Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. V celém zateplovacím systému se musí brát zřetel na možnou kondenzaci vodní páry, která se difuzí dostane do konstrukce, ve Vašem případě do stropu. Difuze vodní páry probíhá z teplejšího prostředí do studenějšího prostředí. Někde v kostrukci se vyskytuje pásmo kondenzace, kde může pára změnit skupenství na vodu ( začne kondenzovat ) a to může způsobit v konstrukci velké a trvalé škody. Jsou dvě možnosti, jak se tomu dá spolehlivě zabránit. První možnost je celou konstrukci udělat difuzně otevřenou, druhá možnost je instalovat parozábranu a jednoduše tu vodní páru do konstrukce nepustit. Když budu vycházet z předpokladu, že se běžně dává pod sádrokartonový podhled parozábrana, tak v místech kde je ten podhled, na půdu již nic nedávejte, pouze volně položte tu minerální vlnu. Pokud tam parozábrana není tak by se muselo přesně zjistit, kolik máte izolace pod tím podhledem a pak by se dalo uvažovat o položení parozábrany na půdu. Tam ale vstupuje do hry pravidlo, že směrem z tepla do zimy musí být parozábrana zhruba v 1/5 tlouštky izolace , aby konstrukce byla z hlediska kondenzace bezpečná. Čili jestli máte pod SDK podhledem třeba 10 cm, tak byste při položení parozábrany na strop musel dát izolaci silnou 40 - 50 cm a to je asi blbost. Takže tam žádnou partozábranu nedávejte. U té druhé části, kde není pod stropem žádný podhled, je situace následující : záleží na tom, co se bude v budoucnu dít v té místnosti. Nyní by se mohla položit parozábrana na strop ze strany půdy a na ni volně minerální vlna 2 x 10cm. Bude to spolehlivě funkční do okmžiku, kdy nás napadne z té místnosti udělat obytnou a vytápěnou místnost. Předpokládám, že by se opět dělal SDK podhled. A zde by vznikl problém - když byste pod podhled dal nějakou vrstvu izolace, tak by se porušil poměr 1 : 5 a docházelo by ke kondenzaci ze spodní strany té parozábrany, která je položena na půdě. Když dáte pod SDK parozábranu, na to minerální vlnu, tak dojde k situaci, že budou dvě parozábrany a mezi nimi minerální vlna a případná vodní pára, která se tam dostane zde zkondenzuje a už se asi nikdy nedostane ven. Jedinná možnost by bylo odstranění parozábrany ze stropu z půdní strany. Takže je potřeba s tímto počítat, aby v budoucnu nedošlo k maléru. Jinak já bych do této části položil parozábranu s tím, že by se při dodatečné rekonstrukci spodní místnosti na obytnou a tím pádem vytápěnou odstranila. S pozdravem Laďa
parozabranu dej tam kde je prechod z vytapene nebo "teple" mistnosti do studena
pokud uz mas v podhledu izolaci a dalsi prijde na zaklop zde parozabranu, take, ale izolace pridana izolace musi byt v pomeru 1:5ke stavajici tj.
1. 1 izolace pod (nad SDK)
2. parozabrana
3. 5 izolace nad (nad zaklopem)
Ladajaskva to představil skvěle,ale pro laiky složitě.Ta parotěska znamená totální utěsnění spodních místností.Dává se přímo pod sádroš.Osobní můj i názor jiných praktiků je takový: parotěsku dát jen nad místnosti,kde se očekává trvalejší vysoká relativní vlhkost vzduchu.Procházející mírně vlhký vzduch nevytvoří takové podmínky,aby vzniknul někde v izolaci rosný bod.Ten rosný bod způsobuje především vlhnutí izolace a tím značnou ztrátu izolačních schopností.Později může dojít k šíření plísní a další devastaci konstrukce.Pokud parotěsku nemůžeš dát pod sádrokarton,nedávej ji vůbec.Pokud budeš dost topit,ke kondenzaci nedojde.
JABRAKA
Stando, několikrát v roce chodím na přednášky at již od PANA Rypla, nebo i dalších třeba i soudních znalců. Jelikož nejsem permoník, nesedím v té vatě, věřím znalcům, jejich zdůvodnění a desítkám fotek z vadných staveb...
Takže my dva a Láda najdeme společnou řeč.
