Nejste přihlášen/a.
dobrý den všem, s přítelkyně mi stále tvrdí že šetří vytápění domu tím že zastavý radiatory v místnostech ktreré nepoužívá. dům je stará fara cca12x12m kda přízemí ze dvou třetin tvoří kuchyně+(obývák v zimě se vytápí 2x týdně!)další 2 pokoje ze5 v patře! kdo má tedy pravdu topit v celím domě po kratší dobu nebo 2x týdně ve větší části domu?jinak se vytápí americ. kamny z chodby . děkuji za odpověd
toto bude celkem dobrá debata...co názor, to jiný.
Záleží na tom, jak si představujete Vy vaši tepelnou pohodu. Mně osobně by absolutně nevyhovovalo přijít domů a v obývačce mít X krát týdně zimu. I když je možné, že budova fary má tlusté stěny a velkou tepelnou setrvačnost, pochybuji, že teplo ze stěn sálá dva tři dny. Potom zase opačně, než ty stěny nahřejete, spotřebujete mnoho paliva. Dojdu domů, je chladno, ne-li zima. Zatopím a choulím se, než se to zahřeje. Potom vlezu do postele, a vstávám zase do chladna.
Je jednoduché netopit v místnostech, které neobýváme. Píšete o radiátorech, to značí, že zřejmě máte kotel na ÚK. Kdysi při instalaci bylo počítáno s vytápěním celého objektu a podle toho byl vybraný výkon kotle. Dnes, když topíte jen do pár radiátorů, buď kotel přetápíte, máte vysokou teplotu otopné vody, nebo kotel dusíte, topíte jen málo a zase se kotel dehtuje, je špatná cirkulace a podobně. Na hospodárné spalování paliva musíte dodržet určité požadavky, vlhkost paliva, teplotu hoření, dostatek kyslíku. Pokud se některé složky nedostává nebo je v nerovnováze, netopíte hospodárně.
Jsou podložená tvrzení, že ekonomicky je výhodnější topit trvale s přiměřeným výkonem než nárazově s velkým výkonem. Pokud mám stálou určitou teplotu, třeba i nižší, stačí mi při příchodu domů např. těmi americkými kamny nárazově zvýšit teplotu na tu vyšší, příjemnou pocitovou. Teda vlastně ohřát nebo dohřát ten vzduch, aby byl příjemný a cítit sálání tepla z těch kamen.
Další věc je působení kolísání teploty na materiál stěn domu. Dále srážení vlhkosti v místnostech s nižší teplotou. A plno dalších.
na Vaši otázku: já bych topil průběžně s tím, že v nepoužívaných částech domu bych jen temperoval (přiškrtil ventily radiátorů a tím zmenžil množství dodávaného tepla. Je to třeba vyregulovat, teda zkoušet.) V ostatních obývaných místnostech topil v čase nepřítomnosti na teplotu nižší, třeba na 18 stupňů, a před příchodem domu nechal teplotu zvýšit na Vám příjemnou. (Předpokládá to ovšem nezávislé topení - plynový nebo elektrický kotel. O tom nepíšete, mohu jen tipovat podle toho radiátoru). Nebo po příchodu vyhajcovat ta americká kamna.
Hejkale, tohle samý mi pořád říká manžel. Já totiž v rámci úspor, ve chvíli kdy není doma, vypínám termostat. Pak jen jde domů, nenápadně ho zapnu. Přesně jak to popisujete tak mi vysvětloval, že takhle neušetřím, protože spálím hodně tepla na vytopení
A je to pravda. V zimě jsem v kamnech za mrazu spálil malinko přes balík briket a pořád tu bylo teplo. Když v dubnu zatopím večer, abych se zahřál, tak včetně naložení na noc padne téměř celý balík. Rozdíl je fakt kousek a to bylo venku přes den 15°.
Zdravim, experimentalne jsme dosli ke stejnemu zaveru u topeni plynem. Neobyvane mistnosti jen trosku pritapene, obyvane mistnosti jedou nonstop den 21 noc 19 °C. Mensi spotreba plynu nez na noc topeni vypinat, resp nechat klesnout teplotu na cca 16°C. Ale mam taky zkusenosti ze je tezke lidi presvedcit ze to tak funguje. .
No u nás to těžké nebylo :D Manža když mě asi popáté načapal jak "šetřím" tak řekl že termostat vyrve ze zdi a budu mít po srandě. Tak už nezlobím , ale pomohli jste mě, protože ve mě pořád hlodalo, že pravdu mám já.
doplněno 04.05.10 10:07:I když někdy jo, ale teď už nebudu :D
doplněno 04.05.10 11:20:To co doporučuje Hejkal, máme nastavené taky. Noc 19, den 22. (o stupínek víc)
mařenko, to bude tím, že většinou uvěříme cizímu jak vlastnímu, byt říká to samé.
petacz, zkuste pokud to váš termostat umí, topit přes den když nikdo není doma, taky jen na 19 stupňů, a hodinku před příchodem zvýšit na 21. Koukali by jste, kolik ještě se dá ušetřit.
hejkal: Verim ze by uspora byla podstatna. U nas ale jedno patro obyvaji prarodice, kteri jsou cely den doma. A bohuzel mame jeden termostat pro jediny obvod na cely barak... Zkousel jsem trosku skrtit radiatory, kdyz jsem odchazel, ale to bylo vicemene bez vetsiho efektu na uspore, akorat byla po prichodu vetsi kosa. Dalo by se to vyresit dvema samostatnymi obvody, ale to bychom museli prekopat pulku baraku. coz by bylo narocne...
Já to mám i ve starém baráku tak, že večer všechno vypnu- zavřu termostatické hlavice, ráno si studená manželka(spíme v 16°C) zapne na moment v koupelně infrák, no a když přijdeme postupně navečer domů, tak až chceme někde mít na dýl(k televizi) trenýrkovou teplotu, dáme termostatickou hlavici na patřičnou teplotu a předimenzovaný(s dvojnásobným výkonem než je potřeba) radiátor udělá za chvilku pařák a udržuje teplotu. Půl hodiny před spaním ho zase úplně vypnu a cyklus se opakuje. V kuchyni mám kromě radiátoru s vypnutou termostatickou hlavicí taky infrák na rychlé krátké zahřátí těla. Vy by jste to taky tak mohli provozovat, aniž by jste změnili komfort prarodičů na jednom systému.
Nedovolil bych si tvrdit ze topeni naplno v jedne mistosti s vypinanim na dobu nepritomnosti bude mit vetsi spotrebu nez topeni naplno ve vsech mistnostech porad... to je samozrejme kravina.
