Nejste přihlášen/a.
Pricin moze byt viac, za hlavnu povazujem ten rok vyroky 1964. Ak by nebol podruzny, musel by sa uradne overovat a nepresiel by. Vymente ho za digital.
Pokud se něco za poslední roky nezměnilo, tak ty kontrolní procedury byly nastavené právě na tento typ elektroměrů. Takže pokud je v pořádku, tak by měl cejchováním úspěšně projít i dneska.
Elektroměr z roku 64 nebo třeba 58 je dneska stále v pohodě (s omezeními danými jeho měřicí soustavou). Co asi bude s těmi dnešními digitálními za 60 let tedy v roce 2085. To už si možná ani fleška nebude pamatovat firmware. Dneska se to dělá jako jednorázovka na těch 10 let po které platí cejch a pak to jde do elektroodpadu.
Některé magnety v přístrojích se časem zeslabí, je možné, že už v elektroměru magnet neubrzdí hliníkový kotouček, ale tam se tuším dávaly neodymy, ty by měly vydržet. Pokud s tím nic nikdo nedělal, bude to nejspíš stářím. Nový "odpočtový" mechanický elektroměr se dá pořídit cca od 400,-Kč. Spotřebu mohou vypočítat z minulých let (jako průměrnou).
Nedá se vyloučit chyba při odečítání?
My třeba takto měli vodu, předloni ji někdo blbě opsal (myslím, že místo 5 napsal 8), takže jsme za loňský rok měli velký přeplatek (prostě jsme měli předplaceno). Naštěstí to číslo za loňský rok bylo větší jak to předloňské, jinak by to asi byl průšvih, jako u Vás.
Myslím, že neni způsob, jak klasický mechanický elektroměr donutit, aby se točil na opačnou stranu. Ono i kdyby šel výkon obráceně, tak v těch elektroměrech je mechanická brzda, která ho dost zpomalí (trochu se protáčí, ale určitě ne stejně rychle jako dopředu).
Indukční ani kapacitní výkon by neměl mít vliv, na to jsou elektoměry testované. Právě plný jalový výkon při nulovém činném (a kontrola jestli elektroměr stojí) je jedna ze základních zkoušek. To jsme dělali ve škole a minimálně do nástupu digitálních se tohle nezměnilo. Nevím, jak se to dělá dnes, vím, že se mluvilo o tom, že ta klasická série testů je naprosto nedostatečná pro digitální elektroměry (u klasických bylo chování v ostatních situacích dané jeho konstrukcí, ale u elektronického to závisí na sw, který zná jen výrobce), ale jestli se s tím něco udělalo, to nevím.
Něco jiného by byly harmonické, ale že by dokázaly vybudit elektroměr k otáčení na druhou stranu, to pochybuju, spíš dost nabourávají přesnost měření (ta měřicí soustava je značně kmitočtově závislá a elektroměr ukazuje správně jen pro 50 Hz).
Napadá mě taková možnost, že by třeba nepřeskočilo kolečko do dalšího řádu, nebo jak to říct. Prostě že např. po údaji 12399 nebylo 12400, ale zase 12300. Jen si nemyslím, že by elektroměr, navíc křižík, který má ta kolečka kovová a docela robustní mechaniku něco takového mohl udělat.
Důležité je, jestli se ten elektroměr točí dopředu (přičemž aby to nebylo jednoduché, může se otočit až o půlotáčku dozadu (tak aby červená značka byla uprostřed okénka, kde se zastaví a indikuje tak "nulový" odběr), kvůli mechanizmu - magnetické brzdě - která ho drží aby se netočil při nulovém výkonu), ale jinak by se měl točit právě jen dopředu.
A taky je dobré vědět, že i ten mechanický křižík když se netočí tak i tak nějakou spotřebu. Stejně jako ten Digitale.
Takže se stejně nikdy nedopočítáte. Fakturační měřidlo naměří víc než součet podružných!
Zbytek se rozpočítá poměrem spotřeb, těžko lze vymyslet něco jiného. Případně se může podělit rovným dílem.
