Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Nosnost železničních kolejnic ve stropě

Od: houmr® odpovědí: 45 změna:
Řeším rekonstrukci zděděného domu ze 30.tých let, kde je patro uděláno následovně: místnosti cca 6 metrů široké, v metrovém rastru kolejnice profilu Xa, na jejich paty jsou uložené hurdisky, s patkami. Přes temena kolejnic je pak rošt trámků cca 10x10cm, do kterých je přibita prkená podlaha. Dutý prostor je vyplněn škvárou.Rád bych i v tomto patře udělal klasické vodní podlahové topení, ale projektant mě tlačí abych do toho buď nešahal nebo celý strop zboural a postavil současnými postupy a materiály, což je pro mě nereálné.V tomto stavu ten strop je 90. let bez nějakých prasklin, sesedání či jiných statických závad a to přestože jsou v tom patře i dvě cca 30cm příčky z dutých cihel, které sedí jen na dvou kolejnicích vedle sebe a pod nimi je "velkoprostor" (stěna na tom místě v přízemí není).Myslíte, že je to adekvátní názor nebo jen alibismus a má cenu hledat "oponentního" projektanta?

 

 

45 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

krtek6

2x

co to je za projektanta, co neumí nabídnout jiné řešení?

asd1

Neni to debil...

Nabídl dvě nejrozumnější řešení.

Pod strop ze starých kolejnic (po kterých nejspíš roky jezdily vlaky = únavové trhliny) se žádný rozumný projektant nebo statik nepodepíše.

krtek6

I kdyby měly únavové trhliny...beru...kolik ta kolejnice musí snést zatížení? Kolik je nosnost stropu užitná a nahodilá? poměrově vyčísleno 1:100 minimálně...bourání a nové je rada hodná amatéra...mohl navrhnout něco jiného než bourání..např. vyztužení, podpěry atd..

asd1

Dole ti to gg zhruba načrtl - pro běžný zatížení je průhyb 5 cm = nevyhovuje. Tečka, projektant tohle navrhnout nesmí jako OK a říkat "to vydrží" může leda pepík v hospodě. Na 6m se kolejnice slušně prohne i bez zátěže.

Různý vopičárny jako podpěry, výztuhy... Jo sloupy až do sklepa to doma chceš, a dávat pod strop traverzy, to můžeš rovnou shodit a udělat celej strop, bude to míň práce.. a strop nebude půl metru tlustej (snížení výšky místnosti)

Opravdu jsou dvě rozumný možnosti, buď to udělat pořádně nebo nápad rozchlastat a nehrabat do toho.

 


0x
Pro statiku stropu jehož nosné prvky tvoří kolejnice se nikdo nepodepíše, proto nešahat nebo nové nosné prvky.

Asi nepodepíše, ale ne z toho důvodu, že to je nereálné, ale protože to neumí spočítat (k těm kolejnicím není žádné info).

Z nových kolejnic to pravděpodobně nebude, u použitých nevíte v jakém jsou stavu a hlavně jestli tam nejsou mikrotrhliny.

 

halamus

0x

Kolejnic je více typů a tvarů, nosnost bude záležet od toho, co tam máte. Kdyby to byly 70. nebo 80. léta, tak bych vám dal na výběr ze dvou typů, ale ani u těch bych nevěděl nosnost. Krom toho Wikipedie píše, že "Po vzniku Československých státních drah byly v železniční síti tvary kolejnic dost nejednotné, v síti bylo užito přes 100 různých tvarů.[1] Snahou o sjednocení bylo zavedení tvaru T v roce 1930."

Vždyt píše typ Xa, čili nejmenší standardisované kolejnice. Faktem je, že 6m už je docela dost, nějaký průhyb tam bude, ale pokud někde není materiálová vada, tak nevidím důvod k problému.