Ja obyvam 4 mistnosti z 6, tam potrebuju topit. Ovsem ne na jak rikate renyrkovou teplotu, ale staci cca 21. A mam odzkouseno ze zavreni termoventilu pri odchodu a otevreni pri prichodu mi zadnou usporu neprinasi. Tak stejne zavreni ventilu v pokojich, ktere se neobyvaji a 2x do tydne lehke protopeni neprinasi usporu oproti neustalemu mirnemu topeni. Protoze i kdyz tam netopite radiatorem tak vam tam unika teplo z pokoju ktere vytrapite a v tech musite vytapet o to vic.
Jinak mate pravdu, ze nezateplenym baakem toho jde ven hodne. Hodne taky zalezi na kolik topite. Delal jsem pokusy s termokamerou. 26 stupnu jde ven silene (kolem oken a hlavne kolem topeni jako zdroje samozrejme ), 20 stupnu je trosku znatelne a 15 stupnu ven jde ve stovnani s 26 zanedbatelne (venku byly -2).
Asi hodne zalezi jaky komfort clovek vyzaduje. Pokud bych taky topil pouze v jedne mistnosti, system 0-100 by byl nejuspornejsi, ale to je u me nepouzitelne. Ja nepotrebuju chodit doma v kratasech, ale potrebuju aby mi kalhotech a kosili bylo teplo vsude, ne jen v jedne mistnosti a pro tyto pripady prave si myslim, ze konstantni topeni (rekneme 23/20, 21/18 nebo 20/17... jak komu vyhovuje) je efektivnejsi (v mem pripade to mam overeno). Nehlede na to ze to mam na regulatoru nastavene celou zimu stejne a nemusim na to x-krat denne v kazdem pokoji sahat. Za vetsi komfort se hold vic plati, ale při správném užívání to nemusí být extrémně víc, třa najit vhodný kompromis
No já myslim, že obě varianty jsou špatně. Mám velký barák ve kterém topím dřevem, tudíš kamny na pevná paliva - ale na tom vůbec nezáleží - za ty léta co už jsem odtopil, jsem zjistil, že nejlepší je topit všude a furt (tedy celou zimu). V místnostech které nevyužíváme trvale se může topit třeba jenom na deset stupňů, ale pořád je to lepší, než když se tam zatopí dvakrát týdně na pár hodin. To je totální nesmysl a úplně špatně, to už je lepší tam netopit vůbec. Zaprvé palivo stejně v podstatě neušetříte, protože aby se ty pokoje alespoň trochu ohřáli, tak musí kamna zbytečně fajrovat a tím pádem musíte spálit víc paliva než byste spálili normálně a za druhé, při takovémhle (šokovém) topení vzniká ve zdech obrovské teplotní pnutí (nevim jak se tomu přesně říká) a následně zdi zbytečně praskaji a vy se tím pádem nevědomky v podstatě podílíte na destrukci domu
Můj názor je, jsem o něm přesvědčen, je ten, že snížit množství protopeného se dá jen tím, že se netopí. Ti "chytří", kteří chlapácky hospodsky tvrdí, že se má topit tak nějak pořád, protože co se ušetří vypnutím, to se pak musí dvakrát víc topit, tak to jsou fyzikální joudové. Čím má dům větší tepelnou ztrátu, tím důležitější je kdykoliv, kdy to není potřeba pro lid, tak vypínat topení, jinak se topí do zdí a zdmi ven pánubohu. Vzduch sám potřebuje moc málo tepla ke zvýšení své teploty. Ve starých barákách se vždy žilo tak, že se topilo na trenýrkovou teplotu jen v jedné místnosti, ty ostatní většinou ne a byly tlusté peřiny. Dnes se dají do takového baráku všude radiátory nebo podlahovka a lidi se diví šokující spotřebě a chtějí šetřit a přitom přijít domů a mít všechny místnosti vyhřáté. Technicky tam jde to teplo ládovat a dosáhnout teploty, ale to hodně stojí. Takže mast na úspory je v zimě žít a topit jen v pořádně zateplené místnosti a jen po nezbytnou dobu a mít předimenzované nízkoteplotní topení. Jen kdo netopí tak ušetří, ostatní jsou kecy po pěti pivech. Maruško vypínejte, děláte rozumnou věc!
otázka zněla: topit v celím domě po kratší dobu nebo 2x týdně ve větší části domu?
Rozebral jsem částečně aspekty v otázce popisované metody šetření, její nevýhody. Otázka nezněla, jak ušetřit. Karelkarel má pravdu: netopím, šetřím. Ale to je jen jedna pravda. Druhá pravda je, že když potom zatopím, musím vydat energii na to, aby se dosáhla určitá teplota. Čím je větší tepelný rozdíl dvou prostředí, tím více energie je potřeba na vyrovnání. Vzduch sám potřebuje moc málo tepla ke zvýšení své teploty, jak píše karel. Pokud by ten vzduch byl izolovaný od stěn, podlahy, stropu, nábytku a pod., ohřál by se opravdu velmi rychle. Protože ale v okamžiku, kdy teplota vzduchu převýší teplotu okolí, začne vzduch odevzdávat teplo tomuto okolí a jeho teplota bude klesat. ergo: Bude třeba přidat pár polínek pod kotel, aby bylo zase teplo.
Takže opět má pravdu karelkarel, že je třeba zateplit, aby se omezily ztráty na minimum. Nemohu mu už ale dát za pravdu v tom, že: Jen kdo netopí tak ušetří, teplo jako energie má své zákony, zákon o zachování energie a myslím bylo objeveno něco jako termodynamické zákony. Už dávno se vyhlašuje, že ušetřená energie je ta, kterou nebylo třeba vyrobit.
P.S. Jsem zvědavý, či se najde někdo, kdo je schopný posoudit, jak je to s tím fyzikálním joudou.
karlekarle, že Vy jste pracovník RWE :D
doplněno 04.05.10 12:29:Určitě jsem Vás nechtěla urazit jen jste se svým příspěvkem odlišil od toho, co mi říká manža, servisák na kotel co u nás byl, můj otec (topič), a lidičky tady. Jako žena rýpavá a nevěřící si většinou musím u hromady věcí natlouct nos abych uvěřila. (myslím v situacích kdy mi sto lidí řekne.. nedělej to)
Maruško, nejsem od RWE, ani je neznám a už vůbec nehňápu co jste tím myslela. Ale i tak se na Vás zálibně usmívám!
karelKarel: Nejde o to "topit vsude porad naplno" x "netopit vubec kdyz nejsme doma", ale o to najit si tu mez, ktera je pro kazdy barak jina, kdy proste "dotopeni" do pro vas prijatelne teploty z nejake snizene teploty je energeticky minimalne narocne. Zalezi hodne jak vas barak dokaze teplo udrzet. Dulezite je nenechat steny promrznout.
