Nejste přihlášen/a.
mnoho textu již bylo popsáno, a určitě ještě bude o problému pocení oken.
Sdělím svůj názor, pokud máte dvojskla, kvalitně zabudované, dobře umístěné, užíváte byt dle standardu, nepotí se okna.
U trojskel je měnší naděje, že se budou okna potit, pokud něco zanedbáte. Opět mám přirovnání k člověku: když vypijete 5 piv, nic Vám skoro není, ale já jsem na šrot a dva dny k nepoužití.
Takže kdy dva dělají totéž, není to totéž (řekl někdo moudrý) jako když někdo pije pivo, nebo někdo má dvojskla...
Bydlíte v paneláku?V rodinném domě? Máte dřevěná okna? Plastová? Rosí se v místnosti nebo uvnitř kastlových?
rodiny dum,drevěna euro okna,odvlhcovacem udržuji vlhkost do55,zatepleni 8cm polistiren,strop vata20cm,okna se rosi zevnitr od spodu.loni vyměna skel argon plastovy ramecek t.odpor 1
Dobrý den zaujal mě váš problém a dovoluji si odpovědět. Rosení oken se v 90% svádí na nevětrání, vlhkost ,ale už nikdo neříká, že důležitým viníkem a to je zřelmě Váš případ, že okno bylo osazeno špatným typem rámečku a nebo hloubka zasklívací lišty byla malá. Má to být 15mm a to jen pokud máte rámeček Swissspacer V. Ten jediný vyhovuje normě to znamená že má faktor vnitřního povrchu ( fRsi 0,737
Ten firmy nedávají alespoň mě se to nepodařilo zjistit. Ani řada prodejců s jejich technikama ani neví co to je . Ŕíkají : plastový rámeček ale těch plastových je 5 typů! a nejsou to full plastové. podkladem je většinou nerez ocel, pokrytá termoplastem. Samotný plast být nemůže to by se to v létě zkroutilo.
Rámeček TGI má fRsi 0,714 při hloubce osazení 15mm a ten už by měl mít hloubku zasklení 24mm.aby se to nerosilo
Swisspacer má 0,712. čím menší číslo tím horší. pokud máte Chromatec nebo ChromatecPlus tak se Vám budou rosit pořád , protože ty už absolutně nevyhovují normě ČSN 720540-2. Proto reklamujte a tvrdě vyžadujte. Pomoc hlededejte i v poradně na ochranu spotřebitelů, kdyby se cukali. Jaro
Zkuste zadat do tabulky hodnoty teplot a vlhkosti a pripadne je zmenit tak aby ke kondenzaci nedochazelo.
V tabulce je jasně vidět, že problém je v přetápění místností, což má mimo jiné za následek i růst vlhkosti. Takže žádné chytré rady typu větrejte a víc topte, ale zvykněte si na dvacítku a máte pokoj. Samozřejmě, když jsou extrémní mrazy, tak se nějaké to rosení může objevit.
To tedy odvozujete velmi zajímavé věci...
Až budete mít přednášku na ČVUT dejte vědět...rád se zastavím at se něčemu přiučím.
Odkdy prosím s rostoucí teplotou roste vlhkost?
Něco se změnilo od doby co jsem vystudoval?
A pár anketních otázek na závěr..:.
Pročpak se doporučuje v zimě větrat pro snížení vlhkosti v bytě (ono to totiž opravdu funguje)..jaký že to obsah vodních par je ve vzduchu s jeho klesající teplotou?
Proč se na sklech v bytě sráží voda většinou v nočních hodinách?
A snad poslední otázka...i-x diagram...říká Vám něco?
S tou vyssi teplotou ma kolega montgomery nad Vami tak trosku pravdu, avsak zapomel dodat, ze to plati za predpokladu poklesu teploty v noci.
Pro priklad:
Ve dne topim na 28st., vzduch je schopen absorbovat vice vody, pak prijde noc = nizsi teplota a ta voda se vysrazi.
