Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, máme problém se sousedy pod náma. Před rokem jsme se s přítelem přestěhovali do podnájmu, krásný byt, hezký parčík, lesík s rybníky pár kroků... Ze začátku bylo vše ok, bouchání dveřma jsme přecházeli. Ale asi tak po měsíci začaly problémy. Pod námi bydlí rodinka, která má 2 syny, jednomu je 18, druhému 15. Jejich otec věčně není doma, třeba 3 dny, jejich máma chodí domů odpoledne a stejně to vypadá, jako by tam nebyla. Problém je v tom, že vyhrává muzika, kterou my slyšíme tak nahlas, jako bysme my poslouhali hudbu hodně nahlas. Napřed jsme to přecházeli, bylo to pod ložnicí (pod naší ložnicí má pokoj 18 letý syn), kde jsme přes den nebyli, ale když začal pouštět samé tuc tuc a otřásalo to s námi i v obýváku, začalo nám to vadit. Nemohli jsem posloucahat radio, koukat na televizi, slyšeli jsem jen tuc tuc. Na balkon jsme taky nemohli, měl otevřené okno, takže nejen, že jsme si tam připadali jak na nějaké atrakci kde to s vámi třese, ale zešílili bychom z té muziky. V zimě nám to nevadilo, ale v létě fakt ano. A to jsme mladý pár, který si taky rád poslechne muziku! Takhle dokázal vyhrávat třeba i 3 hodiny vkuse! Když už jsme měli pomalu vymyté mozky, zašli jsme za nimi, zazvonili a slušně požádali, jsetli by si to mohli ztlumit. Načež nám bylo řečeno, že to nahlas nehraje, když byla jeho máma doma, řekla, že nechápe, jak nám to může vadit, že nejsme žádný starý lidi, a že navíc jí to taky nevadí, a že tam bydlí. A zabouchli, na hlasitosti hudby to samozřejmě nic nezměnilo. Jeho tatíček si nás vždycky odchytl někde venku a začal na mě nadávat, at jeho synovi nenadávám do parchantů. Koukala jsem jak blázen, tohle z mých úst nikdy nevyšlo! Tahle to šlo několik měsíců, návštěvy u jejich dvěří nic neřešili, naopak. Tak jsme to začali řešit jinak, když začal vyhrávat, začali jsme dupat. Jenže to se taky dlouho vydržet nedá, takže se taky nic nezměnilo. Jednou jeho rodiče i s tím mladším synem odjeli na noc pryč, mladej si přivedl partičku a uspořádal si doma mejdan. Já nemocná, zalezlá v posteli a oni vyhrávali, vyřvávali, opilí, zhulení. Byli jsem u jejich dvěří 2x a slušně je žádali, že je po desáté, tedy noční klid, že chceme mít klid. Nemělo to žádný účinek, na potřetí už nám ani dvěře neotevřeli. Měli jsme v úmyslu zavolat policii, ale oni se v půl dvanácté sebrali a odpotáceli se z bytu někam ven. Druhý den u nás zvonil jeho táta, začal na nás řvát, nadávat nám, vychování absolutně žádné. Prej že si nemáme na jeho syna nic dovolovat, samozřejmě mu nemám říkat že je parchant atd. A mizel po schodech a přitom křičel, že hold na něj (syna) máme příště zavolat policajty. Podotýkám, že neděle, svátky jim absolutně nic neříkali, ani to, k čemu mají na dvěřích kliky. Pokaždé jsme věděli, že od ních přišel někdo domů, protože jsme po práskutí dveřmi nadskočili, včetně našeho psa. A Vánoce asi neslaví, možná tak řvaním muziky. Na jaře se změnilo jen to, že začal vyhrávat i jejich mladší syn, který má pokoj pod naším obývákem. Pořád jsme je chodili prosit, dupali, mlátili na topení, bezvýsledně. Když jsem se začala učit na státnice a do toho mi řvala muzika, kterou jsem si já nepouštěla, byla jsem na dně. Nepomáhala ani televize nahlas, rádio, ani nepomáhala mp3. Když jsem je šla poprosit, že se učím na státnice a potřebuju klid, ani neotevřeli, jen jsem se přes dveře dozvěděla od staršího syna, že "Pí...a má zase problém." a že to má ten mladší ještě zesílit. Ještě jsem zapomněla říct, že jejich rodina je kuřácká, na balkoně sedět znamená zvát k sobě rakovinu plic, o záchodě ani nemluvě. Každé ráno máme v bytě nahuleno, protože jsme otevřeli dveře od záchoda. Po další návštěvě u jejich dvěří, kdy už jsme nebyli tak vřelí, nám bylo řečeno, že máme v obýváku plovoucí podlahu, takže se nemůžeme divit, že něco slyšíme, a zabouchli. Podotýkám, že na té plovoucí podlaze máme velmi kvaliní, hustý a vysoký koberec, který zabírá 3/4 podlahy. Ale to je nezajímá. Druhý den nás zase navštívil jejich tatíček s tím, že má jen dvě možnosti. Buď vyhodit aparaturu, nebo že se odstěhujeme. To první prý neudělá, takže jen to druhé. A chtěl jít pryč. On má takovou vlastnost říct co chce a zmizet. Tak mu přítel řekl, že je sobec a bylo zle. Vyběhl schody, chytil přítele za tričko a šlehnul ho na zeď. Vyhrožoval nám, že nás schodí ze schodů,... A zmizel. Tady mě zařáží to, že jejich táta věčně není doma, neví vůbec jak vyhrávají,jaký dělají bordel, protože jakmile je třeba i někdy na chvilku doma, je klid, hned muziku vypínají. Ale hlavně, že dělá chytrýho a zastává se jich i násilím. Mluvili jsem tady s jedním pánem, vedle ve vchodě (2 bytovky jsou spojeny, ale mají vlastní vchody) s nimi sousedí rodina a ta má malé děti a také si na ně stěžuje, ale ne oficiálně, oni se ho bojí. A není se čemu divit, teď už se bojím taky. Vypadá jako magor od pohledu, přála bych vám vidět jeho parkování, podle nás jezdí domů i nalitej. Od jara přidali i novinku jak nás deptat, jejich mladší synáček v pokoji, tedy pod naším obývákem, vezme fotbalový míč a kope do stěn, a bežně si ho hází i o strop, to vydrží třeba i půl hodiny. Byla jsem několikrát i svědkem toho, jak kope tím míčem do hlavních dvěří. Pořád se ptám, která máma by své dítě tohle nechala dělat, kor v paneláku? A teď aktuálně, nedávno, před týdnem, jsme u jejich dveří byli znova. Otevřel jejich starší syn, který tam měl holku a přítel jim slušně, ale rázně řekl, at to koukají vypnout, nebo zeslabit tak, at to neslyšíme my. Ale on na něj začal dělat ramena a nepatrně do něj strkat (měli hrudníky u sebe). Přítel odvětil, že jestli to chce řešit takhle, tak at jde ven. Pak přišla ke dvěřím i jeho máma, že prej taky slyší když nám něco spadne , tak jsme odvětili, že nám něco nepadá 2 hodiny vkuse, že prej slyší jak chodíme ( zajímalo by mě jak je to slyšet pře koberec),... Přišli jsme do bytu a najednou jsme muziku skoro neslyšeli, to to najednout šlo. Bohužel to došlo tam , kam jsme opravdu nechěli. Večer nás přišel navštvívit jejich tatíček, táhnul z něj alkohol až děs. Nebral si žádné servítky, slovo slušnost nezná a dle mého názoru ani nepoznal. Prej že přítel řekl synáčkovi, že mu jednu natáhne, že ho tahal ven,... musím se smát, jak je to dítě prolhané! Když jsme odporovali, pustil se do nás, chtěl nás mlátit. Chtěli jsme zabouchnout dvěře, začal nám do nich kopat, , nadávat nám, mě málem tím kopancem zlomil ruku, jak se sem snažil dostat, říkal, že nám slibuje, že nás do neděle (byl státní svátek 28.září,úterý) nechá zmrzačit, pak že nás zabije... Zabouchli jsme a už neotevřeli, hulákal na nás přes ty dvěře, at vylezem, že nás zabije a tak. Zavolali jsme policii. Během chvíle tady byli, on mezitím zmizel někam ven. Začali se nás ptát, nevěřila jsem vlasním uším, když nám řekli, že tohle si musíme vyřešit sami, že s tím nám nepomůžou, ale že se půjdou k nim zeptat. Otevřel starší synáček, prej nic neslyšel, o ničem neví (když sem za námi přišel, bylo po půl desáte, takže klid), jeho máma řekla, že ani neví, že manžel přišel domů, že usínala u televize, že také o ničem neví. Začali si tam vymýšlet, lhali jak když tiskne, řekli, že ho přítel napadl a vyhrožoval, že mu jednu ubalí. Pak policajti přišli k nám, že jestli to chcem sepsat, ale bez svědka by nás mohl udat za křivé svěděctví, at si to rozmyslíme a kdyžtak přijdeme za pár dní. Za chvíli přiběhl tatíček i se synáčkem, odběhl zpátky pro občanku a nato nám začal vyhrožovat přímo před policajtama. Páni policajti ho uklidňovali a tak , ale on začal vyhrožovat i jim. Pak zase zmizel, bylo mu jedno, že ho volají zpátky. To už pan policajt řekl, že žádný rozmýšlení, že to jedem sepsat, že nám to dosvědčí. Nato přiběhl zase on a začal vyhrožovat policajtovi, že si to s ním vyřídí, že si ho najde, za to, že poslal jeho 18 letýho syna do pokoje, protože chtěl mluvit s jeho mámou! Chtěli mu vrátit občanku, nechtěl jí, 15 minut! zvonili u nich a klepali na dvěře, nikdo jim neotevřel. Když odjížděli, odchytli ho venku, on si tu občanku nevzal. Pak mi přítel říkal, že přijel taky na tu policejní stanici, řval tam na celé kolo,...Ve čtrtek večer k nám přišel znova, zvonil (měli jsme vypnutý zvonek, čekali jsme to že přijde), tukal, neotevřeli jsme. Byla tady 3x, dokonce se podíval na hlavní zvonky! jestli ho máme zapojený. Na potřetí tukal vkuse, tak jsme zesílili rádio. V pátek jsme nebyli doma (psa si odteď radši bereme sebou, on by byl schopný na ní tukat tak dlouho, až by zešílela) a v sobotu ráno jsme byli venčit. On si za námi došel, na přítele volal čur...ku, několikrát, prý co do toho protokolu lhal a tak, pořád říkal, že teda at natáhne jemu jednu, když to říkal jeho synovi, držel ho za bundu, tak jsem mu řekla, že je ubožák a chudák- nastavil a nebýt přítele, měla bych jí v obličeji, to se opakovalo ještě jednou, pak chtěl kopat psa. Prý jsme tady skončili, zalepí nám huby lepidlem,... Poradíte někdo, co máme dělat? Mluvili jsme se sousedama, říkali že my jsem naprosto bezprolémoví, že vědí, že chyba je na jeho straně. Stěhovat se nechceme, moc se nám tady líbí (teda až na ty pod námi). Ještě byh chtěla říct, že pracuju jako chůva, tedy doma, nyní mám 9měsíční miminko a pokaždé, když oni začnou dělat bordel, bojí se, ale to je také nezajímá. Omlouvám se za ten román, ale zkrátit to nešlo.