Udelejte si tydeni experiment, a pak se rozhodnete sam kde je pravda.
Ja mel presvedcovani jednoduche. Zacal jsem topit primerene vsude, a prarodice si zmerili ze jsme protopili za cele 2 bytove jednotky mene nez 2x tolik co oni sami za jeden jediny pokoj. Cili rozpocteno na bytovou jednotku oni protopi stejnou sumu jako drive, ale maji teplo ve vcech pokojich, nic nemrzne, nic neplesnivi. A vhodnym snizovanim teploty v dobe nepritomnosti jsme schopni se dostat na dalsi slusnou usporu.
Nejde posuzovat náklady na celkovou spotřebu tepla podle množství tepla potřebného na dotopení. To by bylo nejlepší topit stále všude na stálou teplotu a spotřeba tepla na dotopení by byla nulová, nebot teplota už tam by byla a nebylo by ji třeba dotovat. To je zvrhlá úvaha. Jen celkové náklady za topnou sezonu v porovnání s tzv.denostupni za několik roků konkrétní nemovitosti v porovnání několika roků nebo jiných nemovitostí ukáží praktické souvislosti. Dvou-pětidenní pokus s jiným topením je naprosto na nic. A bránit vzniku plísní tím, že budu víc topit, tak to je možné, ale špatné. Zároveň však platí at si každý doma dělá co chce a je s tím spokojenej. Ale fyzikální zákonitosti platí všude a jak tady někdo krásně řekl, topení stále je trvalé lití do cedníku!
Ja nepsal ze se maji posuzovat naklady na dotopeni, ale ze ze dotopeni z 1 teploty na 2. ma byt ma byt energetinky maximalne nenarocne s ohledem na minimalni celkovou spotrebu. Pak se jedna o klasickou optimalizacni ulohu. A muzete si byt jisty, ze pro stanovenou vytapenou plochu, pozadovanou teplotu, vykon a ucinnost kotle a dalsi parametry je pro vetsinu pripadu neefektivni polopate receno:
topit 8 hodin 0 // 2 hodiny 100 // 8 hodin 0 // 6 hodin 100, ale ze je uspornejsi (strelim) topit misto 0 na 70 / 100 nebo 60/ 100 atd, jak kde, protoze spotreba za tech 16 hodin topeni na 60 + dotopeni na 100 je mensi nez 16 hodin topeni na 0 + dotopeni na 100. Jakkoli se vam to zda neuveritelne je to tak.
Chapu ze existuji extremisti, kteri netopi vubec, jen kdyz sedi doma v kuchyni ci obyvaku tak si na par hodin pritopi, a maji o tretinu nizsi spotrebu nez jejich soused, ktery topi normalne. Kdyz jim to za to stoji, at si zijou jak chteji. Nehlede na to, cast uspory na teple je utracena za opravy vznikle promrznutim a uz vubec nemluvim o komfortu zivota. Ale tohle neni pripad vetsiny lidi.
Vetsina rodin potrebuje topit v kuchyni obyvaku chodbe loznici a deckych pokojich. A to jsou pak jine palby vytopit z 0 na 100 treba 6 pokoju misto pro jednoho. A tam plati presne to co jsem psal a co vy odmitate. To jsou prave ty cedniky. Kdyz barak promrzne a spickově je na opetovné prohrati narazova spotreba o 3 rady vyssi nez bezna. Pro ty plati rada nevypinat, ale jen snizit. A to jsou ty stejne fyzikalni zakony v jinych podminkach.
Denostupne bych ani nezkousel... tema nespocitate vubec nic, s dnesnima stridavyma zimama, co by odpovidalo realu. Navic je to tak dlouhodobe mereni ze je kravina se do toho poustet. Kratkodobejsi mereni prime spotreby plynu, briket nebo cehokoli neni uplne presne, ale za podobnych venkovnich podminek, ve vasem miste, s vasimi zdmi a vasim topenim je to jedina sance jak ziskat aspon minimalni povedomi o tom jaky styl topeni byl za obdobi vyhodnejsi, coz byva vetsinou linearne aplikovatelne i na jine venkovni podminky. Cim delsi mereni tim presnejsi. Nebo znate snad lepsi zpusob?
Znám lepší způsob než něčemu věřit. A tím je skepse k předkládanému k věření a hledání objektivního posouzení záležitosti fyzikálními zákony a příslušnými sofistikovanými modely. Mně často pomůže přemýšlení o extrémních stavech - minimu a maximu a pak se snažit interpolovat mezi nimi. Například suchý obytný dům se zabezpečenými systémy proti poškození mrazem. Minimum = nebude se v něm topit ani přebývat zimní měsíc a pak se v něm zatopí předimenzovaným topným systémem a až nastane komfortní stav, to znamená součet teploty stěn a vzduchu bude 40°C, tak přijdou lidé. A bude jim normálně, jako kdyby se v domě stále temperovalo třeba na 16°C. A budou tam týden a topit tak, aby součet průměrné teploty stěn a vzduchu činil 40°C(=tepelný komfort). K tomuto pětitýdenímu + doba ke komfortnímu stavu topnému způsobu se spotřebuje řekněme X kWh tepla. Maximum= tatáž doba, akorát se bude měsíc temperovat na 16°C, pak zapne termostat vzduchu topení a až teplota vzduchu vystoupí na nastavenou teplotu, přijdou lidé a budou tam týden topit tak, aby se udržovala teplota vzduchu. A já tvrdím, že spotřeba energie na dosažení komfortu bude ve druhém=maximálním případě mnohem vyšší než v minimálním při zajištění stejného komfortu pro lidi. Jakýkoliv "topný" režim mezi těmito krajními hodnotami bude vždy energeticky náročnější jak minimum a méně náročný jak maximum. Hlavně mi to nevyvracejte tím, že to není pravda, protože by zmrzly kytky! A nechci se hádat, ani to moc dál rozebírat, ještě jsem se za čtyřicet let nesetkal s nerespektem s minimy, maximy a interpolací.Ale možná máte Vy nový poznatek.
Jeden o koze a druhy o voze.
A mate pravdu u vaseho prikladu, skoda ze ja mluvim o normalnim domu, ne nejakych situacich kdy nekam jedu jednou za zimu.
Ted si vas priklad aplikujte na realny stav. v 6 rano zapnu na 2 hodiny pec, v 8 vypnu a jdu do prace, vratim se ve 4 zapnu a topim do 10 do vecera pak vypnu a dalsi den to same a celou zimu. Dojdete k jinym zaverum.