Milane musim se pridat i ja jako laik, ale i praktik, ktery vidi co se deje kdyz neni parozabrana
citace JABRAKA
"Procházející mírně vlhký vzduch nevytvoří takové podmínky,aby vzniknul někde v izolaci rosný bod."
co je mirne vlhky vzduch?
"Pokud budeš dost topit,ke kondenzaci nedojde."
zadam take vysvetleni
a dale prosim o vysvetleni, kde bude rosny bod pri vlhkosti 50% a vnitrni teplote 15°C a venkovni -10°C?
tlak neresme izolace lambda 39 26cm
az me to to nekdo vysvetli, prestanu davat parozabranu a zacnu asi popirat fyziku
jinak jeste k prispevku, osobne bych dal parozabranu hned za SDK i za cenu strzeni stavajiciho podhledu
Dobrý den. Možná, že jsem to pro někoho představil složitě, ale ono pochopit pro laiky fyzikální principy, když k tomu nemají patřičné vzdělání není nic snadného, spíše je to nemožné. A nesnažmě se zde bagatelizovat nějaké principy a odkazovat na praxi a na nějaká očekávání. A prosím, abyste nepsal takové nesmysly, že pokud budete dostatečně topit, že ke kondenzaci nedojde. To byste musel přesně specifikovat co je to dost ( ve stupních Celsia ), při jaké relativní vlhkosti, při jaké venkovní teplotě, při jaké tlouštce izolace a při jakém jejím difuzním odporu. A nevím, proč by se musela parotěska dávat pod sádrokarton. Platí tisíckrát omílaná zásada, že parotěska se dává na teplou stranu konstrukce, která ale musí být dostatečně izolovaná, aby její povrchová teplota byla nad teplotou rosného bodu. A ta porotěska může být na stropě a SDK podhled může byt zavěšen i několik metrů pod stropem. A k tomu mírně vlhkému vzduchu mohu pouze poznamenat, že pokud někde prochází mírně, nebo více vlhký vzduch, tak je to díravé jako řešeto. Vodní pára prochází skrz konstrukce difuzí a vzduch v tom nehraje vůbec žádnou roli. Tudíž vzduchotěsnost nezaručí parotěsnost. S pozdravem Laďa
Dobrý den,
já bych měl tento dotaz. Renovovali jsme starší patrový zděný rodinný domek. V hlavní obytné místnosti dole, kde se topí krbovými kamny byl strop následující konstrukce: omítka na rákosu, prkna, trámy, "něco mezi", opět prkna a podlaha v místnosti nad touto místností (v patře) je z "parketových kazet", které jsou přilepeny něčím jako směs slupek ze slunečnicových semen s jakýmsi pojivem.
Jde mi o to, že jsme v té dolní místnosti zateplili strop tím způsobem, že jsme na strop dali 10cm polystyren a přišroubovali jsme ho dlouhými vruty s velkými podložkami přímo skrz tu omítku do prken stropu. Na polystyrenu je již jen natažená perlinka a štuk. Parozábranu jsme nikam žádnou nedávali ... ani jsme o její funkci dříve nic nevěděli.
Později se k nám dostla informace, že pokud v té horní místnosti netopíme (je studená), může se skrz ten polystyren, co je na stropě v dolní mísnosti dostat část vlhkého teplého vzduchu a při styku se studeným vzduchem z horní nevytápěné místnosti může někde v prostoru mezi polystyrenem a stropem kondenzovat vlhkost a tvořit se plíseň.
Je tato úvaha správná, nebo se vlhkost přes ten plystyren nedostane? Vždyt polystyren přeci není nasákavý, nebo ano?
Pokud by se tam ta vlhkost dostávala, je ještě nějaké schůdné a levné řešení, jak to napravit (krom strhávání polystyrenu ze stropu)?
Díky M.
to milos:
EPS je neparotesny tak proto se muze stat to co popisujes + mala tl. izolace
ja bych reseni mel:
odebrat vse tj. podlaha + mezi tramama
podel tramu dle predepsane rozteze udelat pres palach a EPS otvor pro SDK drat s okem
na drat prijde dat zaves a nosny CD, pak pres krizovou spojku udelat montazni rost z CD, dat na CD parozabranu a SDK
mezi tramy pripadne i nad dat izolaci
doplněno 15.03.11 12:18:oprava - nevhodne reseni resp. muselo by se to presne vypocitat
Díky, ale zdá se mi to dost složité a ani tomu moc nerozumím
A co udělat následující?