 


0x

Nejsem stavař, ale pokud by se hranoly odstranily a na kolejnice se daly pevné desky (překližka, OSB?), tak na tom by se snad podlahové vytápění udělat dalo. Já bych do toho šel, ale je to jen můj laický názor.

 

gg*

0x

jenom ze zvědavosti. Jakým způsobem si představujete realizaci té podlahy?

Znám případ, kde je hurdiskový strop. Nosníky přesně bohužel nevím, jestli nějaký I profil nebo kolejnice. Nahoře vybourali existující beton, odebrali škváru, doplnili polystyren cca do výšky nosníků, pak podlahovka a na to nový beton. Zatím to nespadlo. Ale tam je maximální šířka místnosti necelých 5 metrů. Dělali to na vlastní triko bez statika.

 


Realizaci jsem si představoval nějak podobně jako tu napsal někdo nademnou. Odstranit škváru a rošt s dřevěnou podlahou, na temena kolejnic položit např. ty OSB desky, nebo na hurdisky do výše temen kolejnic dát polystyren na to položit trubky a těch zbylých 9-10 cm vylít betonem.

gg*
Tam je velký problém,že ten beton to zatíží násobně. Do toho bych bez výpočtu nešel.
A počítat něco s neznámou kolejnicí... To úplně nejde.

Lze i podlahové vytápení bez betonu, tzv. suchý systém. Pak nedojde k většímu zatížení než tam je teď.

Pokud vím, tak kolejnice jsou na lom křehké (to není ocelové Íčko profil, tak jak ho známe). Já bych je na strop nepoužil a šest metrů k tomu, no to je odvaha. A zvlášt použité.

Kolejnice je válcovaná ocel jako jiné profily, proč by měla být lámavá? Jediné riziko vidím v tom, že nikdo nezná historii, odkud jsou, jestli nemají nějakou vadu - ale to už by se snad projevilo.

asd1

Neni ocel jako ocel, kolejnice neni bláto ale tvrdá (aby se nevymačkávala od kol), dokonce když do ní šikovně bouchneš palicí tak praskne. A to že zvládá větší průhyb - právě proto se podlaha bude houpat. Zatížení 200kg/m2 je spíš hodně malý, běžně se volí 300. Nábytek třeba knihovna, akvárko a vleze tam na tancovačku 10 lidí a máš tam pár tun s dynamickým zatížením. Že tam aktuálně knihovna a mejdan neni neznamená že tam v budoucnu nebude, konstrukce s tím musí počítat.

Někdo kdysi sehnal starý kolejnice za odvoz tak to tam vrazil, to ale neznamená že to je v pohodě.. Únavový trhliny se neprojevují postupně, ale drž drží a pak to rupne. Prostě dělat tam podlahovku neni moc chytrý, takže platí první rada projektanta buď do toho nehrabat nebo udělat pořádně.

Ještě poznámku, kolejnice jsou sice pružné, ale do jisté míry. Zatímco íčko profil drží, kolejnice se prohne, ale větším zatížením v určitém bodě pak praskne.

No co jsem viděl ve zprávách různé železniční havárie, tak koleje byly vždy zprohýbané a nikoli rozlámané.

orion - to co máte na mysli, jsou ale zřejmě koleje ohnuté horkem, ne koleje za běžné teploty, nebo studené, tak jak je to třeba právě v betonu.

 


0x
Nosnost 90 let starých kolejnic neznámého původu a opotřebení vám těžko někdo spočítá. Umím si (jako laik) představit zátěžový test, kdy někam nad kolejnici postavím závaží (třeba jen 100 kg chlapa) a změřím průhyb v mm. Pak by mělo jít najít, jakému to odpovídá standardnímu překladu (za předpokladu, že tam nejsou defekty). Ale to by bylo jen pro dobrý pocit, statik se pod to těžko podepíše.