A neverte nikomu, ale kdyz uz chcete vyvracet neco, radsi si overte vsechny moznosti a pak muzete verit aspon sobe a cinit smysluplne zavery ne slepe tvrdit pouze to svoje a uvadet nesmyslne priklady tak, aby vam to vyslo..
No já Vás chválím, že topíte přerušovaně a že netopíte, když nejste doma, přesně to přece pořád doporučuji. Na můj vkus je ale to ranní topení zbytečné a je to energie vylitá přes cedník, to bych zrušil.
Ono ja prave nevypinam. Tou vetou bylo mysleno jako ze to je prave priklad kdy se to nevyplati. cili me asi nepochvalite. Kazdoapdne nejsem ten 2. extrem topeni porad na plno, to je samozrejme plytvani.
Topit na plno kdyz je potreba, kdyz neni potreba topit mene nebo jen temperovat, ale nenechat barak vychladnout uplne. Overili jsme stastnym omylem, ze snizeni topeni pres noc na 18-19° z denniho topeni 21-22° spotrebuje za cely den mene plynu než to vypnout a nechat vychladnout na 15. Tady to neni jak "ošulit" nebo splest. Proste na dennim odectu z plynu jde videt ze za stejneho mrazu ten den kdy se to vypinalo (resp. kotel nelze vypnout uplne, ale da se nastavit pouze temperovani treba na nejakou nizkou teplotu) je spotreba vyssi o kubik - dva. Nevim jestli je to nejakym Eco rezimem kotle nebo proc, ale proste dnesni kotle se tak chovaji.
A nejsem sam kdo k tomuto zaveru dosel... Ale na druhou stranu, taky mam zname, kteri to rovnez odmitaji a v ramci uspor kotel na noc a kdyz tam nejsou "vypinaji". A za barak o 1/3 mensi nez je nas zaplati rocne priblizne stejne jako my.
To Vaše "nefyzikální" chování baráku podle mne souvisí s místem umístění čidla termostatu.
A? kde je nejlepší umístění termostatu? My ho máme vedle vstupních dveří, na stěně proti oknům, ve výšce cca 160cm
Ono toto chovani je fykikalne naprosto v poradku. Zeptejte se kohokoli kdo pocita tepelne ztraty, on vam to vysvetli lipe. Nelze to uplne generalizovat, ale da se rict ze pokud topite pravidelne a vyzadujete "tu svoji" komfortni teplotu nekolikrat behem dne, nevyplati se vam nechat pokoje promrznout.
To to mne zajímá, jak při - cituji: "pokud topite pravidelne a vyzadujete "tu svoji" komfortni teplotu nekolikrat behem dne, nevyplati se vam nechat pokoje promrznout. " lze nechat pokoje promrznout? U každé stavby lze určit mimo jiné Součinitel prostupu tepla a Relaxační dobu stěny a PODLE ŽIVOTNÍHO STYLU OBYVATEL dimenzovat a určit způsob regulace vytápění podle požadavků. Jinak bude systém vytápění a regulace navržen u toho, kdo chce mít co nejnižší náklady na vytápění a jinak u toho, kdo chce mít v každý okamžik, i když není doma, určitou teplotu v domě a zároveň oba při přítomnosti budou mít stejný komfort. Už v projektu je pak spočítáno, kolik kdo spotřebuje energie s jasným výsledkem.
S tim se neda nez souhlasit. receno vystizne.
Odpovim dotaz. Steny si udrzi teplo podle materialu. Cisla nevim, strilim, ale radove rekneme ze cihla vam promrzne nebo proste vice vychlane za 3 hodiny, tvarnice za 4, polystyren 10-ka za 5, polystyren 20-ka za 6. Pokud komfortni teplotu vyzaduju od 6 do 8 rano a pak az od 5 odpoledne a mam tvarnice, stana by mi vychladla/promrzla ve 12 a o to vetsi by byla spotreba energie pro opetovne vyhrati steny a by bylo dosazeno komfortni teploty v pokoji .
Mimochodem tato diskuse uz je neumerne dlouha a porad o tom jednom a samem. Vy nemate 100% pravdu ani ja ne, zalezi na situaci a my jsme s vituacich presne opacnych. Pokusil jsem se to shrnout v jine odpovedi, snad se tam konecne shodnem.
Je to přesně opačně, spotřeba energie pro opětovné nastolení komfortu, tj 40°C jako součet průměrné teploty všech stěn a teploty vzduchu by byla nižší než spotřeba energie při předešlém temperování stěn. Na tom nezmění nic ani čert kdyby na koze rajtoval, protože to je fyzika a platí jak pro plátěný stan, tak pro zateplěný dům půl metrem polystyrenu.
Protoze to je fyzika, nemate pravdu. Model jak jej popisujete je prilisne zjednoduseni. Vase pravda plati jen pro jednu okrajovou situaci, kde to "ne zrovna nahodou, ale kvuli stanovenym okrajovym podminkam", danym napriklad venkovni teplotou, vyzadovanou teplotou, tepelnou prostupnostni zdi, casu pro topeni, casu pro "netopeni ci temperovani", zpusob spalovani kotle, vyhrevnost atd, vychazi. Kdyz uz to chcete dokazat teoreticky a nestaci vam experiment, tak si stanovte si optimalizacni funkci pro minimalni energii, zadejte okrajove podminky a mente ty 2 casy. uvidite jak vam to vyjde. Vypocet je to nadlouho kvuli velkemu mnozstvi okrajovych podminek, ale snad vas to presvedci.
O Vaší optimalizační funkci nemám ani potuchy. Žádám Vás proto, aby jste zde uvedl nějaký stav s konkrétními okrajovými podmínkami a předvedl výpočet Vaší optimalizační funkcí pro Vaše dva časy nebo jak Vám to bude vyhovovat. Rád se poučím.
Kdyby se mi chtelo to pocitat uz bych to udelal. Prednasky se vzorci bych nasel, ale nemam pulden, abych to daval vse dohromady. Mi stacil ten experiment, který potvrzuje o cem zde pisu. Pokud vam nestaci, ze z meraku odectete, ze jeden den jste spotreboval X a druhy den Y. Spoctete si to teoreticky sam, vzorce si snadno vygooglite. Ale ohanet se fyzikou a tvrdit ze obecne nejlepsi je "jeden okrajovy pripad"... no nevim. Myslim ze dostatecny rozbor vsech situaci jsem napsal vyse a vice k tomu nemam co dodat.
To mi právě nestačí, odečíst z měřáků X a Y a udělat bez kritické diskuse mylný závěr. Zdálo se mi, že by jste rozborem prostřednictvím Vaší optimalizační funkce něco předložil k poznání. Já to neumím použít tu Vaši optimalizační funkci. Tak nic, no!
