hrubší třísky, které mají dobré mechanické vlastnosti, povrchové vrstvy jsou z jemnějších třísek, které zaručují lepší povrch po egalizaci.
Nakonec máš odkaz,kde je název dřevovláknité desky.Ale ten název není rozhodující,já také ten název" dřevotřískové" používám.Zrovna jsem přijel z Brna ze Stavební výstavy.Tady jsem se setkal s asi deseti výrobci nábytkových materiálů,tedy nahlídnul do jejich expozic.Nedá se vypsat,kolik typů materiálu se ve světě používá.Takže nábytkařina prodělává doslova revoluci.
Já s vlastní výrobou nábytku moc zkušenost nemám,jen to,že jsme se synem postavili jeho kuchyni.To se neobešlo bez studia materiálů o deskách i kování.I nakonec použití plastů je dost revoluční.
Na podlahy je k dispozici řada nových podlahovin,o Marmoleu tu již bylo řada diskuzních příspěvků ,největší rozmach je v použití PVC Vinyl dokonce se sametovým povrchem.Novilon přišel s měkkým linem a obrovským rozsahem desénů.
JABRAKA
Já mám plovoučku v kuchyni a spokojenost (lepené spoje podle pokynů výrobce). A k povrchu - akrylátový lak vydrží všude kromě přímo pod dřezem, tam je ošklivá hrana. Lahovaná dýha - vydržela při minimální péči všude. Foliovaná dvířka - nutná mezera u vestavné trouby, nebo sporáku, u švagrové se pěkně loupala a musely se udělat otevřené meziskříňky 10cm. Naštěstí se dala po pár letech dokoupit stejná dvířka a šuplíky.
Ad staré skříňky a kování. V 80. letech se už dělaly rozměry, které dají vybavit dnešními dvířky, předpokladem je, že skříňka dobře vypadá, zestárlé hrany je možné vyměnit za jiné snadno doma žehličkou. Proti dřevotřísce Oresi je to rozhodně zlaté.
Samodovírací panty s tlumičem (nebouchají) nahradí staré vrzáky a magnety, stojí na aukru míń než nejobyč. v železářství.
Plnovýsuvné šuplíky jsou těžce návykové, dostanete se k věcem vzadu, proti policím je více naplníte.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.