V té spodní vytápěné místnosti dát na ten štuk parozábranu a na ní další polystyren, třeba už jen 2cm, aby bylo na co dát novou perlinku a štuk, protože na parozábranu by samozřejmě nic nechytlo. Ta vlhkost z teplého vzduchu by se do toho 10cm polystyrenu nad parozábranou už neměla šanci dostat a tak by ani nekondenzovala žádná vlhkost, protože by se chladný vzduch z horní místnosti neměl dolů přes ten 10cm polystyren dostat, takže by už nebyly podmínky pro kondenzaci.
M.
podminky pro kondenzaci budou temer porad resp. v zimnim obdobi, proto by bylo porad lepsi jeste servat EPS a dat izolaci az nad palach, zde mas ted omitku + lepidlo pro EPS a zde nedochazi k difuzi tve stavajici izolace
coz jsem si neuvedomyl u prvnniho prispevku
takze bohuzel servat stavajici EPS a dat izolaci pouze nad palach nebo az na podlahu pudy
parozabrana + podhled v interieru
jinak to nebude 100%
Jak by se mohla dostat vlhkost (teplý vzduch) přes parozábranu, která by byla mezi novým 2cm polystyrenem a stávajícím 10cm polystyrenem?
Co je to palach?
M.
parozabrana ti jen zreguluje mnozstvi, ktere je obsazene ve vzduchu napr. 140g/m2 za 24hod. dle typu parozabrany
neco vyvetras, neco vezme zed, neco zustane neco projde pres parozabranu a izolaci ven, ale projde jen takove mnozstvi, ktere staci z izolace odvetrat nebo zkondenzuje a postupne odejde (i kdyz nema nohy)
prkno-rakos-omitka = palach
Dobrý den. Já osobně vidím řešení v dodatečné konstrukci SDK podhledu, kde bude jako jedna z vrstev parozábrana. Máte v podstatě několik možností. Jedna z nich je klasicky zavěšený podhled, který ale sníží výšku místnosti o min.10 cm, druhá možnost je samonosná podhled Knauf, který se kotví pouze do obvodových stěn. Odkaz : knauf.cz/... Tento podhled sníží místnost podle výšky použitých profilů od 50 do 100 mm + SDK. A poslední možnost je minimální snížení, kdy přišroubujeme pomocí dlouhých vrutů prkna cca 25 mm ( nejlépe hoblovaná ) , parozábranu vložíme mezi prkna a stávající strop. Na přechodnou dobu přímo na strop nalepíte oboustrannou lepící páskou parozábranu. Vruty, kterými budete kotvit prkna, podlepíte v průniku parozábrany těsnící butylovou páskou. Potom na dřevěná prkna jednoduše našroubujete SDK desky. Tím jednak zjistíte paronepropustnost celého systému ( parozábrana se musí nalepit i na stěny ) a snížení celého stropu bude pouze 25 + 12 mm. Že to nelze jednoduše pomocí nějakých nátěrů - viz odkaz : poradna.estrechy.cz/... V malé míře pomůže nátěr latexem, ale podle pokusů, které dělal jeden kolega na TZB, to moc nefunguje. S pozdravem Laďa
ANO, proc ne, ale nevyresi to kondenzaci , ktera bude sice v mensim rozshahu, ale bude, zde je nutne posunout rosny bod do konstrukce nad stavajici stary podhled
to ze by to melo byt cca 30-50cm izolace dle typu a to zduvodu 10cm EPS ktery je pod.
Dobrý den. Aby docházelo ke kondenzaci vodní páry, tak musí byt splněny současně 2 podmínky. Jedna z nich je přítomnost dostatečného množství vodní páry a oblast výskytu teplot rosného bodu. ( ta teplota je je závislá na koncentraci té vodní páry, to je závislé na tlaku vodní páry a to je závislé na rozdílu teplot teplé a studené strany prostředí ). Ale při použití parozábrany toto vůbec nebereme v úvahu, protože difuze vodní páry probíhá pouze jednosměrně z tepla do zimy. My tu difuzi potlačíme vložením parozábrany a potom je úplně šumafuk, jaká je v kostrukci teplota a jestli ta teplota odpovídá něčemu. Záměrně nepíši rosnému bodu, protože rosný bod je teplota, kdy vodní pára o určité koncentraci začne při určité koncentraci kondenzovat. Takže montáž parozábrany na teplé straně je zásadní záležitost a tím pádem rosný bod neřešíme. Tož tak to vidím já. S pozdravem Laďa
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.