Nejde to odecist jen tak halabala. Musi se zarucit srovnatelne vnejsi podminky, stejne vetrani, stejny denni rymus, atd... Ale pak se da dospet k docela presnym zaverum, lepsim nez jakykoli vypocet. Ja k tomu dospel podobnym zpusobem jako Marenka nize.
Snad se vším se dá, Karle, souhlasit. Předpokládám ale, že taková úspora bude u nízkoenergetických domů malá, takže si na tu mojí teplotu můžu pro lepší tepelnou pohodu zatopit už dopoledne, když jsem doma a nemusím čekat až na teploučko u televize.
Ahoj Martine, každý si může ve svém topit jak chce a může si myslet co chce, že je výhodné, je to za jeho prachy. Čím má dům lepší tepelněizolační vlastnosti obálky - nízkoenergetický nebo pasívní atd., tak samozřejmě klesá tepelná ztráta domu(TZ) a tím se také snižuje možnost ušetřit režimem vytápění, protože v takových domech i v mrazech neklesne teplota vzduchu po vypnutí topení za 24 hodin o víc jak 2°C. Tepelná ztráta v takových domech bývá 2-5kW a i základní topný systém mívá výkon v rozsahu 0,5 - 7kW se spojitou modulací výkonu, někde doplněný místními titěrnými přímotopy.
Pripojim se taky se svou troskou do mlyna.
Myslim ze vsechny veci na svete se musi brat spojitě, u strasne mala veci existuje jen jedna pravda.
Muj nazor je ze pravdu ma jak ten kdo tvrdi temperovat a pritopit jen pokud jsem v mistnosti i ten kdo rika netopit tam kde nejsem.
Cele je to jen a pouze o tom jake ma ten dany dum tepelne izolacni vlastnosti.
Pokud dobré, pravdu ma spise hejkal, pokud je to druhy extrem, ma pravdu spise karelkarel, protoze to je jako by jste lil vodu (teplo) skrz cednik. Druha vec je tepelna pohoda u takovehoto zpusobu bydleni. Bohuzel penize si netisknem ze?
Zajimalo by me proc se mi u odpovedi od karla nezobrazuje ikonka "Dobra odpoved"?
Ještě bych chtěl k problematice topení a úspor uvést tu nejpodstanější základní věc, od které se vše odvíjí. A tou je tepelný komfort člověka. Ten je dán dvěma hodnotami teploty v místnosti obvyklé velikosti. Teplota vzduchu je jen jednou polovinou vlivu na tepelný komfort osoby. Totiž jde o to, jak to, že v jednom prostoru je stejné osobě zima a v druhém příliš teplo, když teploměr vzduchu ukazuje stejných 22°C. Jak to, že na staré horské boudě, když se večer po celodenní tůře zatopí, není nikomu vedro, i když teploměr vzduchu ukazuje 30°C a cítí se naprosto přirozeně jako při 22°C? To je tím, že k tepelné pohodě je potřeba ne jedna hodnota- teplota vzduchu, ale k tepelné pohodě je potřeba součet teploty vzduchu a průměrná teplota okolních stěn. Tento součet pro tepelnou pohodu člověka se pohybuje u normálních lidí, převážně mezi 38 až 44 °C, obvykle 40°C. Tedy mají-li okolní stěny, včetně stropu a podlahy průměrnou teplotu +10°C jako horská bouda, tak teplota vzduchu 30°C není pocitována jako pařák, ale jako samozřejmá teplota, no jak by ne, když součet teplot stěn a vzduchu je právě těch komfortních 40°C. Proto jsem také psal, že energeticky nejmíň nákladné je netopit, když tam nejsem a když tam jsem, zatopit na komfort, i kdyby byla teplota vzduchu třeba 26°C. A nemusí mne strašit, že každý další stupeň teploty vzduchu je ztráta 6% na energii, protože pro ohřátí vzduchu je potřeba málo tepla, teplo žere ten cedník ve zdech a je důležitý čas, po který topím, když tam nejsu. Zároveň jak se vyšší teplotou ohřívá povrchová milimetrová vrstvička zdí, tak klesá potřeba mít teplý vzduch a je možno topení tlumit, to každý na sobě zná. Tož tak, je to dobré k přemýšlení.
No a ještě může být tepelná pohoda u každého jiná. Já si libuju doma ve 20st., manžel přistoupil po mém "držkování" na 22, kdy mě je už vedro, ale jemu je chladno. Ideální, kdy je spokojen, je teplota 24st. To já už bych se začala i potit
"Predimenzovane topeni", o kterem mluvite je pouzitelne pokud mate kotel na tuha paliva, krb apod. Spicka je totiz extremni. Pokud timto zpusobem budete pouzivat kotel na plyn nebo elektrinu "spicka" spotrebuje mnohem vice energie nez temperovani. Plynem nikdy nedocilite takove hrejive teplo jako uhlim nebo drevem. Vysledkem snak je extremni spotreba. Plynove kotle jsou totiz navrhovany tak, aby zajistili komfortni teplotu po cely den. Ne pouze extremni horko pote co prilozite do pece a pak postupne ochlazovani az na nulu a cekani na dalsi plrilozeni. Takhle se topilo uhlim pred 20 lety. Vetsina lidi co vymenila uhli za plyn ma bohuzel stale tyto navyky, protoze se snazi usetrit neb plyn je drahy. Ale neuvedomuji si tyto kotle funguji efektivneji pokud topi neustale, byt na snizenou teplotu v dobe nepritomnosti, coz je nejuspornejsi reseni. Vyse snizene teploty zalezi na ucinnosti kotle a zatepleni - schopnosti sten domu udrzet teplo uvnitř.
Každá záležitost má vždy tři řešení. Špatné, dobré a ještě lepší. Vše co uvádíte, je již vyřešeno systémem nízkoteplotního vytápění, to jsou předimenzované teplosměnné plochy(třeba radiátory atd.), akumulační nádoba a zdroj tepla(třeba kotel na tuhá paliva, kondenzační na plyn, solárka, tepelné čerpadlo atd.). Zdroj topí ve svém nejúčinnějším režimu do AN a z té se čerpá(často v jinou dobu, než topí zdroj) podle potřeby do teplosměnných ploch. Samozřejmě dřívější systémy jsou jiné, ale vždy lze udělat zlepšující změnu. Dobře zateplený dům má obálku s vlastnostmi energeticky pasívního domu a energie na topení je pak malá a nezajímavá(pár tisícikorun za rok), je mnohem menší než potřeba energie na ohřev TUV a TUV je už větší oříšek k řešení.
