Nejste přihlášen/a.
Na webu jsem se dočetl, že elektrický příkon tepelného čerpadla je zpravidla 6 kW. Zajímalo by mě, zdali je tento příkon stálý po celou dobu provozu čerpadla nebo zda se mění například podle venkovní teploty nebo nastavení termostatů v obytných místnostech.
Mělo by to být maximum při největším čerpaném výkonu. Dřív platil faktor 1:3 to znamená, že topný výkon při 6 kW příkonu by byl větší o 18 kW (tj. 18+6 (naopak chladící výkon by byl 18-6 protože příkon toho kompresoru je v takovém případě v neprospěch chlazení)). Dneska jsou ty chladící faktory určitě větší, už když se udávala ta trojka (v učebnici), tak se dodávalo, že to platilo v šedesátých létech, nyní že se dosahuje 3,5-4. Příkon se bude měnit podle toho, kolik je potřeba topit nebo chladit. A kromě systému on-off, který se používá třeba v ledničkách (lednička neni nic jiného, než tepelné čerpadlo) je možné řídit příkon plynule, což je příznivější pro sít (no teda jak se to vezme, zaneřádění sítě flikrem nahradíte zaneřáděním harmonickýma).
Na venkovní teplotě to teoreticky nezávisí, ale prakticky čím větší tepelný rozdíl se překonává, tím to dá větší práci a tím teda může příkon stoupat. Ale asi bude větší vliv tepelné izolace toho vytápěného nebo chlazeného objektu (čím větší tepelný rozdíl, tím větší prostup tepla).
Ještě jedna taková maličkost. Přestože máme od 1.1.1979 metrickou soustavu jako výhradní systém jednotek v československu, tak u tepelných čerpadel se jejich schopnosti udávají jednotkami BTU, což je něco jako naše kalorie (právě od toho roku 79 je zakázaná) jenom v imperiálních jednotkách (množství tepla, které ohřeje libru vody o jeden stupeň fárnhajta), tak se tím nenechte zmást.
Podle jednoduché otázky bych pro tazatele zfromuloval jednoduchou odpověď:
Není to stálý příkon, je to jako s tou ledničkou, která má např. elektrický příkon 60W. Když běží kompresor, má těch 60W, když neběží, nebere nic. Když budete často otvírat její dveře, poběží delší dobu, stejně tak, čím bude větší bude rozdíl teploty mezi venkem a vnitřkem, tím déle poběží.
Děkuji všem za odpovědi. Takže, pokud jsem to dobře pochopil, tak tepelné čerpadlo, které by mělo nahradit kotel o max. výkonu 18 kW, by potřebovalo ke svému provozu elektrický příkon ve výši cca 30% výkonu toho kotle. To znamená při venkovní teplotě - 10, kdy by ten kotel musel jet na plný výkon, by to čerpadlo bralo 5,4 kW. Při teplotě kolem 0 by kotel jel na 8 kW, aby ten dům vytopil a to čerpadlo by bralo 2,4 kW. Ovšem při celodenním provozu by to bylo 12 x 2,4 = 28,8 kWh, což by denně stálo při nějaké zlevněné sazbě 28,8 x 4 Kč = 115,20 Kč. To se mi zdá drahé.
100 korun za den u nezatepleného domu je drahé? To je za topnou sezónu cca 20 tisíc, moji rodiče v činžovním 3+1 s ústředním topením za rok protopí víc...
@houmr: Takto se samozřejmě nedá roční spotřeba počítat, ale je to oblíbené téma (argument) odpůrců tepelných čerpadel.
K té spotřebě TČ - mám dům vytápěná plocha asi 150m2, část. zatepleno (fasáda) tep. ztráta asi12 kW - TČ výkon 11,5 kW. Při teplotách 0-10 st. je denní spotřeba 25-35 kWh, při teplotách -1- -12 je spotřeba 35-50 kWh po odečtení spotřeby domácnosti. Cenu 4,- kč neznám já když spočítám sil. elektřinu + distribuci + stálé poplatky tak při spotřebě asi 5 MWh ročně a sazbě D57d mám 1 kWh asi za 8 Kč, a jak víte rozdíly mezi distributry nejsou až tak velké. Teoreticky mě TČ spotřebuje za rok asi 6-6,5 MWh (6500x 8)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.