Nějakou část toho rozdílu bude tvořit taky ztráta ve vedení, takže kdo víc bere, má na svědomí větší ztrátu. Něco právě tvoří napětové cívky elektroměrů (ty mají všichni stejné). A něco jde na úkor nepřesného měření at už nenapočítáním drobných spotřeb nebo chybou (nepřesností) měřidla.
Při testování elektroměru byl právě jeden z testů start při nějakém minimálním proudu (1%, 5% to už nevím, ale určitě se to snadno dohledá), při kterém se kotouček musel začít točit (tj. při menším proudu nemusel). U digitálních bývá ta prahová hodnota mnohem menší.
mě při novém zapojování přehodili výstup se vstupem protože výstup byl 10mm2 a vstup 4mm2. že odečítá jsem zjistil bbrzy protože když jsem šel zapsat odečet bylo tam 98999kWh
Může být... Podle nějakého zákona však může být pro rozúčtování energii použít pouze ověřené měřidlo, když se to nahlásí metrologickému úřadu - tak za to dává tučné pokuty.
Jednoduše zapnete spotřebiče kontrolujte kam se točí elektroměr.? Na roztočení těch starých bylo taky potřeba určité energie, aby překonal odpor
Ps:
Z důvodu manipulace se svorkami a vodiči právě proto před 15 lety původní digitální měřidla načítaly i opačný tok i do spotřeby, dnes to dělá problémy s přetoky FVE (Kdy sice máte povolený technologicky přetok ale ten přetok si zaplatíte.
V určitých případech totiž PRE EGD nevyměňuje měřidlo s tím, že přetoky mít vlastně nemáte Čez chce měnit i pro balkonovku vždy. Po novu totiž máte " dovoleno " až 30 kWh přetoku v měsíci, než se spustí pokuta. Tedy dovoleno to není, ale pokuta Je při překročení tohoto objemu přetoku.
Ono toho je špatně víc. Předně tím rozpočítáváním se možná stává distributorem elektřiny (a potřeboval by licenci). Nový energetický zákon to nějak zmírnil, takže to možná už neplatí (možná je potřeba to jen hlásit nebo ani to ne). A za to bývaly mastné pokuty, nevím jak je to teď po novu. Občas se nějaký ten exemplární případ objevil v televizi.
Pokud se to ale bude deklarovat jako indikátor, tak by to mohlo projít i bez legálního cejchu, přecejenom je to jen podružné měřidlo dost záleží, jak se lidi dohodnou.
S tím počítáním dodávky do spotřeby, to si spíš jen programátoři ulehčili někde práci, ale právě tím, že se to netestuje (je sada několika testů, kterými musí elektroměr při cejchování projít), tak to testy prošlo. Ale pořád činný výkon je jednoduchý, to je reálná veličina. Tohle byl nejspíš případ elektroměrů, které počítaly činný výkon v jedné nebo několika periodách (třeba v pěti) a ten integrovaly (a neni potřeba počítat se záporným znaménkem, když se nemá vyskytnout, prostě se jen přičítá do registru; vůbec při této technice výpočtu by se muselo extra rozhodovat, jestli je zrovna odběr nebo dodávka, to je kus kódu navíc). Když by se to počítalo po vzorcích navzorkovaného signálu, tam by byl základní výpočet zcela v pořádku (ale jak se vyžeduje počítání zvlášt odběru a zvlášt dodávky, tak právě nestačí jen integrál (suma) součinů napětí krát proud, ale musí tam zase být nějaký ten rozhodovací mechanizmus, který to posílá do správného sumátoru). Jak přejdeme do jalového, tam je několik způsobů jeho výpočtu (neni jen klasický Akagi), které mohou dávat rozdílné výsledky, tohle musí řešit velkoodběratelé, maloodběrateli to může být jedno, i kdyby to elektroměr počítal, tak se to nikde neprojeví (svého času dostávali šestikvadrantové elektroměry i maloodběratelé, asi zrovna jiné nebyly skladem).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.