Pokud budu topit prez den na 20st., vzduch absorbuje mene vody, v noci se logicky na oknech vysrazi vody mene.
Jenže zapomínáte na jednu velmi podstatnou skutečnost.
V domě Vám denně vzniká určité množství vody...respektive vlhkosti (důvody jsou jasné a známé, nebudu je popisovat) a toto množství vody je stejné kydž bude v domě 20stC i když tam bude 25stC...Jediné co se bude lišit, bude údaj relativní vlhkosti...Při 20stC bude R.V. dejme tomu 60% při 24stC bude 50%.
Ovšem tím, že v místnosti bude 25stC, bude teplota povrchu skel oken nad hodnotou rosného bodu...při nočním poklesu na 18stC se dostane na rosný bod..a pak voda zkondenzuje.
K Vašemu dodatku..:
No právě...samotným zvýšením teploty vzduchu nedojde k růstu vlhkosti...jen k tomu, vzduch bude mít jak jste správně napsal větší schopnost absorpce vodních par..
A naopak...při mínusových teplotách v zimním období je sice R.V. venkovního vzduchu třeba i 88%...ale když tímto vzduchem vyvětráte místnost s R.V. 70% a teplotou 20stC...pak po vyvětrání klesne R.V. v dané místnosti třeba i na 30%..
Myslím že si rozumíme
Myslim ze ano.
Ovsem za svym tvrzenim si stojim:D.
Ne ted vazne. S tim mnozstvim vznikle vody za den nemate az tak pravdu. Opominate vlhkost, ktera je ve zdech. Nevim do jake miry to funguje i u trvale obyvaneho domu, ale moje zkusenost z trvale nevytapene novostavby (podotykam, ze stavim 4ty rok mokre procesy jsou dva roky stare, te vody uz tam tedy moc nebude, topim jen kdyz moc mrzne, nebo pri praci a samozrejme trvale vetram) je takova, ze kdyz necham dva dny jet topeni a vevnitr je 23st., z vnitrnich parapetu tecou potoky.
Pokud netopim, nebo jen mirne na 12-15st. okna jsou sucha.
Pánové "kejikl" a "martincakl": Pánové, zřejmě problematiku ovládáte, ale pomozme neznalému, kterému se rosí okna! Štychávat se zda větrat nebo snižovat teplotu je přece neřešící věc fyzikálně komplexně a tedy nemusí vést k úspěchu. Komplexním řešením je jen stav, kdy se na žádném povrchu nevyskytuje ROSNÝ BOD. Tedy je potřeba tento rosný bod odstranit - nedopustit jej.Podle mne jsou dvě možnosti postupu:
1. Obyvatel si nastuduje - tedy pochopí, co je to rosný bod( není to zcela jednoduché, ale dá se to zvládnout) a pak zná sám řešení.
2. Obyvatel neví co je to rosný bod a pak každá rada bude vždy jen dílčí, někdy účinná, někdy málo, někdy vůbec podle toho, jak ji obyvatel aplikuje.
Tedy znovu opakuji, je jen jedna cesta - ODSTRANIT a NEDOPUSTIT v domácnosti povrchy s fyzikálním STAVEM, který se jmenuje ROSNÝ BOD.
karelkarel:
Víte..já se obávám že žádné jednoduché řešení neexistuje.
Stavba jako taková že ve své podstatě "živý organismus"...který musí dýchat...být zahříván, klimatizován...rekonstruován, udržován...atd.
A uživatel či majitel stavby se prostě musí naučit žít ve svém domě..v nějakém souznění...a pochopení.
Podívejte se na staré stavby na vesnici...Dříve bylo v zimě každé okno namrzlé zevnitř...a nejsem si jist, zda majitelé těchto domů chodili po hospodách (jak by řekl Cimrmann - tehdy ještě internet nebyl) a pátrali proč jsou ty okna zamrzlá..Prostě to byl pro ně fakt, však na jaře to okno zase rozmrzne. Že ve sklepě bylo vlhko? No jo bylo..skoro v každém domě..však je to sklep.