Dovolil bych si priklad upresnit jinymi slovy.
Na horske chate kde zrovna zatopite nebude 30 stupnu prijemnych. Bude horko u kotle protoze tam bude 40, kousek dal bude fajn, protoze tam bude 25 a dal smerem ke zdi bude kosa, protoze tam bude 15. A to toho duvodu, ze zdmi, protoze jsou prochladlé, bude teplo extremne rychle unikat. a toto bude trvat do doby, nez se zdi prohrejou na nejakou teplotu blizkou vasi komfortni teplote. Pak bude teply vzduch v mistnosti rovnomerne rozlozen (zdi si teplo lepe udrzi a uniky budou mensi) a teprve pak bude prijemna teplota v cele mistnosti na chate, stejne jako v uvedenych "jinych prostorech", protoze teprve ted lze prostory srovnavat. . Pro diskusi o kontinualni uspore energie tento ale priklad neni vhodny, protoze ze zaobira pouze jednou krajni situaci.
Mate pravdu v tom, ze logicky neujspornejsi je netopit vubec. Ale je treba se zaobirat co je cilem? V pripade, ze cilem je snaha o to mit v dobe pritomnosti komfortni teplotu, je treba vest diskusi na tema kolik energie potrebuji pro dosazeni komfortni teploty. A s ohledem na usporu taky Jaka je minimalni spotreba energie v dobach mezi dobami kdy chci mit komfortni teplotu
a) topim uhlim, drevem. Teplo je rychle, hrejive, predimenzovane, spicka je extremni. muze platit ze nejuspornejsi je vypnout uplne, a zapnout pri prichodu, protoze spotreba je stale stejna, a i kdyz tepla je na zacatku zbytecne moc, a hodne ho jde tzv do luftu nevadi to, protoze jsem usetril za dobu nepritomnosi, kdy by slo do luftu stale stejne mnozstvi naprosto zbytecne.
b) topim elektrinou, plynem. Teplo je velice pozvolne a pomale, studene, v zadnem pripade neni predimenzovane, ale plati ze spicka je opet extremni a to jeste vice nez u uhli, protoze hrejivost je podstatne mensi. Ale tepla neni zbytecne moc, ba naopak i pres extremni spotrebu, tepla je stale malo, a proto extremni spotreba trva hodne dlouho, nez je tepla dostatecne mnozstvi.
b1) v pripade ze jsem tyden pryc a jednou za tyden zatopim, plati, ze nejuspornejsi je vypnout a zapnout.
b2) v priade ze tento cyklus by se mel opakovat 2x-3x denne, plati ze nejuspornejsi je topit kontinualne, v ramci uspor v nepritomnosti na snizenou teplotu takovou, kdy mam zjisteno, ze temperovani + mensi spicka je minimalni ve srovnani s narazovou spickou z nuly na komfortni teplotu.
Pravda neni nikdy jedna a evidentne vy zastupujete pripad a, zatimco ja b2.
Mé informace jsou platné pro všechna písmena abecedy, protože to je fyzika a fyziologie. Zcela jste pominul to co jsem uváděl jako zásadní. Není pro komfortní pocit obyvatele místnosti zásadní teplota vzduchu, ale počet stupňů součtu teploty vzduchu a teploty okolních stěn, to jsem ale vysvětloval jinde. Je také rozdíl s topením konvenčními nebo sálavými topidli, ale to by bylo další téma, už tak je to nepochopeno.
"počet stupňů součtu teploty vzduchu a teploty okolních stěn" pro urcivani komfortni teploty pro prochladlou mistnosti je nesmysl. teplota v cele mistnosti neni konstantni ale linearne klesa ve smeru od zdroje tepla k mistu uniku.
O linearitě rozložení teplot vzduchu se vzdáleností od stěny nemůže být vůbec řeč obytné místnosti a už vůbec ne s topidlem se složkou jak sálavou, tak konvekční. a sněkolika obyvateli, kteří jsou rovněž několika zdroji tepla. U chladných stěn dochází k průběhu změny teploty vzduchu prudkým nárůstem v řádu milimetrů s turbulentními projevy a od několika milimetrů(třeba i desítek milimetrů), je změna teploty již mnohem - několikanásobně menší. Lineární změna teploty je možná pouze v homogenním prostředí s předáváním tepla pouze vedením, tedy v pevných materiálech, nikoliv v plynech v gravitačním prostředí a už vůbec ne v místnostech včetně obytných.
Tak vy to nejdriv zjednodusite na "teplotu vzduchu + teplotu zdi" a ted obratite a budete brat v uvahu i telesne teplo? Samozrejme ze nic neni linearni. Toto bylo taky zjednoduseni. Melo to jen vyvratit vami pouze 2 uvadene teploty a poukazat na nesmysl ve vasi logice. Tim co jste uvedl v poslednim prispevku si prakticky odporujete skoro vsemu co jste uvedl drive.
Komfortní teplota pro člověka jako součet...je platná. Teplo předávané člověkem do prostředí je samozřejmé a vždy má vliv. Jsem rád, že Vámi uváděnou linearitu v obytné místnosti sám popíráte. Akorát nevím, proč jste tu neplatnou linearitu uváděl. Vše, co jsem uvedl, je platné a každému, až pochopí a zažije, že pro komfortní fyziologický pocit obvyklého člověka je potřeba součet teplot(stěny+vzduch) a ne jen teplota vzduchu, tak mu to ledacos osvětlí. Jen teplota vzduchu pro fyziologický pocit člověka je jen poloviční vlivový parametr. Jen málo kdo to ale ví a neví si s tím rady a spekuluje. Už čekám jen na Ty Vaše optimalizační funkce se zadanýma hodnotama, jak jste avizoval že jsou řešením!
To uz jsem vysvetlil, uvadel jsem ji proto abych vyvratil vase pouze 2 hodnoty. Vsechno co se pocita je pocitano zjednodusene. Ale je treba zamyslet se nad tim jestli zjednoduseni neni natolik velke, ze opomiji nejakou zakladni podminku ci vlastnost.
Pokud uvadite ze linearita je neplatna, tak ty 2 teploty (vzduch + zed) jsou neplatne jeste vice. Slo mi o to vam to vysvetlit. Nemyslim si ze ten primer souctu 2 teplot je odpovidajici. Je to slozitejsi v tom, ze ikdyz budete topit na 50 a zdi budou mit 0 nebude prijemnych 25. prijemnych 25 bude az kdyz ty teploty budou sobe blizko, pak to topiz teprve pujde zjednodusit na ty puze 2 teploty. Cili az stena bude prohrata. A u nezatepleneho domu kdyz topeni na pul dne vypnete pak v dobe kdy topite prakticky stenu prohrivate neustale, coz je enedgeticky strasne narocne. Respektine mnohem narocnejsi nez nenechat stenu vychladnout. U dobre zatepleneho domu muze klidne nastat situace, ze i kdyz topeni na pul dne vypnehe, steny si teplo udrzi, o tom zadna, ale u cihly urcite ne.