Upřímně Vás lituji...
Ale tohle je přesně důvod proč po 5ti letech v panelákovém bytě jsem si s ženou řekl "již nikdy více"...
Oba jsme z rodinného domku...a to co zažíváme v paneláku se těžko dá popsat...(i když to zdaleka není tak hrozné co máte Vy).
Také nerozumím tomu proč se dveře nedají zavřít ve 4h ráno potichu...ale musí se s nimi třísknout...proč v paneláku se 42 byty "musí" být 18 psů, v některých bytech i dva (a to mám psy strašně rád,nicméně ne v paneláku...to bych tomu psovi...ale ani dalším lidem udělat nemohl).Proč je nutné v neděli v pravé poledne vrtat 1h příklepovkou do panelu...atd atd atd.
Takže pevně doufám že do 5ti měsíců dokončíme rekonstrukci našeho rodinného domku..a v paneláku at si dělají co chtějí.
Já jsem taky z baráku, z malé vesničky, paneláky vyloženě nesnáším, ale jakožto studenti nám nic jinýho zatím nezbývá. Jinak k těm psům, tady jich je celkem málo a jsou vychovaní, včetně toho našeho. Přeju at rekonstrukce dopadne co nejlíp a brzo a budu tiše závidět.
Milý pane, já osobně mám časově náročnou práci a v sobotu či neděli si rád přispím.. nicméně, když jsem potřeboval navrtat zdi pro skříně při stěhování, tak jsem to zkoušel v pátek v 5.. bušení na zeď.. v sobotu v 8.. bušení na zeď.. v sobotu v 10.. bušení na zeď... co 2 hodiny bušení na zeď... celý víkend.. tak jako vy máte problém v neděli v jednu, tak mají jiní problém v sobotu v 10.. víte? nakonec jsem se na to vykašlal připraven každému kreténovi, který nechápe, že je to třeba navrtat, a přijde zvonit, zlomit nos jednou ranou, a vesele a v klidu si to navrtal.. on je totiž rozdíl mezi tím, kdy vás někdo záměrně hlukem otravuje a mezi tím, když někdo třikrát za rok něco potřebuje..
Speciální alergii jsem si ovšem vypěstoval na důchodce.. nejen, že celý den nic nedělají a užírají slušným lidem na daních (ano.. ta samá generace, která nám sem zatáhla bolševiky), ale mohli by si z důchodů koupit sluchátka.. zatímco dům rezonuje roztřesen hlukem z reklam na TV Nova, chraň vás ruka páně, abyste si pustili oblíbené CD... manželé s ročním dítětem nade mnou nic neslyší, ale důchodce pode mnou mají pořád problém.. a to jsem pod plovoucí podlahu dal dvojitou kvalitní protihlukovou vrstvu a v očekávání přírůstku do rodiny na plovoučku nakonec dal ješě hrubý koberec..
Věřím, že v den odchodu do důchodu se pověsíš, aby jsi jako důchodce jiným neotravoval život. Aby jsi nevytvářel alergiky na sebe. A budeme mít vyšší HDP na hlavu.
Důchodci jsou příšerní! Nastěhovali jsme se do paneláku, který je spíš domov důchodců. Když si vrtat jen malinkou dírku na obraz i ti nechodící mi zvoní u dveří O hudbě ani nemluvím, ruším je u TV i romantickou hudbou. Málem si doma šeptáme. Ale vidím, že nejsem sama. Taky máme izolaci v podlaze, ale chudáci zjistili, že si někdo zrekonstruoval byt, tak na mě poštvali i byták, jestli nemám něco nepovoleného. Tak pevné nervy přeji!
Píšete, že bydlíte v podnájmu, blíže neuvádíte u koho, zda platíte nájem a komu. Já mám už mnoho let zkušeností s nájemníky, ale to že dělají takovýhle bordel v domě bych nesnesla a dostali by okamžitou výpověď z domu. Jediná stížnost na někoho z domu a letí. Vy platíte řádně nájem, tudíž máte právo slušně v klidu bydlet. Ne, že vy se budete hádat s nájemníkem, ale majitel domu to musí vyřešit za vás. Od policie to má napsaný, a věc je tedy pro něj jasná. Občasné oslavy, nar. dětí, Silvestra toleruji, ale žádný procesí po domě, potloukání cizích lidi ne, protože vím, že se cizích lidí ostatní, hlavně starší nájemníci bojí. U mě je nájemník na 1. místě, on je ten kdo mě živí, tudíž se musí v domě cítit opravdu jako doma. Pokud by nebyla možná domluva s majitelem ani s nájemníkem, nejdřív bych to řešila dotazem na rapídné snížení nájemného z důvodu hluku a ohrožování sousedů, a pakliže tohle nezabere, hledejte si něco klidného, v klidné čtvrti, hlavně paneláku bych se už vyhýbala. Držím vám palce.