Já tedy za sebe říkám, že napsat 10 univerzálních bodů, které když se splní nebude na oknech vlhko...v podstatě nelze.
Možná to bude fungovat u 60-80% staveb...ale u 100% asi ne..a bez pochopení majitelů staveb to stejně nepůjde...
Kolikrát já jsem slyšel "větrat v zimě? zbláznil jste se? já topím...a budu větrat!"... Jenže to je přežitek z doby kdy okna byla netěsná stejně jako celá stavba..., takže i když člověk nevětral, stavba se větrala sama..
Zrovna teď sedím v kanceláři, kde jsou ještě okna s "přirozeným" 1cm větráním v otočných pantech...Vlhkost na oknech tady není...A copak by se stalo, když se okna vymění za plastová těsná s dvojitým těsněním?
Ono je opravdu otázka, jestli se dnes vyplatí dát dražší okna a financovat zateplení domu. Ta návratnost zase nebude taková, jak se uvádí, navíc vzniklé problémy už jsou jen na samotných uživatelech. Stát by navíc nedotoval něco, co by se mu nevrátilo, ale lidem v bytech nebo domech se to nevrátí tak brzy, jestli vůbec. Člověk produkuje vlhost vařením, koupáním, dýcháním a jestli je stavba takhle zaizolovaná, musí se to někde projevit. Známý si zateplil dům, dal si lepší okna a první zimu si to fakt pochvaloval, ale na jaře, když už ostatní netopili, musel topit pořád. Vlhká zeď špatně akumuluje teplo, navíc když je z venku izolovaná, slunce ji nemá jak naakumulovat, takže se musí déle topit. V létě pak nadával, jak má doma zimu, to měl neustále otevřené okna do průvanu, aby alespoň nějakým způsobem dostal teplo do domu. Jestli používal odvlhčovač to nevím, ale když bylo venku pěkně a byl doma, všechny okna měl dokořán. V Německu se před dvaceti lety hojně zateplovalo, ale nyní je trend zase opačný, němci ten polystyren strhávají, barák jim prostě hnije.
Otázka se špatnývama odpověďma je to jen v hospodě u stolu lidí, co nemají větší, jak základní vzdělání. Na tuto otázku dává jasnou odpověď stavební fyzika a proces zateplení je technologicky určen. Váš známý zateploval a měnil okna špatně a proto má takový výsledek, který popisujete. Samozřejmě, že takoví neumětelové jsou občas i v Německu, blbost(neznalost) nezná hranic.
Přidám se také se svou do mlýna.
Před pár lety jsme kompletně zateplili naš skoro 40 let starý panelák. A samozřejmě dali plastová okna. Od začátku se nám okna rosila a to i v kuchyni, kde je prakticky celý den otevřené okno.
Ano, máme v bytě vysokou vlhkost, máme spoustu květin, akvárium, dvě malé děti - kachny, dost se u nás vaří. Proto také několik hodin denně větráme. Přesto se nám okna rosí, ráno z nich sundáme skoro deci vody. Loni se nám dokonce objevila plíseň okolo oken. Zvýšila se nemocnost dětí, podle alergologie právě v důsledku plísní.
A nyní tedy poraďte. Máme větrat 24 hodin denně? To v noci zmrznem. Teplotu nemáme šanci regulovat, ve dne v noci máme konstantních 23 - 24°C i když netopíme, vytápí nás okolní byty. Jak se tedy zbavit plísně? Změnit životní styl?
Jak by řekl karelkarel v příspěvku nad vámi, nejspíš to dělala firma se základním vzdělání co nemá o technologickém postupu ani ponětí a už se těší, jak budou po práci sedět na pivu a bavit se o práci.
Právě proto zateplení neřeším. Ušetřené peníze jdou na odstranění škod a zdraví se koupit nedá!