Polozim jeste jinou otazku. Je pro me vyhodnejsi platit nejakou sumu a kazdy den se vracet do zimy a rano vstavat do zimy? Nebo platit o neco min a vracet se do tepla a probouzet se do tepla? A navic nastavit na termostatu 2 teploty a celou zimu se o nic nestarat. Ja myslim ze odpoved je jednoznacna. I kdybych mel platit stejne se mi vyplati druha moznost. A nemam to vycucane z prstu, ale prakticky odzkousene. A ke stejenmu zaveru dospeho uz hodne dalsich lidi.
Mimochodem nepocitejte ze bych neco pocital, ja jsem si dost zapocital na skole, ale tady mate vzorce podle kterych to pujde:
http://pef.czu.cz/ domeova/UOVSYI/prednasky/p1_nelin_uvod.doc.
Váš závěr, že menším STÁLÝM proudem do cedníku k udržování hladiny po rysku(komfortní stav jako součet) se spotřebuje méně, než tam po předchozím nelití rychle nalít větším proudem po rysku a pak už jen hladinu udržovat tím Vaším proudem po dobu přítomnosti a pak přestat zcela lít a pak zase až když přijdu tak nalít po rysku větším proudem a pak jen menším udržovat, tak ta Vaše představa je pro mne nepředstavitelná. Co jednou uteče, je nevratná ztráta. Ale už Vám to opakovat nebudu. Zkuste si sám udělat realizaci s kyblíčkama a cedníkem.
Pouziju vas primer. Neustalym ucpavanim cedniku se zaruci, ze celkovy proud cednikem (ucpavani + prutok) bude maly resp podstatne mensi, nez kdyby doslo k "uvolneni ucpavky" a naslednemu cistemu maximalnimu proudu a postupnemu pomalemu znovuucpavani. Cednik neni stena protoze "prutok stenou" neni konstantni tak jako cednikem. Spis by se to dalo pripdodobnit k hoube, ktera kdyz je sucha, saje strasne moc , ale kdyz jednou nasakne, staci malinko, aby zustala nasaklá a "nepropoustela tak velke mnozstvi vody ven".
Zase je to naopak. Čím ten cedník zdi ucpáváte? Teplem nebo teplotou? Stěna nejen že není houba, která jen saje, ale ona totéž vypustí do exteriéru a to tím více, čím je větší teplotní rozdíl povrchové teploty zdi v interiéru a v exteriéru. Čili, když udržujete teplotu vzduchu v interiéru trvale třeba na 18°C a venkovní teplota vzduchu je třeba 10°C, tak cihlovou zdí z plných cihel 1002 odejde(a Vy doplníte a zaplatíte) výkon 1kW, čili za 24hodin 24kWhx3Kč/kWh(např.)=72 Kč a za měsíc 2232Kč, avšak při snížení teploty v interiéru na 14°C zaplatíte jen polovinu a při poklesu na 10°C se teplotní tok zcela zastaví a neplatíte nic nic nic. Pak jen rychle ohřejete vzduch na třicet °C(což stojí pakatel) a máte komfort a stěna už si to nějak přebere. Třeba u stěny z Ytongu Lambda 375mm je to ztráta výkonu175W, čili 4,2kWh denně a za měsíc 130kWh, které musíte zaplatit. Zeď je cedník. Nemusím-li, nic do něj neliju. To je zatím každá obálková zeď. Až se bude používat PCM technologie, bude to lepší. Ale to ještě dlouho neéééééééé!
Az na to ze NEPLATI "jen rychle ohřejete vzduch na třicet °C(což stojí pakatel) a máte komfort a stěna už si to nějak přebere", ale neustale ohrivate vzduch na tricet dlouho u dobu, protoze teplo unika chladnou stenou tak dlouho dokud se stena neohreje natolik ze unik tepla bude minimalni. Pak teprve bude platit "ze vzduch bude ohraty velice rychle".
Ale toto už je vrchol-cituji: "...teplo unika chladnou stenou tak dlouho dokud se stena neohreje natolik ze unik tepla bude minimalni." Bože bože, čím bude teplota stěny v ineriéru vyšší, tím bude ztráta tepla stěnou také vyšší! To plyne například ze Součinitele prostupu tepla stěnou U(W/(m2.K)), kde to K je teplotní rozdíl teploty povrchu zdi na straně interiéru a teploty zdi na straně exteriéru. To nijak neucpete, nulový stav vznikne jen když tam nenaléváte.
Kdyz to nechcete pochopit tak nechtejte. Pisete o horske chate, o s souctu teploty steny a vzduchu, rychlosti ohrevu vzduchu, o cedniku... coz jsou vsechno naprosto neodpovidajici a zavadejici primery, kterymi si nekdy navzajem i odporujete. Bohuzel nekteri by tyto primery mohli brat vazne. Kdyz se snazim polopaticky nastinit proc takove nesmyslne primery nelze pouzit, zacnete slovickarit s linearitama a ohrivanim sten a na zaklade uceloveho nepochopeni hledate irelevantni skulinku ve vykladu? Uz fakt nevim.
Moje posledni vysvetleni jeste polopatictejsi. Teplo z mistnosti unika stenou a stenu ohriva. Stena se podstatne pomalieji ohriva nez vzduch ale podstatne dele dokaze teplo udrzet. Cim je stena teplejsi, tim min tepla z mistnosti je potreba na jeji ohrati, tim mensi celkovy unik tepla z mistnosti je. Soucinitel prostupu tepla stenou je stale konstantni a prave proto je irelevantni. Kdyz je stena studena, je treba vynalozit spickove teplo navic na ohrati steny, coz je ten kamen urazu, o kterem je cela diskuse. NENECHAT vychladnout stenu. Protoze opakuji: celkovy unik tepla neni dan pouze soucinitelem prostupnosti, ale taky ohrivanim steny coz je ta Energeticky nejnakladnejsi vec. PoLopate receno: je treba pripocitat unik tepla "do steny". Toliko k udajne nesmyslne citovane vete. Jsem zvedav ceho se chytnete ted. KONEC
...Zároveň jak se vyšší teplotou ohřívá povrchová milimetrová vrstvička zdí, tak klesá potřeba mít teplý vzduch a je možno topení tlumit,...Tož tak, je to dobré k přemýšlení...
je to dobré k přemýšlení, to teda ano. Kdyby ta milimetrová vrstvička zdi byla ve vzduchoprázdnu, nebo ideálně odizolovaná, platilo by tvrzení, že klesá potřeba mít teplý vzduch a bylo by možné topení tlumit. Protože by se ohřála a už by tepelné ztráty nebyly.