 

kenav

0x

Kdysi mě jeden starý stavar řekl kolejnice do 3m vpohode víc ne už prohybaj vlastní váhou ono to nespadne ale houpe se to.Kolejnice po kterých jezdil vlak Maj vyšší pevnost než čerstvé

 

gg*

0x

Tak mi to nedalo. Našel jsem kolejnici profilu Xa. Rychlým výpočtem s nějakým odhadem zatižení stropu vlastní vahou + užitečné zatížení na minimální hodnotě se dostávám u rozponu 6 m na průhyb té kolejnice cca 50mm (5 centimetrů). A to je nová kolejnice ke které znám hodnoty od výrobce a odhaduju zatížení stropu. U staré neznámé kolejnice je to jenom střílení od boku. Jinak průhyb je 2 x víc, než kolik dovoluje norma.. Pod to bych se nepodepsal a to nejsem statik ani projektant.

To vám vyšlo opravdu hodně. Pokud by to tak měl pán na místě, tak se mu na stropě dělají praskliny, jenže se nic neděje, takže podobný průhyb tam nemá (nebo možná má, ale nepohybuje se).

gg*
Já počítal se zatížením tím betonem co tam chce přidat a k tomu + 200kg na M2 užitečné zatížení. Teď jsou tam jemon dřevěné trámy a prkna (mnohem lehčí)

Beton a ještě navrch 200kg/m2? Kde jste k tomu přišel? To se prohne cokoli.

gg*
Ne není to moc.

já žádný průbyb nezaznamenel, kolejnice, PZD (tak se to tuším značilo), škvára, polystyren, beton, stavba 1973. fakt je, že to mám od zdi ke zdi max 4,5 metru. Problém mi dělá sesedání polystyrénu a praskání pochozího betonu

teflonovapanev

V praxi nemáte nábytek na každém metru čtverečním, jen u stěn. Takže stěny nesou část váhy. Ovšem nutno počítat s možným stěhováním nábytku, to máte dva silné chlapy a ten nábytek máte zbavený zátěže, nejspíš odlehčený (odmontovaná dvířka a poličky).

 


Ten průhyb 5cm vlastní vahou se mi nějak nezdá, nebo si to neumím vysvětlit. Ten strop je tam takle 90 let, z toho 70 let se nahoře normálně bydlelo, chodilo, a když se dnes podívám na ten strop dole, není tam ani prasklina. Předpokládám, že ten materiál okolo takovou pružnost nemá, tak by to mělo při namáhání praskat. Nicméně vidím, že to asi opravdu průchodné není a budu se muset smířit s klasickými radiátory.

Já bych tomu věřil, nedávno jsme likvidovali přes 100 let starou hospodářskou budovu, kde strop byl také z kolejnic. V nerenovované půlce budovy byla nezi kolejnicemi klenba, v opravené časti byla klenba nahrazena betonovými překlady. Délka kolejnic 5 m, vzdálenost skoro 2 m. Takže jsem si je mohl při rozebírání fyzicky "osahat". Kolejnice mají dost nevýhodný poměr hmotnosti k rozměrům. Prostě jsou nízké a těžké. Jen tak si tipnu, že pod mými 100 kg se to ty 2 cm prohnulo. Navíc oproti kladickému lehčímu I překladu mají velkou tendenci se chůzí rozkmitat, protože ten rezinanční kmitočet je nižší. Strop vám nepraská, protože je to prohýbání rozloženo pěkně rovnoměrně.