Zase pivně špatně pane stirečku! V tomto případě uživatel špatně užívá byt, který má nějaké vlastnosti a on jim nepřizpůsobil své žití, jak sám píše!
Kingu, to jsou pivní řeči nikam nevedoucí. Řešení samozřejmě je - musíte odstranit z vaší domácnosti fyzikální stav=ROSNÝ BOD. To je fyzikální stav sestávající z fyzikální veličiny-teploty a fyzikálního stavu nasycené vodní páry. A věci se rosí - dochází ke kondenzaci vlhkosti tehdy. mají-li teplotu rosného bodu. A rosný bod je teplota, kdy kondenzuje v daném prostředí(třeba uprostřed místnosti). Kondenzuje proto, že dosáhla stavu nasycené páry v ovzduší. Jak teplotu prostředí, tak obsah vodních par máme téměř vždy dostatečně v moci-můžeme ji stanovovat. I Vy! Jde to! Kupte si ten nejobyčejnější (nejlépe vlasový) vlhkoměr(kolem 300Kč) a nepřekračujte dlouhodobě(na několik hodin) vlhkost při venkovních teplotách pod +5°C. A to tím, že minimalizujete dodávání vodních par do vzduchi v domácnosti - při vaření mít vždy puštěnou účinně digestoř. Při plavení kachen vždy puštěné odsávání. Zredukujte množství květin na ty, co nepotřebují moc vody, nejlépe na ty, co jim stačí vzdušná vlhkost. Vprané prádlo nesušte v bytě! Případná sušička prádla(i ta kondenzační) musí mít výfuk mimi byt.Teplotu udržujte nejlépe ne na více jak 22°C regulací topidel(nejlépe termostatickými hlavicemi). V uzavřených ložnicích je lepší spát při 18°C než při 20°C. Toho lze dosáhnou nastavením oken na mikroventilaci nebo jejich mírným pootevřením. Všeobecně je často řešící mít trvale nastavenou mikroventilaci v nejchladnější místnosti, do které jsiu otevřené(nebo aspoň pootevřené) dveře. Bydlím také v takovém dobře zatepleném paneláku s výborně těsnícími plastovými okny a nevyskytla se u nás ani kapla kondenzace na oknech nebo jinde i při mínus 18°C a větru.Úspěšní mají řešení, neúspěšní mají výmluvy. Kdo jste vy?
Fyziku, když u nás při povodních zatopila voda sklepy, půl roku jsem překračoval vlny na kobercích, běhal se savem, dveře byly zbytečné, poněvadž byly širší než futra a to jsem měl celé léto okna a dveře dokořán všude, ve sklepech ventilátory. Moji známí mají stejný problém jako king, nemají květiny, stravují se v práci, vaří jen o víkendu, kromě křečka a dcery nic jiného nemají, ani akvárko, okna jsou v zimě pořád na mikro a přesto mají plíseň na zdech i když větrají. Začalo to zateplením bytového domu. Takže v rodiném domě se to dá ukočírovat, ale přinutte všechny sousedy pod sebou k tomu samému kroku. Vlhko vzlíná a museli by začít všichni společně. Můj soused jezdí na západ a říkal mi o těch haldách polystyrenu, který jak se zdá po dvacetiletech se až tak neosvědčil.
Nehádedjte se pánové,protože to stejně nepomůže.Především by měl někdo změřit dle tabulek a naměřených veličin v daném domě rosný bod a pak s e podle toho zařídit s topením.Pokud je mi známo,řeší s e vlhkost hlavně podle místnosti a ůčelu.Ve dne bývá největší vlhkost v kuchyni kvůli vaření.V noci hlavně v ložnici.Dál je to podle toho,kolik má kdo kytek.I ty potřebují vodu a ta se z květináče odpařuje.Pak termofotku kvůli únikům tepla a podobné důležité blbiny.No a okna se budou rosit pořád.U někoho víc,někde míň.A záleží to na celé konstrukci stavby.Takže si vemte každý jeden hadr a ráno tu sraženou páru na oknech utřete.Já ji utírám taky.
tazeteli, kolegové, odborníci,
Není důkaz že v Německu se strhává polyš, to je jen pohádka, nebo přestavba. U nás se taky strhává, ldyž je udělán špatně. Plíseň na zdech není od polyše, či plastových oknech, ale o špatné práci někoho.