Ano bydlíme v podnájmu, nájem platíme majitelce bytu. Paní majitelka tvrdila, že to budeme muset snést, prý se byla ptát na městském úřadu, ale ten prý nic nevyřeší a kdyby šla přímo za tou rodinou, bylo by to ještě horší. Ano, to jsme taky říkali, že platíme, tedy bydlíme ve "svém", ale bylo nám od nich řečeno, že oni tady bydlí déle, ten byt je jejich (koupený) a tudíž se nebudou omezovat. V domě jinak bydlí slušní lidé.Když půjdeme za majitekou bytu, že chceme snížit nájemné, vyhodí nás, ale to my bohužel nechceme, zamilovali jsme si to tady. Správce domu máme přímo naproti, zatím jsme s nimi nemluvili, paní správcová mluvila s majitelkou bytu, říkala, že jsme bezproblémoví sousedi a že je chyba na jejich straně, ale nevíme, jestli mají nějakou pravomoc dát obyvatele do klidu... Jinak děkuju.
mookiee, patrně bych se s nimi již nedohadovala, ani bych na ně nechodila klepat. Pokud by byl hluk po 22 hodině, ihned bych volala policii a to třeba denně, když na to přijde. Nahlašte, že k nim nepůjdete klepat, že máte podezření, že jsou někteří pod vlivem alkoholu, a aby přijeli udělat nápravu. - stařenka
Tady je jasně vidět, že se jich správce i majitelka bytu bojí. Ale peníze za nájem od vás se nebojí vzít? Měla by jste jí vysvětlit proč vás předem nevarovala před agresnívnímí sousedy, také bych jí naznačila, že případné další zájemce o její byt budu předem informovat. Jenom nemůžu pochopit, jak se vám tam může líbit, žít v takových podmínkách, píšete, že nepůjdete tam odtad, že jste si to tam zamilovali, no nezlobte se, já bych v takovém pekle žít nemohla. Píšete, jak řádí nepřizpůsobivý, jak černá ruka i na policajty si dovoluje, určitě bych se poobhlédla po něčem jiném.
Jojo, to už jsme se také domlouvali, že případným zájemncům, kdybychom se stěhovali, povíme pravdu. Jak jsem psala, líbí se nám tady, krom těch pod námi. Neříkám že nic nehledáme, ale tady jsou skoro samé paneláky, takže je velká šance narazit na něco podobného. A navíc, ta příroda tady blízko je děsná výhoda, nesnáším město! Kousek od přírody, kousek do centra, jinak milí sousedé... Když ty pod námi nejsou doma, je klid, ostatní žádný bordel nedělají... Jo a nevarovala nás proto, protože když tady bydlela ona, žádný bordel prý nedělali...
Udělali jste chybu už v tom že jste se jich chodili ptát vícekrát atd... vím že to není jednoduché, ale známý mi vypravoval podobnou zkušenost, ale bylo to v o něco menším měřítku. Policie zde stejně nepomůže, maximálně zde dojde ke chvilkovému zklidnění v nočních hodinách a navíc na sebe upozorníte. Bohužel jste o sobě dali strašně vědět, takže vám to asi nepomůže, ale kamárád měl něco podobného se sousedy (naschvály celému domu, vrtačka (večer, ráno), hudba, smrad z cigár, věčné hádky, které byly slyšet po celém domě, chrchlání atd...) Kamarád zahájil partyzánskou válku, od kravin jako Sirka do zvonku, přes med na futra, rohožku, prážek apod.. nebyl to panelák ale bytovka a byli tam společné jističe, tak je jednoduše občas vypnul. A věřte není nic krásnějšího, než vzít syrečky a narvat je do sání auta, tato záležitost funguje ještě dlouho po tom. Objednávání různého zboží na jejich adresu atd.. Jednou za čas vymyslel nějakou takovouhle záležitost a po nějaké době začal být klid. (a to podotýkám že dokud tam byl bordel všichni nadávali a nikdo nic neudělal ani neřekl a pak když se začali dít tyto věci tak sousedi ještě chodili a ještě rodinku litovali jací jsou chudáci, nad čím opravdu stojí rozum, proto v tomto nemůžete žádným sousedům věřit. Ted jde o to, že vy jste asi v situaci že když se cokoliv podobného vašim sousedům stane budou vědět kam na jistotu jít. Asi jedině si ted nechat jak se říká (nasr.. na hlavu) a nedávat o sobě vědět nějaký čas a pak zahájit za nějaký ten měsíc válku. Co víte třeba to do té doby přejde. A když ne tak čas od času takováta věc určitě zahřeje na srdci, hlavně se nenechat chytit. Může se vám to zdát dosti bizární a jednoduchý, ale je to tak jediný co můžete udělat a mít z toho ještě radost Druhá možnost nechat se zmlátit a dát to k soudu do té doby to nikoho nezajímá a nikdo s tím ani nic udělat nemůže. Třetí možnost odstěhovat se což bych asi udělal já!
No nevím jesti by jste na tuhle partyzánštinu měli nervy, počítejte taky s tím, že tam máte malé miminko. Chtělo by si takhle nechat poslechnout tu druhou stranu. Poradím vám něco, co může fungovat, ovšem nesměla by si to protistrana vykládat jako slabost. Váš přítel se potká se sousedkou, nebo se sousedem, pozdraví, jestli by si s ním mohl promluvit v klidu a míru jako soused se sousedem. Někde, třeba u piva jen jednoho!, nebo v parku... Tam mu říct, hele Jardo, co jsme si to jsme si, vyříkáme si to jako chlapi co se nám nelíbí, řekni, ta hudba je moc hlučná a ti kamarádi když nejsi doma, házet to spíš na ty kluky. Nebudeme jak malí děti si dělat problémy, žijeme v jednom baráku, prostě se snášet musíme a od tedka mír. Pozdravit je a konec, žádný kamarádčofty! Co na to říkáte, nebo je to nemožné?
maminka: bohužel musela byste ho vidět, s ním se nedá mluvit. zkoušeli jsme to, ale jakmile zkusíme něco říct, hned vezme čáru, vůbec se s námi nebaví, jen na nás ječí, řekne co on chce a utíká pryč. A nebo když řněco řekne, hned do nás štouchá nebo nás chce mlátit. A navíc ty kluci tady byli jen jednou, není to možné, ale asi pochopili, že bychom ty policajty zavolali.