Já tomu nevěřím, průhyb 5 cm na 6 metrech je podle mě nesmysl, pokud v místnosti není skladiště. Pravdou je, že kolejnice jsou hodně pružné, takže průhyb tam nepochybně nějaký bude a nejspíš větší, než u standardního I profilu.

gg*
Ten průhyb 5 cm je při výpočtu pro tu kolejnici 6 metrů dlouhou s rozestupem 1 metr, zatíženou odhadem 300kg na metr čtvereční vlastní vahou stropu (a to se držím celkem u zdi, protože každý centimetr betonu, který tam chcete dát, tak má hmotnost cca 20 až 25 kg na metr čtvereční) + počítám 200kg na metr čtvereční užitečné zatížení. Teď je tam místo betonu dřevo, které je cca 4 až 5 krát lehčí než beton a jsou tam jenom trámy a prkna, takže hodně vzduchu mezi trámy).
Teď ten strop pravděpodobně vychází i na průhyb, ale když ho dodatečně zatížíte tím betonem, tak už ne. Takže projektant/statik když neví, jaké tam jsou kolejnice (stav atd..), tak se mu nedivím, že se pod to nechce podepsat. Už teď je ten strop výpočetně na hraně a teď tam má být další zatížení.

Pokud by pán udělal podlahové vytápění suchou cestou, tedy bez betonu, a pokud bychom zmírnili vámi zvolené užitečné zatížení 200kg/m2 (smím se zeptat, jak jste k tomu přišel, to je 7 tun na místnost 6x6m, to někdo má doma?), tak s průhybem nebudou problémy. Navíc je třeba vzít v potaz jednu věc: u kolejnic se myslím nelze řídit povoleným průhybem pro standardní profily. Kolejnice je pružnější a zvládne větší průhyb bez rizika, I profil se při stejném průhybu začne bortit.

gg*
Tak já nevím. Nejsem projektant ani statik, něco málo umím spočítat a najít si normy. Dám si s tím tu práci a to vaše odhadování (baj voko) je určitě přesnější. Tak běžte, udělejte si všechny zkoušky na statika a můžete se pod to podepsat. Já bych tohle neriskoval ani sám pro sebe, když si to spočítám. Vy to risknout můžete. Tazatel nakonec také. Pravděpodobně to nespadne. Když to udělá suchou cestou, bude to lehčí.
Jinak bez výpočtu, ale dle tabulek od výrobce hurdiskových stropů (viz. odkaz dole, musíte trochu pohledat). Je pro délku nosníku 6 metrů minimální nosník I200. Když tam dám moje uvažované zatížení, tak I240. Jestli jsem správně našel tu kolejnici, tak má výšku jenom 125mm, to je prostě úplně někde jinde.
forum.tzb-info.cz/...

Nemusíte se hned čertit, nikdo z diskutujících nejsme projektant, takže vaše slovo má stejnou váhu jako moje, je to prostě diskuse laiků a každý máme právo nesouhlasit s druhým. Ale souhlasím s vámi v tom, že použité kolejnice je nouzovka, která sice nehrozí přímo probořením, ale riziko problémů tam nepochybně je.

 


Zde ještě doplňuji "malůvkami" stávajicího stavu.

 


A stavu poožadovaného.

Však tam aj tak rozbijete polku stropu, pretože zriaďujete nové schodisko, po ktorom sa dá chodit len v triezvom stave; a nosný stĺp starého schodiska potrebujete odstránit kvôli priestoru medzi vaňou a umývadlom na prízemí. A výklenok s pôvodnom kúpeľňou na prízemí sa nejak vytratil.

Pokiaľ nie je strecha a hydroizolácia úplne cajk, zvážil by som reset a začat od základu.

 


Není tomu tak jak popisujete - nové schodiště jen zkrátí jednu kolejnici, která bude vynesena na ocelový sloup schodiště, a ubude pár hurdiskek. zrušení původního schodiště samozřejmě proběhne podle soudobých stavebních postupů. Takže jde především o tu poslední místnost, se kterou se nijak hýbat nebude a která je celá nad obývákem. A výklenek, resp. přílepek ze 70.tých let se vytratil záměrně, nebot 1. překáží, 2. celou stavbu hyzdí, 3. je mizerně postaven, má mizerné základy a rozpadá se. Ten to podstatně komplikuje nebot jeho bouráním se mění výměra a to bez stavebního povolení nejde. Jinak by se většina věcí dala řešit jen v rámci oprav bez stavebního povolení.