Dneska mě přišla od jiného tazatele tabulka s měřením, i s fotkami. Měřil, teplotu skla, okna a okolí. vlhkost a podobně.
Vlhkost 45%, teplota 22°C atd...
důležité je že hodnota Ug je 1,4, takže velice špatné. Nové okno se špatným zasklením.
Copak se každému potí nová plastová okna a zateplení polyšem?
Mně ne.
merim leisrovim teplomerem i kontatnim tep.vse se shoduje.Na sklech mam př.15 stupnu ale v miste spodiho meziskelniho ramečku jen 8.Rosny bod měrim měrakem i vypočtem-shoduje se.Jak odstranit ten most?
to fuks:
reseni je a dost jednoduche, ale potrebuji vedet zda byla ponechana nasouvaci lista pro parapety?
doplněno 14.02.11 07:37:nebo jinak
pokud tam mas spodni nekolika komorovou spodni listu, tak zde je U v haji, a nepomuze ani pokud je v ni nasunuty prouzek EPS.
1. mit dobre vyplneny prostor pod touto listou kvalitni PUR
2. tuto listu navrtat (v miste parapetu) a vyplnit kvalitni PUR
3. dostat zdroj tepla (ofukovani radiatorem) co nejblize k spodnimu ramu okna
4. udrzovani rozumne vlhkosti v mistnosti
dřevěna eurookna stari 12roku,venkovni parapet pozinkovany plech přitlučen do ramu,pod nim 2cm polistiren.Myslim.že to je muj problem.Chci vyzkoušet natrit špalety i parapet tepelně iz.natěrem Thermo shield nebo Thermal-tec
Ac nerad, po procteni cele diskuze dochazim k nazoru, ze na tech trojsklech minimalne z duvodu te kondenzace neco bude.
Milan Cukrar asi vi.
Druhou variantou ktera to cele resi je vzduchotechnika.
Vse ostatni je jen takove placani s malym ucinkem.
to kejikl:
obavam se, ze reseni neni v trojskle, ale v kvalitnim ramu, skle a listy, ktere lemuji sklo
osobne mam vsude dvoj sklo a zadny problem a dokonce u plastovych roto stresnich oken mam jiz dva dny led z venkovni strany
nenarazim na lepsi vlastnosti trojskla!, ale musi se sejit vice vlivu a pak se i trojsklo orosi
Diskuze je to podnětná.Skutečně se jedná o "rosný bod".A je docela jednoduché rosný bod v určitém místě změřit.Protože se jedná o plochu skla na okně,stačí změřit kontaktním,nebo bezdotykovým teploměrem teplotu skla a v tomtéž místě vlhkoměrem relativní vlhkost vzduchu,Podle tabulky,která se dá najít leckde na webu,se odečte teplota rosného bodu.Není moc platné zvyšovat teplotu vzduchu v místnosti,protože podle podmínek vzduch mění své vlastnosti pomalu a neochotně.
Máme čerstvě zateplený panelák s novými plastovými okny,podle dokumentace nic moc,ale ani jednou se od listopadu nevyskytlo rosení.Takže nevidíme nutnost vyměňovat zasklení za trojskla.Jen by mě zajímala možnost změření ztrát u konkrétního okna,asi jako vzít měřák,přiložit k oknu a venku změřit teplotu a vyskočí číslice.A bylo by vše jasné.Možná by skutečně stačilo změřit jen teplotu na okně venku a uvnitř a porovnat s kvalitním oknem.
JABRAKA
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.