Jednou jsme měli když ještě žili moji rodiče problémy se sousedy možná, že horší než vy, bylo to v době totality byli jsme domácí. Pořád na nás útočili, řvali na sebe na chodbě, otec, nebo soused se napil a tak se do sebe pustili. Jednou maminka otevřela dveře a Bláha se jmenoval jí vrazil takovou facku, že se skácela k zemi. Doktor to sepsal, a nic,chodili počád před komisi na Nár. výbor. Jednou jsem šla domů a potkala jsem tu jejich dceru měli tři, byla asi tak stará jako já 18 let, nevím co mi to napadlo, povídám jí ahoj, ona nevěřila, že jsem jí pozdravila tak taky šeptla ahoj. Šly jsme spolu domu něco jsem jí vyprávěla, kde dělám a tak. Můžu vám říct po těch letech pekla byl konečně klid, její matka mě druhý den pozdravila, Bláha taky, zkrátka měly jsme od nich pokoj! Nestaly jsme se kamarádky, jen jsme se zdravily. To píšu jen proto, že to ještě může všecko skončit všelijak.
Veliká náhoda, takhle se jmenuje majitelka bytu v němž bydlíme. my jsme taky zdravili, ale tohle jsou lidi nevychovaní, neodpovídali a čekat od synáčků, kteří jsou namyšlení až někam, pozdrav, bychom se nedočkali...
maminko, /pro mně to oslovení vyvolává emoce/ už jsem zde jednou psala něco podobného. Měli jsme v domě souseda, který nezdravil, neodpovídal na pozdravy. Ale já jsem vytrvale zdravila, asi dva roky to trvalo. Najednou, jako když se mu rozsvítí, a začal odpovídat na pozdravy a nakonec už zdravil sám. -stařenka
Maminko, tohle jsem vyzkoušela na sousedy a účinek byl opačný. Pomluvy, vyhrožování na schodech postojem těla. Musela jsem toho pána obcházet. Nezdravení. Pomluvy. Celý barák dospěl k závěru, že jsem "přiznala pravdu"... Takže shrnuto: vstřícný postoj byl vzat jako slabost a uznání viny! A bylo to ještě horší. Tady je spíše vhodné neprojevovat slabost a neustupovat. Chránit si hranice a nedávat na sobě znát emoce...
No tak taky už nás to napadlo, ale dělat naschvály nechcem, za prvé by veděli kam jít a za druhé, nechceme se snižovat na jejich úroveň.
No přesně jsem čekal, že je to takhle, někteří lidi jsou prostě neuvěřitelná hovada. A řeč s nimi není už tuplem. Chápu že vést nějaké žabomyší války je otravné, zvlášt ve vaší situaci, kdy rozhodně ví kam jít kdyby se jim stal nějaký naschvál. Jen jsem se snažil napsat co třeba pomohlo kamarádovi. Ale zároveň chápu že když už píšete na internet určitě jste zkusili všechno možné takže rady jako omlouvat se, kamarádit atd... jsou zbytečně, uplně chápu v jaké jste bezvýchodné situaci. Takovýmhle omezeným lidem stačí málo (závist z vysokoškolského vzdělání, mládí, nevím cokoliv) takže pokud se nechcete stěhovat tak to můžete řešit jen takhle potichu (naschvály a nebo nedělat nic) a nebo nahlas, veřejně -> nevím dejte to do televize a namočte do toho všechny okolo, správcovou co jí platíte nájem, sousedy co jim to vadí taky, polici co nedokáže pomoct (ač by asi ráda, ale bez pravomocí těžko). Je to jen na vás asi vám těžko někdo pomůže. A jak je uvedeno zde v příspěvku určitě nejste sama kdo má hlučné sousedy, upřímně vás lituji.
Řešení je těžké, já osobně bych se odstěhoval,to jest to nejjednodušší. Dělat naschváli, nedoporučuji, asi by hned věděli, kdo za nimi vězí a pokud přítel nebudí přirozený respekt, tak by Vám ten život znepříjemnily daleko více. A ostatním sousedům nevadí, že dělají hluk? V "davu" je síla!
Já bych se také nestěhovala. A neustupovala bych v ničem! Jen pokud sami najdete něco lepšího a vaše rozhodnutí co je pro Vás výhodnější uzraje. Je už jen z principu hloupé ustupovat v takovéhle situaci. Možná by pomohl ještě tento úhel pohledu. Co ta jejich maminka. Ta se mi jeví jako nejslabší článek. Ta by mohla "vyměknout" a domluvit synům, aby neměli potíže s policií... Jinak bych "vystoupila ze hry".
Dobrý den,já se odstěhovala z paneláku do rodinného domu, co jsme s manželem postavili. A sousedé okolo jsou snad ještě horší než v paneláku. Pouštěj si venku rádio, je to celé léto jak u kolotoče, grilujou a pijou, že já chci klid a ticho, je jim lhostejné. Nejsou všichni stejní, o některých ani nevíme, někteří jsou problematičtí. Co mám dělat? V podstatě jsou dvě možnosti, buď se odstěhovat nebo se s tím smířit, protože blbovi asi nedomluvíš...
