Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
uvažuji nad tím, jestli má smysl postavit si doma malý izolovaný "minipokoj", který by i v zimě udržel teplotu kolem 20 °C zcela bez klasického topení.
Základem by byla kombinace přírodních, zdravotně nezávadných materiálů, doplněná o jednoduchou jednomotorovou rekuperaci kvůli výměně vzduchu. Výrobní cena (bez jakékoli marže) by vycházela na zhruba 30 000 Kč.
Napadá mě využití hlavně tam, kde je drahé topení – např. v bytech starších lidí, pro maminky s malými dětmi, nebo tam, kde se topí jen minimálně. Mohlo by to pomoct i na chatách v zimě nebo při výpadcích elektřiny.
Plánuji celé řešení časem zdarma zveřejnit jako open-source (návod, měření, výkresy...), ale než do toho vložím víc práce, rád bych slyšel, jestli vám to přijde jako smysluplný nápad.
Má to podle vás budoucnost, nebo ne?
Díky za jakýkoli názor nebo postřeh!
čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Ta, rekuperace, kterou on myslí, není tak drahá primavent.cz/... jenže na obrázku je "výměník tepla s 88% účinností"ale v technických parametrech je účinnost menší nebo rovno 85%. Akustický hluk (samo o sobě nesmysl, buď akustický výkon nebo tlak) 26dB, nojo , ale ve 3m, to je akustický tlak 46,5dB a v tom bych spát nechtěl. Takže za mě je to na hranici použitelnosti.
Ne, v žádném případě
"...ale než do toho vložím víc práce, rád bych slyšel, jestli vám to přijde jako smysluplný nápad".
Nepřijde . Zkuste příště vložit více práce do něčeho méně nesmyslného. Když vymyslíte něco smysluplného, nemusíte to zveřejňovat zadarmo, ale můžete si to nechat třeba i patentovat.
"Mohlo by to pomoct i ... ...nebo při výpadcích elektřiny".
Ještě mi prozraďte, jak hodláte řešit rekuperaci při výpadku elektřiny. Solární elektrárnou na střeše?
Jsem z domku po "Němcách" a takový pokojík, pro služku tam byl. Naši vybourali dveře do bytu a samostatný vchod zazdili. Udělali z něho dětský pokoj pro mě a pro bráchu. Vytápění to nemělo jen ty dvěře z bytu. Ledárna, fakt šílená ledárna. Když byly otevřené dveře tak jakože zima, ale stačilo na pár minut dveře zavřít. Vysvětlení je jednoduché. Vzduch se trochu zahřál, ale všechno pevné bylo a zůstalo ledové. Ještě teď mi naskočila husí kůže. Jenže v padesátých letech to tak bylo.
Ještě musím dodat, že půl života se pídím po tom, jak to dělali Japonci. Na žádné fotce komín a kouřící už vůbec ne. Papírové stěny a sníh okolo.
Podle mě těžká blbost, jak chcete do tak malého prostoru nacpat základní věci k životu?
Víte kolikrát denně jdete na WC, do lednice, do špajzu, umýt si ruce atd.?
Nedokážu si představit stokrát denně vylézat z "tepla" do zimy ve zbytku bytu kde budou plísně a vše mokré od kondenzátu.
Kolega psal minimální m3 podle st. norem, vy to máte poloviční, pokud vám vypne v noci rekuperace, je možné že se tam maminka s dětma přes noc udusí.
Vězení, degradace, deprese. Člověk potřebuje prostor a ne jen přežít pár týdnů v zimě, potřebuje kontakty, návštěvy. Než držet barák, který nemohu utáhnout, tak jej prodat a jít do garsonky.
Právě o tom také uvažuji, ale tohle nikdy.
Kde máte hygienu - koupelna, výměna šatstva a praní? WC může být i venku suché, jako za našich prapředků. Zažila jsem jako dítě do 12 let, takže to by se ještě dalo.
Mnoho lidí má psa, kočku, či jiné domácí zvířectvo, pro mámy s dětmi nemyslitelné.
Ono to chce nejdřív něco nastudovat.
1. Minimální velikost pokoje je podle stavební normy tuším 12m2, při výšce 2,5m je to objem 30m3.
2. Větrání pro jednoho člověka je minimálně 25m3/h a na ohřátí tohoto vzduchu z -15°C na 20°C potřebujete 290W. Nejsem si jist, zda víte o čem mluvíte, když píšete o jednoduché jednomotorové rekuperaci, ale i kvalitní rekuperace má účinnost řekněme 80%, takže vám stále zbývá ztráta 58W.
3. Nevím, jak kvalitní izolaci předpokládáte, ale i ta nejlepší tepelná izolace má tepelné ztráty. Pokud budete na úrovni pasivního domu, tak budete mít ztrátu kolem 500W, kde je chcete vzít? Kolem 50W produkuje člověk v klidu, na svícení vám v takovém kamrlíku bude stačit několik W, když tam budete mít notebook, tak ten vám přitopí nějakých 30W. 558(ztráta)-50(člověk)-30(NB)-8(světlo)=470W. Kde je vezmete, když nemáte topení?
Děkuji za detailní komentář i přesné výpočty – taková zpětná vazba je pro mě cenná, protože celý projekt je zatím ve fázi testování a vývoje. Nejde o hotový produkt ani univerzální řešení pro každého – spíš o koncept, který má ukázat, že s minimem energie lze vytvořit komfortní mikroklima.
1. K velikosti prostoru:
Máte pravdu, že obytné místnosti mají dle vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanovenou minimální plochu 8 m² (pro jednu osobu) a výšku 2,5 m, tedy objem alespoň 20 m³. Pro dvě osoby je minimum 12 m².