Ale pod tou milimetrovou vrstvičkou zdi je další milimetrová vrstvička zdi a pod ní další a další a další a další, v takové 40 cm silné zdi je těch vrstviček pomalu 400. Každá tato vrstvička za ten čas, co se netopí, odevzdává teplo té vedlejší, směrem k vnější straně, která je chladnější jak ta vnitřní. Za určitý čas se teplota vnitřní vrstvičky bude blížit teplotě vnější vrstvičky. ...teplo žere ten cedník ve zdech ...Takže je logické, že na to aby jsme udrželi určitou teplotu, musíme teplo dodávat i když se ta milimetrová vrstvička ohřeje na tu, o které píše karel jako o průměrné teplotě okolních stěn. Kdyby byly stěny teplé, stačilo by málo. Když budou studené, bude třeba více.
...Jakýkoliv "topný" režim mezi těmito krajními hodnotami bude vždy energeticky náročnější jak minimum a méně náročný jak maximum. Hlavně mi to nevyvracejte tím, že to není pravda,...
tak toto bych si vůbec nedovolil vyvracet, i když mi dlouho trvalo, než jsem pochopil, že mezi krajními hodnotami ...Jakýkoliv "topný" režim bude vždy energeticky náročnější jak minimum a méně náročný jak maximum... To je konstatovaní hodné zaznamenání... mezi krajními hodnotami je vždy všechno větší jako minimum a všechno menší jako maximum!
...To by bylo nejlepší topit stále všude na stálou teplotu a spotřeba tepla na dotopení by byla nulová, nebot teplota už tam by byla a nebylo by ji třeba dotovat...Kdyby to byl můj nápad, tak si to nechám patentovat! A je to tu! Perpetuum mobile! Hosanna!
Teplota by tam byla a nebylo by ji třeba dotovat...a ztráty tepla přes stěny, strop, netěsnící okna , větrání, na ty se můžeme vykašlat...
...Ti "chytří", kteří chlapácky hospodsky tvrdí, že se má topit tak nějak pořád, protože co se ušetří vypnutím, to se pak musí dvakrát víc topit, tak to jsou fyzikální joudové... zákon o zachování energie nám vnucuje, že energie se nemůže ztratit, jenom přeměnit. Že by bylo pravdou, že když někde trochu energie chybí, musím tam dát dvakrát trochu, abych ji doplnil?... Kdo to tvrdil? Pomalu si začínám ujasňovat, jak je to s tím fyzikálním joudou.
Ve svém textu jsem uvedl příklad s uvedením, co je minimum a a co maximum. A právě k takto definovaným příkladům byla moje věta o stavech mezi nimi, nebot to je právě zpochybňováno a říká se, že sníženým výkonem včetně přerušovaného se nic neušetří a dokonce mnozí tvrdí, že spotřeba je větší.Právě pro ty, co to popírají byla ta věta! A o té vrstvičce jste zapomněl dodat, že vůbec není potřeba dosáhnout v té vrstvičce teploty blížící se teplotě vzduchu, nebot stačí ohřát vzduch na vyšší teplotu, aby součet... a pro ohřátí vzduchu je potřeba tepla jen zlomeček, co je potřeba k ohřátí zdi. A poté, co je topení pro zbytečnost(lidé odešli) vypnuto, tak teplota zdi jak v té vrstvičce, tak zejména ve všech dalších vrstvičkách nižší , než když se topí i jen o málo sníženým výkonem a to je ta úspora v teple=energii, která se nemusela vynaložit na ohřev zdi-cedníku a přitom lidé měli stejný komfort. Nechtěl jsem nikoho urazit, snažil jsem se přispět k bližšímu objasnění problematiky. Třeba to přece jen někomu něco dalo. A když ne, tak třeba po pátém čtení nebo příště nebo nikdy.
Tak tahle diskuse se pro mně stává moc vědeckou. Každopádně laicky. Předminulý rok, jsem zvesela srážela v manželově nepřítomnosti termostat, někdy ho i vypínala. Dopláceli jsme 7400,-. Minulý rok jsem dostala vynadáno, takže ve snaze býti nenápadná, termostat byl většinou na stejných teplotách. Den 22, noc 19. Další změna byla pokládka polystyrenu na podlahu a strop + plovoucí podlaha. (na obložení stropu něčím hezkým nezbylo penízek) I potila jsem se celou zimu, jak dopadne vyúčtování, protože jsem nesměla sáhnout na můj oblíbený termostat. Vracejí nám 6 000,- Otázka je, jestli to zapříčinila podlaha, nebo stabilní teplota.
Rekl bych, ze je to kombinace obojiho. Podlahou a stropem unika temer polovina tepla a vyrovananou teplotou zamezite narazovym spickam ve spotrebe. Tim ze na termostat nesahate neznamena, ze "topite neustale" dnesni kotle proste jsou staveny na stabilni teploty. Maji v sobe efektivnejsi regulator nez je clovek, ktery udela pouze vypnout/zapnout. Ale uspora 13000, klobouk dolu, to je znatelny uspech .
Řešíme to každoročně na chalupě, obývá jí starý 80ti letý otec a ten netopí, jen občas a raděj chodí navlečený to že by zapnul vodu nehrozí.přijedeme na víkend nebo i na celý týden, zatopíme v kotli na dříví a na noc přepneme na plyn-spotřeba není o nic větší a ještě je v domě teplo. Maminka má v domku pokojový termostat a teplota neklesá pod 18C- moc si to pochvaluje a ještě jí vrací ze záloh. největší spotřeba je než se dům i otel vyhřeje. lepé je podle mě udržovat teplotu.
Zdravím! Asi Vám nezbyde nic jiného než to sledovat - předpokládám, že už nějakou představu o nynějších nákladech na vytápění máte a tak nechte topit přítelkyni podle jejího scénáře a pokud se Vám tím náklady sníží tak měla pravdu Pokud ano tak ji za ušetřený peníze můžete vzít na večeři a pokud ne, vezme ona Vás Můžete to zkusit třeba příští zimu - měsíc topte podle sebe a další měsíc podle přítelkyně, akorát by bylo dobré, aby se to dělo za relativně stejné venkovní teploty a vlhkosti, aby jste mohl správně porovnávat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.