Dobrý den, předem chci říct, že vám držím palce ale bohužel jiná cesta než se odstěhovat asi nebude, ale pokud ano, moc bych vám to přála.
Já se jen zarážím nad jednou věcí a to je jak u vašeho případu, tak u všechn ostatních sousedských a jiných vztahů...PROČ vždycky ustupuje ten, kdo nic nedělá, snaží se řešit věci v klidu a se všemi se domluvit?PROČ vy se budete bát ve vlastním bytě když neděláte nic nezákoného?...Jenže bohužel takhle je to tady nastavené, slušní lidé raději odejdou a ti chuligáni zůstanou na svém místě beze změny a v jejich hlavičkách se ještě urodí něco jako pocit vítězství...a to asi neni úplně dobře
Budu vám držet palce K.
Já si osobně myslím, že pokud Vám vyčetli hlučnou plovoucí podlahu - i když tam máte koberec na 2/3, tak jsou místa, kde koberec nemáte a může se stát, že vám zrovna na tomto místě spadne třeba jehla. Neumíte si představit jaký je život pod bytem, kde mají plovoucí podlahu. Nad náma se přistěhovala starší paní, která chtěla být blíže svému synovi a jeho dětem. Brzy jí rodina navštívila, děti začali po bytě lítat a my jste zůstali jak přikovaní. Do té doby jsme neměli ani tušení jak je plovoucí podlaha hlučná. Po chvíli jsme začali mlátit do topení a hluk přestal. Toto se asi po týdnu opakovalo a dnes máme klid. Pokud babička chce vidět své vnuky, tak asi chodí za nimi. Nad námi už je klid, občas spadne nějaká lžička, snad i jehla nedávno spadla, poznám když si paní vymění boty (asi se obutá pro něco vráti), ale to se dá vydržet. Myslím si, že to skutečně začíná vše v té plovoucí podlaze. Včera jsem se byla s dcerou podívat na krásný byt, o který měla zájem. Byly jsme obě nadčeny, že konečně jsme našly krásný byt cenově pro nás (pro dceru) dostupný. Ani nám nevadilo, že je mimo Prahu. Trochu jsme se v bytě zdržely, nebot realitní makléřka telefonicky řešila s kompetentní osobou už poslední maličkosti a v tom začalo nad náma peklo. To bylo takové dunění, že jsme myslely, že se někde někdo stěhuje a pak jsme přišly na to, že je to v bytě nad náma. Podotýkám, že to je nový cihlový dům a přešto plovoucí podlaha udělá své. Okamžitě jsme všechny šly o patro výš a zazvonila jsem u dveří od kud šel ten rámus. Otevřela sympatická mladá žena, kolem ní se batolila dvě malá stvořeníčka, jedno na plastové motorce, naráželo pořád do zdí. Od paní jsme se dozvěděly, že má tři děti a plovoucí podlahu. Tím pádem náš sen skončil, byl to důvod pro nezájem o byt, nad kterým mají plovoucí podlahu. I když se zmínila, že by se měli stěhovat, ale to by problém nevyřešilo, to by nový majitel musel odstranit tu prokletou plovoucí podlahu.
Sice máme plovoucí podlahu a koberec na 2/3, ale ten koberec není tam, kde skoro nechodíme. Nemáme ho pod okny, kam se chodíme podívat z okna nebo zalít kytky a na opačné straně, kde je velký stůl a křeslo a kam se jí nedá. Co by jim mohlo vadit? Chápu že dělat plovoucí podlahu v paneláku je špatný, já osobně jí ráda nemám, proto jsme si pořídili hodně tlustý a chlupatý koberec. Navíc nad námi taky mají plovoucí podlahu a děti, poznám, když dítě vysype na podlahu kostičky, když se na něčem houpe, když běhá, ale co, je to dítě a nevadí mi to... Na druhou stranu, my na začátku chodili jak myšky, i když jsem šla zalívat kytky, chodila sem po špičkách, jen aby to neslyšeli a slyšet to rozhodně nemohli. A bordel dělali stejně...
Pokud Vás baví řešit nekonečné spory se sousedy, zůstaňte. Třeba přispějete i do černé kroniky.
Jinak si najděte jiný podnájem. Aspoň zjistíte, je-li chyba na straně sousedů, nebo jste vy moc citliví.
Citliví fakt nejsme! To bysme nedělali nic jinýho, než mlátili na sousedy okolo sebe... Vedle brečí dítě hodně, opravdu hodně často, je jedno, jestli je 5 hodin, poledne, nebo devět večer... Ale co? Je to dítě a vůbec nám to nevadí. Nad námi mají taky dítě, slyšíme jak si hraje, ale co? Nevadí. Skoro každý den perou třeba i do půl jedenáctý, někdy i dýl, někdy třeba v sobotu v sedm, ale fakt nám to nevadí! Tak co, jsem citliví? Tak si zkuste strávit tady týden a uvidíme, kdo pak bude říkat, že jsme citliví. Přála bych Vám učit se v tom na státnice, koukat večer na televizi, nedej bože si jen chtít večer číst v houpacím křesle. A k tomu stěhování, najdetěte nám adekvátní podnájem tomuhle a v téhle lokalitě, budeme mít jedině klid. Ale to není tak snadný, jak si myslíte.