V mém návrhu ale nejde o plnohodnotnou obytnou místnost. Pokud vyvíjíte izolační minipokoj jako doplněk do bytu nebo domu – například jako mobilní kóji pro práci, spánek nebo relaxaci – může být prostor výrazně menší. Takový prostor se nezapočítává jako samostatná obytná místnost podle norem, což umožňuje využít kompaktní řešení např. o objemu 12–15 m³, bez porušení předpisů.
2. Větrání a rekuperace:
Účinnost běžně dostupné rekuperace kolem 80 % je realistická a ve výpočtech s ní počítám. I tak vzniká tepelná ztráta v desítkách wattů, což ale u malého prostoru není kritický problém – právě díky malému objemu a dobře řízené výměně vzduchu.
Plánuji využívat regulaci podle CO₂ nebo vlhkosti, aby výměna vzduchu byla vždy jen taková, jaká je nezbytná – což dále snižuje ztráty. V tomto měřítku hraje každý detail roli, ale zároveň máte větší možnost vše přesně kontrolovat.
3. Tepelné ztráty celkem:
Rozumím výpočtu ztráty cca 500 W u běžné místnosti. Jenže ten vychází z prostoru cca 30 m³, což je dvojnásobek objemu oproti mému návrhu.
Záměrně pracuji s kompaktním prostorem o objemu kolem 12–15 m³, kde lze výrazně omezit tepelné úniky díky důslednému řešení všech detailů – vrstvení materiálů, minimalizace tepelných mostů a snížení výměny vzduchu na minimum. Výsledkem jsou celkové ztráty v řádu 100–150 W i v zimních podmínkách, což už je úroveň, kde mohou pasivní zdroje tepla skutečně fungovat.
4. Reálné využití v praxi:
Právě u takto malého prostoru platí, že běžné činnosti dodají překvapivé množství tepla. Člověk sám vyprodukuje cca 50 W. Notebook dalších 30–50 W. LED světlo 8–10 W. Malá televize, monitor nebo nabíječky přidají další desítky wattů.
V součtu se tak dostáváme na 100–150 W, což často stačí k udržení tepelné rovnováhy i bez aktivního topení – zejména pokud prostor není větrán zbytečně. A pokud svítí slunce, přidají se pasivní solární zisky, které v malém objemu skutečně "udělají rozdíl".
Cílem není nabídnout "magickou kapsli", která funguje i při -20 °C bez výjimky – ale snížit spotřebu tepla na absolutní minimum, a to bez snížení komfortu.
Ne, nemá. A myslím, že vám to tu rádci v minulém dotazu vysvětlili proč. Zkuste to nabídnout Vězeňské službě
Dnes o to nemá krom bezďomovců zájem nikdo, za pár let, až nám pořádně zvednou daň z nemovitosti a ještě víc podvodným "ekopoplatkem"zdraží paliva, se pro ožebračené ovčany, kteří se nevzmůžou na byt, ani ekonomicky neutáhnou své stávající nemovitosti, takováto velikost a "kvalita"zřejmě stane slušným standardem.
Klasicky cesky humor chapu, ale jako reseni pro rekonstrukci nebo revitalizaci by se to dalo urcite vyuzit, pokud jsou nekde opravdu drahe energie daji se tyto usetrene penize za energie vyuzit na rekonstrukci a dostat se z bludneho kruhu, pokud na nic nez energie nezbydou penize, takto uvazuji.
Již jsem vám odpověděl zde: poradte.cz/...
uvádím, nebot otázka byla syskou Inzinyrka chybně vyhodnocena jako pravidla porušující.
Je to nezmysel. Ak postavite vnutri bezneho bytu nejaky dalsi minidomcek z tepelneho izolantu a vypnete centralne kurenie, kazdym otvorenim dveri minidomceka vypustite vlhkost, ktora skondenzuje na podchladenych stenach = masivne plesne. V povodnom byte bude WC a kupelna, to neviete rozumne napojit a premiestnit do vnutra vasho minidomceka.
Jedine vyuzite moze byt na Ukrajine, kde je ponicene vojnou centralne vykurovanie, vybite okna a pod. Nudzovka na prezitie, nic ine.
Dodatek k problematice vlhkosti a kondenzace:
Děkuji i za zmínku o riziku kondenzace – to je naprosto relevantní téma, zvlášt u malých prostor s výrazným rozdílem teplot mezi interiérem a exteriérem.
Ve většině běžných izolací skutečně platí, že vlhkost vzniklá v interiéru se může hromadit a kondenzovat na podchlazených plochách, zvlášt pokud chybí řízené větrání. V malém objemu to může vést ke zvýšené relativní vlhkosti, a pokud materiály nedýchají nebo vlhkost nepracuje v konstrukci, může docházet ke kondenzaci a následně k plísním.
V mém návrhu se tomu věnuji důsledně několika způsoby:
Použití difuzně otevřených materiálů, které umožňují vlhkosti vyrovnávat se přirozenou cestou,
regulované větrání i v nejmenších prostorech pomocí jednoduché rekuperace – i ta jednokomorová dokáže výměnu vzduchu zajistit bez prudkých tepelných ztrát,
a důraz na konstrukční detaily, které zabraňují vzniku studených mostů a tedy i kondenzace.
Navíc, i běžným otevřením dveří se sice část vlhkosti uvolní, ale při správné konstrukci nevznikne kondenzace – pokud má vlhkost kam "odejít" nebo se může bezpečně vázat v přírodním regulačním materiálu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.