 


0x
V tomto pripade bych do betonu nešel
topin.cz/...

 

 


Už jsem se začal smiřovat, že vizi s podlahovým topením opustím a vylít to betonem je nereálné, ale včera jsem se o tom bavli s tchánem, který s námi bydlí v sousedním domě, ten je dělaný stejným způsobem. Místnosti jsou sice jen 5,5 metru široké, ale stejný rok výstavby (resp.rekonstrukce, na rozdíl od diskutovaného dmu tento je postaven na kamenných obvodových zdech původního starého přízemního domu).Ale o co víc - jak jsem zjistil, tchán cca před 25 lety v podstatě udělal to co chci udělat teď já - původní dřevěnou podlahu zrušil a do výšky původní podlahy to betonem vylil. Ale dával do toho ještě nějaké tenké karisítě, na jejich zbytky za vratama si ještě pamatuju (díry cca 10x10, dráty se daly ohýbat rukama). Mezi kolejnicemi byly původně piliny, ty nahradil škvárou. (já bych tam dal do výšky kolejnic polystyrén a pak překryl OSB deskama).Jinak na těchto 5,5 metru zabetonovaných kolejnicích už přes deset let žijeme s dětma, skáčeme a dovádíme, podhlaha se nijak nehoupe, strop pod námi má původní malbu z roku X, nepopraskanou.Takže buď jsou ty kolejncie z jiné oceli, než se v současných tabulkách počítá, nebo ten fígl musí být ještě někde jinde.
Proc chcete za kazdou cenu davat beton a jit do rizika? Proc nedate misto skvary ekostyrenbeton, na to osb nebo fermacel a pak suchou podlahovku? At si pak netrhate vlasy, jak se vam budou klepat dvirka ve skrinkach pri chuzi pres pokoj.
asd1
FAFO
Jako držet to může ale taky nemusí. Pak to vyjde radove dráž a budeš po zbytek života za debila.
To ses tu ptát vůbec nemusel.
gg*
Když nad kolejnicemi uděláte regulérní železobetonový strop, který někdo spočítá, tak to nebude problém. Ale pak přijde to podlahové topení až nad tento strop a výškou už to bude někde jinde. Chce to hledat projektanta/statika (a to bude v dnešní době problém) který to spočítá a navrhne. Řešení nějaké bude. Problém je jenom stav těch kolejnic, který je prostě neznámý.
Jinak jak píšete rozdíl jenom 0.5 metru v šířce místnosti 5,5 vs 6 metrů, tak když to dám do toho výpočtu, který jsem tady uváděl tak ten malý rozdíl 0,5 metru udělá rozdíl v průhybu cca 25%. Prostě délka nosníku je problém. Rozdíl průhybu stejného ičkového ocelového nosníku (podobného té kolejnici) na délku 5 metrů a 6 metrů při stejném plošném zatížení je cca poloviční. To je rozdíl co?
Ještě jsou další věci. Velký rozdíl udělá i to, jak jsou ty kolejnice vetknuté do té zdi. Jestli napevno (je tam například ŽB věnec nebo široké zdi, které jsou méně náchylné ke klopení a ty kolejnice tam jsou dostatečně fixované), tak ten výpočet bude vycházet také jinak (lépe a pravděpodobně by to uneslo i ten beton s kari sítí - tak jak se dělají hurdiskové stropy). Ale tohle všechno je pravděpodobně projektantovi skryté a neznámé. Já bych šel asi cestou suché skladby která také může obsahovat podlahové topení.
Zjistil bych jaké je teď zatížení toho stropu škvárou, trámy, prkny a pokusil se navrhnout skladbu, která nebude výrazně těžší.
Samozřejmě musí to být udělané správně. Hurdisky nejsou nosné, takže na to pozor. Zatížení má nést nosník (kolejnice)

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]