Tak jsme se nehli z místa Je to pořád stejný. Smradům otrnulo a dělají šílený bordel, navíc se naučili třískat všema dveřma, ne jen vchodovýma. O vyhrávání radši nemluvím, nemáme klid ani v půl jedenáctý. Je mi to jedno, jestli je osm ráno, nebo odpoledne, či večer. Koukat se v klidu veče na televizi je nemožný, poslouchat muziku jako normální člověk nejde, musí nám to křičet, abysme slyšeli aspoň trochu naší muziku. Jediný co jsme udělali je, že jsme položili 2 repráky na na plovoučku a když začnou vyhrávat, pustíme jim to taky hodně. Jenže to nám to může řvát pořád... a nechcem obtěžovat sousedy nad námi. Navíc jsem zase měli výstup, jsou to dva dny... Tatíček se chová jak malej parchant...On si totiž myslel, že nám bude vyhrožovat, my stáhneme uši a odstěhujeme se. Náhodou se s přítelem sešli u dveří, přijeli nastejno. On k těm dveřím vyloženě chvátal, dlouho hledal klíče, pak přiteli zabouch dveře před nosem, strčil tam klíč, čekal co přítel udělá a pak zamknul. Když se přítel dostal dovnitř, stoupnul si tak, aby přítel nemohl projít, ten se snažil protáhnout mezi ním a výtahem a on ho na ten výtah přitlačil...tak se přítel naštval a odhodil ho... to nečekal a letěl na dveře ale pak to začalo, vyhrožování, nadávky (nic jinýho fakt neumí, já pí*a, přítel parchant, č...ák,...atd.), prej s námi ještě neskončil, budem biti jak žito, na policajty sere, těch se prý nebojí...včera jsme šli večer venčit psa, šel k našim dveřím, nevím co to mělo znamenat... najednou se někam ztratil... Navíc jsme od té události s policajty zjistili, že se nám ze schránky ztrácí pošta. Samozřejmě víme kdo to dělá, oni, ale dokažte jim to... Už nám nepřišlo mnoho věco co mělo, o letácích nemluvě. Jednou jsem je nachytala, přišla pošta (byla sem na balkoně) a šli oni. Viděla jsem jak utíkají od dveří, šla jsem rovnou za nima, nikdo jiný nešel a samozřejmě pošta pryč...
Pokud se budeme stěhovat, nebude to kvůli nim, ale bohužel nic adekvátního tomuhle není...
Co byste dělali? Už se nám snaží pomoci i sousedé, ale nikdo neví jak na něj... To na tyhle lidi nejsou žádný páky? Oni nás ruší 15 hodin denně, nemáme chvíli klid a nikoho to nezajímá?
No vidíte, pomalu se blížíte té černé kronice. Hlavně tam zůstaňte, at má Nova zajímavý příspěvek.
Tady je vidět Vaše myšlení. :D Pokud máte jen tyhle "chytré", rýpavé příspěvky, jděte si rejpat někam jinam...
RiKAM VAM. ROZBIJTE, NEBO JIM NECHEJTE ROZBIT DRZKY. A daji pokoj. Sezente si nekoho. Za par korun to nekdo udela.
A casto volejte policii. Kdykoliv kdyz budou vecer hlucni a pod.
A Vas pritel at se nenecha. At oni vidi ze nemate strach.
Docela obdivuji vaši výdrž, mám jedenapůlroční zkušenost s podobnými spratky a po tom roce a půl jsem dospěl k závěru že oficiální(legální) cestou se taková situace řešit nedá. Je tragédie že náš zákon tohle vůbec neřeší (viz. například případ ze Spišské Nové Vsi). Stejně tak mohu potvrdit že majitel ani ostatní nájemníci (i když uznají právo na vaší straně) nepomohou, ví totiž že by mohli mít brzy problém sami. Pokud se nechcete vzdát dobré adresy budete se asi muset obrnit trpělivostí a jít do války, já osobně bych se s nimi už vůbec nebavil a zvolil metodu záškodnické války. Je to sice běh na dlouhou trat ale z vlastních zkušeností jinou možnost nevidím (nebo eventuelně, jak někdo radil najít si lidi kteří budou ochotni dát starýmu pořádnou nakládačku ale je tu riziko v tom že se mohou později mstít nebo podat trestní oznámení). Stejně tak všechny incidenty nahrát, mobilní telefon bohatě postačí, v budoucnu mohou nahrávky posloužit jako důkaz, a při každé adekvátní příležitosti volat policajty (minimáně v případě rušení nočního klidu), sice si jen opíšou občanky a zase odejdou ale na rodinu na kterou se co chvíli musí volat hlídka se zase pohlíží trochu jinak.
a co pořád řešíte? to Vám pán bůh pomohl ) jakmile je uvidíte u schránky a všimnete si, že pošta je pryč, stačí zavolat policii, prohlásit, že Vám poslala příbuzná(-ý) v obálce 7.000,- (libovolnou částku dle hranice mezi přestupkem a trestným činem) a máte podezření na krádež, protože jste viděli sousedy, jak utíkají od schránky... policajti vezmou otisky prstů ze schránky a otisky prstů sousedů a začne kolotoč do té míry, že se sousedi po.s.erou ) a to nemluvě o malé kamerce... to já to mám horší... nade mnou jsou dva paraziti v důchodovém věku.. žena pravděpodobně degenerovaná, neb není shcopna vyslovit větu souvisle (příliš nápadně se její projev podobá projevu člověka po 2 litrech vodky) a chlap, který si ze svého těla udělal rokovou kapelu a zvuky, které produkuje všemi otvory, by ho mohly vynést na Skokana roku v českém slavíku... snad jen s ušima něco neumí ... nejhorší to je v noci přes týden.. po 16 hodinách fičíte domů s tím,ž e budete spát jen 6 hodin a ta svinská svoloč nad vámi začne chrchlat a řvát od 23.00 do 02.00, tak máte 100 chutí vraždit i když jste jinak pacifista a hippie jednoduše a stručně... sere-li Vás polo-imbecilní soused - nechte mu zpřerážet klíční kosti a když si 3 měsíce neutře pr..el, tak dá pokoj (samozřejmě beze svědků) s inteligentním sousedem už se domluvíte snáze..
