Láska ku KFC

Ono těmto dětem ve skutečnosti nejde o žádné jídlo.

Těmto dětem jde o dodržování trendů z instagramu a tik toku. Zároveň aby šlo jasně poznat, že jsou ochotny utratit 50e (celodenní plat, možná ještě víc) za reklamou do nebes vystřelený potravní odpad.

Přesně proto tyto děti míří právě do McD nebo KFC, aby kolem nich bylo co nejvíce podobně (zabedněných) dětí a ty je viděly. Pak si samozřejmě své královské (čti zcela bezcenné a nechutné) pokrmy odfotí na uvedené sítě.

Friends na síti jásají, protože: "Týyyy jo, Máňo, hele, Jožka pozval Alenku do KáEfCé a utratil tam dardu 50 euro! To chce aspoň 600 lajků! Já chci taky takového Jožku!"

Garantuji vám, že pokud by byla mediálně vyhajpená jakákoliv závodní restaurace u fabriky za Bratislavou, tazatel by se tázal, co si má za 50 eur koupit právě tam. Ale kantýny nemají mediální dosah, takže je nikdo nesleduje a Jožku s Alenkou by na síti nikdo neviděl.

Je jedno, co kde mají. Záleží pouze na tom, aby to bylo vidět a aby bylo uměle naboostováno ego jak tazatele, tak i ego jeho odpadní-stravu a internetovou pseudoslávu preferující přítelkyně. Nic nového, ale koukám, že to zde vzbuzuje celkem rozruch, proto reaguji.

Já když jsem byl puberták, snažil jsem se všechny slečny uzurpit do soukromí, at nás nikdo neočumuje a mohu o ně pečovat nerušeně. Tyto děti chtějí být očumovány a ideálně ještě zaostřit objektivy na pokladniční blok, aby se bylo čím pochlubit (stejně to platil tatínek, ale to snad veřejnost nezjistí).

Inu, zlatá léta devadesátá. Tehdy jenom rodina věděla, kdo je vůl. Dnes už to přes sítě vědí všichni.

Přeji krásné úterý