Náhodou jsem objevila Vás příspěvek, protože jsem zde hledala pomoc, ale v jiném smyslu, my jsme spíše na pozici Vašich sousedů ze spodu Ale snad trochu jinak. Loni na podzim jsme se nastěhovali do paneláku, 7 podlaží my v druhém nadzemním. Dům znám, vyrůstala jsem tam, takže téměž všichni sousedé mě znají od mimina. Na podzim jsme se dali do malé rekonstrukce - výměna oken, nová koupelna, sádrokartonové podhledy, nová linka. Při každém vrtání a bouchání NE v nočních hodinách , ale max do 20 hod, protože jsme dlouho v práci, tak jindy nebyl čas, na nás chodili zvonit sousedi, at toho necháme, že neslyší TV. Obzvlášt jedná paní v předdůchodovém věku tam byla denně a hystericky ječela na celý barák. Bylo mi docela trapně, ale měli jsme povolení i jsme oznámení vyvěsili ve vestibulu domu. teď už máme nejhorší za sebou, co se týká rekonstrukce, ale občas je třeba něco přibít či přivrtat. Při vrtání na úchyt na garnýž na nás bušil soused tak, že nám udělal dolíky do dveří. Byla sobota 15 hodin odpoledne. Zrovna včera jsme si napustili vanu a pustili k tomu hudbu. je nám přes 40 let, neposloucháme žádné tuc tuc, jednalo se o Tomáše Kluse, protože to měl být romantický večer, ale přišla na nás zvonit domovní důvěrnice, že si byli 3 partaje na nás stěžovat, že je od nás hlasitá hudba a neslyší TV. Tak nevím ... je to docela obtěžující, když na nás někdo stále vyzvání. navíc i já hlidávám děti a to stále někdo buší na radiátory, takže malá neteřinka už má hrůzu a nechce k nám chodit. Když jsem četla Váš příspěvek, tak mi to vlastně dodalo odvahy, že se mám na ně prostě vybodnout, nedělám nic špatného. Sousedi si asi z paeláku udělali domov důchodců - jsou ve věku mých rodičů, takže 60 a výš a každé vybočení ze stereotypu - postel, jídlo, TV - je prostě prudí. Vyhrožují, že si na mě budou stěžovat na bytáku, ale já si říkám, jestli bych si na ně spíš neměla stěžovat já, že mě omezují v normálních činnostech.
Díky moc všem za odpovědi a rady! Nakonec jsme to vzdali, pohár přetekl dva dny před prázdninama, kdy jsme vyhrávání, třískání a řev poslouchali vkuse 6 hodin... Došla trpělivost. Přestěhovali jsme se do stejné městské části, k lesu. Sice si paní nad námi cvičí operní zpěv, hraje na klavír a poslední 3 dny nám vyhrávají sousedi vedle nás v osm ráno, ale aspoň to není tuc tuc a není to 6 hodin vkuse. Asi nám není přáno najít normální sousedy... Že by domluva?
Stejně bys si občas měla udělat procházku s barvou,nebo hřebíkem kolem auta svého bývalého souseda
Celou dobu sleduju toto tema a cekal jsem jak to skonci. Je mi lito ze jste to nakonec vzdali, a ted se stim musi poprat nekdo novy (treba doslova).
JInak kdo vi jak ti mladi smradi dopadnou.
Preji vam uz mnoho spokojenejsich dnu, noci.
Dobrý den, chápu,že přítel nechtěl dělat problémy ale takový blb jako byl váš soused by si zasloužil přes tu tlamu dostat. Kdyby se přítel domluvil třeba se dvěma kamarády a prostě ho jednou zmlátili tak by dostal za vyučenou. Nemyslete si,že by šel na policii. Už tam má tolik záznamů (i kdyby jen ty co jste sepisovali s policií vy) ,že by ho tam stejně nikdo nebral vážně. Zákon je jedna věc ale střízlivý pohled policie druhá. Měli jsme u rodičů sousedku,která pila a noc co noc dělala takový bordel,že jsme nespali celý dům ( a to byl rodinný dům a mezi námi byla silnice - být to panelák tak spadne). Táta je byl několikrát dořvat a nic.. Tak jak mu čest nedovolila uhodit ženskou - spíš tedy "ženskou" tak pak litoval,že to neudělal. Až mu jeden známý policista řekl: "až bude dělat kravál tak běž a jednu jí flákni" , prý by si stěžovat nešla a kdyby šla tak se to zahrabe do kupy papírů protože tyhle "známé firmy" zastají prostě nemají.. No můj otec to neudělal.. ženský nemlátí ale věřím,že být to chlap tak má už nos napůl... Uvidíme jak dlouho bude tohle stvoření existovat. Snad se brzy upije k smrti a umrzne v závěji...
Pokud se nebojíte, nahrajte si přes kukátko souseda, který stojí za dveřmi, buší na Vás a nadává, měl by to být vhodný důkaz. Nahrát můžete také hudbu, která jde od nich slyšet k Vám anebo cokoli, čím Vám ubližují a co jde zachytit. Záznamy předejte Policii. Určitě to bude nějak řešit.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.